horizon.png Mgr. Zuzana Kročáková PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE horizon.png MOTIVACE •Velmi důležitá otázka pro učitele? •Jak zaujmout? •Jak vzbudit zájem? •Jak nenudit? •Jak naučit? •Protože když jsou žáci motivovaní, vše ostatní (paměť, kázeň, pokrok, úspěch…) jde samo. horizon.png O MOTIVACI •„Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.“ •Saint Antoine De Exupéry horizon.png TŘI ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY PRO ZAPOJENÍ horizon.png CO MOTIVUJE? •co je užitečné, uplatnitelné, aktuální, v kontaktu s reálným světem •co je nové •co je zajímavé, nezvyklé, vzrušující, legrační, záhadné •co provázejí emoce •co je pro mne hodnotou •odměna – pochvala, známka, uspokojení z činnosti, uznání, prestiž •trest – hrozba trestu v různých podobách (odmítnutí, špatná známka, posměch, poukázání na chybu…) / příliš silné tresty vedou k úniku •vztah k učiteli / škole • • horizon.png CO DEMOTIVUJE? •opakovaný neúspěch •silný tlak •stres, strach •nuda, stereotyp •dlouhé čekání na výsledek •neužitečnost činnosti, vnímaná zbytečnost •negativní vztah k učiteli / škole •neuspokojené (základní) potřeby • horizon.png JAK MOTIVOVAT NÁROČNOSTÍ? • horizon.png PODMÍNKY VNITŘNÍ MOTIVACE – „TŘI S“ •SMYSLUPLNOST – potřeba dělat něco, co považuji za užitečné, potřebné nebo dobré •SVOBODNÁ VOLBA – možnost volby postupu či spolupracovníků •SPOLUPRÁCE – možnost na úkolu spolupracovat, a tím zvýšit jeho atraktivitu •Jana NOVÁČKOVÁ – MÝTY VE VZDĚLÁVÁNÍ •2012 horizon.png •1. UČITEL •bere se moc vážně, svůj předmět považuje za nejdůležitější •dává najevo, že nemá žáka/y rád •příliš náročný, nemožnost dostát jeho nárokům •jeho výklad je neuspořádaný, je obtížné učivo v jeho podání pochopit •vyučovací metody jsou zastaralé, stereotypní, nudné •učitel vykládá jen „suchá“ fakta, učivo není zajímavé •snaží se žáky naučit „všechno“ a všechno také vyžaduje •nerespektuje individualitu žáků •nemotivuje, předpokládá, že žáci se budou učit, protože je to jejich povinnost •přístup „škola není hra ani zábava“, správné je pouze „pravé učení“ •nechává žáky látku zvládnout samotné doma •pokud žáci něco nezvládnou, udělají chybu, zesměšňuje je, ponižuje jejich snahu, výkon •nezvládá svou roli, neumí udržet kázeň, křičí, vyhrožuje •je náladový, nevypočitatelný, nespravedlivý, kolísavě náročný •v hodinách okázale „trpí“, učí za trest •vyvíjí velký tlak, vyvolává strach •se stoupajícím věkem žáků a rozvojem kritického myšlení už učitel není taková autorita •předkládá fakta, žáci nemají možnost vyjádřit své názory •připravuje hodiny, v nichž se musí jen sedět, poslouchat a zapisovat •nadaní žáci se v hodinách nudí • PROČ SE UČENÍ MĚNÍ V MUČENÍ? odpovědi z domácích úkolů horizon.png •2. UČIVO •přetěžování množstvím učiva •nemožnost zvládnout všechno učivo a zvládnout ho dobře •mnoho učiva a krátký čas •náročnost učiva, jeho zvládnutí je nad moje síly •množství a náročnost učiva mi berou volný čas •mezera v učivu/dovednostech, která znesnadňuje zvládnutí dalšího učiva •nechápu, proč se ho mám učit •co se naučím, stejně za pár dní zapomenu •teoretičnost a nepraktičnost učiva •nedostatečné zapojení žáka „do děje“ •jsou servírovány výsledky a hotová řešení bez souvislostí a vazeb •nesouhlasím s obsahem či pojetím učiva (je proti mému přesvědčení, hodnotovému žebříčku) •problémy v jednom předmětu se přenášejí do vztahu k učení se i ke škole •snowball efekt = nezvládnu jedno učivo, nezvládám navazující, snížení sebevědomí, pokles na sociálním žebříčku… •předměty či učivo, o nichž vím, že je nikdy nebudu potřebovat •na začátku školní docházky žáci vlastně už docela umějí, co se mají naučit, s časem podíl toho, co už měli zvládnuté předem, klesá • PROČ SE UČENÍ MĚNÍ V MUČENÍ? odpovědi z domácích úkolů horizon.png •3. RODIČE •kárají za špatné známky •předávají špatný postoj ke škole •kritizují učitele, znevažují je •berou školní docházku, práci ve škole jako samozřejmou, nedodávají energii, nepodporují •převádějí školu jen na povinnosti, které kontrolují •všechno se točí jenom kolem školy, úkolů, prospěchu •mají vysoké nároky, dostát jim mě stojí většinu volného času •vyžadují dobré známky, abych jako jejich potomek „nedělal ostudu“ •považují moji demotivaci a nechuť ke škole za „vývojově nezbytnou“ a nepomáhají mi •rodiče se nesnaží o lepší vztah dítěte ke studiu •špatné rodinné prostředí, žák nemá podmínky k učení •4. HODNOCENÍ •známkování jako prostředek rozřazování dětí na „lepší“ a „horší“ •známky mě nemotivují •hodnotí se výhradně výsledek, ne píle a snaha, ne pokrok a postup •učitel je stavěn do role soudce, který určuje, co je dobře/špatně, ošklivé/hezké… •známkování neumožňuje vyjádřit, co se žákovi podařilo, neposkytuje mu rozvojovou zpětnou vazbu •očekávám-li, že budu dostávat jedničky, a nedaří se mi to, ani když se snažím • • • PROČ SE UČENÍ MĚNÍ V MUČENÍ? odpovědi z domácích úkolů horizon.png •5. OSOBNÍ DISPOZICE, POCITY, POSTOJE •měl jsem nereálné iluze o tom, jak bude výuka probíhat •učí se mi obtížněji než ostatním •mám vlohy pro nějaké předměty a pro jiné ne, ty se mi učí obtížně •nemožnost vybrat si profilaci už na ZŠ, a tím se vyhnout předmětům, které mi nejdou •pomalejší tempo; nestačím ostatním spolužákům či vyučujícímu •čím je žák starší, tím hůř se učí •mám pocit, že stejně nic neumím •vývoj vlastních názorů, menší respekt k autoritám • • •nástup puberty a přesun zájmů do jiných oblastí •zažívám-li opakovaný neúspěch, demotivuje mne to •pocit „musu“, povinnost, co musím, nedělám už z principu (např. povinná četba) •zvolím si pro sebe nevyhovující styl učení, neumím se učit •učeními už nejde „samo“ •vybral jsem si špatnou školu •musím překonávat SPU •život se ukazuje být jiným, než jak ho ukazuje škola • PROČ SE UČENÍ MĚNÍ V MUČENÍ? odpovědi z domácích úkolů horizon.png •6. KOLEKTIV a ostatní •ostatní mne považují za šprta, učení mě vyřazuje z kolektivu •přejímání názoru na školu od starších spolužáků •velmi rozdílná úroveň připravenosti, schopností, tempa apod. žáků ve třídě •nepříjemné klima ve třídě, ve škole •musím pracovat ve skupině vrstevníků, kterou jsem si přirozeně nevybral • • •7. SYSTÉM ŠKOLSTVÍ •škola nerespektuje žákovu potřebu hrát si, odpočívat, hýbat se, být aktivní – pokud to žák dělá, je trestán, a to jej demotivuje •když něco zdárně dokončím a zvládnu, přibude další práce, další množství informací •povinná školní docházka je neustálé pracovní vytížení •žáci mají málokdy možnost volby, zda něco chtějí dělat •žákům je prokazováno méně respektu, přitom se od nich maximální respekt vyžaduje (což dosud nepoznali, v rodině to tak nebývá) •školy jsou převážně výkonnostně zaměřeny •jsou stanovené nároky, co přesně a kdy se máte učit •nikoho nezajímá náš názor • PROČ SE UČENÍ MĚNÍ V MUČENÍ? odpovědi z domácích úkolů horizon.png JAK MÁ ŠKOLA HODNOTIT VÝKON? horizon.png CO HODNOTÍME? PROČ ZROVNA TOHLE? •Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná. * Albert Einstein horizon.png ŠKOLNÍ ÚSPĚŠNOST vs. NEÚSPĚŠNOST horizon.png CO SE DĚJE, ZAŽÍVÁ-LI ŽÁK OPAKOVANĚ NEÚSPĚCH? •Jedním z pochopitelných důsledků je demotivace. Ta se může týkat nejprve jednoho předmětu a postupně se „šířit“. •Pokud většina vašich známek patří mezi ty horší, pokud vás učitel nepochválí, dokonce vámi straší ostatní žáky (To chceš dopadnout jako Jarda?), pokud sami vnímáte, že vám to nejde, že tomu nerozumíte a nestíháte, nejprve se asi budete snažit zvýšit úsilí, ale pokud to nebude mít efekt, nakonec to vzdáte a přestanete se snažit. •Zážitek neúspěchu téměř vždy vyvolá frustraci (často doprovázenou snížením ega). Na frustraci jedinec reaguje některým z obranných frustračních mechanismů (více např. na http://www.psyx.cz/texty/ego-obranne-mechanismy.php) •Chování vedené těmito mechanismy pak ve škole často působí jako nekázeň a porušování pravidel. Netvrdím, že pokud je žákovo chování vedené frustrací, měli bychom ho ignorovat a netrestat, např. fyzickou agresi obrácenou ven určitě nejde přejít, ale měli bychom vzít do úvahy, že reakce na frustraci je nutná a žák nějak reagovat „musí“. Lze jej ale kultivovat a vést k obranných mechanismům, které jsou společensky přijatelnější. horizon.png JAK PŮSOBÍ RŮZNÉ PROSTŘEDKY UDRŽUJÍCÍ KÁZEŇ? •Co to udělá se žákem? • Co udělá s ostatními? • Co to udělá se mnou? •Ještě než začnete učit, měli byste přemýšlet o škále trestů, které máte jako učitel k dispozici a vybrat pro sebe ty, které považujete za účinné, vhodné a přijatelné. Pak nemusíte při výuce vybírat ad hoc z trestů, které používali vaši učitelé. •Uvědomte si, že tím, jak žáky trestáte jim zároveň ukazujete, jak se takové situace řeší a co je přijatelné. •Vhodný trest •neponižuje, neuráží, nebere žákovi důstojnost •netrestá nevinné •není agresivní •netrestá známkou •co nejvíce napravuje škody • • horizon.png CO S EMOCEMI? •Učitel je role a vše, co se mu ve škole děje, se týká jeho učitelské role, která není totéž jako jeho osoba. •Tento postoj pomáhá zvládnut emoce, protože se mne různé ataky ze strany žáků nemusí osobně dotknout. •Učitel je profesionálem a k jeho profesionalitě určitě patří nenechat se unést emocemi až tam, kde ztrácí důstojnost i autoritu a kde emoce rozhodují za něj. •Některé emoce je možné „zahrát“, pokud to umím a považuji za funkční •Někdy fungují i autentické emoce, a to v případě, že je to ojedinělé a žáci cítí, že je to doopravdy. horizon.png Postupy a metody, které pomáhají udržet kázeň (z vašich DÚ) •SKUPINOVÁ PRÁCE – žák cítí odpovědnost za skupinu, chce se předvést, tak pracuje •SPOLEČNÁ TVORBA ZÁPISU DO SEŠITU – učitel vyloží látku a zápis pak vytváří s žáky společně, všichni se zapojí •ZMĚNA ČINNOSTI, když učitel vidí, že se děti nudí, jsou unavené, nesoustředěné… Vyrušování a bavení a neklid je většinou známkou toho, že se činnost děti nebaví nebo jí nerozumí. •VYTVOŘENÍ PRAVIDEL – učitel by měl nastavit pravidla a pak je důsledně dodržovat. Ještě lepší je, když je spoluvytvoří se žáky. Pravidla by měla být někde sepsaná a vyvěšená, nejlépe podepsaná všemi. Funguje i společné vytvoření systému sankcí při nedodržování pravidel. •DODRŽOVÁNÍ VYŘČENÉHO A NAPLŇOVÁNÍ „VÝHRŮŽEK“, tj. důslednost •POUŽÍVÁNÍ NÁHLÉHO TICHA, KŘIKU či jiného hlasitého zvuku ke (znovu)upoutání pozornosti horizon.png Postupy a metody, které pomáhají udržet kázeň (z vašich DÚ) 1 •OSOBNÍ PROMLUVA učitele s žákem mimo třídu – při opakovaném porušování pravidel. Učitel i žák mají možnost vyjádřit své stanovisko, mohou spolu jednat na partnerské úrovni a uzavřít dohodu. Žák má možnost vidět situaci z pohledu učitele a brát ji vážně. •STÁLÝ ZÁJEM O DĚNÍ VE TŘÍDĚ, sledovat, co se ve třídě děje, procházet celou třídu, být v kontaktu (vizuálním, komunikačním) se všemi žáky •ZAŘADIT POHYBOVOU ČI RELAXAČNÍ AKTIVITU v případě, že se žáci už nesoustředí •STÁLÉ ORIENTOVÁNÍ ŽÁKŮ V ČASE A UČIVU, tj. pravidelné a záměrné informování žáků o programu hodiny, o rozvržení tematického celku v čase, shrnování zvládnutého, návaznostech •VYTVÁŘENÍ POZITIVNÍHO, OTEVŘENÉHO PARTNERSKÉHO VZTAHU S ŽÁKY, protože pokud projevujete žákům respekt, projevují ho i oni vám. •UVÍTACÍ A ZAKONČOVACÍ RITUÁL – jasné ohraničení času, kdy je potřeba dávat pozor a soustředit se (či důsledné ctění rituálů již existujících – zvonění, pozdrav postavením se) horizon.png Postupy a metody, které pomáhají udržet kázeň (z vašich DÚ) 2 •POZITIVNÍ PŘÍSTUP, motivace tím, že žákům neukazujeme, jak jsou zlobiví a co neumějí, ale přesvědčujeme je, že jsou šikovní, chytří a rádi s nimi spolupracujete •PŘESAZENÍ v případě, že žák nereaguje na předešlá upozornění. Jednorázové přesazení je změnou, která může přinést vytržení ze situace, v níž se nesoustředil, a zklidnit ho. •AKTIVNÍ ZAPOJOVÁNÍ ŽÁKŮ DO VÝKLADU A PRÁCE V HODINĚ – pokud má žák co na práci, navíc ho to baví, či to považuje za užitečné, nemá kapacitu na vyrušování. •ZAPÁLENÝ UČITEL – říká se, že kdo chce zapálit, musí sám hořet, pokud dokážete podávat učivo zajímavě a poutavě, žáci vás sledují a nevěnují se ničemu jinému •PRÁCE S INTENZITOU, ZABARVENÍM A MELODIÍ HLASU – zvyšuje pozornost •STŘÍDÁNÍ ROLÍ – občasné vystoupení z učitelské role pomáhá získání pozornosti (obličej, kostýmový prvek, nečekaná, ale funkční změna chování) – pozor, nesnažím se vyděsit, ale zaujmout! •ADRESNÉ A KONKRÉTNÍ NAPOMÍNÁNÍ – oslovit vyrušujícího žáka jménem a říci mu, co má dělat (ne co nemá dělat, případně se ho zeptat, proč vyrušuje, třeba k tomu má důvod) • horizon.png Postupy a metody, které pomáhají udržet kázeň (z vašich DÚ) 3 •DOBRÁ ORGANIZACE HODINY - zajistit plynulý přechod od jedné činnosti ke druhé, aby nevznikal prostor pro „vymýšlení“ •PRÁCE NAVÍC FORMOU KONSTRUKTIVNÍHO DOMÁCÍHO ÚKOLU – domácí úkol navíc by se měl vztahovat k probíranému učivu a měl by žáka nutit k přemýšlení, ne jen mechanické činnosti • horizon.png Postupy a metody, které jste sice navrhli, ale nejsou vhodné •PRÁCE PŘES PŘESTÁVKU – zdálo by se logické, že když někdo vyrušuje, a nestihne v důsledku toho práci v hodině, měl by si ji dodělat o přestávce. Děti ale ještě více než dospělí potřebují odpočinek (a je možné, že žákovo nesoustředění v hodině už bylo důsledkem jeho únavy). Pokud jim „seberete“ přestávku, bude pravděpodobně jejich chování v další hodině ještě „horší“, navíc bráníte žákovi v tom, aby se najedl či šel na záchod, na což si může on či jeho rodič oprávněně stěžovat. •ZKOUŠENÉ ČI PÍSEMKY ZA TREST – už jsem o tom mluvila v hodině, ale pokud má být zkoušení či písemka férovým ověřením žákových znalostí a vaše hodnocení zpětnou vazbou o tom, co žákovi jde a co ještě neumí, nemohu být zároveň trestem. •Pokud ukazujete, že zkoušení je trest, pak úplně devalvujete svou snahu o férové hodnocení. •PŘESAZENÍ CELÉ TŘÍDY tak, aby si spolusedící neměli co říct, a tak bylo ticho. Tuto metodu považuju za projev „diktátorství“, proti které se dobře bouří. Když nás naše třídní takto násilím přesadila, dopadlo to tak, že jsme takto sedávali jen v jejích hodinách a i u toho jsme „švindlovali“, když to pak zjistila, vzdala se. Navíc tím porušuju podmínky vnitřní motivace – možnost volby a svobodné spolupráce. • horizon.png Postupy a metody, které jste sice navrhli, ale nejsou vhodné •PĚTKA ZA NEPOZORNOST (objevil se i návrh pětky za nekázeň!)– Pětka je známka, je to hodnocení vyjadřující, že žák nezvládl učivo, které ostatní zvládli, které zvládnout mohl. Pětkou netrestám, ale hodnotím. Pokud žák nedává pozor a já se ho zeptám na něco, na co nemůže znát odpověď právě proto, že nedával pozor, trestám ho, ne hodnotím. horizon.png SPORNÁ TVRZENÍ …A KOMENTÁŘE K ZAMYŠLENÍ (NEMUSÍTE SE S NIMI ZTOTOŽNIT, ALE ZKUSTE JE VZÍT DO ÚVAHY) •Je možné a dokonce vhodné, aby žáky, kteří mají problémy s dodržováním pravidel, regulovala sama třída, případně skupina, v níž žák pracuje. •ANO, zkuste žáky dovést k postoji, že jsou „tým“, tj. přednosti i nedostatky jednotlivců v týmu jsou vlastně součástí řešení úkolu. Pokud se na vás někdo obrátí, že s tím a tím ve skupině nechce být, protože… (je pomalý, hloupý, smrdí…), neobhajujte dotčeného, ani to neobracejte vůči stěžovateli. Zaujměte stanovisko: Je to na vás. Případně podpořte nastavením pravidel dělení práce v týmu a spolupráci všech. Nejde to najednou, ale postupně je to naučíte. •Skupinová práce ve třídě zvyšuje nekázeň. •NE. Sice zvýší hladinu hluku a možná sníží přehlednost situace pro učitele, ale má šanci vtáhnout do práce všechny, a ti pak nemají kapacitu na vyrušování. •Čím méně toho učitel při výuce řekne, tím více toho mohou říct žáci a tím více se toho naučí. •ANO I NE, v při klasické výuce zaujímá projev učitele 2/3 času a žákovské promluvy jsou převážně krátké (do tří slov) odpovědi a učitelovy uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti. Při tom dochází zejména k memorování, ale nerozvíjí se myšlení. Učitelův výklad má svou hodnotu, ale žáci se hodně učí při tom, když na něco přicházejí sami. •Také funguje, pokud učitel po položení otázky vyčkává 3 – 5 vteřin, než někoho vyvolá, aby možnost zamyslet se nad odpovědí měla většina třídy, ne jen ti nejrychlejší. horizon.png SPORNÁ TVRZENÍ …A KOMENTÁŘE K ZAMYŠLENÍ (NEMUSÍTE SE S NIMI ZTOTOŽNIT, ALE ZKUSTE JE VZÍT DO ÚVAHY) •Veřejné bodování či systém černých a bílých puntíků za chování zhoršují vztahy ve třídě a vytvářejí „černé ovce“. •ANO, ROZHODNĚ. Pokud chceme děti vést k zodpovědnosti za vlastní chování i vzdělání, neměli bychom zároveň zesilovat systém vnějšího hodnocení (kterému se stejně ve škole nevyhneme). Kromě toho, že tím zvyšujeme závislost žáků na tomto vnějším hodnocení a podporujeme svou roli „arbitra všeho“, tento systém vždy vytvoří „sběratele“ bílých puntíků, kteří budou dělat všechno proto, aby se učiteli zalíbili, a sklízeče černých puntíků, jejichž „špatnost“ je pro všechny viditelná a vystavená na nástěnce. •Chování žáků ve třídě a vztahy mezi nimi jsou odrazem toho, jak se k nim chovají učitelé a jak s nimi pracují. •ANO, nejsou dobré a špatné třídy. Dobrá práce učitele, může ve třídě podpořit zdravé jádro, jakéhosi týmového ducha, atmosféru pospolitosti, z níž nejsou někteří vyčleňováni apod. Také zde funguje efekt projeveného očekávání: pokud učitel ke třídě přistupuje jako k dobré, mívá třída tendenci a snahu se tak chovat. •Problémoví žáci potřebují zvláštní zacházení i zvýšenou pozornost a zbytku třídy je potřeba to vysvětlit. •ANO, ALE… Pozor na nálepku „problémový žák“, říká, že celý žák je „problém“. Mohla by zastínit všechny další stránky žákovy osobnosti. Je přesnější a pro vzájemný vztah mnohem lepší hovořit o problémovém chování či problémech s prospěchem, což zároveň ukazuje, že žák má i jiné „neproblémové“ stránky. Zní to jako malichernost a detail, ale slova dokážou výrazně formovat naše vnímání světa. •A ano, žáci s problematickým chováním či prospěchem někdy potřebují jiné podmínky a třída by to měla (s učitelovou pomocí) akceptovat. • horizon.png SPORNÁ TVRZENÍ …A KOMENTÁŘE K ZAMYŠLENÍ (NEMUSÍTE SE S NIMI ZTOTOŽNIT, ALE ZKUSTE JE VZÍT DO ÚVAHY) •Děti zlobily, zlobí a zlobit budou. •??? To je podobné jako s „problematickým žákem“. „Zlobí“ je nálepka pro celou řadu dětského chování. A když si řekneme, že dítě prostě zlobí, nenutí nás to uvažovat o tom, jaké jsou příčiny jeho chování a proč se tak v danou chvíli projevuje. •Chování dnešních dětí je neblahým důsledkem liberální rodičovské výchovy. •ANO, je pravda, že někteří rodiče nestanovují svým dětem hranice nebo jsou tyto hranice mnohem širší, než by se nám jako učitelům líbilo. Ale neházejme všechno na rodiče, jednak nejsou všemocní, jednak nejsou jediným vlivem, kterému dítě podléhá. Druhým úhlem pohledu je, že v některých názorech na výchovu se můžeme s rodiči rozcházet, ale neznamená to automaticky, že máme pravdu my. •NE, děti už v předškolním věku dokážou vnímat, že se změnou prostředí či osob se mohou měnit i pravidla a hranice. Takže pokud nastavíte srozumitelná pravidla, dokáže je dítě dodržovat, i když doma to mají jinak. •Učitelům nadaným přirozenou autoritou se pracuje snáze, ostatní musí volit jiné způsoby, jak ve třídě udržet kázeň. •Přirozená autorita není. Autorita není vlastnost, je to působní na ostatní prostřednictvím chování, používáním určitých strategií. A ty je možné se naučit. Pro některé povahy je to snazší a přirozenější, ale autorita nemá jedinou podobu a má mnoho zdrojů. •Cílem učitele je, aby žáci nedělali chyby. •ANO, u některých dovedností je cílem učitele, aby je žáci zvládli tak spolehlivě, aby v nich nechybovali – sčítání, pravopis apod. •NE, ale ne u každého učiva je chyba nežádoucí, popsané a zpracované chyby nás učí a rozvíjejí naše myšlení. Neučme děti, že chyba je špatná věc a hanba, pak se bojí zkoušet nové věci a dělat něco, co se nemusí povést. •O učení se chybami vizte další slide. horizon.png KOLBŮV CYKLUS UČENÍ •Jedna z rozšířených teorií o procesu učení - o získávání poznatků (David Kolb, Harvardská manažerská škola). Jeho cyklus má 4 fáze: 1.konkrétní zkušenosti ("něco se přihodilo"), 2.přemýšlení, sledování, pozorování, uvažování, reflexe ("co se stalo?"), 3.utváření abstraktních konceptů a představ (rozšíření našeho poznání vypracováním teorie, popřípadě změnou teorie existující), 4.aktivní experimentování, plánování, generalizace závěrů do nových konceptů, testování nových koncepcí (změny našeho poznání, nové zkušenosti, poučení ze zkušenosti). •Testováním se získají nové konkrétní zkušenosti a cyklus se opakuje. Jde o cyklický proces, který může začít kteroukoliv fází; každá zkušenost poskytuje novou zkušenost a navozuje motivaci k učení se: konkrétní zkušenost, aktivní experimentování, pozorování, přemýšlení, abstraktní představa. •Zdroj: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/kolbuv-cyklus-uceni horizon.png KOLBŮV CYKLUS UČENÍ kolb.jpg horizon.png POSELSTVÍ NA ZÁVĚR •Jasně. Úplně nejdůležitější je pocit z dobře odvedené práce, která má smysl. Spokojený zaměstnanec je ten, kdo v pátek odchází z práce a je pyšný, na to, co udělal a co dělá firma, ve které pracuje. Jó, to je super. Něco dobrého jsem dokázal. Paráda. Tohle je ten největší benefit. Dělat něco smysluplného, pomáhat! Ne jen odškrtávat věci ze seznamu. A stejně důležité taky je, aby vás za to, co děláte, někdo chválil. Jó, tohle si zvládnul skvěle, jen tak dál. Ocenění je nesmírně důležitě. •říká Alexander Kjerulf, přední světový expert na štěstí na pracovišti, na jehož vizitce najdete pouze zkratku CHO – Chief Happiness Officer • •Tenhle citát se sice týká byznysu, ale mnoho z něj by mělo platit i pro školu. Vždyť v ní žáci tráví 9 let velkou část svého času. horizon.png PÍSEŇ NA ZÁVĚR •Přeju Vám, aby se z Vás stali takoví učitelé! • •http://youtu.be/62iU4rz93Fo