Interpretace dětského výtvarného projevu Mgr. Ludmila Fidlerová, Ph.D. Mgr. Pavla Novotná, Ph.D. KONZULTAČNÍ HODINY: liché pondělky 9:30 – 11:30 KVV, PRACOVNA PaedDr. Hany Stadlerové, Ph.D. Seminární práce vInterpretace minimálně šesti kreseb (maleb), které reprezentují 6 základních vývojových období spontánního dětského výtvarného projevu v Uvádět prameny (použitá literatura) vPráce se odevzdávají bez složek, pouze secvaklé vKresby ve fotokopiích, originály si ponechejte vTermín odevzdání nejlépe do konce listopadu, finální verze - 15. ledna, buď přímo do pracovny PaedDr. Hany Stadlerové, Ph.D. nebo paní sekretářce KVV na jméno Mgr. L. Fidlerová v v Základní literatura F:\IDVP\uzdil.jpg Jaromír Uždil Čáry, klikyháky, paňáci a auta vDítě kreslí jinak než dospělý – respekt vOd čar k postavě vZvíře, dům, strom, auto vZvláštnosti dětské kresby: „kouzlo pravého úhlu“ – R princip, sklápění, „rentgenové vidění“ – transparence… F:\IDVP\hana babyradova.jpg Hana Stehlíková Babyrádová Symbol v dětském výtvarném projevu vInterpretace dětského výtvarného projevu z hlediska symboliky vPříklady vSymbol jako forma komunikace vKlasifikace symbolů užívaných v dětské tvorbě – kruh, čtverec, spirála, kříž vObrazová dokumentace vPohádkové motivy a jejich symbolické funkce: čarodějnice, kůň, drak, had… v F:\IDVP\roseline davido.jpg Roseline Davido Kresba jako nástroj poznání dítěte vPsychologický pohled do dětské duše studiem kreseb vVývojová stadia dětské kresby vVýznam barev vZákladní symboly a jejich interpretace: dům, strom, zvíře, hvězdy, živly, postava vKresby dětí s postižením vPříklady interpretace v v F:\IDVP\zaklady arteterapie.jpg Jaroslava Šicková – Fabrici Základy arteterapie vUkázky kreseb vKriteria interpretace: využití prostoru, barevnost, množství detailů, pozadí kresby, sklon postavy, kvalita linky… v Barevná symbolika a preference barev u dětí mandala Diplomová a disertační práce ke stažení v is.muni Mgr. Veroniky Kirchnerové, Ph.D. INTERPRETACE SPONTÁNNÍHO DĚTSKÉHO VÝTVARNÉHO PROJEVU Z HLEDISKA PSYCHOLOGICKÉHO VÝKLADU SYMBOLŮ MU 2005/2006 MOŽNOSTI INTERPRETACE SPONTÁNNÍHO DĚTSKÉHO VÝTVARNÉHO PROJEVU S VYUŽITÍM KATEGORIÍ PSYCHOLOGIE PÍSMA A PSYCHOLOGICKÉHO VÝKLADU SYMBOLŮ MU 2007 mandala Jak interpretovat obrázek vUmístění obrázku na ploše papíru vAnalýza prvků, z nichž se kresba skládá vBarevnost vCharakteristické prvky (hlavonožec, transparence, sklápění..) vCo bylo asi nakresleno první? vPopsat, co vidím, hypotézy vHledat vedoucí myšlenku vCelkový subjektivní dojem z obrázku vCharakteristické prvky kresby – odpovídá věku? vJe dostupný komentář autora? vInterpretovat vždy v hypotézách, subjektivní pozorování vSymboly Způsob interpretace dětské kresby / z disertační práce Mgr. Veroniky Kirchnerové, Ph.D. skenovat0049 Já jsem princezna (5,9 r.) skenovat0049 Posouzení kresby jako celku: Aniččiny kresby jsou výrazně expresivní, bohaté a zdobné. Mají přesnou a promyšlenou strukturu, prostor je jasně členěn. Kresby jsou současně precizní a strukturované jako i expresivní, dynamické a plasticky provedené. Anička bohatě využívá ornamentů a dekorativních prvků, které se někdy stávají schématickými. Anička v kresbách prezentuje výrazný estetický cit a smysl pro formu. Kompaktní kresebný celek je zobrazen prostřednictvím velkého množství detailů, aniž by se sdělení tříštilo. Kresby působí rozhodným a sebevědomým dojmem. skenovat0049 Symbolika prostoru: Kresby zabírají rovnoměrně celou plochu formátu bez výraznější dominance v některém z prostorových segmentů. Střed kreseb bývá dobře zpracován. Kresebné formy jsou přiměřené velikosti. Sklon kresby má mírnou tendenci vlevo, což však může být fyziologický projev leváctví, a pokud nebudou zaznamenány další potvrzující charakteristiky, nemají interpretační hodnotu. Kresby mají velmi kvalitní členění a strukturovanost. Kompozice je často současně strukturovaná i organická. skenovat0049 Téma: Nejčastějším tématem kreseb jsou lidské, ponejvíce ženské postavy (princezny) a témata související se světem lidí. Zobrazované ženy často nemají daleko k obrazu téměř mateřského archetypu – ženy se světem v sukni apod. Ženské postavy mívají zdůrazněné a detailně prokreslené oči s řasami a množství ozdob na oděvu po celém těle. Ozdobné prvky tvoří symboly: srdíčka, květiny a geometrické tvary. Postavy se často vyskytují v barevné krajině s květinami. Kresby bývají doplněny smějícími se slunci a oblaky. skenovat0049 Barevnost kresby: V Aniččiných kresbách převažuje teplá barevnost. Většinou je využívána růžová, červená a vínová barva. Barevnost hraje v kresbách Aničky významnou roli – dodává intenzivní afektivní výraz a živost. skenovat0049 Kontext procesu kreslení a komentář: Anička kreslí velmi ráda, sama výtvarné aktivity vyhledává. Pracuje spíše samostatně, zpracovává vlastní témata, nenapodobuje. Anička si dává na provedení záležet, je pečlivá a dlouho zpracovává detaily. Na kresbách často pracuje dlouho, než je zcela spokojená. Dokáže se dobře a dlouho soustředit. V průběhu kreslení často proces komentuje, při kreslení princezen často kresby doprovází přáním být sama princeznou. Anička byla dlouho vychovávána jako jedináček, tudíž často samu sebe a také své výtvory vnímá jako nejlepší, nejhezčí.. a dožaduje se potvrzení. skenovat0049 Subjektivní dojem: Aniččiny kresby snadno upoutají pozornost, působí velmi zdobně a sebejistě. Kresby obsahují spoustu originálních prvků, jsou provedeny se zřejmou zručností, estetickým citem a smyslem pro formu. Celková úroveň kreseb by se dala hodnotit jako nadprůměrná. J.Piaget V.Lowenfeld G.H.Luquet Stádium předoperační 2-7 let Stádium čmáranic, 2-4 Preschematické4-7 Nahodilý realismus 1-4 Nepochopený realismus 4-8 Stadium konkrétních operací 7-12 Schematické7-9 Kresebný realismus 9-12 Intelektuální realismus 8-13 Stadium formálních operací 12-více Pseudo-naturalistické 12-14 14-17 Umění adolescentů Zrakový realismus 13-18 Stadia spontánní dětské kresby podle Jaroslavy Šickové-Fabrici 1.Čmáranice 2-5 let (nezáměrné, záměrné/pojmenované) 2.Linie 4 roky (první tvary, kruh, hlavonožci) 3.Popisný symbolismus 5-6 let (postavy a objekty jako schéma) 4.Popisný realismus 7-8, vizuální realismus 9-10 let popisný r. (logicky kreslí to, co o předmětu ví) potom vizuální r. (blíží se předloze) 5.Potlačení, ztráta odvahy 11-14 let 6.Umělecké oživení – 15 let 7. Čmáranice, 2-5 let / Fabrici Stádium čmáranic, 2-4 / Lowenfeld vČrtací experimenty od 1 roku vŠťastné a spokojené dítě kreslí silné čáry (Davido, 2001) vMoment uspokojení, zaujetí, zanechání stopy vSpojitost mezi prvním čmáráním, prvními krůčky a rozvojem řeči vKolem 2.roku se spojuje kresba s představou – dítě pojmenovává, někdy i náhodně (vlak, dům…) vČáry, smyčky, kruhy vZ čáranic vyrůstá symbol člověka v podobě „hlavonožce“ vPrůměrný věk pro kreslení hlavonožce jsou asi 3 roky, ale je to zcela individuální v Linie, 4 roky / Fabrici Preschematické stadium, 4-7 / Lowenfeld vUniverzální postavy - HLAVONOŽCI vKruh a dvě čáry – hlava s trupem a nohy vTakto kreslí postavy tříleté až pětileté děti na celém světě vJak dítě roste, přibývá detailů – v kruhu jsou umístěny oči, ústa, pupík vKolem 5-6 roku se začíná objevovat trup znázorněný dalším kolečkem vPostavy vždy zepředu vKolem 6. roku je tělo úplné se všemi končetinami vTRANSPARENTNOST: je vidět vnitřek vyobrazeného objektu – neviditelné zdi domu, transparentnost je normálním jevem u dětí do 7.-9.let vZ částí těla se v zobrazení lidské postavy objevuje jako poslední krk v Děti zobrazují svoje představy o světě a často jsou využity specifické formy: TRANSPARENCE: vidíme dovnitř věcí, jakoby rentgenové vidění ZVLÁŠTNÍ USPOŘÁDÁNÍ PLOCHY: sklápění, některé věci jsou zobrazeny z nadhledu, jiné kolmo. HLAVY FIGUR bývají nepoměrně velké – soustřeďuje se v nich lidský výraz, figury sami v nepoměru k domu (stromu, rostlině) u kterého stojí apod. ZOBRAZENÍ PROSTORU ZÁKLADNÍ ČÁROU: bližší okraj papíru se chápe jako zem, vzdálenější jako nebe –objeví se základní čára a věci stojí kolmo na ní. AUTOMATISMUS: opakování už zobrazeného (okna…) BAREVNÁ NADSÁZKA: potřeba rozlišit jednotlivé věci na obraze, také vyjadřuje emocionální vztah Popisný symbolismus, 5-6 let / Fabrici Schematické stadium, 7-9 / Lowenfeld vCharakteristické prvky spontánní dětské kresby à Antropomorfismus Dítě má tendenci předmětům připisovat určitou tvářnost, obdařovat lidským výrazem všechno, co se pohybuje a roste (usmívající se sluníčko, mrak, houba…) à R-princip (pravidlo pravého úhlu) Dítě má potřebu výrazně rozlišit směrovost, a současně si na pravém úhlu zakládá, protože podle něj zaručuje stabilitu stavby (pravoúhle nakreslené horní končetiny, větve stromu, komín na domku…) Vytváření prostoru na obrázku: v Řazení předmětů a postav na dolní linii (zelená čára dole, modrá nahoře) v Pásová perspektiva - ztvárnění prostoru výstavbou pásů nad základní linií v Způsob prostorového vyjádření způsobem míchání svislého a vodorovného zobrazení: „sklápění“ Dítě neusiluje o zobrazení vnější podoby, spíše vypočítává, co o zobrazeném objektu zná, na co si právě vzpomíná nebo co ho zajímá, pozornost věnuje funkční podstatě předmětu. Vrůstá zájem o dekorativní podrobnosti. → Automatismus Tendence opakovat už osvojené jednoduché tvary: čárky jako tráva, knoflíky, okna..) → Nepravý ornament rytmicky pojednaná plocha, okvětní lístky, tašky na střeše, šaty, kostelní věžičky apod.; přezdobení zakrývá znázornění složitého tvaru nebo neznámé funkce předmětu. à Rytmus, opakování, záliba v symetrii jsou základem kompozičních schopností (členění plochy) a formální jednoty kresby. Základy smyslu pro kompozici jsou dítěti vrozeny a mají svůj počátek ve fyziologických jevech: rytmu tepu a dechu, symetrie lidské postavy apod. (Uždil, 2002). à Obrácená perspektiva = Dítě kreslí objekty podle toho, jaký pro něj mají význam. Objekty znázorněné blíže spodnímu okraji jsou menší než ty, které se nacházejí ve středu obrazu. Důvodem může být identifikace s některou z osob v kresbě uvnitř obrazu. à Smíšený profil = Jedná se o kombinaci pohledu na objekt zpředu a ze strany, přičemž takto dítě zachycuje nejen lidské a zvířecí postavy, ale také stavby, domy apod. à Kolorit (barevná nadsázka) Potřeba rozlišit jednu barvu od druhé, nezájem o lomené tóny a využití barvy jako kontury vede k tomu, že reálná barevnost věcí je transponována do nové polohy. Tato barevná nadsázka v sobě obsahuje emocionální vztah k zobrazeným prvkům. Popisný a vizuální realismus, 7-10 let / Fabrici Kresebný realismus 9-12 / Lowenfeld v Popisný r. (7-8) logicky kreslí to, co o předmětu ví, a ne, jak jej vidí; potom vizuální r. (9-10) od kreslení zpaměti ke kreslení podle předlohy (stínování, zkratky…) v v Objektivnější zobrazení (kreslí-li dům, kreslí jej zvnějšku, kreslí-li jeho vnitřek, zobrazí jen to, co je vidět oknem apod. v Kolem 7. roku se objevuje profil Dítě začíná malovat věci, nejen tak jak je zná, ale již tak jak je skutečně vidí, drží se konkrétní podoby reálných prvků. Pomalu mizí postavení postav na dolní linii a plocha je více využívána. Výsledkem pozorování skutečnosti je i kresba profilu člověka. Ten se objevuje v rozmezí kolem 7-9 let. Kolem 9. roku je běžný „loutkový pohyb“ – nohy a ruce se pokrčují, tělo s hlavou zůstává celkem nehybné. Potlačení, ztráta odvahy, 11-14 let / Fabrici Pseudonaturalistické, 12-14 / Lowenfeld vV období prepuberty a puberty přestávají být děti se svými výtvory spokojené, tento věk můžeme označit za konec spontánní tvorby. vKresba se bez dalšího vedení podobá produkci dvanáctiletých. → Využitím projektových metod: spojováním námětů do logicky provázaných struktur, prohlubováním výtvarného prožívání a myšlení nebo hledání osobitých forem výtvarného vyjadřování vytváří most mezi výtvarným projevem dětství a dospívání. Prostřednictvím takových metod může učitel pomoci překonat výtvarnou krizi a stagnaci dětského výtvarného projevu. Umělecké oživení, 15 let / Fabrici Umění adolescentů, 14-17 / Lowenfeld v Výtvarné vyjádření je již cílené: využívá různých technik a materiálů, stínování… v Zachycuje atmosféru, náladu či mystiku v Interpretace :: shrnutí •Posouzení kresby jako celku, způsobu provedení kresby a dominantních prvků •Barevnost kresby ve smyslu preference barev, jejich kvality a její interpretace •Umístění a velikost kresby, prostor. •Subjektivní dojem posuzovatele (který je však nutné odlišit od vlastní projekce) – jakým dojmem kresba působí. •Téma a jeho symbolický výklad vycházející z předpokladů archetypálních významů konkrétních forem •Komentář autora a komunikace •Proces tvorby (co bylo nakresleno první…) Interpretace v arteterapii • interpretace není arteterapeutickým cílem, ale může zprostředkovat klientovi cestu k cíli (nápravě) • interpretace znamená převádění neznámého na známé • nesrozumitelného na srozumitelné • odkrývání významů • interpretace není poznáním nebo věděním, ale hypotézou • interpretace v arteterapii se tvoří v dialogu s klientem • klient je podněcován ke komunikaci otázkami nad dílem • je vyzýván, aby o jednotlivých prvcích promluvil • interpretace nejsou dávány, ale nabízeny • při interpretaci nelze pracovat s univerzální příručkou symbolů nebo šablonou a stavět na ní výklad, záleží na zvláštnostech životního příběhu autora • • Marie Lhotová: Proměny výtvarné tvorby v arteterapii Symbolika SYMBOL MŮŽE MÍT • Vrstvu individuální • Společenskou (příslušnost k dané vrstvě) • Vrstvu kolektivního nevědomí (zobrazuje vrozené principy, které jsou vlastní formě života na této planetě – archetypy) Kdy se objevuje symbol v DVP? Počátek tohoto období je individuální, obecně se pohybuje v rozmezí okolo 1,5 – 2,5 roku, což se zhruba kryje s Piagetovým senzomotoricko – předoperačním obdobím. Vznik grafických symbolů stojí na pozadí vývoje řeči a dalších symbolů provázejících dorozumívání. Dorozumívání skrze výtvarné vyjádření jde ruku v ruce s rozvojem symbolické komunikace. Při vytváření grafických symbolů jde v podstatě o tvorbu vlastního jazyka, který se stává nástrojem specifického druhu komunikace. V této komunikaci je skutečnost označena soustavou znaků (ve výtvarném projevu grafické či plastické elementy), z nichž některé mohou mít symbolickou povahu. • Za nejzajímavější a nejbohatší období tvarosloví dětského symbolu považuje většina autorů období zhruba od 2 do 6 až 10 let věku dítěte. V tomto období je symbol vyskytující se v dětských kresbách výrazem nevědomé integrace dítěte se světem. • Doporučuje se všímat si výskytu, opakování či naopak absence základních symbolů objevujících se v dětském výtvarném projevu jakými jsou např. dům, slunce, auto, zvířata, stromy, voda apod. Má-li mít interpretace vypovídací hodnotu, je důležité znát nejen dítě, ale i jeho sociální a kulturní zázemí. Při interpretaci je potřeba vycházet z většího množství dětských kreseb. Ideální je, pokud je možné se účastnit procesu vytváření kresby, neboť kontext, ve kterém kresba vznikla, může rovněž ovlivnit její interpretaci. Zkoumání dětského výtvarného projevu je pouze jednou součástí celkového hodnocení osobnosti dítěte a je zapotřebí vyvarovat se toho, aby se na základě jediné kresby učinil celkový závěr o osobnosti dítěte. Také není možné činit závěry z přítomnosti jediného znaku. Barvy Roselin DAVIDO: Kresba jako nástroj poznání dítěte, 2001 Jaroslava ŠICKOVÁ-FABRICI: Základy arteterapie, 2002 Hana Babyrádová: SYMBOL V DVP, 1999 Výňatky z knih následujících autorek: F:\symboly\davido1.jpg F:\symboly\fabrici2.jpg F:\symboly\fabrici1.jpg F:\symboly\fabrici4.jpg F:\symboly\fabrici5.jpg F:\symboly\fabrici6.jpg F:\symboly\fabrici7.jpg F:\symboly\fabrici8.jpg F:\symboly\fabrici9.jpg F:\symboly\fabrici10.jpg F:\symboly\fabrici11.jpg F:\symboly\fabrici12.jpg F:\symboly\fabrici13.jpg F:\symboly\fabrici14.jpg F:\symboly\davido2.jpg Symboly F:\symboly\davido3.jpg F:\symboly\davido4.jpg F:\symboly\davido5.jpg F:\symboly\davido6.jpg F:\symboly\davido7.jpg F:\symboly\davido8.jpg F:\symboly\davido9.jpg F:\symboly\davido10.jpg F:\symboly\davido11.jpg F:\symboly\davido13.jpg F:\symboly\davido14.jpg F:\symboly\davido15.jpg F:\symboly\davido16.jpg F:\symboly\davido17.jpg F:\symboly\davido18.jpg F:\symboly\davido19.jpg F:\symboly\babzradova1.jpg F:\symboly\babyradova2.jpg F:\symboly\babyradova3.jpg ZDROJE: Čerpáno z výše uvedené literatury a materiálů z přednášek Mgr. Pavly Novotné, Ph.D.