PedF, katedra geografie 1 Demografická revoluce a její důsledky ve světě PedF, katedra geografie 2 Osnova * Demografická revoluce – vývoj, fáze. * * * * Tvoříme demografické odhady, prognózy a projekce. * * * * Demografická projekce ČR. * PedF, katedra geografie 3 Demografická revoluce http://www.wmmagazin.cz/UserFiles/Image/wm_magazin/wm_83-84/valka-generaci1.jpg PedF, katedra geografie 4 Demografická revoluce I * Historický proces převratné změny demografických charakteristik populace. * * Snížení úrovně úmrtnosti a porodnosti, tedy nárůst délky lidského života a snížení počtu dětí v rodinách. * * Jediná dosud známá optimistická teorie umožňující předpovídat budoucnost lidstva (např. Pavlík, 1964; Beaver, 1976). * Změny komplexní, které zasahují do různých oblastí lidské činnosti. PedF, katedra geografie 5 Demografická revoluce II * Změna demografických charakteristik je neměnná, nevratná! * Příčinou je změna společenského chování společnosti – uvědomění si kvalitativních změn. * Probíhala během 19. a 1. ½ 20. století, nejdříve proběhla ve Francii a Anglii. * Pro české země období let 1830–1930. * Populace méně rozvinutých zemí zaznamenaly nástup demografické revoluce až během 2. ½ 20. století, v těchto zemích zpravidla zatím ukončena není. PedF, katedra geografie 6 Demografická revoluce III * Lze ji pochopit a vysvětlit jen v kontextu změn v ostatních sociálních, ekonomických, politických a kulturních procesech s lidmi, neboť tyto procesy jsou vzájemně provázány. * * PedF, katedra geografie 7 Vstupní podmínky I * Renesance – otevření nové cesty k chápání a poznání světa. * Přechod společnosti od tradiční k moderní (17. století). * Rytmus změn, který je rychlejší než v tradiční společnosti. * Rozsah změn a vzrůstající vzájemná souvislost mezi různými oblastmi a změnami v nich. * Svébytná povaha moderních institucí, řada charakteristických moderních institucí (např. politický systém národního státu, celkovou závislost výroby na neživých zdrojích energie či komodifikaci námezdní práce). PedF, katedra geografie 8 Vstupní podmínky II * Hluboké změny v charakteru a dynamice procesů s lidmi v posledních čtyřech stoletích lze nazvat revolucemi. * Konec feudalismu a prosazení svobody jednotlivce, * rozvoj poznání (vědy) a technologií, * zvýšení výroby potravin, * industrializace a urbanizace, * povinná školní docházka a odstranění analfabetismu, rozvoj lékařské péče a zlepšení hygieny, * růst životní úrovně a zlepšování zdravotního stavu, * emancipace žen, sekularizace, * demokratizace, * revoluční změna v charakteru demografické reprodukce. PedF, katedra geografie 9 Hlavní rysy I * Kvalitativní přeměna z charakteru extenzivního na intenzivní. * Posílení vlivu společenských charakteristik na úkor biologických. * Provázanost s průmyslovou revolucí. * Vznik nového ideálu – malá rodina (vyšší mobilita a anonymita městského prostředí). * Rozvoj techniky a tovární výroby -> růst nových hodnot - vzdělání, úspěch. * * PedF, katedra geografie 10 Hlavní rysy II * Kvantitativní změny: * Pokles hodnot hrubé míry úmrtnosti ze 25–30 ‰ na méně než 15 ‰. * Naděje na dožití se zdvojnásobuje z 30–35 let na 70 let. * Počátek: * Pokles hrubé míry porodnosti ze 45–50 ‰ na méně než 20 ‰. * Pokles úhrnné plodnosti zhruba pod úroveň 5 dětí na ženu. PedF, katedra geografie 11 Před dem. revolucí * Dva typy demografické reprodukce: * Lovecko-sběračská společnost - úroveň plodnosti a úmrtnosti nebyla vědomě ovlivňována, reprodukce byla silně závislá na vnějších podmínkách. * Společnosti po neolitické revoluci – usedlejší způsob života, zvýšení úrovně plodnosti, prodloužení délky života, nárůst úrovně nemocnosti a úmrtnosti na infekční choroby, relativně nízký věk při vstupu do manželství. * • PedF, katedra geografie 12 Ukazatele * Index (obecné) plodnosti–If vyjadřuje, do jaké míry se počet dětí narozených ženám dané populace liší od teoretického počtu narozených, které by tyto ženy měly za předpokladu, že měly plodnost jako hutterité. * Index manželské plodnosti – Ig vyjadřuje, do jaké míry se liší počet manželsky narozených od teoretického počtu při maximální („hutteritské“) plodnosti. * Index nemanželské plodnosti – Ih vyjadřuje, jak se plodnost nevdaných žen liší od maximální plodnosti hutteritů. * Index podílu vdaných žen na celkové plodnosti –Im udává, do jaké míry působí rodinný stav na dosažení maximální možné plodnosti. * Mezi indexy platí vztah: If = Ig * Im + (1 – Im) * Ih. • PedF, katedra geografie 13 Demografická revoluce - fáze * Tři až čtyři fáze: * * 1. fáze: Velká porodnost i úmrtnost - Rozvojové země (přírodní stav), malý přirozený přírůstek. * * 2. fáze: Pokles úmrtnosti - Zlepšení zdravotní péče, velký přírůstek, Evropa 20. století. * * 3. fáze: Pokles porodnosti - Rozvoj vzdělání (kariéra žen), plánování rodiny, malý až nulový přírůstek. PedF, katedra geografie 14 Demografická revoluce - fáze * * 4. fáze: Pokles porodnosti pod úmrtnost - následuje 10 až 20 let po fázi 3, záporný přírůstek (úbytek), plánování rodiny, malý až nulový přírůstek (ČR dnes). PedF, katedra geografie 15 Demografická revoluce - fáze PedF, katedra geografie 16 • => Stárnutí populace PedF, katedra geografie 17 Demografická revoluce - fáze http://tfw.cachefly.net/snm/images/nm/pyramids/ni-2010.png Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 PedF, katedra geografie 18 Úmrtnost * Rozdíl mezi 1. a 3. fází demografické revoluce je nejlépe vidět při srovnání příčin úmrtí. * * Dostupnost zdravotní péče můžeme považovat za jeden z hlavních ukazatelů vyspělosti země. * * Výrazně se mění podíl akutních a chronických onemocnění na úmrtnosti lidí. • PedF, katedra geografie 19 Úmrtnost Akutní nemoci * Zasahují opakovaně značnou část populace. * Zasahují lidi každého věku. * Potlačeny moderní medicínou (očkování, hygiena, antibiotika..). * Významné v rozvojových zemích. Chronické nemoci * Přítomny stále. * Zasahují malou, ale stálou část populace. * Nemoci stáří – lidé se jich musí dožít. * Hlavně v rozvinutých zemích. * PedF, katedra geografie 20 Demografická revoluce - typy * Francouzský. * * Anglický. * * Japonsko-mexický typ. * * * Typologie je založena na rozdílech v nástupu poklesu porodnosti a úmrtnosti, jenž má za následek rozdílnou míru populačních přírůstků. PedF, katedra geografie 21 Francouzský typ * Nástup koncem 18. století. * * Pomalý a celkově ve srovnání s ostatními typy nízký početní nárůst populace. * * První období probíhá dlouho (1 století) - poklesu úrovně porodnosti s téměř současným poklesem úrovně úmrtnosti. * Druhé období (60 let) - rychlý pokles úrovně porodnosti i úmrtnosti. PedF, katedra geografie 22 Francouzský typ PedF, katedra geografie 23 Anglický typ * První období - vysoká úroveň porodnosti při současném poklesu úrovně úmrtnosti. * * Druhé období (60 let) - pokles úrovně porodnosti i úmrtnosti, velký nárůst počtu obyvatel. * * V 18. století však v Anglii nastupují obrovské společenské změny v hospodářství, obchodu, politice, z velké části umožněné i zázemím kolonií. PedF, katedra geografie 24 Anglický typ PedF, katedra geografie 25 Japonsko-mexický typ * Nástup v 2. ½ 20. st. - mnohem vyšší početní nárůst populace. * * První období - nárůst úrovně porodnosti. * * Druhé období (60 let) - relativně rychlý pokles porodnosti. * PedF, katedra geografie 26 Japonsko-mexický typ PedF, katedra geografie 27 Demografická revoluce ve světě * Počátek v 18. století ve Francii a postupně se rozšířila jako difúzní proces do ostatních zemí v Evropě i do zemí s obyvatelstvem pocházejícím z Evropy a byla ukončena zhruba v polovině 20. století. * * Svět se rozdělil z demografického pohledu na dvě části: * Evropa * země s původně evropským obyvatelstvem * * Po skončení rozdělila svět na dvě části: země demograficky vyspělé a demograficky rozvojové. PedF, katedra geografie 28 Demografická revoluce ve světě * Francie 150 let * * Velká Británie 150 let * * Švédsko, Dánsko, Norsko, Belgie, Německo 125 let * * Česká republika 100 let * * Itálie, Španělsko 75 let • PedF, katedra geografie 29 Rozvinuté země * Pokles úmrtnosti byl záhy následován poklesem porodnosti. * Došlo ke společenským změnám. * Nedošlo k razantnímu zvýšení počtu obyvatel. IM000006 PedF, katedra geografie 30 Rozvojové země * Velká prodleva mezi poklesem úmrtnosti a porodnosti. * Společenské změny neprobíhají (emancipace, plánování rodiny..). * Populační exploze – rychlý růst počtu obyvatel. IM000006 PedF, katedra geografie 31 Demografická revoluce - fáze PedF, katedra geografie 32 Vybrané země světa (2011) PedF, katedra geografie 33 Populační prognóza, odhad a projekce PedF, katedra geografie 34 Demografický x populační vývoj * Demografický vývoj – otázky spojené s přirozenou měnou (tzn. demografickou reprodukcí – vázána na vlastní bio-sociální proces rození a vymírání). * * Populační vývoj – je výsledkem demografické reprodukce doplněné migrací (migrace – podmíněny především sociálními a ekonomickými podmínkami každého regionu). • PedF, katedra geografie 35 Populační prognóza I * * Souhrnný proces, který zahrnuje soubor činností vedoucí k vytvoření prognózy v její logické posloupnosti. * * * V případě tvorby populačních prognóz je rozsah tohoto souboru dán obecnou složitostí reálných systémů, v nichž se reprodukce demografických struktur odehrává. PedF, katedra geografie 36 Populační prognóza II * * Nezbytným předpokladem prognózování vývoje složitých systémů je abstrakce. * * * Uplatnit princip abstrakce znamená odhlédnout od nepodstatných nebo méně podstatných vlastností a souvislostí vývoje sledovaného objektu, a přejít tak od reálného systému k jeho modelu. PedF, katedra geografie 37 Populační prognóza III * Přechod od reálného systému k modelu a od modelu zpět k realitě označujeme za modelování = základní metoda studia a prognózování vývoje reálných systémů, jejíž aplikace má 7 etap: * * 1. vymezení systému - v jehož rámci vývoj budeme prognózovat = identifikace podstatných prvků a vazeb systému tak, aby byl co nejlépe vystižen mechanismus a souvislosti sledovaného vývoje. * * 2. popis a analýza vymezeného systému – získání a významové utřídění informací o dosavadním vývoji prognózovaného objektu. • PedF, katedra geografie 38 Populační prognóza IV * 3. konstrukce projekčního modelu - vychází z finálního vymezení systému, s nímž by měl použitý model být identický. * 4. prognóza hodnot parametrů modelu - vlastní jádro prognózování populačního vývoje. * 5. projekční výpočty a dokumentace získaných výsledků – výpočty vedou k ucelenému popisu budoucího vývoje vymezeného systému a k analogickému popisu vývoje určeného objektu. * 6. výběr informací pro prezentaci prognózy a způsobu jejich zprostředkování uživatelům. * 7. hodnocení prognózy - popis a analýza zjištěných rozdílů, posouzení míry vědeckosti celého procesu sestavení prognózy (1. – 6. etapy). Slouží při aktualizaci platné nebo tvorbě zcela nové prognózy vývoje daného systému. • PedF, katedra geografie 39 Populační prognóza V - metody 1.Klasická, kohortně komponentní metoda populačních projekcí - vychází z pojetí populačního vývoje jako souhrnného procesu, jehož jednotlivými složkami jsou úmrtnost, porodnost a případně také migrace, základem se stal model růstu stabilní populace. 2. 2.Formování metodiky prognóz dílčích komponent reprodukčního procesu - přechod od konstantních intenzit dílčích procesů k reálnějším, proměnným Þ vzrostl zájem o extrapolační techniky a následně o metody analýzy časových řad; skutečnost, že budoucí vývoj nelze odvodit pouze na základě extrapolace dosavadních vývojových trendů Þ metody kauzální analýzy a regresní modely. PedF, katedra geografie 40 Populační prognóza VI - metody 3.Zobecněním klasického projekčního modelu - A. Rogerse (pol. 60. let) - snaha o zahrnutí migrace Þ multiregionální projekční model. 4. 4.Současná etapa (posledních 20 let) – vytváří se kompaktní široké pojetí metodologie prognózování populačního vývoje (její segmenty se objevily již ve vzdálenější minulosti) - odklon od hlavní pozornosti na techniku vlastního sestavení souhrnné prognózy k pojetí prognózování populačního procesu jako speciální vědecký výzkum zahrnující veškerou činnost, která souvisí s tvorbou prognózy. Klíčové postavení má prognóza parametrů projekčního modelu. • PedF, katedra geografie 41 Populační prognóza VII * Prognózování úmrtnosti - vzhledem k relativní stabilitě vývojových trendů úmrtnosti se při prognózování tohoto procesu v rozhodující míře uplatňoval předcházející vývoj (pozornost i mezinárodním srovnáním). * * Prognózování plodnosti - odhad budoucí plodnosti se také opíral především o analýzu minulého vývoje. Při této analýze byly téměř výhradně sledovány dosažené úrovně a hlavní vývojové tendence, pro něž se často hledaly analogie v zahraničních statistikách. Zároveň se věnovala zvýšená pozornost odchylkám od sledovaných trendů, které byly vztahovány k přijatým opatřením a k dalším změnám vnějších podmínek. * PedF, katedra geografie 42 Populační odhad I * Populační odhady: každý odhad početního stavu obyvatelstva včetně jeho struktur podle věku a pohlaví z pohledu předpokládaného budoucího a minulého vývoje. * * Nejsou výsledkem statistického šetření (ale využívají nashromáždění statistických datových zdrojů z předcházejících časových úseků jako základní vstupní informace). • PedF, katedra geografie 43 Populační odhad II - metody * Pokud demografické projekce jsou věrným prodloužením skutečného chování určité populace do budoucnosti, potom získáme zvláštní případ demografické projekce, tj. populační prognóza. * * Změny v minulém časovém období – intercensální odhady (pomocí interpolace). * * Budoucí změny demografická projekce (na základě extrapolace). • PedF, katedra geografie 44 Populační odhad III * Vhodné období ne delší než 20 let (potom významný pokles spolehlivosti projektu). * * Intercensální odhady celkového počtu obyvatelstva se opírají o údaje několika censů nebo dvou po sobě následujících sčítání - metoda matematické interpolace. * * • PedF, katedra geografie 45 Populační projekce I * Prostorové hledisko: projekce celostátní, republikové, okresní nebo sídelní jednotky. * * Časové hledisko: * krátkodobé projekce (do 10 let) * střednědobé (10–25 let) * dlouhodobé (nad 25 let) * * • PedF, katedra geografie 46 Populační projekce II - metody * Formální extrapolace celkového počtu obyvatel a extrapolace doplněná odhadem věkové struktury - používá různé exponenciální funkce. * * Komponentní metoda (též demografická) bez uvažování migrace - vhodná pro krátkodobé a střednědobé projekce (do 20–25 let) a pro relativně homogenní populace (stát, kraje), za které máme údaje o řádu vymírání a rození, ev. o migračních proudech. • PedF, katedra geografie 47 Populační projekce III - postup * Výchozí okamžik prognózy = rok sčítání. * * Jak dlouhá doba projekce. * * Nejdůležitější - hypotéza budoucích změn v řádu vymírání a rození. * * Jednovariantní a vícevariantní projekce (např. nízká, střední, vysoká). • PedF, katedra geografie 48 Populační projekce IV - postup * Hypotézy posléze formalizujeme a kvantifikujeme. * Pro sestavení populačních projekcí komponentní metodou potřebujeme: * věkovou strukturu k výchozímu okamžiku projekce odděleně pro obě pohlaví, * řád vymírání, vyjádřený úmrtností tabulkou, * řád rození, vyjádřený mírami plodnosti podle věku. * * Nejjednodušší metodou je zde metoda posouvání věkových skupin. * Komponentní metoda s uvažováním budoucí migrace. PedF, katedra geografie 49 Populační růst (exploze) PedF, katedra geografie 50 Populační růst * Rychlost růstu se neustále zvyšuje. * Příliš se nemění maximální délka života. * * Mění se porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, věková struktura a naděje dožití. * * V historii rozlišujeme 4 hlavní období. * PedF, katedra geografie 51 Populační růst I •1. Lovecko – sběračské období (asi do 9000 př.n.l.) qCelkově jen několik miliónů obyvatel. qLidé putovali krajinou v malých skupinách. qŽivili se lovem a sběrem planých rostlin. qHustota do 1 obyv./200 km2 qPřírůstek 0,00011 %. PedF, katedra geografie 52 Populační růst II •2. Zemědělské období (9000 př.n.l. – 16. stol.) • qLidé se usadili, vytvořili trvalé osady, živili se zemědělstvím. qHustota vzrostla na 1-2 obyv./km2 q qPřírůstek 0,3 %, (Římani 54 mil, v r. 1000 asi 300 mil obyvatel). PedF, katedra geografie 53 Populační růst III •3. Průmyslové období (začíná v 16. stol) • qRozvoj zdravotní péče, odtržení lidí od půdy. q qPřírůstek v r. 1600 0,1 %, rostl o 0,1 % každých 50 let. q qRok 1800 – 900 mil, 1900 – 2 mld., 1960 – 3 mld. PedF, katedra geografie 54 Populační růst IV •4. Moderní – postmoderní společnost • qZměny ve společnosti. q qPokles růstu ve vyspělých zemích, rychlý růst v rozvojových. q qNejvětší přírůstek v dějinách 60. léta – 2,2 %, rok 2000 – 6 mld. lidí. PedF, katedra geografie 55 Populační růst V * Přírůstek obyvatelstva se neustále zvyšoval celou první polovinu 20. stol. = exponenciální růst (křivka J). * * Maximum 1965 až 1970 – 2,2%. * * Nyní přírůstek celosvětově klesá (1,4%). * PedF, katedra geografie 56 Populační růst VI * Doba zdvojení: * Doba, za níž se populace zdvojnásobí. * Vycházíme z exponenciálního růstu. * Dělíme 70 přírůstkem v %. * * Stát Přírůstek (%) Doba zdvojení (roky) Pobřeží Slonoviny 3,8 18 Čína 1,4 41 USA 0,9 78 Německo 0,1 700 PedF, katedra geografie 57 Populační růst VII * Logistická křivka = plochá S křivka * Žádná populace neroste věčně, narazí na možnosti prostředí = nosná kapacita. * * Nezahrnuje zlepšování zdravotní péče, potravy, technologií. * Pro dosažení nulového růstu musí lidé projít demografickou revolucí. * * PedF, katedra geografie 58 Nosná kapacita prostředí I * Je maximální populace, která může v prostředí trvale existovat. * * Určuje hranice lidské populace. * * Populace, která ji překročí, mění prostředí způsobem, který sníží její velikost v budoucnosti. * * Je obtížné určit její velikost pro národ i celou Zemi: * Musíme se shodnout, jaký by měl být životní standard člověka. * Pro výpočet používáme HDP na hlavu a kalorie na hlavu. * * PedF, katedra geografie 59 Nosná kapacita prostředí II * Je určena kombinací limitujících faktorů * Faktory dělíme do 3 skupin: * 1. Krátkodobé (ovlivní populaci už v roce, kdy se objeví) * Hlavně přerušení dodávek potravin z různých příčin (politika, válka, neúroda..). * Světové katastrofy (nukleární válka, toxické látky, nová nemoc..). * 2. Střednědobé (projeví se za 1–10 let) * Úbytek neobnovitelných zdrojů (hlavně pro dopravu a vytápění), nedostatek energie pro distribuci potravin. * Klimatické změny nebo desertifikace. * PedF, katedra geografie 60 Nosná kapacita prostředí III * 3. Dlouhodobé (za více než 10 let) * Eroze půdy, nedostatek podzemní vody, kyselé deště. * * Dosažení je možno určit podle dostupnosti zdrojů na hlavu. * Ukazuje se, že jsme dosáhli maxima biologických zdrojů na hlavu. * Je možné, že již byla překročena nosná kapacita Země. * PedF, katedra geografie 61 Nosná kapacita prostředí IV komodita vrchol Max. produkce/obyv. vlna 1960 0,86 kg dřevo 1967 0,67 m3 ryby 1970 5,5 kg skopové maso 1972 1,92 kg hovězí maso 1977 11,81 kg obilniny 1977 342 kg PedF, katedra geografie 62 Hrozí nám přelidnění? * Koncem 18. století to byl T. R. Malthus s jeho populačním zákonem (1798) o aritmetickém růstu množství prostředků obživy a geometrickém růstu počtu obyvatelstva. * * * Počátkem 2. ½ 20. století - Ehrlichova Populační bomba (1968) a Meadowsovy Hranice růstu (1971), které byly výstižně označeny jako Malthus a počítač. * PedF, katedra geografie 63 Hrozí nám přelidnění? http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/cinske-krizovatky-ii-zkulturnime-vas/image.jpg http://www.levanta.cz/_fotky/indie/090bangla.jpg PedF, katedra geografie 64 Př. Bangladéš * Jedna z nejchudších zemí světa * Příjem kalorií tvoří 85 % množství nutného pro dobré zdraví. * ½ lidí nemá přístup k pitné vodě. * 70 % nemá přístup k zdravotní péči. * Naděje dožití je 59 let. * Trpí pravidelnými povodněmi. * http://luciesindelkova.files.wordpress.com/2010/10/bd_dhaka_zacpa.jpg PedF, katedra geografie 65 Př. Bangladéš * Počet obyvatel země: * * * * Přírůstek 2 mil./rok. * * Každoročně díky monzunovým dešťům přijdou o život tisíce lidí. Za jak dlouho se se doplní stav obyvatelstva? • •Za 1 měsíc? Za 2 týdny? Země Rozloha km2 1991 2001 2011 Bangladesh 147,570 106,314,992 124,355,263 144,043,697 PedF, katedra geografie 66 Světové populační hodiny * * * http://www.worldometers.info/cz/ * * * * http://multimedia.ihned.cz/infografika/c1-49563090-jak-tikaji-populacni-hodiny-lidstva-co-den-to-te mer-ctvrt-milionu-lidi-navic PedF, katedra geografie 67 Světové populační hodiny PedF, katedra geografie 68 Populační růst planeta PedF, katedra geografie 69 Populační růst I rev PedF, katedra geografie 70 Populační růst II svet1900 PedF, katedra geografie 71 Populační růst III svet1998 PedF, katedra geografie 72 Populační růst IV svet2050 PedF, katedra geografie 73 Populační růst V svet1900 svet2050 svet1998 PedF, katedra geografie 74 Populační růst VI PedF, katedra geografie 75 Populační růst VII PedF, katedra geografie 76 Populační růst VIII PedF, katedra geografie 77 Populační růst IX PedF, katedra geografie 78 Populační růst X PedF, katedra geografie 79 Populační politika I http://www.halonoviny.cz/images/showimage/532278/1/1 PedF, katedra geografie 80 Populační politika II * Souhrn schémat, teorií a praktických postupů státu, kterými se snaží cíleně ovlivňovat množství populace. • •Přístupy: * kvantitativní (početní) - sleduje početní vývoj obyvatelstva. * * migrační - sleduje vývoj v migraci (imigrace/emigrace) obyvatelstva, kterou lze státními zásahy ovlivňovat. PedF, katedra geografie 81 Kvantitativní populační politika * pronatalitní, která podporuje růst porodnosti (natalitu). V současnosti je aplikována zejména ve vyspělých státech světa, kde je přirozený přírůstek nízký a průměrný věk obyvatelstva se zvyšuje. * * protinatalitní, která podporuje snižování míry porodnosti. Je aplikována vládami zejména v rozvojových zemích tzv. třetího světa, kde je přírůstek obyvatelstva vyšší. Velmi tvrdými protinatalitními opatřeními se v 80. letech 20. století prezentovala např. Čína, kde byla uplatňována tzv. politika jednoho dítěte, která platí dodnes. * PedF, katedra geografie 82 Populační politiky Číny * Politika jednoho dítěte: * o 39,5 mil. více mužů než žen!!! * Politika přesídlování: * uvolnění v přelidněných oblastech • x * osídlení nezalidněných x menšinových území * Politika genderové rovnosti * Politika vzdělávání: * lepší školy jsou čínské školy, 1. jazyk – čínština * Politika sociálních jistot: * spojena s přesídlováním * PedF, katedra geografie 83 Národnostní politiky Číny * Politika etnického pluralismu * * Politika etnické emancipace * * Politika etnické pozitivní populační diskriminace: * Územní princip * Etnický princip * * Politika etnické integrace PedF, katedra geografie 84 Není Číňan jako Číňan * Striktně rozlišujte: * Hanizace - proces osídlování menšinových území Hany –etnickou majoritní skupinou (Ujgursko). * * Sinizace - proces kulturní dominance hanské = pravé čínské kultury rozlišovat. * * * Rozlišovat pojmy Číňan 汉族 a Číňan中国人 ! * PedF, katedra geografie 85 Není Číňan jako Číňan I * 92 % populace jsou Hanové (汉族). * 8 % menšiny= 112 mil. příslušníků! (největší z nich: Zhuang, Hui, Menggu, Weiwuer, Zang,Yi, Miao, Yao, Man). * * Hanzu – Číňan 汉族 vs. Číňan 中国人Zhongguoren. * I Tibeťan je 中国人, rozhodně ale ne 汉族. * * Paralela: každý Čech je Evropan, ale ne každý Evropan je Čech. * PedF, katedra geografie 86 Hanizace * Dosídlování menšinových území Hany. * * Historický proces, ale v dějinách ČLR nový rozměr. * * 汉族–Han(zu) – příslušník etnika Číňanů. * * Hanizace jako nástroj vnitřní geopolitiky, nástroj kontroly menšinových oblastí. * * Úzká vazba na populačně-národnostní politiku. * PedF, katedra geografie 87 PedF, katedra geografie 88 PedF, katedra geografie 89 Populační projekce ČR PedF, katedra geografie 90 Graf: Očekávaný vývoj počtu obyvatel do roku 2066 (k 1. 1.) PedF, katedra geografie 91 Graf: Očekávaná struktura přírůstku obyvatel do roku 2065 (střední varianta projekce) PedF, katedra geografie 92 Graf: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 (střední varianta projekce; k 1.1.) PedF, katedra geografie 93 Graf: Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066 (střední varianta projekce; k 1.1.) PedF, katedra geografie 94 Graf: Odhad počtu osob s nárokem na starobní důchod do roku 2066 (střední varianta projekce; k 1.1.) PedF, katedra geografie 95 Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2066 Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 PedF, katedra geografie 96 To je vše z geografie obyvatelstva!!!