PedF, katedra geografie 1 Geografie sídel Úvod do problematiky Vývoj geografie sídel – hlavní směry •3 hlavní směry (proudy): * A) geografie osídlení (settlement geography) – sídelní systémy, sídla - brány jako vnitřně stejnorodá, vztahy mezi sídly. * B) geografie města (urban geography) – vnitřní struktura měst, morfologické, genetické a sociodemografické znaky, vývoj, problémy měst. * C) geografie venkova (rural geography) – venkovské osídlení a jeho problémy. * Relativně autonomní disciplíny GS. PedF, katedra geografie 2 Vývoj disciplíny – hlavní směry * Počátky: starověk – Řecko, Řím (Ceasar – „Zápisy z války galské“). * * Vyčlenila se koncem 19. stol. (co brát za počátky: monografie a popisy měst, cestopisy a náčrty sídel…). * * Původně součást ANTROPHOGEOGRAPHIE (F. Ratzel). * Vývoj disciplíny – německá škola * Antropogeographie - popis, morfologie – geografický (Ratzel, 1882) a dokonce etnický determinismus (A. Meitzen, 1895). * * O. Schüttler: předmět g. sídel = viditelné jevy v kulturní krajině: morfologicko-genetické studium sídel, směr se vyčerpal vytvořením typologie a klasifikace na základě morfologických znaků (cca 30. léta). Německá škola * W. Christaller (1933): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí. * Od 60. let – přejímání témat anglosaské školy, funkční vztahy sídel, vymezování složitých sídelních útvarů. * Pravidlo velikostního pořadí (Auerbach, Zipf). * Silná aplikační funkce, zvl. v územním plánování (Schwarz, Bousedt, Boesch, Bobek, Lichtenberger). Francouzská škola * „Géographie humaine“ – Vidal de la Blache. * * Funkční analýza předchází popisu, analýza ve vztahu k celé oblasti. * * Monografie měst. * * Výzkum koncentrace a rozptýlenosti venkovských sídel. Americká škola * Nejprve do 1. sv. války problémy kolonizace kontinentu. * Od 20. let – vnitřní struktura měst jako odraz imigračních vln. * Sociologové a urbanisté –> Chicagská škola. * Pojmy ze sociálního darwinismu D. Spencera (sukcese, invaze, filtrace), dynamika, příčiny – ne jen popis. * * Využívání statistických vícerozměrných metod (korelace, faktorová a shluková analýza…). * * Teorie: ekonomické báze města, prvního města, funkční prostorová struktura (Hoyt, Harris, Ullmann, Jefferson, Berry). * * Dominance směru zejména od 60. let v celosvětovém měřítku. Shrnutí nejdůležitějších trendů * Rozdělení na proudy (g. sídel, města a venkova). * * Do 2. sv. v. dominance morfologicko-genetického popisu sídel, po válce funkční klasifikace. * * Pokrok ve výzkumných metodách: souvisí s kvantitativní revolucí od 50. let, modelování (gravitační modely, pravidlo vel. pořadí, teorie centrálních míst). * * Zvyšuje se aplikační funkce a interdisciplinarita (spolupráce s územním plánováním, urbanismem, sociologií, ale i marketingem). Vývoj v ČR * Do 2. sv. války-venkovské osídlení a jeho problémy, po ní spíše města a sídelní systémy. * Morfologicko-genetický směr: typologie venkovských sídel (Říkovský, Láznička, Koláček). * Statistický směr: populační vývoj měst, statistika rozložení povolání, národností (Boháč, Moschelesová) – do konce 30. let. * Od 60. let doposud: sociálně-geografický směr: poloha sídel, sféry působnosti města, systém osídlení, vnitřní sociální struktura měst. * Nové statistické a jiné metody (stat. modelování, historická, srovnávací, kartografická met., terénní výzkum, dotazníky). * Od 90. let: morfologická, genetická a sociodemografická struktura měst (Korčák, Hampl, Kühnl, Musil, Illner, Sýkora – „Albertovská škola). PedF, katedra geografie 10 Sídlo * Sídlo = seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území; základní jednotka osídlení. * * Prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického ekologického aj. původu a charakteru. PedF, katedra geografie 11 Samota * Venkovská samota, na Moravě „laz“. * * Osamocené venkovské lidské obydlí tvořené jediným domem, výjimečně až dvěma nebo třemi obydlenými domky. * * Venkovská sídla jako zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry. PedF, katedra geografie 12 http://www.dolni-hermanice.cz/obrazky/VALTERICE_SAMOTA.JPG http://www.fotoaparat.cz/g/03/06/03/2397_691c8.jpg PedF, katedra geografie 13 Osada „kolonie“ * Prostorově oddělená nebo integrovaná součást obce, která není obvykle samosprávným útvarem. * Osady vznikaly v souvislosti s řešením sociálních potřeb (např. bývalé nouzové kolonie), hospodářskou činností (hornictví, těžba dřeva) nebo s využitím volného času (chatová osada, zahrádková kolonie). * * V USA označení „hamlet“ – nemusí to být jen samota, ale může to být i městečko s několika tisíci obyvateli (hamlet Ronkonkoma má 20 tisíc obyvatel, Mount Sinai – 8 400 obyvatel apod.). PedF, katedra geografie 14 http://img.radio.cz/pictures/r/romove/slovensko/rudnany/patoracke_osada1.jpg Chatová osada Helios PedF, katedra geografie 15 Základní sídelní jednotka * Základní sídelní jednotkou se rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru. * * Je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů. PedF, katedra geografie 16 Základní sídelní jednotka - číslování * Schéma kódu základní sídelní jednotky: AAAAAB * * * AAAAA = kód ZSJ (přípustné rozmezí 00001 až 19999 a dále 30001 až 39999) * * B = kontrolní znak vypočtený metodou MODULO 11-ADDO (nabývá hodnot 0-9). PedF, katedra geografie 17 Základní katastrální jednotka * Katastrální území je v ČR podle § 27 písm. h) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. * * Na podzim roku 2010 je v České republice 13 037 katastrálních území. * PedF, katedra geografie 18 Územně technická jednotka * ÚTJ je v ČR jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část, oddělená hranicí základní územní jednotky, tj. hranicí obce, městského obvodu či městské části. * * Základní územně technické jednotky jsou tvořeny buď katastrálními územími nebo jejich částmi. • PedF, katedra geografie 19 Územně technická jednotka * V současnosti existují tři typy územně technických jednotek: • a) části katastrálních území, které v Praze a ve statutárních městech zasahují do několika městských obvodů/městských částí, nově byly jako samostatné územně technické jednotky vymezeny i další (druhé) polygony stávajících územně technických jednotek, • b) nově též části katastrálních území, na nichž leží část obce nebo ZSJ, patřící do jiné obce (přesah, ohraničený provizorní neboli přibližnou hranicí obce), • c) zcela novým typem ÚTJ jsou výjimečné případy dalších (druhých) polygonů katastrálních území, které mají přechodnou platnost. PedF, katedra geografie 20 Územně technická jednotka - číslování * Schéma kódu územně technické jednotky: AAAAAB * * AAAAA = kód ZSJ + 60000 (přípustné rozmezí 60001 až 79999 a dále 90001 až 99999). * * B = kontrolní znak (výpočet metodou MODULO 11-ADDO, nabývá hodnot 0 až 9). • PedF, katedra geografie 21 Obec * Nejnižší administrativní sídelní jednotka. • * Má právní subjektivitu a místní orgány správní moci. • * Pozor! Obec nemusí být základní jednotkou osídlení (může se skládat z několika sídel)! PedF, katedra geografie 22 Obec - číslování * Schéma kódu obce: AAAAAB * * AAAAA = identifikační číslo obce (kód ZÚJ) (přípustné rozmezí 50001 až 59999). * * B = kontrolní znak (výpočet metodou MODULO 11-ADDO, nabývá hodnot 0 až 9). * PedF, katedra geografie 23 Městys * Historický typ obce stojící mezi městem a vesnicí. * * Status městyse nebo městečka uděloval od 13. století panovník, po roce 1918 ministerská rada. Městys musel mít městský charakter a plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. * * Statut „městys“ přestal být udělován od roku 1949. Novelou zákona o obcích se od roku 2006 tento statut opět navrací. PedF, katedra geografie 24 Město * Sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jež jej odlišuje od vesnice. * Jsou to především relativní velikost ve srovnání s vesnicemi: a)vysoká hustota osídlení, b)kompaktnost a koncentrace zástavby, c)typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) d)poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. PedF, katedra geografie 25 Statutární město * Město, jehož správa je organizována podle základní městské vyhlášky nebo zemského zákona. * * Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. * PedF, katedra geografie 26 Statutární město Soubor:Mapa měst ČR.PNG PedF, katedra geografie 27 Regionální město * Správní středisko významných funkcí (veřejnoprávních, dopravních, obslužných atd.). * * Vyšší koncentrace obyvatel. * * Kumulace významných aktivit. * * V ČR podoba krajských měst. PedF, katedra geografie 28 Hlavní (sídelní) město * Správní středisko velkého území (nejčastěji státu) a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku. * * Hlavní město státu bývá určeno ústavou či jinou právní úpravou daného státu. * * Některé státy mají více hlavních měst, resp. více sídelních měst, protože jsou rozlišeny tím, jaká ústavní instituce či ústřední orgán státní správy v nich sídlí. * PedF, katedra geografie 29 Sídelní lokalita * Typické spíše pro venkov. * * Jedná se o jednotlivá sídla od sebe oddělená nezastavěnými plochami. * * Zahrnuje minimálně třicet trvale bydlících obyvatel nebo deset bytových jednotek. • PedF, katedra geografie 30 Urbanistický obvod * Typické pro města. • • * Jde o dílčí části měst vymezené podle určitého znaku (historický vývoj, funkční využití...). PedF, katedra geografie 31 Sídla * Základní diferenciace: * •A. Venkovská sídla (sídla venkovského typu) • - Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské • oblasti, subpolární oblasti • - Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA • •B. Městská sídla (sídla městského typu) PedF, katedra geografie 32 Sídelní síť - osídlení * Soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení (zemědělská, výrobní, obchodní, rekreační, lázeňská a jiná specializovaná funkční zařízení) realizovaná v území lidskou činností. * * Osídlení se skládá ze dvou základních složek: * • – materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel) • • – sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně • jeho veškerých aktivit) PedF, katedra geografie 33 Vývoj osídlení •2 faktory urbanizace: * * Dynamický faktor ve vývoji osídlení je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních silách. * * Statický faktor pak především již vytvořenými a dále fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení. Faktory vzniku sídel * * Přírodní podmínky - reliéf, klima, vegetace, geologické podloží atd. * * Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod. * * Činitelé obecného charakteru – administrativní a politické uspořádání. * PedF, katedra geografie 34 Typy sídel * 1. přechodná /dočasná/- Mongolové; primitivní- jurta- kočovníci ve stepích; indiáni- kmeny v Amazonii, polopouště; moderní - houseboaty, karavany, meteorolog. stanice, polární stanice * 2. trvalá- osídlení => samota => osada => vesnice => město •rozptýlené /samoty/- USA, Skandinávie, Austrálie, J Afrika /farmy se zeměď. využitím/ + Bretaň •skupinové - původ obyvatelé - Asie, Evropa, SV USA; menší rozloha zeměď. půdy na 1 usedlost •vesnické osídlení – rozptýlené - farmy, ranče s obrovskými polnostmi; čas od času centrum s obchodem, poštou školou, benzínkou /do školy děti autobusem/ •rozptýlené - osídlení na Šumavě – bývalé Sudety * PedF, katedra geografie 35 http://www.cykloturistika.cz/old/clanky/99/7/jurta.jpg http://dovolenka.files.wordpress.com/2008/07/tamerza1.jpg http://www.projektis.net/real/rd_krem.jpg http://i3.cn.cz/1069407587_panelaky.jpg Vznik a vývoj sídelního systému * Klíčový vliv neolitické a průmyslové revoluce. * Prvotní přístřešky: Olduvai (Tanzánie) cca před 1 mil. let, u nás Předmostí, Dol. Věstonice (většinou kočovníci). * Typy sídel: efemerní (pomíjivá) → dočasná → sezónní → polostálá → stálá. * První sídla městs. typu – oblast stř. východu (Jericho) – cca 8 tis. let př.n.l. * U nás keltská oppida (Závist, Staré Hradisko, Stradonice…). * Se vznikem centralizovaných starověkých států vznikají velkoměsta a sídelní síť, která přetrvává dodnes. oppidum SH oppidum Staré Hradisko oppidum_Stradonice Vznik a vývoj sídelního systému * Rysy starověkého města: dominanta paláce vládce, chrámů a paláců dvořanů, plošně velmi rozsáhlá, diferenciace čtvrtí, často i vysoký počet obyvatel (Babylon 500 tis., Řím až 1 mil.). * * Vznik sítě sídel a jejich kontinuita dodnes uvnitř LIMES ROMANUM (příklady: Vindobona, Aquincum, Colonia, Londonium, Parisium, …). * * Po pádu římské říše úpadek a často téměř zánik. limeskarte2 limes3 limesAAA Limes Romanum Limes Romanum C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2012\Cologne srpen 2012\iGeo 20. - 27. 8. 12\Cologne (1243).JPG Vývoj osídlení v ČR Vývoj osídlení * Přírodní podmínky jako hlavní historický faktor osídlení – nejstarší centra ve středních Čechách, na jižní Moravě, v Polabí, Poohří a na Hané. * Od 12. století německá kolonizace horských oblastí; později valašská kolonizace V Moravy. * Později vliv dopravní polohy, obchodu nebo politického rozhodnutí na zakládání měst. * Pro ČR se stala charakteristická hustá a rovnoměrně rozložená síť různě velkých měst. * * Industrializace – průmysl hlavním faktorem migrace a populačního růstu měst. Vývoj osídlení * Deformace přirozené sídelní struktury ČR po 2. světové válce: •1. Vládní politika snažící se o vyrovnávání regionálních rozdílů a současně podpora vybraných regionů (nábor pracovníků do těžkého průmyslu včetně navazující bytové výstavby) vedoucí k: -potlačení přirozených migračních proudů (znevýhodněny některé regiony v okolí hlavních rozvojových center a os ČR). -Snížení vnější konkurenceschopnosti nevhodně podporovaných regionů (Ostravský region, Severní Čechy + např. Kladno). Vývoj osídlení •2. Směřování investic do těžkého průmyslu a masové bytové výstavby (sídliště), omezení možností individuální výstavby (druhé bydlení v ČR) – ve srovnání se západním světem potlačení suburbanizace, nižší význam městských center, nižší sociální rozdíly v rámci města. • •3. Zásahy do tradičního venkovského života (kolektivizace, vznik velkých zemědělských závodů, potlačení role tradičních osobností, nevhodné urbanistické zásahy). Vývoj osídlení •4. Středisková soustava osídlení představuje příklad politické snahy ovlivnit podobu systému osídlení. V rámci této soustavy měly být vymezeny hierarchické stupně sídel: • a)Střediskové obce oblastního významu tvořeny 11 regionálními aglomeracemi a 23 městskými regiony. b) b)Středisko osídlení obvodního významu (cca 170 sídel). Vývoj osídlení •5. V případě venkova byly vymezeny kategorie: • a)Středisko osídlení místního významu (větší sídlo, základní obchodní infrastruktura). b) b)Nestřediskové sídlo trvalého významu (obytná funkce). c) c)Nestředisková sídla ostatní. Vývoj osídlení * V rámci střediskové soustavy směřovaly investice primárně do sídel vyšší hierarchické úrovně. Hlavními problémy ovšem byl nedostatek finančních zdrojů pro nejvyšší úroveň soustavy a potlačení rozvoje nejmenších obcí. * * Proto byla tato soustava na počátku 90. let odmítnuta. * * Vytvoření uzavřených geografických celků na úrovni okresů (dojížďka, migrace). Vývoj osídlení 6. Předválečný odsun českého obyvatelstva ze Sudet a poválečný odsun německého obyvatelstva ovlivnil systém osídlení v pohraničních regionech: a)Vylidnění řady menších sídel (např. okresy Cheb, Sokolov, Tachov ztratily 55% původního obyvatelstva). b) b)Socioekonomické dopady (ztráta tradičních vazeb k půdě a majetku; přetrhání sociálních vazeb; rostoucí kriminalita). Následné dosídlování nebylo dostatečné a navíc mělo výrazně výběrový charakter (průmyslové regiony, větší sídla). PedF, katedra geografie 50 Základní charakteristika českého osídlení * Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení. * Jihovýchodní Morava má relativně menší počet sídel. * Osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst. * Hlavní hospodářská centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a krajská města mají vesměs dobrou polohu. * Obecně hustá část sídel (i když nevýhodná z hlediska rozdrobenosti) přispívá ke stírání rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě, usnadňuje vzájemné kontakty a rychlé poměšťování zejména v regionech velkých měst. Nabidka0030 Sídelní systém ČR * Hlavní město (1) * Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy) * Statutární města (24, včetně Prahy) * Okresní města (76 = počet okresů + 15 pražských obvodů) * Obce s rozšířenou působností (205) * Obce s pověřeným obecním úřadem (384) * Obce a vojenské újezdy (6 250) * Základní sídelní jednotky (21 704) PedF, katedra geografie 52 Vývoj počtu obcí na území ČR PedF, katedra geografie 53 Velikostní skladba venkovských sídel a městysů ČR •Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 PedF, katedra geografie 54 Velikostní skladba měst ČR PedF, katedra geografie 55 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 Skladba obcí ČR dle velikostních skupin PedF, katedra geografie 56 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 PedF, katedra geografie 57 Geografie města Čerba, 2008 PedF, katedra geografie 58 Geografická poloha měst * kartografická (zem. souřadnice), * topografická (nadm. výška), * fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo, strategické polohy), * * socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost. surovinách, umělá…), * * Mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem k existující sídelní síti. PedF, katedra geografie 59 PedF, katedra geografie 60 Městský způsob života * Více anonymní, neosobní a účelový. * Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních. * Klesá počet osobních vztahů, naopak stoupá počet vztahů profesionálních. * * Ve městech se koncentrují sociálně patologické jevy (zločinnost, prostituce, závislosti, duševní choroby, rozpady manželství...). * Vymezení pojmu město ve světě * * Jestliže posuzujeme město podle velikosti a významu, musíme si zvolit jedno nebo více konkrétních kritérií – například počet obyvatel, počet (podíl) zaměstnaných v terciérním sektoru, počet specializovaných zařízení (nemocnic, škol atd.). * PedF, katedra geografie 61 Vymezení pojmu město ve světě * statisticko-velikostní kritérium – dle počtu obyvatel * morfologické kritérium – město je vymezeno kompaktní zastavěnou plochou * administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 800 ob.) * funkční kritérium – město je vymezeno na základě integrity vztahů v městském systému, např. dojížďkou za prací * * Podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10 000 obyvatel. PedF, katedra geografie 62 Nabidka0009 minimum ČR 63 Nabidka0010 50.000 Japonsko 64 Města v ČR * * V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“. * * * Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona. PedF, katedra geografie 65 Vývoj měst * Již v době před začátkem našeho letopočtu existovala prosperující města s několika sty tisíci obyvateli. * K bouřlivému nárůstu počtu měst a městského obyvatelstva došlo až v době průmyslové revoluce. * * V celkovém vývoji měst rozlišujeme tři základní fáze: • – město před-industriální • – město industriální • – město post-industriální PedF, katedra geografie 66 Vývoj měst předindustriální období * * Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé) * V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce – obchod, správa, vzdělání, řemesla. . . * První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii * Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis. PedF, katedra geografie 67 Vývoj měst industriální období * * Prudký nárůst měst * Aspekty: • – Politické (zrušení nevolnictví) • – Ekonomické (velkovýroba, fordismus) • – Technologické (rozvoj dopravy a výrobních • technologií) • – Demografické (demografická revoluce) PedF, katedra geografie 68 Vývoj měst PedF, katedra geografie 69 Vývoj měst PedF, katedra geografie 70 Vnitřní struktura města * Studium vnitřní struktury města patří mezi priority současné geografie města – zabývá se vývojem prostorových struktur v čase (plošné změny, diferenciace...). * Pod pojmem prostorové struktury rozumíme především jednotlivé městské části – centrum, předměstí, čtvrti, funkční zóny apod. * * Rozeznáváme tři základní složky vnitřní prostorové struktury města: • – Fyzická prostorová struktura • – Funkční prostorová struktura • – Sociální prostorová struktura PedF, katedra geografie 71 Vnitřní struktura města A)Fyzická - morfologická struktura (půdorys města) B) * Základními prvky morfologie města jsou komunikace, pozemek a budova. * Ze základních prvků jsou utvářeny složitější struktury – uliční síť, bloky zástavby, urbanizační celky apod. * Morfologie zástavby má horizontální dimenzi (plošné rozmístění objektů) a vertikální dimenzi (výšková členitost objektů). PedF, katedra geografie 72 Morfologie města * V morfologii měst se výrazně prosazují nejrůznější ekonomicko-společensko-kulturní vlivy (politika, náboženství, kultura, ekonomika...) – tyto faktory se nejvíce projevují ve stavbě uliční sítě ve městech. * Půdorys města: •nepravidelný •šachovnicovitý •radiálně koncentrický •lineární •ve skutečnosti pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy * PedF, katedra geografie 73 Nabidka0030 České Budějovice Nabidka0023 Nabidka0029 Nabidka0026 Nabidka0027 Barcelona a známá ulice Diagonal (arch. Cerda) Letecký snímek Central Parku Vnitřní struktura města •B) Funkční struktura města * neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí ve městě podle schopnosti platit rentu. vzdálenost od centra města renta za m2 obchod průmysl bytové domy rod. domy zemědělství PedF, katedra geografie 80 Funkce měst * městotvorné (pro obyvatele mimo město) * městoobslužné (pro vlastní obyvatele města) * důležitých je jejich poměr * jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích celého sídelního systému: • - obytná (počet trvale bydl. ob), • - pracovní (celkový počet prac. příležitostí), • - obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru) * převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu města v sídelním systému PedF, katedra geografie 81 Funkční typy měst * města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) * obvykle základní a ostatní funkce * obranná * zemědělská a rybářská * průmyslová * dopravní * obchodní * kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) * léčebná a rekreační funkce * administrativně-politická funkce PedF, katedra geografie 82 Vnitřní struktura města •C) Sociální struktura města * Používáme tři základní skupiny charakteristik: • – Demografický status – věková struktura, velikost domácností, počet dětí… • – Sociálně-ekonomický status – profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění… • – Etnický status – národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství… Sociálně patologické jevy – neúplné rodiny, rozvodovost, potratovost, kriminalita… PedF, katedra geografie 83 PedF, katedra geografie 84 Geografie sídel Urbanizace Urbanizace * Demograficko-geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech - Přímá urbanizace – hlavní zájem sociální geografie. * = proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury v nejširším slova smyslu. * * * Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie. PedF, katedra geografie 85 Typy urbanizace * Přechod od extenzívní k intenzívní urbanizaci (role jiných forem prostorové mobility a koncentrace aktivit). * * Přímá x nepřímá urbanizace * * Vznik složitých urbanizovaných struktur a problematika jejich vymezování. • PedF, katedra geografie 86 PedF, katedra geografie 87 Dortmund_City Přímá urbanizace Urbanizace a průmyslová revoluce * Nutný integrovaný historický, geografický a sociologický přístup. * Systémová změna a jedna ze složek modernizace společnosti. * Není to rychlý růst měst ve středověku a raném novověku. * Počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale za jistých okolností může probíhat i bez ní). * * Typický průběh podle S-křivky. PedF, katedra geografie 88 Saturační křivka – míra nasycenosti městského prostoru PedF, katedra geografie 89 Nabidka0012 PedF, katedra geografie 90 Nabidka0011 PedF, katedra geografie Urbanizace - rysy * Městský fenomén zasáhl celý svět. * Rychlý plošný růst měst. * Vnitřní diferenciace měst. * Města jako slabé demografické články osídlení. * Zesložiťování městských struktur a nutnost územního plánování a urbanismu (hl. problém doprava, bydlení, životní prostředí). PedF, katedra geografie 92 Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Push faktory (vytlačují z venkova): üdemografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života üzavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství üVýsledek: přetlak obyvatelstva üpřetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Pull faktory (přitahují do měst): üpracovní příležitosti üpředstavy o snadnějších podmínkách života PedF, katedra geografie 93 Míra urbanizace * Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace. PedF, katedra geografie 94 Míra urbanizace PedF, katedra geografie 95 Pořadí: Stát: Urbanizace (%): 1. Monako 100 2. Nauru 100 3. Singapur 100 4. Kuvajt 98 5. Belgie 97 6. Katar 96 7. Malta 94 8. San Marino 94 9. Venezuela 93 10. Argentina 92 180. Malawi 19 181. Rwanda 18 182. Šalamounovy ostrovy 18 183. Etiopie 17 184. Nepál 17 185. Niger 16 186. Srí Lanka 15 187. Lichtenštejnsko 14 188. Trinidad a Tobago 13 189. Uganda 13 190. Papua-Nová Guinea 12 191. Burundi 10 Možná měření urbanizace * Index velikostní struktury měst - podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií. * * Tempo změn: üzákladní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s méně než 5000 obyvateli), üstřední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.). PedF, katedra geografie 96 Typy přímé urbanizace * * Extenzívní urbanizace • * Intenzívní urbanizace PedF, katedra geografie 97 Extenzívní urbanizace * Migrace do měst a růst měst jako sídel - roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů. Czrep PedF, katedra geografie Intenzívní urbanizace * Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, - konurbace). Czrep PedF, katedra geografie Extenzivní x intenzivní urbanizace * Hierarchický charakter a fáze: nejprve do menších měst, později do velkoměst. * Koncentrace a aglomerizace. * * Metropolizace (funkční propojování, zvláště u největších měst). * * Megalopolizace (BosWash, ChiPits, SanSan, Tokajdó, Modrý banán, Žlutý banán, červený banán). * PedF, katedra geografie 100 101 Boswash japonsko_tokio Dusseldorf%20-%20View%20northeast%20from%20Rheinturm%20-%20Small P7067774 102 Rank Name Country Population 1 Tōkyō Japan 34 400 000 2 Guangzhou China 25 400 000 2 Seoul Korea (South) 25 200 000 4 Shanghai China 24 900 000 5 Delhi India 23 500 000 6 Mumbai India 23 200 000 7 Ciudad de México Mexico 23 000 000 8 New York USA 22 000 000 9 São Paulo Brazil 21 200 000 10 Manila Philippines 20 400 000 11 Jakarta Indonesia 19 000 000 12 Los Angeles USA 18 100 000 13 Karāchi Pakistan 17 100 000 103 Nabidka0022 Žlutý banán Modrý banán Červený banán PedF, katedra geografie 104 P8199076 Nepřímá urbanizace Rurbanizace Rurbanizace •= zahrnutí venkovského obyvatelstva a prostoru do města (obyvatelstvo zůstává na místě, ale přejímá městský způsob života). • * Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v (sociální ekologie – paralela s ekotypem v přírodě). * Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti). * Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“). • PedF, katedra geografie 105 Etapy urbanizace 1.Přímá urbanizace 2. 2.Suburbanizace 3. 3.Deurbanizace 4. 4.Reurbanizace PedF, katedra geografie 106 Suburbanizace * Přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. * Relativní růst počtu obyvatel okrajových částí města na úkor částí centrálních. * Důraz by měl být v budoucnu kladen na stanovení pevných hranic sídla. * Polyfunkčnost využitých ploch v suburbálních oblastech. * Rezidenční x komerční. * Urban sprawl. * Suburbanizaci není možné zastavit. PedF, katedra geografie 107 Suburbanizace - rezidenční PedF, katedra geografie 108 Suburbanizace - komerční Stavba kampusu v Brně PedF, katedra geografie 109 Urban sprawl * Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. * Sprawl, neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. * Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. * Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. PedF, katedra geografie 110 111 urban%20sprawl Urban sprawl PedF, katedra geografie Los_Angeles_urban_sprawl e_1167 112 Urban sprawl PedF, katedra geografie urban-sprawl-florida 113 Urban sprawl PedF, katedra geografie albuquerque-sprawl Suburbanizace – nové typy * Edge cities – nová komerční či administrativní centra v suburbánu, bez historie, podél komunikačních tras. * Master planned communities – rozsáhlejší obytné zóny vytvořené jedním developerem, obsahující zpravidla základní prvky občanské vybavenosti. * * Gated communities – rezidenční oblasti s omezeným vstupem. * Corporate communities – rozsáhlejší firemní sídla zpravidla na „zelené louce“. PedF, katedra geografie 114 Suburbanizace – nové typy PedF, katedra geografie 115 External View Jižní centrum obr_0000 mobr_214_456 Deurbanizace (desurbanizace) * Velké snižování počet obyvatelstva centra města i vnějších městských částí. * Obyvatelstvo ubývá jednak díky nižší porodnosti a jednak díky migračním pohybům. * Odliv je typický pro oblasti (aglomerace), v nichž většina obyvatelstva pracovala v těžkém strojírenství nebo těžbě uhlí – tato odvětví stagnovala a obyvatelstvo hledalo nové pracovní příležitosti mimo průmyslová centra. * Postihla v 50. – 80. letech 20. století velké průmyslové oblasti Německa, Belgie, Velké Británie nebo USA. PedF, katedra geografie 116 Reurbanizace * Oživovací procesy. * Dochází obnovování obytných funkcí v centrech měst, ke změnám zaniklých nebo upadajících průmyslových prostor na admistrativně-obchodní centra nebo ke vzniku nových odpočinkových zón (parky, sportovní zařízení...). * Procesy selekce (reurbanizace probíhá velice selektivně), komercionalizace a gentrifikace, typické pro reurbanizační fázi vývoje sídel, mají často také záporné důsledky (např. konflikty mezi novým obyvatelstvem a starousedlíky). * Proces reurbanizace probíhá současně se suburbanizací a deurbanizací – hovoříme o tzv. cyklickém vývoji městských struktur. PedF, katedra geografie 117 Reurbanizace 200605311529239 palac omega brno.jpg PedF, katedra geografie Nové přístupy ke strukturalizaci měst * Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur se geografie města zabývá především změnami v prostorové struktuře města, jejich mechanismy (sled postupných kroků, které vedou ke změně), příčinami a důsledky. PedF, katedra geografie 119 Gentrifikace * Spočívá v revitalizaci městského centra a zároveň v postupném nahrazení původního obyvatelstva obyvateli s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, tzv. Yuppies). * * Pro gentrifikované oblasti jsou charakteristické malé domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty. * * Často působí současně gentrifikační, revitalizační a komercionalizační procesy. PedF, katedra geografie 120 PedF, katedra geografie 121 PedF, katedra geografie 122 http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/6247v_lofty1.jpg http://www.kapatelier.cz/img/reference/lofty_big.jpg http://www.tvujdum.cz/userdata/images/18573v_lofty_palmovka1.jpg http://rimport.bydleni.cz/img/0708/2/thumb_ing_lofty3.jpg Ghettoizace * Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy) s nízkou sociální i ekonomickou úrovní. * * Zároveň dochází k úpadku bytového fondu – tzv. dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel. * * Ke vzniku ghett dochází většinou ve zdevastovaných oblastech vnitřního města. * PedF, katedra geografie 123 Ghettoizace PedF, katedra geografie 124 Blikkisdorp http://propago.files.wordpress.com/2009/03/slum-mumbai1.jpg Slovensko, romská osada Letanovce Citadelizace * Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných zón v atraktivním prostředí. * * Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva. * * Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu gentrifikace, obecně však platí, že citadely mají vyšší úroveň než gentrifikované čtvrti. * PedF, katedra geografie 125 Citadelizace PedF, katedra geografie 126 Soubor:Budějovická 2009.JPG Komercionalizace * Týká se především centrálních částí města. * * * * Dochází k vytlačování bydlení komerční zástavbou. • PedF, katedra geografie 127 Komercionalizace PedF, katedra geografie 128 http://www.dpl.cz/images/o-dpl/lightbox-fotky/uvodni-stranka/o-dpl-photo-12.jpg http://www.neoluxor.cz/data/foto/palac-knih-luxor-knizni-klub.jpg Revitalizace * Oživení zástavby * * Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí. * * PedF, katedra geografie 129 PedF, katedra geografie 130 Brno (8) Revitalizace Problémy urbanizace – vyspělý svět * Zahradní města (E. Howard) * Urban sprawl (zvl. USA, ale i ČR) * Suburban downtowns * overbounded X underbouded vymezení • •Příklady vymezování urbanizovaných útvarů ze světa: * sídelní a regionální aglomerace – ČR * Verdichtungsraume – Německo * Conurbations – Británie * Standard Metropolitan Statistical Areas (SMSAs) USA * problémy měst na globální úrovni: UN-Habitat - www.unhabitat.org PedF, katedra geografie 131 PedF, katedra geografie Geografie sídel Geografie venkova 132 Co je v Česku vesnice? vVelikost * do 2000 (sociologové) * do 5000 (sociální geografové) * Město má více než 10 000 obyvatel (TERPLAN) vInfrastruktura (vybavenost) * Technická (sítě) * Občanská (služby) * Hospodářská (průmysl, zemědělství, služby, pracovní příležitosti * Bydlení vCo nemá statut města (splňuje kriteria dané předpisem /především infrastruktura/, aby obec mohla obsluhovat region s 5 000 – 10 000 obyvateli). PedF, katedra geografie 133 Kvalitativní vymezení venkova ØNízká hustota obyvatelstva. ØNízká hustota zástavby (často prostorově separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice). ØAgro-leso-pastevecké užití prostoru. ØPříslušnost k malým komunitách (to vysvětluje venkovské jednání). ØReprezentace prostřednictvím rurální kultury. PedF, katedra geografie 134 Vesnice * Sídelní útvar střední velikosti * Zemědělská nebo lesnická funkce * Stabilní půdorys * * V Čechách – malé vesnice (do 500 obyvatel) * * Na Jižní Moravě – velké vesnice (přes 1000 obyvatel) * * Dva základní typy (podle půdorysu): řadové a návesní * Další typy – dvorcová, rozptýlená, hromadná. PedF, katedra geografie 135 Vesnice PedF, katedra geografie 136 Vesnice PedF, katedra geografie 137 Vymezení vesnice * Urbanisticky – Sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi a vysokým podílem zeleně. * * Architektonicky – Sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodní činnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. * * Sociálně – Sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast. PedF, katedra geografie 138 Vymezení vesnice * Ekonomicky – Sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo. * * Historicky – Sídlo, které v minulosti nezískalo městská práva. * * Administrativně – Sídlo, které stát neurčil jako městečko, městys nebo město. * * Statisticky – Sídlo, které má počet obyvatel pod stanovenou hranicí (v Česku se většinou používá hranice 2 000 obyvatel). PedF, katedra geografie 139 Charakteristika českého venkova •Asi 13 500 sídel: • Ø6 250 obcí (nejnižší administrativní jednotky) – stav v r. 2010) Ø •Základní formy sídel: Ø527 měst Ø390 městysů Ø5 333 obcí PedF, katedra geografie 140 Půdorysné typy vesnic v ČR Řadové vesnice * Sídelní jednotky tvoří souvislou řadu podél ulice, silnice, potoka či řeky. * * Ulicovka * Silnicovka – stavební rozvolnění * (Potoční vesnice) * (Poříční vesnice) PedF, katedra geografie 142 Návesní vesnice * Sídelní jednotky seskupené kolem návsi. * * Náves = prostor na němž se soustřeďuje hospodářský a společenský život vesnice, statky semknuty k sobě. * * 1 – 2 vstupy do vesnice PedF, katedra geografie 143 Typy osídlení – jejich lokalizace v ČR * Návesní vsi a návesní silnicovky – většina území Čech, Vysočina * Lesní návesní vsi – západ Vysočiny, západní Čechy * Silniční vsi a ulicovky – jižní Morava, Haná * Řadové vsi (lesní lánové vsi)– sudetská oblast * Valašské řadové vsi – Beskydy * Hromadné vsi – rozptýleně v Čechách * Osamělé dvorce, paseky, kopanice – Krkonoše, Moravské Kopanice PedF, katedra geografie 144 PedF, katedra geografie 145 F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217195.JPG F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217161.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030017.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030024.JPG PedF, katedra geografie 146 F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010010.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010003.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010002.JPG Plužina a její členění * Plužina – rozdělení polností v rámci katastru. * Selská plužina – nezahrnuje občiny a vrchnostenské pozemky. * Polnosti – složeny z parcel, zakresleny na katastrálních plánech. * Dva základní typy parcel – bloky a lány. * Bloky – strany bloků jsou zhruba stejně dlouhé. * Lány – protáhlý tvar, dvě strany jsou výrazně delší než zbylé dvě. C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg PedF, katedra geografie 147 Rozložení parcel * Vlastník může mít parcely rozloženy: * Ørozptýleně (jedna daleko od druhé) Øsoustředěně (u sebe) - má pouze jednu obhospodařovanou parcelu. • C:\dokumenty\budova.jpg PedF, katedra geografie 148 Členění plužin * Plužina úseková – nepravidelné úseky polí nestejné velikosti i tvaru * Plužina délková – úzké polní pásy značné délky * Plužina traťová – velmi podobné délkové, užší * Plužina záhumenicová – u středověkých kolonizačních vsí * Moderní zcelená plužina PedF, katedra geografie 149 • * Velký počet nepravidelných bloků malé velikosti. * Vznik při odlesňování půdy. * Bloky rozptýlené po celém katastru. * Dělením na základě dědičného práva se bloky dělily, takže nakonec nabyly podoby až velmi úzkých pásů. Prvotní blokový systém PedF, katedra geografie 150 * Vznikl ve středověku, plánovitou organizovanou kolonizací. * * Velmi dlouhý lán (až několik km) za každou usedlostí. * * Na různých lánech půda rozdílných kvalit (na rozdíl od bloků). * * Pozdějším dělením neustálé zužování. Lánový systém PedF, katedra geografie 151 Příklady typů vesnic podle půdorysu a zároveň typů plužin PedF, katedra geografie 152 156b Půdorysy vesnic: řadová PedF, katedra geografie 153 13 15 17 18 19 Půdorysy vesnic: návesní 156 156a ves s okrouhlou návsí a radiálním uspořádáním parcel Půdorysy vesnic: návesní silniční ves PedF, katedra geografie 23 26 28 31 26 35 23 148 Plužina původně úseková, později rozdělená na tratě 164 Typologie českého venkova PedF, katedra geografie C:\dokumenty\budova.jpg C:\Bez názvu.jpg C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg 165 Kvalitativní x kvantitativní hodnocení * Pro sledování venkovského prostoru existuje dostatek kvantitativních dat a to jak v dlouhodobých řadách sledování (Sčítání) tak i kratší řady a specializované databáze pro socioekonomické ukazatele. * * Zcela chybí hodnocení kvalitativních faktorů rozvoje (subjektivní role v regionálním rozvoji). PedF, katedra geografie 166 Možnosti typologie Typologie na základě dlouhodobých vývojových ukazatelů: Øvývoj počtu obyvatelstva Øvývoj počtu domů Øpostavení sídla v sídelní soustavě Výhoda : dlouhodobě sledované jevy Nevýhoda: omezený počet ukazatelů Cíl typologie – co chceme typologií dokázat ??? PedF, katedra geografie 167 Možnosti typologie Typologie na základě změn v kratším sledovaném období: Ømožnost využití velkého počtu sociálně ekonomických ukazatelů, Øsrovnání mezi roky obtížné díky změnám metodiky Øsledování po roce 1990 Výhody: větší škála ukazatelů Nevýhody: krátkodobé sledování PedF, katedra geografie 168 Typologie venkova 1999 1.Sudety - dominantní německé osídlením severozápadní i jihozápadní hranice. pouze pohraniční okresy (20 okresů). 2.Zemědělské oblasti - úrodné zemědělské oblasti Čech a Moravy dlouhodobá stabilita vývoje počtu obyvatelstva (17 okresů). 3.Nerozvojové oblasti - středo-jihočeské pomezí, prostor Českomoravské vrchoviny a částečně i Slezsko (21 okresů). 4.Periferní oblasti (Litoměřice a Louny Plzeň - sever Znojmo) - 4 okresy. 5.Středočeské okresy - pouze okresy středních Čech v kontaktu s Prahou (4 okresy). 6.Okresy suburbánní a moravského pomezí - okresy v těsném zázemí Prahy a Brna, okresy Horňácka a Dolňácka na hranicích Moravy a Slovenska (6 okresů). PedF, katedra geografie 169 Suburbánní zóny Městské struktury ve venkovském prostoru (bydlení, výroba a obchod). Ø Bydlení - v městském domě, městské trávení volného času, městské stavební vzory, podnikatelské baroko, konflikt staré a nové výstavby a sociálních struktur. Ø Ø Výroba a obchod - budování megastorů a nových výrobních hal. PedF, katedra geografie 170 171 172 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik * komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR. PedF, katedra geografie 173 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství). * * Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením). PedF, katedra geografie 174 * Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit) PedF, katedra geografie 175 * Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy). * * Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska). PedF, katedra geografie 176 * Moravsko-slovenské pomezí (do 1992 - střed ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r. 1992 a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu) PedF, katedra geografie 177 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H Králové až po Litoměřice/, dolní Poohří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín). * * Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Cheb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR). * * Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, Český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/). PedF, katedra geografie 178 * Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písecko, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/). * * Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic). * * Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín). PedF, katedra geografie 179 Možnosti rozvoje českého venkova * Program obnovy venkova. * * Krajské granty a dotace. * * Regionální operační programy. * * Společná zemědělská politika EU. * * Národní granty Ministerstva zemědělství. * PedF, katedra geografie