Geografie služeb – obchod (se zaměření na trendy v maloobchodě). Geografie nevýrobní sféry Přednáška č. 2 © HS Literatura • SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu se zaměřením na současné trendy v maloobchodu. Olomouc: PřF UPOL, 2006. s. 4 –25. Vymezení obchodu, základní pojmy • Obchod – činnost a instituce • Obchod jako činnost – nákup a prodej zboží • Obchod jako instituce – subjekty zabývající se převážně obchodem. Subjekty, které nakupují zboží za účelem dalšího prodeje, bez jeho podstatnější úpravy: – Obchod se spotřebním zbožím (B2C, bussines-to-consumer) – soubor zboží určený pro konečného individuálního spotřebitele (prodej potravin, odívání…) – Obchod se zbožím pro další podnikání (B2B, business-to-business) • Podle velikosti a okruhu působnosti – Vnitřní obchod – celostátní a regionální trh – Zahraniční obchod – export a import zboží před hranice státu • Podle obchodních prostředníků: – Velkoobchod – podnik nakupující zboží ve velkém a ve velkém jej prodává maloobchodníkům, pohost. zařízením a drobným výrobcům – Maloobchod – podnik nakupující od velkoobchodu a prodává konečnému spotřebiteli Velkoobchod • U spotřebního zboží se rozlišují následující druhy velkoobchodních činností: – Dodávkový – nejobvyklejší, udržují se zásoby ve skladě a zboží se rozváží na základě objednávky – Agenturní-traťový – nezajišťuje fyzický pohyb zboží před sklad, ale organizuje dodávky z výroby či od jiným velkých dodavatelů – Samoobslužný – systém Cash & Carry (C+C) – menší odběry autem zákazníka (Makro) – Regálový – maloobchodník prodává ve vymezené části prodejny (v regálech) sortiment, o který se stará velkoobchodník – Prodejní sklady – prodej pro živnostníky, maloobchodníky, velké firmy i konečného spotřebitele (např. sklady stavebních materiálů, řeziva…) Maloobchod • Dříve spojován spíše s drobným podnikáním, geografický rozměr lokální až regionální. Po 2. sv. v. – nové trendy, uplatňování progresivních prodejních jednotek, výrazná koncentrace. • Základ změn: – Růst příjmů obyvatel – Proces nákupu a prodeje je stále více určován odběratelem • Velikost obchodních firem a komplexní řešení pohybu zboží – retailing = mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem • Dělení maloobchodu: – Maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail) – Maloobchod realizovaný mimo prodejní síť (non store retail) Maloobchod • Maloobchod realizovaný v síti prodejen – Potravinářský maloobchod – Nepotravinářský • Maloobchod realizovaný mimo prodejní síť – Prodej v automatech – Přímý prodej – Přímý marketing Provozní typy maloobchodních jednotek – Evropa • Pro členění se používá kombinace kritérií: – sortimentní specializace – velikost prodejny – provozní charakter • Hlavní typy: – Úzce specializované prodejny – Smíšené prodejny – Plnosortimentní obchodní domy – Specializované obchodní domy – Superety (potravinářská samoobsluha) – Supermarkety – Hypermarkety – Specializované (odborné) velkoprodejny – Diskontní prodejny Provozní typy maloobchodních jednotek • Specializované a úzce specializované prodejny – Rozdíl v šíři a hloubce sortimentu – Specializované prodejny – sortiment úzký a hluboký – Úzce specializované prodejny – sortiment výrazně úzký a velmi hluboký, spojen se škálou potřebných služeb – Cenové relace ve srovnání s ostatními prodejnami vyšší – Vysoké nároky na odbornost personálu – Lokalizace zejména v centrech měst, nákupních centrech – Orientace převážně na nepotravinářské zboží Provozní typy maloobchodních jednotek • Smíšené prodejny – Potraviny i nepotraviny, sortiment široký, ale mělký – zboží pro běžné potřeby – Malá frekvence poptávky, ale nutnost blízkosti prodeje k zákazníkovi -> vysoké náklady i ceny – Umístění na venkově a v okrajových částech měst Provozní typy maloobchodních jednotek • Superety – Samoobsluha potravin širokého sortimentu s prodejní plochou 200 – 400 m2 – Nabízí obvykle i základní druhy nepotravinářského zboží denní potřeby – Lokalizace v místech větší koncentrace osob – nádraží, letiště, odpočívadla u dálnic, benzínky… Provozní typy maloobchodních jednotek • Supermarkety – Velkoprodejna s plným sortimentem zboží využívající formu samoobsluhy doplněnou o několik obslužných úseků (lahůdky, maso…) – Dolní velikostní hranice je 400 m2, horní 2500 m2 – Počet druhů zboží: 5–10 tis. – Převažují potraviny, nižší podíl průmyslového zboží je rozhodujícím kritériem pro odlišení od ostatních typů prodejen – Lokalizace široká Provozní typy maloobchodních jednotek • Hypermarkety – Větší, s větším zastoupením prodeje nepotravinářského zboží – Zboží nevyžadující obsluhu – První hypermarket vznikl v r. 1963 ve Francii (Carrefour) – Vývoj urychlila potřeba prodejních ploch pro nové druhy nepotravinářského zboží náročného na výstavní plochu, ale i vysoké nájemné ve městech – Lokalizace – na okrajích i mimo města – Velká jednotka nabízející na jedné ploše potravinářské i nepotravinářské zboží denní i občasné poptávky výhradně formou samoobsluhy – Velikost: min. 2 500 m2. obvykle 15–20 tis. m2 – Ve srovnání s obchodními domy vyžadují 2x větší prodejní plochy, ale 4x méně spolupracovníků -> 30–60 % úroveň nákladů – Možné zaměstnávat pracovníky s nižší kvalifikací a snižovat podíl mzdových nákladů – Uplatnění v rámci regionálních nákupních center Provozní typy maloobchodních jednotek • Plnosortimentní obchodní domy – První již v 1. pol. 19. stol. Ve Francii – Prodejní plocha: 10–20 tis. m2 – Široký a poměrně hluboký sortiment a zboží (až 200 tis. položek) – Náročnost provozu a sortimentní politiky se odráží ve středních a vyšších cenách – Lokalizace: centra měst a regionální nákupní centra, kde tvoží tzv. magnety Provozní typy maloobchodních jednotek • Specializované obchodní domy – Orientace na nepotravinářské zboží, resp. jeho část, nejčastěji na odívání a spojené služby – min. velikost 1500 m2 – Forma prodeje – kombinované – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha – Lokalizace: centra měst, čtvrťové i obvodové vybavenosti, regionální nákupní centra Provozní typy maloobchodních jednotek • Odborné (specializované) velkoprodejny – Sortiment velkých ucelených souborů nepotravinářského zboží, zejména druhy s velkou obrátkou – Samoobslužná forma prodeje – Převážně jednopodlažní – Nižší cenová hladina díky sortimentnímu zaměření a nižším cenovým nákladům – Velikost od 600 do několika tisíc m2 Provozní typy maloobchodních jednotek • Diskontní prodejny – První u USA ve 30. letech (hard discont – velmi omezený rozsah zboří za velmi nízké ceny x soft discont) – Nemají stabilní sortiment zboží, nabízejí zboží, po kterém je právě poptávka s vysokou obrátkou – Samoobslužná forma prodeje, zboží přímo z palet a stohů – snížení podílu práce při prodeji -> nižší cenová hladina – Objekty prodejen jsou jednoduše řešené a striktně účelové. Zřizovány na levných pozemcích v okrajových částech měst. Vybavení – regály, palety aj. Chybí výkladní skříně a průhledy do místností. – Zboží je nakupováno ve velkém přímo u výrobců – Prodejní doba prodloužená, provoz i o víkendu Provozní typy maloobchodních jednotek • Nákupní centra – První centra v USA v 50. letech 20. st. Největší v současnosti jsou v USA a Kanadě – Plocha sto až několik tisíc m2 – Kombinace desítek i stovek služeb – obsahují super-, hypermarkety a obchodní domy. Plochy pro zábavu a uspokojení. Plochy jsou pronajímány. Orientace na zákazníka. – Vnitroměstská NC – lokace v centru měst a vnitřním městě – Okrajová NC – vznikají na perifériích měst, dostatek plochy pro rozvoj – Dříve byly páteří nákupních center obchody s potravinami – Postupně nový trend – fungují jako společenská a zábavní centra = nákupní centra 3 generace – nákupní centra 1 generace – super- nebo hypermarket s minimem specializovaných jednotek – Nákupní centra 2 generace – širší škála specializovaných obchodů, restaurace, čistírny, hlídání dětí… Provozní typy maloobchodních jednotek Životní cyklus maloobchodu • Jednotlivé typy maloobchodních prodejen procházejí etapami životního cyklu maloobchodu • Hypotéza maloobchodního okruhu (M. McNaire, 50. léta) – tradiční druhy maloobchodů obvykle nabízejí svým zákazníkům mnoho služeb a určují ceny zboží tak, aby pokryly své náklady. To vytváří příležitost pro vznik nových druhů maloobchodního prodeje – např. obchody s levným zbožím, které se tolik neorientují na služby a ceny svých výrobků stanovují jiným způsobem čas výnosy Fázezavádění Fázerůstu Fázezralosti Fázepoklesu tržby zisk 0 Životní cyklus maloobchodu Druh maloobchodu Období prudkého růstu Doba od počátku do období zralosti Etapa životního cyklu Smíšené prodejny 1800 – 1840 100 let Pokles Obchodní domy 1860 – 1940 50 let Zralost (pokles) Zásilkový obchod 1915 – 1950 50 let Zralost (pokles) Supermarkety 1935 – 1965 35 let Zralost Nákupní centrum 1950 – 1965 40 let Zralost Obchod s osobními počítači 1980 – ? Růst Internetový obchod 1995 – ? Zavádění (růst) • U starších forem maloobchodu trvalo mnoho let, než dosáhly zralosti, avšak novější formy maloobchodu dosahují své zralosti mnohem dříve Geografická organizace maloobchodu – maloobchodní síť a její prostorové uspořádání • Základem je provozní jednotka • Soubor obchodně provozních jednotek zaměřených na prodej zboží konečnému spotřebiteli je maloobchodní síť – Stacionární (stálá, základní) – síť pevných stanovišť obchodně provozních jednotek fungující po celý rok – Ambulantní (sezónní, doplňková) – tvořena jednotkami používanými pro nabídku při krátkodobém a místním navýšení poptávky (např. v rekreačních zónách, masových akcích apod.), doplňuje maloobchodní síť •Z hlediska typu osídlení, kde maloobchod působí: • Urbanní síť – v místě velmi koncentrované poptávky, formována jako širokosortimentní nabídka • Rurální síť – uspokojuje místně málo koncentrovanou poptávku a je spojena s vysokými náklady oběhu zboží Geografická organizace maloobchodu – maloobchodní síť a její prostorové uspořádání • Maloobchodní síť je podmíněna rozmístěním obyvatelstva v sídelní struktuře • Výskyt, kapacita a stupeň využití maloobchodních zařízení rostou s velikostí obce a její funkcí v sídelním systému (s růstem velikosti sídla roste i počet druhů v něm) • Nadkoncentrace maloobchodních funkcí nad obytnými podmiňuje střediskové chování sídel • Pro formování prostorového uspořádání maloobchodní sítě platí: 1) Relativní rovnoměrnost utváření a koncentrace maloobchodní sítě – Rovnováha mezi potenciálem koupěschopné poptávky a kapacitami maloobchodní sítě • Prostorová koncentrace (zvyšování kapacity maloobchodní sítě v místech soustředěné poptávky) • Provozní koncentrace (zvětšení průměrné velikosti jednotek) • Sortimentní koncentrace a specializace 3) Komplexnost maloobchodní vybavenosti – Každý stupeň by měl být komplexní – vyšší úroveň vybavenosti by měla uspokojovat poptávku i rozsahu nižšího stupně Geografická organizace maloobchodu – maloobchodní síť a její prostorové uspořádání 2) Stupňovitost maloobchodní vybavenosti – Hierarchie středisek maloobchodní vybavenosti – Vnitřní hierarchická struktura sídel (rurální – 1stupňová, města – až 4 stupně) – Stupně maloobchodní vybavenosti: • Okrsková (základní) vybavenost – obsluha obytného okrsku nabídkou zboží denní potřeby a velmi časté poptávky (3–10 tis. obyv.) • Obvodová (sekundární) vybavenost – ve větších městech, hl. tam, kde urbanistická koncepce města vytváří pro větší část města relativně velkou vzdálenost do centra (min. velikost obvodu 10–20 tis. obyv.); supermarket, prodej nepotr. zboží jako širokosortimentní nebo specializované jednotky • Čtvrťová (sektorová) vybavenost – vzniká soustřeďováním jednotek ve velkoměstech při velkých vzdálenostech do centra nebo v případě, kdy je již městské centrum nepostačující; velkokapacitní prodejny, specializovaný obchodní dům, hypermarket (> 40 tis. obyv.) • Centrální vybavenost – centrum uspokojuje v závislosti na velikosti města základní, častou i občasnou poptávku obyvatel, dojíždějících i návštěvníků; obchodní dům, specializované a úzce specializované jednotky Aktuální trendy v maloobchodě • Maloobchod dlouho pokládán za lokální až regionální prvek = drobné podnikání • 2. pol. 20. stol. – internacionalizace (Z Evropa) – nová řešení rozložení obchodu – převaha velkoplošných prodejen • Čs. – odlišný vývoj (supermarket nebyl) • Vývoj po r. 1989 – růst životní úrovně, změna nákupních zvyklostí, změna uspořádání maloobchodu • Současnost – konkurence obchodních firem, boj o zákazníka -> relativní snožování cen Koncentrace obchodu (1) • Koncentrace = rozšiřování firem a jejich provozních jednotek, kdy narůstá váha těch největších jednotek • Proces, který směřuje k: – vyšší efektivnosti provozních jednotek – větší rentabilitě (zisk na jednotku kapitálu) – rozšíření vlivu • Projevuje se jako: – Koncentrace obchodních struktur (firem) – Koncentrace provozních jednotek Koncentrace obchodu (2) • Koncentrace obchodních struktur (firem) – Růst podílu prodejů realizovaných velkými firmami – Koncentrace obchodu v 90. letech rostla expanzí jednotlivých firem i jejich fúzemi (spojení firem) či akvizicemi (odkup firem) • Koncentrace provozních jednotek – Růst průměrné velikosti provozních maloobchodních jednotek (supermarkety -> hypermarkety -> nákupní centra) Koncentrace obchodu (3) • Koncentrace probíhá i na úrovni sdružování maloobchodníků do kooperací (svaz, družstvo, dobrovolné řetězce), franchisingových kooperací (smluvně pevnější forma kooperace) nebo aliancí největších obchodních firem • Aliance – 2 složky: – Sdružení velkých retailingových firem, aby z každé země byla zastoupena pouze 1sdružení velkých mezinárodních firem, které vytvořily centrálu pro zásobování dceřiných společností, pro tvorbu značek, výzkum trhů … Nástroje ovlivňující koncentraci obchodu • Rozdíly v životní úrovni a nákupních zvyklostech: Evropa (V x Z), S Amerika, Austrálie vs. S a J Amerika, Asie • Vývoj ale směřuje ke stejnému standardu, ale s rozdílnou rychlostí změn • Vyspělé země – vysoká organizační a provozní koncentrace, – dominantní nákupní centra a velké prodejní jednotky, – stupeň nasycenosti vede k modernizaci a rozšiřování, – v posledních letech – zvyšování podílu diskontů na úkor hypermarketů a obch. domů • Méně rozvinuté země – Aktivní role mezinárodních firem – Krátké období supermarketů, rozvoj hypermarketů a jiných velkoplošných prodejen Nástroje ovlivňující koncentraci obchodu • Charakteristickým rysem koncentrace je rozvoj diskontu – Omezený počet druhů zboží – Výrazné snížení nákladů na obchodní zařízení, vybavení prodejen a počet zaměstnanců – Centrálně organizované nákupy levnějšího zboží (vlastní značky) • Privátní značky – Smyslem je udržet věrnost zákazníků a dosáhnout tím dobrých konkurenčních pozic výběrem dodavatelů, kteří zajistí výhodné cenové podmínky – Rozvoj u diskontních cen i u kvalitních přesto cenově výhodných druhů zboží Výrobce: Mlékárna Hlinsko Výrobce: Mlékárna Pragolaktos Výrobce: Ahold Czech Republic Výrobce: Mlékárna Hlinsko Koncentrace obchodu a její prostorové aspekty • Po 2. sv. v. – zajištění dostatku nákupních možností pro obyvatele zemí • 60. léta – usměrňování intenzivního rozvoje obchodu (pomocí územních plánů měst a regionů) • Výstavba nákupních center na okrajích měst doplňována výstavbou nových nákupních center, pasáží a obchodních ulic v centrech velkých měst • Omezení výstavby dáno vysokou koncentrací • Revitalizace starých průmyslových areálů (Vaňkovka) • Regulační role vlád – zákonem stanoveny otevírací doby (neděle, svátky zavřeno) Internacionalizace obchodu • = geografická rozpínavost retalingových společností, od 70. let • Domácí trhy jsou malé, aby mohly firmy ekonomicky růst – Hledání jiných teritorií, díky omezené absorpci domácích trhů – Existence protimonopolních zákonů v řadě zemí • 90. léta – mezikontinentální přesuny retailingových aktivit • Internacionalizace je důsledkem nejen obchodní snahy firem, ale i příznivého klimatu globalizace spotřebních a kulturně-společenských podmínek a požadavků obyvatel Internacionalizace obchodu – strategie firem • Multinacionální strategie – rozšiřování aktivit do cizích zemí s důsledným přizpůsobením sortimentu, služeb i chování na trhu místním podmínkám (vysoké náklady, limitující firmu v cenově agresivnějším prosazování se na trhu) • Globální strategie – uplatňování vlastní koncepce na trzích, ignorují národní a místní rozdíly (nízké náklady), ekonomicky nejvhodnější , • Transnacionální strategie – jednotná strategie s respektováním zásadních zvláštností národních trhů a lokálních podmínek Integrace v obchodě • Sdružování obchodních firem za účelem získání konkurenčních výhod (nižší ceny při velkých odběrech) • Vysoce integrované obchodní firmy: – společnosti s velkým počtem jednotek, – 1 vlastník, 1 řízení, – Vznik postupně z malých firem rozšiřováním vlastní činnosti, fúzemi, akvizicemi – Často vlastní velkoobchodní sklady, autodoprava, výrobní závody… – Znaky: • Centrální řízení, vysoké využití IT • Nákup a skladování centrálně • Společný marketing, reklama a řízení cen • Vlastní značkové zboží (privátní značky) Integrace v obchodě • Obchodní kooperace – Snaha soukromých vlastníků nebo menších společností sdružit se, aby získali stejné výhody jako integrované podniky – Racionalizace nákupu (za nízké ceny) a prodeje – Vertikální kooperace – koncentrace na principu dodavatel – odběratel • Nákupní družstva – centrála musí usilovat o kvalitní zásobování a zajištění výhodných cen • Dobrovolné řetězce – prodejny fungují nezávisle na řetězci ve vlastnictví jednotlivých majitelů, nevýhodou je fluktuace členů (SPAR) • Franchizingový řetězec – franchisor (dodavatel systému) na základě dlouhodobého smluvního spojení poskytuje samostatnému kooperačnímu partnerovi za úhradu právo nabízet zboží a služby za použití názvu firmy, značky zboží, charakteristického vybavení prodejny…, v současné době preferováno jako hlavní prostředek existence malých a středních obchodních firem Integrace v obchodě • Obchodní kooperace • Nákupní centrály (Euro-kooperace) – spojení velkých firem z různých zemí s cílem získat výhodné zdroje nákupu, marketingové informace o možnostech vstupu na cizí trhy apod. – Nakupují od velkých výrobců, pracují bez vlastních skladů – Zboží přenechávají členům za nákupní ceny, protože úhradu režijních nákladů řeší pomocí poplatků od výrobců za zajištěné a včasné úhrady cen zboží – Dělení na 3 základní typy: » Euro-kooperace a jejich seskupení podle firemní orientace matky » Euro-kooperace a jejich seskupení podle již existujících několika velkých multinacionálních retailingových firem a přibírajících další firmy, většinou regionálního významu » Euro-kooperace ve starém pojetí velkonákupen Integrace v obchodě – Horizontální kooperace – spolupráce obchodních firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité lokalitě s cílem zvýšit přitažlivost obchodního místa – Zaměřeno na reklamu dané lokality – Nejvyšší formou horizontální kooperace je obchodní dům – Nejtypičtější formou horizontální kooperace jsou nákupní centra Nové technologie v obchodě • Zavádění informačních systémů pro řízení maloobchodního prodeje umožnilo s využitím technologie čárových kódů rozvoj velkoplošných prodejen • Dalším krokem byla integrace prodejen prostřednictvím informačních systémů pro centrální řízení prodeje • Výsledkem je zvýšení efektivnosti maloobchodního prodeje Nové technologie v obchodě • Elektronický obchod B2B = business-to-business – Elektronické přenosy dat mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce (objednávky, faktury…) – Obchodní firmy s B2B zdokonalují metody založené na principu just-in- time • B2C = business-to-consumer – Elektronické obchodování – 4 úrovně zralosti: • Broadcast – zpřístupnění informací pro spotřebitele elektronickými inf. Kanály (internet…) • Interact – možnost interaktivní komunikace se zákazníky • Transact – možnost realizace obchodních transakcí • Integrace – zapojení obchodníka do virtuální obchodní sítě Elektronická logistika, RFID • Zajištění distribuce zboží prostřednictvím některého z elektronických komunikačních prostředků, např. internetu – Levné, okamžité – Nabízí nové služby – sledování balíčku on-line… • Pro logistiku důležitá technologie ECP (Electronic Product Code) a technologie RFID (Radio Frecvency Identification) – ECP – digitální číslo na balení označující výrobce, výrobek, verzi a sérii – Identifikační systém se skládá z rádiových čipů RFID ze čteček – EPD posílá informace ze čteček do softwaru do zbožního hospodářství a logistiky – RFID umožňuje vyhledat každou položku zboží – Umožňuje existenci pokladen bez pokladních • Virtuální prodejny – Realistická 3D animace – Využití pro výzkum chování nakupujících, místa prodeje a testované prodejny • Elektronické platby – Přímé bankovnictví • Tele banking • Internet banking • GMS banking 18. 10. 2011