Geografie dopravy – aktuální geografické změny v jednotlivých druzích dopravy © HS Geografie nevýrobní sféry Přenáška č. 6 Uspořádání dopravního trhu a jeho změny • V posledních letech dynamický vývoj – přeprava stále více zboží i osob na rostoucí vzdálenosti • V nákladní dopravě – vysoká kapacita na velké vzdálenosti (námořní doprava doplněná o silniční, vnitrozemskou vodní, železniční, potrubní a leteckou) • V osobní dopravě – vysoká rychlost a pohodlnost – V Evropě větší zastoupení hromadná doprava – Pokles železniční, autobusové Doprava v krajině • Nejjednodušší možností je spojení dvou bodů: • Přímé • Oklika • Při propojení většího počtu bodů volíme jednu z následujících variant: A. minimální délka (postupné spojení bodů) B. postupný objezd uzlů (cesta obchodního cestujícího) C. dominance jednoho uzlu (hierarchické spojení) D. maximální spojitost (propojení všech uzlů navzájem) E. modifikované spojení (nespojují se přímo uzly) Dopravní síť A. Odotropní síť B. Monocentrická síť C. Polycentrická síť D. Vějířovitá síť E. Víceosá síť F. Konvergentní síť Dopravní síť Soubor vzájemně propojených dopravních cest nazýváme dopravní síť. Nejčastěji se používá klasifikace dopravní sítí podle tvarů: • Odotropní síť - existuje jedna hlavní cesta, na které leží všechny hlavní uzly. Ostatní cesty se na hlavní dopravní tepnu kolmo připojují. Tento typ sítě je typický pro řídce osídlené oblasti mezi velkými městy. • Monocentrická síť – základ tvoří jeden dominantní uzel, do něhož se všechny hlavní komunikace paprskovitě sbíhají. Vedlejší cesty spojují po obvodu hlavní komunikace. Monocentrická síť se vyskytuje kolem velkých metropolí, kde ji ještě zvýrazňují městské obchvaty. • Polycentrická síť – veškeré cesty mají zhruba stejnou hierarchickou úroveň (nerozlišují se vedlejší a hlavní cesty) a vzájemně propojují větší počet přibližně stejně významných uzlů. S tímto typem sítí se můžeme setkat v rozsáhlých aglomeracích a konurbacích. • Vějířovitá síť – jde o modifikaci monocentrické sítě, která je omezena přírodními nebo politickými bariérami. Tento typ se vyskytuje u státních hranic, v kotlinách nebo v okolí přístavů. • Víceosá síť – v rámci této varianty existuje více oddělených, téměř rovnoběžných cest ve stejném směru. Oddělení komunikací je většinou podloženo historickým vývojem nebo přírodními podmínkami. Typickým příkladem je oblast Sibiře – Transsibiřská magistrála, Jihosibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. • Konvergentní síť – tento typ vznikl složitým historickým vývojem z modelů předchozích. Síť nemá typický tvar ani strukturu, komunikace probíhají nejrůznějšími směry. Tento komunikační systém je typický pro hustě osídlené megapole. Dopravní síť 6 Druhy dopravy • pevninská – silniční – železniční • adhezní (klasická železniční doprava) • magnetická (pokusy v Japonsku a SRN; první veřejně provozovaná magnetická železnice byla otevřena v čínské Šanghaji) • ozubnicová (tratě s velkým převýšením) – vnitrozemská plavba – potrubní ... • mořská • vzdušná Druhy dopravy • pravidelná (linková) x nepravidelná • nákladní x osobní • individuální x hromadná Dle přepravní vzdálenosti: • místní • oblastní (regionální) • vnitrostátní • mezinárodní • mezikontinentální Současné dopravní systémy světa • Kapitalistické podmínky: – Menší koordinace v budování dopravních sítí – Rozhodující role společností, stát ovládá méně výnosná odvětví dopravy – Silná konkurence uvnitř odvětví dopravy v mezi nimi (příznivé pro rozvoj) • Země s centrálním plánováním: – Komunikace i technické prostředky ve státním vlastnictví – Odvětví dopravy si nekonkurují, ale spolupracují – Rozvoj proporcionální, centrálně řízený – Rozvoj dopravy nižší než ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou Současné dopravní systémy světa 1. Severoamerický a západoevropský • Vysoká úroveň rozvoje všech odvětví dopravy • Dobrá, hustá dopravní síť, dopr. prostředky vysoké úrovně • Rozvinutá automobilová nákladní doprava, individuální automobilizace • Vysoký podíl dálnic • Velká úloha námořní dopravy, vybavené přístavy, moderní loďstvo 2. Austrálie, Japonsko, JAR, Nový Zéland • Podobné jako 1., ale některé druhy dopravy jsou slabší • Japonsko – slabší letecká a potrubní doprava, říční chybí 3. Postkomunistické státy střední a východní Evropy • Ovlivněné historickým vývojem (i ČR) • Pokles významu nákladní železniční dopravy, nárůst automobilové • Poměrně kvalitní a hustá silniční síť Současné dopravní systémy světa 4. Východoevropské země + Rusko • Některé se přibližují předchozímu typu (Chorvatsko, Estonsko…) • Rusko ovlivněno velkou rozlohou, přírodními podmínkami, mezioblastními rozdíly • Páteří železnice • Velký význam letecké dopravy (velké vzdálenosti) • Obrovská síť vodních cest, ale dostatečně nevyužita • Nedostatečný rozvoj automobilové dopravy a silniční sítě 5. Rozvojové země • Jednostranný vývoj, převaha 1 nebo 2 druhů dopravy (hl. železnice nebo automobilová nebo říční) Železniční doprava PedF, katedra geografie 12 Historie a vývoj • Zásadní role v době průmyslové revoluce – primární faktor, který umožnil změny prostorové organizace společnosti • Od 20. – 30. let 20. stol. tempo rozvoje železnice zpomaluje – konkurence silniční dopravy • 2. pol. 20. stol. – v rozvinutých zemích zrušena řada nepotřebných tratí • Přesto význam do dnes – Přeprava nákladů na velké vzdálenosti – Osobní doprava • Evropa, Japonsko, Rusko… (rychlá meziměstská a příměstská doprava) • Vysokorychlostní železnice – vytvoření návazností mezi rychlou železniční a leteckou dopravou • Pozitiva – environmentální příznivost Historie v ČR • 30. 9. 1828 zahájila provoz koněspřežná dráha z ČB do Kerschbaumu, 1832 dovedená do Lince • Severní dráha Ferdinandova 1839–1847 – úsek Břeclav – Bohumín • 1842–1854 – státní dráhy – Olomouc – Praha; Brno – Česká Třebová; Praha - Podmokly • Významný stavitel – Jan Perner • 1906 – žel. síť – 6490 km; 1918 – 11 400 km; 1996 – 9 435 km (1891 dvoukolejné, 2 859 elektrifikováno); • 1962 zahájena elektrifikace železnice • 1980 skončila parní trakce • 1918 vznik ČSD (Československé státní dráhy) • Vznik významných dopravních uzlů – Plzeň, Ústí nad Labem, Přerov, Česká Třebová, Brno, Kolín apod. • K 1. 1. 2003 vznikly České dráhy, a.s. a Správa železniční dopravní cesty, s.o. čas Ztráta času přepravou na letiště Odbavení Odbavení Návrat z letiště Let LETECKÁ DOPRAVA Ztráta času přepravou na nádraží Odbavení Návrat z nádraží Jízda RYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE Snaha vyvážit ztrátu času odbavením a přepravy na letiště rychlostí Současnost • 9 619 km v roce 2007 – 31 % (2 9997 km) elektrifikovaných. • Jednokolejné 7 645 km x dvou a více kolejné 1 868 km. • 101 km úzkorozchodných tratí. • 0,122 km železnicních tratí na 1 km2. • přes 180 mil. osob a přes 100 mil. tun zboží. • 8 511 železničních přejezdů (pouze 826 přejezdů má závory a výstražná zařízení!). Zdroj: Eurostat (2002) Koleje v km 2000 2005 2006 2007 2008 2009 Stavební délka kolejí celkem 16 494 16 156 15 844 15 810 15 716 15 677 podle typu trakce neelektrizované 10 412 9 730 9 255 9 208 9 071 8 974 elektrizované 6 082 6 426 6 589 6 602 6 645 6 703 Tratě v km 2000 2005 2006 2007 2008 2009 Provozní délka tratí celkem 9 444 9 614 9 597 9 588 9 586 9 578 podle počtu kolejí jednokolejné 7 515 7 746 7 746 7 719 7 679 7 684 dvou a vícekolejné 1 929 1 868 1 851 1 869 1 907 1 894 podle rozchodu kolejí normální rozchod 9 342 9 512 9 495 9 486 9 484 9 477 úzký rozchod 102 102 102 102 102 102 Mezinárodní srovnání (km) 2000 2003 2004 2005 2006 2007 Belgie 3 471 3 521 3 536 3 544 3 560 3 568 Česká republika 9 444 9 602 9 612 9 614 9 597 9 588 Dánsko 2 768 2 779 2 785 2 644 3 139 * Finsko 5 854 5 851 5 741 5 732 5 905 5 899 Francie 31 397 30 990 30 880 30 871 * 31 154 Irsko 1 919 1 834 1 919 1 912 * 1 834 Itálie 16 147 15 965 15 916 16 225 16 295 16 335 Lucembursko 274 275 275 275 * 657 Maďarsko 7 668 7 681 7 685 7 685 8 135 7 808 Německo 36 588 41 531 34 732 38 206 * 41 209 Nizozemí 2 802 2 811 2 811 2 810 2 797 2 801 Polsko 22 560 19 900 20 250 20 253 20 176 20 107 Portugalsko 2 814 2 818 2 849 2 844 * * Rakousko 5 563 5 787 5 675 5 691 * 6 256 Řecko 2 385 2 414 2 449 2 576 2 509 2 551 Slovenská republika 3 662 3 657 3 660 3 658 3 658 3 629 Spojené Království 17 008 16 950 16 458 15 810 15 795 15 814 Španělsko 12 310 * 12 837 12 839 13 008 13 368 Švédsko 9 877 11 037 11 050 11 017 11 020 10 972 Tranzitní koridory • Součástí sítě TEN-T • Optimalizace vybraných tratí pro rychlost až 160 km/h. • I. železniční koridor (Berlin - Dresden) - Děčín - Praha - Pardubice - Česká Třebová - Brno - Břeclav - (Wien / Bratislava - Budapest) . • II. železniční koridor (Gdaňsk - Warzsawa - Katowice) - Petrovice u Karviné Ostrava - Přerov - Břeclav; odbočná větev Přerov - Olomouc - Česká Třebová. • III. železniční koridor (Le Havre - Paris - Frankfurt a.M.) - Cheb - Plzeň Praha - Ostrava - (Žilina - Košice - Lvov); odbočná větev Plzeň - Domažlice - (Nürnberg). • IV. železniční koridor (Stockholm - Dresden) - Děčín - Praha - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště - (Linz - Salzburg - Ljubljana - Rijeka - Zagreb) . PedF, katedra geografie 22 Rozchod železnice • 1 435 mm normální rozchod: v Evropě (kromě zemí bývalého SSSR, Finska, Španělska a Portugalska), na Blízkém Východě, v Číně, severní Africe, Severní Americe a Austrálii. • 1 674 mm: Španělsko. • 1 668 mm: Portugalsko. • 1 520 mm: Rusko, země východního bloku, Finsko, Mongolsko. • 1 000 mm: tramvaje i v dříve v ČR. • 915 mm: Peru. • 891 mm: Švédsko. • 785 mm: úzkokolejky. => výstavba překladišť a terminálů (Bohumín, Černá nad Tisou, apod.). Silniční doprava PedF, katedra geografie 24 Vývoj • Nejstarší silnice se zpevněným povrchem stavěly ve starověkém Římě (např. via Appia) • Nejdůležitější druh dopravy, ale negativní vliv na ŽP a sociální prostředí (nehody, zácpy…) • Nákladní – přeprava zboží z výchozího místa na místo určení nebo navazuje na ostatní velkokapacitní druhy dopravy • Osobní – dominující druh dopravy (pohodlí, soukromí) • Rozvoj od 20. let 20. stol. – ve Fordových závodech zahájena sériová produkce (výrobní pás) – zkrácený doby výroby => pokles ceny vozidel • Plná motorizace vyspělých zemí po 2. sv. v. – zvyšování počtu aut na 1 000 obyv. (dnes i rozvojové země) => růst rozsahu silniční infrastruktury, zahájení výstavby dálnic • Geografické dopady rozvoje dopravy: – Flexibilizace pozemní dopravy – zvětšení počtu míst s dobrou dopravní dostupností – Prostorová dekoncentrace – obyvatelstva i činností – Růst prostorové mobility obyvatelstva – spojeno se změnami životního stylu Vývoj v ČR • Silnice dnešního významu 18. st. (Praha – Vídeň) – šířka 7,2 m. • V polovině 19. století bylo na Moravě a ve Slezsku celkem 23 erárních (státních) silnic a 372 okresních silnic. • Vybírání mýtného => budování nových státních silnic. • ½ 19. st. – 3 835 km státních silnic . • 1918 – 49 208 km silnic. • 1925 – 12 580 osobních automobilů; 10 870 motocyklů. • 1930 – 100 474 motorových vozidel. • 1938 – vládní rozhodnutí o výstavbě dálnic; 1939 zahájena výstavba D1 (Praha – Humpolec). • Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav (Hitlerova dálnice) – 1939 – 1942, 320 km – pozůstatky mostů a technických prvků v krajině. • 1971 – 1980 zprovozněno 257,7 km dálnic (D1, D2). Současnost • Dálnice, silnice I., II. a III. třídy, místní a účelové komunikace. • Cca 128 tisíc km silnic. • Ředitelství silnic a dánic ČR. • Správa a údržba silnic (p.o. krajů). Silnice v km 2000 2005 2006 2007 2008 2009 Délka silnic a dálnic celkem 55 409,7 55 509,8 55 585,2 55 595,1 55 653,6 55 718,5 z toho evropská silniční síť typu E 2 596,1 2 600,9 2 598,6 2 594,6 2 604,2 2 603,1 Dálnice v provozu 500,6 564,4 633,3 656,6 690,5 728,7 Rychlostní komunikace1) 299,5 322,3 330,9 354,0 359,7 370,1 Silnice 54 909,1 54 945,5 54 951,9 54 938,6 54 963,1 54 989,8 v tom silnice I. třídy 6 031,1 6 153,8 6 174,1 6 191,4 6 209,7 6 198,4 silnice II. třídy 14 687,6 14 667,6 14 659,8 14 642,8 14 592,3 14 622,7 silnice III. třídy 34 190,4 34 124,1 34 118,0 34 104,3 34 161,1 34 168,7 Místní komunikace 72 300,0 72 927,0 74 919,0 74 919,0 74 919,0 74 919,0 Mezinárodní srovnání (km) 2000 2003 2004 2005 2006 2007 Belgie 3 471 3 521 3 536 3 544 3 560 3 568 Česká republika 9 444 9 602 9 612 9 614 9 597 9 588 Dánsko 2 768 2 779 2 785 2 644 3 139 * Finsko 5 854 5 851 5 741 5 732 5 905 5 899 Francie 31 397 30 990 30 880 30 871 * 31 154 Irsko 1 919 1 834 1 919 1 912 * 1 834 Itálie 16 147 15 965 15 916 16 225 16 295 16 335 Lucembursko 274 275 275 275 * 657 Maďarsko 7 668 7 681 7 685 7 685 8 135 7 808 Německo 36 588 41 531 34 732 38 206 * 41 209 Nizozemí 2 802 2 811 2 811 2 810 2 797 2 801 Polsko 22 560 19 900 20 250 20 253 20 176 20 107 Portugalsko 2 814 2 818 2 849 2 844 * * Rakousko 5 563 5 787 5 675 5 691 * 6 256 Řecko 2 385 2 414 2 449 2 576 2 509 2 551 Slovenská republika 3 662 3 657 3 660 3 658 3 658 3 629 Spojené Království 17 008 16 950 16 458 15 810 15 795 15 814 Španělsko 12 310 * 12 837 12 839 13 008 13 368 Švédsko 9 877 11 037 11 050 11 017 11 020 10 972 PedF, katedra geografie 30 Dálnice a rychlostní komunikace • První dálnice ve světě – USA 1914, Německo 1921, Itálie 1924. • D1 – rekonstrukce o rozšíření pruhů u Brna. • D47 – první pokus o projekt PPP (v provozu Klimkovice – st. hranice, obchvat Bělotína). • D3 (v provozu obchvat Tábora). • D11 (Praha – Černý Most – Hradec Králové). • R1 Pražský kruh (17 km v provozu). • R4, R5, R6, R35, R52 (částečně v provozu). • R10, R46, R56, R63 (v celé délce v provozu). • R3, R43, R49. PedF, katedra geografie 33 Vodní doprava PedF, katedra geografie Historie a význam • Doprava, která umožnila vznik dálkových interakcí v dávné éře nemotorizované dopravy • Environmentálně příznivá • Dělení: – Vnitrozemská plavba (řeky, umělé vodní kanály – konkurence silniční a železniční dopr.), v Evropě – Rýn, Dunaj – z globálního hlediska malý význam – Námořní doprava – dominance v dálkové mezinárodní nákladní dopravě (až 96 % hmotnosti transportovaného zboží = opora prostorových vazeb v globalizovaném světě) • Dynamika dána po roce 1950: – Zvětšováním velikosti lodí – Změny organizace v souvislosti s kontejnerizací – Zvýšení provozní rychlosti • Obsluhovaná pobřeží – Japonsko, Korea, V Asie, Tchaj-wan, Hong Kong, Čína, Z a V Severní Ameriky, SZ Evropa Současnost v ČR • Pouze na největších tocích (Labe, Vltava, Berounka). • Především přeprava nákladů. • cca 2–5 % objemu vývozů a dovozů ČR. • Délka využívaných vodních cest na území ČR je 663,6 km, z toho pro dálkovou vodní dopravu je využitelných 303 km souvislé labsko-vltavské vodní cesty. • Labsko-vltavská vodní cesta – součást IV. multimodálního koridoru. • Problém kolísání toku v úseku Ústí nad Labem – Hřensko. PedF, katedra geografie 37 Splavné vodní cesty 2000 2005 2006 2007 2008 2009 Délka labsko-vltavské vodní cesty 303,0 303,0 303,0 303,0 303,0 315,2 v tom: kanalizované vodní cesty 263,0 263,0 263,0 263,0 263,0 274,3 regulované vodní cesty 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,9 Celková délka splavných vodních cest 663,6 663,6 663,6 663,6 663,6 675,8 Pohled do budoucnosti • Kanál Dunaj-Odra-Labe – spojení řek Dunaj, Odra a Labe pro lodní dopravu. • Prodloužení o úsek Hodonín – soutok Moravy a Dyje. • Splavnění Labe do Pardubic. Letecká doprava Historie a význam • Rozvoj od 60. let. 20. století • Dnes – dálková kontinentální a mezikontinentální osobní doprava • V rámci nákladní dopravy – menší využití (zboží charakteristické vysokým poměrem cena/hmotnost, rychle se kazící zboží) • Poptávka od 60. let ovlivněna: – Růstem příjmů v rozvinutých zemích – Měnící se nabídkou služeb leteckých společností (dáno technologickým pokrokem – velikost a kapacita letadel) – Pokles průměrné ceny letenek • Nízkonákladové aerolinie – vznik v souvislosti s deregulací a liberalizací Nové trendy • Nahrazení sítí typu point-to-point sítěmi hub-and-spoke Velké množství přímých letů, nízká frekvence spojení Rozvoj radiálních tras, přestup v uzlovém letišti, vyšší efektivita. Omezen počet přímých letů, ale radiální trasy obsluhovány s větší frekvencí. Slabinou je zranitelnost v případě kolapsu hubu. Současnost v ČR • Mezinárodní charakter • Pravidelná x nepravidelná (chartrové lety) • Přeprava osob, zboží a nákladu • V České republice je 88 letišť, z toho je 7 (?) veřejných mezinárodních. • Velké množství malých letišť • Mezinárodní letiště – Praha – Ruzyně (více než 11 milionů cestujících), Brno – Tuřany (415 276 cestujících), Ostrava – Mošnov (300 000 cestujících), Karlovy Vary (60 445 cestujících ), Pardubice. 2000 2005 2006 2007 2008 2009 Počet letišť celkem 86 88 89 91 91 88 v tom: Letiště veřejné mezinárodní 12 9 9 8 7 7 Letiště veřejné vnitrostátní 57 57 58 58 58 57 Letiště neveřejné mezinárodní 6 5 5 6 8 7 Letiště neveřejné vnitrostátní 11 13 12 13 12 11 Letiště veřejné vnitrostátní a zároveň neveřejné mezinárodní 0 4 5 6 6 6 PedF, katedra geografie 45