Geografie služeb – obchod (se zaměření na trendy v maloobchodě). Geografie nevýrobní sféry Přednáška č. 2 © HS F:\Obrázky\Geo fotky\Brno Shopping park\PA300001.JPG F:\Obrázky\Geo fotky\PB080066.JPG Literatura •SZCZYRBA, Z. Geografie obchodu - se zaměřením na současné trendy v maloobchodu. Olomouc: PřF UPOL, 2006. s. 4 –25. Szczyrba.jpg Vymezení obchodu, základní pojmy •Obchod – činnost a instituce •Obchod jako činnost – nákup a prodej zboží •Obchod jako instituce – subjekty zabývající se převážně obchodem. Subjekty, které nakupují zboží za účelem dalšího prodeje, bez jeho podstatnější úpravy: –Obchod se spotřebním zbožím (B2C, bussines-to-consumer) – soubor zboží určený pro konečného individuálního spotřebitele (prodej potravin, odívání…) –Obchod se zbožím pro další podnikání (B2B, business-to-business) – •Podle velikosti a okruhu působnosti –Vnitřní obchod – celostátní a regionální trh –Zahraniční obchod – export a import zboží před hranice státu – •Podle obchodních prostředníků: –Velkoobchod – podnik nakupující zboží ve velkém a ve velkém jej prodává maloobchodníkům, pohost. zařízením a drobným výrobcům –Maloobchod – podnik nakupující od velkoobchodu a prodává konečnému spotřebiteli • Velkoobchod •U spotřebního zboží se rozlišují následující druhy velkoobchodních činností: –Dodávkový – nejobvyklejší, udržují se zásoby ve skladě a zboží se rozváží na základě objednávky –Agenturní-traťový – nezajišťuje fyzický pohyb zboží před sklad, ale organizuje dodávky z výroby či od jiným velkých dodavatelů –Samoobslužný – systém Cash & Carry (C+C) – menší odběry autem zákazníka (Makro) –Regálový – maloobchodník prodává ve vymezené části prodejny (v regálech) sortiment, o který se stará velkoobchodník –Prodejní sklady – prodej pro živnostníky, maloobchodníky, velké firmy i konečného spotřebitele (např. sklady stavebních materiálů, řeziva…) – Maloobchod •Dříve spojován spíše s drobným podnikáním, geografický rozměr lokální až regionální. Po 2. sv. v. – nové trendy, uplatňování progresivních prodejních jednotek, výrazná koncentrace. •Základ změn: –Růst příjmů obyvatel –Proces nákupu a prodeje je stále více určován odběratelem •Velikost obchodních firem a komplexní řešení pohybu zboží – retailing = mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem •Dělení maloobchodu: –Maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail) –Maloobchod realizovaný mimo prodejní síť (non store retail) • Maloobchod •Maloobchod realizovaný v síti prodejen –Potravinářský maloobchod –Nepotravinářský •Maloobchod realizovaný mimo prodejní síť –Prodej v automatech –Přímý prodej –Přímý marketing • Provozní typy maloobchodních jednotek – Evropa •Pro členění se používá kombinace kritérií: –sortimentní specializace –velikost prodejny –provozní charakter •Hlavní typy: –Úzce specializované prodejny –Smíšené prodejny –Plnosortimentní obchodní domy –Specializované obchodní domy –Superety (potravinářská samoobsluha) –Supermarkety –Hypermarkety –Specializované (odborné) velkoprodejny –Diskontní prodejny – – Provozní typy maloobchodních jednotek •Specializované a úzce specializované prodejny –Rozdíl v šíři a hloubce sortimentu –Specializované prodejny – sortiment úzký a hluboký –Úzce specializované prodejny – sortiment výrazně úzký a velmi hluboký, spojen se škálou potřebných služeb –Cenové relace ve srovnání s ostatními prodejnami vyšší –Vysoké nároky na odbornost personálu –Lokalizace zejména v centrech měst, nákupních centrech –Orientace převážně na nepotravinářské zboží – – – – – prodejna_obuvi 488a3aaf6b9e1b1655b50100 Provozní typy maloobchodních jednotek •Smíšené prodejny –Potraviny i nepotraviny, sortiment široký, ale mělký – zboží pro běžné potřeby –Malá frekvence poptávky, ale nutnost blízkosti prodeje k zákazníkovi -> vysoké náklady i ceny –Umístění na venkově a v okrajových částech měst – – – – – – v-smisene_zbozi 608 Provozní typy maloobchodních jednotek •Superety –Samoobsluha potravin širokého sortimentu s prodejní plochou 200 – 400 m2 –Nabízí obvykle i základní druhy nepotravinářského zboží denní potřeby –Lokalizace v místech větší koncentrace osob – nádraží, letiště, odpočívadla u dálnic, benzínky… – – – – – P7295412 benzina_ivancice 23992_vitani_415 Provozní typy maloobchodních jednotek •Supermarkety –Velkoprodejna s plným sortimentem zboží využívající formu samoobsluhy doplněnou o několik obslužných úseků (lahůdky, maso…) –Dolní velikostní hranice je 400 m2, horní 2500 m2 –Počet druhů zboží: 5–10 tis. –Převažují potraviny, nižší podíl průmyslového zboží je rozhodujícím kritériem pro odlišení od ostatních typů prodejen –Lokalizace široká – – – – – – Albert-04 76_3 Provozní typy maloobchodních jednotek •Hypermarkety –Větší, s větším zastoupením prodeje nepotravinářského zboží –Zboží nevyžadující obsluhu –První hypermarket vznikl v r. 1963 ve Francii (Carrefour) –Vývoj urychlila potřeba prodejních ploch pro nové druhy nepotravinářského zboží náročného na výstavní plochu, ale i vysoké nájemné ve městech –Lokalizace – na okrajích i mimo města – Velká jednotka nabízející na jedné ploše potravinářské i nepotravinářské zboží denní i občasné poptávky výhradně formou samoobsluhy –Velikost: min. 2 500 m2. obvykle 15–20 tis. m2 –Ve srovnání s obchodními domy vyžadují 2x větší prodejní plochy, ale 4x méně spolupracovníků -> 30–60 % úroveň nákladů –Možné zaměstnávat pracovníky s nižší kvalifikací a snižovat podíl mzdových nákladů –Uplatnění v rámci regionálních nákupních center – – – – – – http://www.novysmichov.eu/img/fotky_obchodu/9_DSC_0611.jpg hypermarket-tesco--decin-pb_1_tesco-decin_ext_3 Provozní typy maloobchodních jednotek •Plnosortimentní obchodní domy –První již v 1. pol. 19. stol. Ve Francii –Prodejní plocha: 10–20 tis. m2 –Široký a poměrně hluboký sortiment a zboží (až 200 tis. položek) –Náročnost provozu a sortimentní politiky se odráží ve středních a vyšších cenách –Lokalizace: centra měst a regionální nákupní centra, kde tvoží tzv. magnety – – – – – – 1174057509-v obchodni-dum-kotvba Provozní typy maloobchodních jednotek •Specializované obchodní domy –Orientace na nepotravinářské zboží, resp. jeho část, nejčastěji na odívání a spojené služby –min. velikost 1500 m2 –Forma prodeje – kombinované – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha –Lokalizace: centra měst, čtvrťové i obvodové vybavenosti, regionální nákupní centra – – obchod_havirska prior Provozní typy maloobchodních jednotek •Odborné (specializované) velkoprodejny –Sortiment velkých ucelených souborů nepotravinářského zboží, zejména druhy s velkou obrátkou –Samoobslužná forma prodeje –Převážně jednopodlažní –Nižší cenová hladina díky sortimentnímu zaměření a nižším cenovým nákladům –Velikost od 600 do několika tisíc m2 – ikea[1] binary[1] 00240l Provozní typy maloobchodních jednotek •Diskontní prodejny –První u USA ve 30. letech (hard discont – velmi omezený rozsah zboří za velmi nízké ceny x soft discont) –Nemají stabilní sortiment zboží, nabízejí zboží, po kterém je právě poptávka s vysokou obrátkou –Samoobslužná forma prodeje, zboží přímo z palet a stohů – snížení podílu práce při prodeji -> nižší cenová hladina –Objekty prodejen jsou jednoduše řešené a striktně účelové. Zřizovány na levných pozemcích v okrajových částech měst. Vybavení – regály, palety aj. Chybí výkladní skříně a průhledy do místností. –Zboží je nakupováno ve velkém přímo u výrobců –Prodejní doba prodloužená, provoz i o víkendu – – http://www.podborany.net/media/obrazky/penny_market_cr_denik-hp_top.jpg Ilustrační foto Provozní typy maloobchodních jednotek •Nákupní centra –První centra v USA v 50. letech 20. st. Největší v současnosti jsou v USA a Kanadě –Plocha sto až několik tisíc m2 –Kombinace desítek i stovek služeb – obsahují super-, hypermarkety a obchodní domy. Plochy pro zábavu a uspokojení. Plochy jsou pronajímány. Orientace na zákazníka. – –Vnitroměstská NC – lokace v centru měst a vnitřním městě –Okrajová NC – vznikají na perifériích měst, dostatek plochy pro rozvoj – –Dříve byly páteří nákupních center obchody s potravinami –Postupně nový trend – fungují jako společenská a zábavní centra = nákupní centra 3 generace – –nákupní centra 1 generace – super- nebo hypermarket s minimem specializovaných jednotek –Nákupní centra 2 generace – širší škála specializovaných obchodů, restaurace, čistírny, hlídání dětí… – – Provozní typy maloobchodních jednotek Centrum Olympia Brno C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\SPI1bd4c2_nakupy1.jpg Brno-Campus Square 1 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-03 (III)\ScannedImage-47.jpg Životní cyklus maloobchodu •Jednotlivé typy maloobchodních prodejen procházejí etapami životního cyklu maloobchodu •Hypotéza maloobchodního okruhu (M. McNaire, 50. léta) – tradiční druhy maloobchodů obvykle nabízejí svým zákazníkům mnoho služeb a určují ceny zboží tak, aby pokryly své náklady. To vytváří příležitost pro vznik nových druhů maloobchodního prodeje – např. obchody s levným zbožím, které se tolik neorientují na služby a ceny svých výrobků stanovují jiným způsobem • čas tržby zisk 0 Životní cyklus maloobchodu Druh maloobchodu Období prudkého růstu Doba od počátku do období zralosti Etapa životního cyklu Smíšené prodejny 1800 – 1840 100 let Pokles Obchodní domy 1860 – 1940 50 let Zralost (pokles) Zásilkový obchod 1915 – 1950 50 let Zralost (pokles) Supermarkety 1935 – 1965 35 let Zralost Nákupní centrum 1950 – 1965 40 let Zralost Obchod s osobními počítači 1980 – ? Růst Internetový obchod 1995 – ? Zavádění (růst) •U starších forem maloobchodu trvalo mnoho let, než dosáhly zralosti, avšak novější formy maloobchodu dosahují své zralosti mnohem dříve Geografická organizace maloobchodu – maloobchodní síť a její prostorové uspořádání •Základem je provozní jednotka •Soubor obchodně provozních jednotek zaměřených na prodej zboží konečnému spotřebiteli je maloobchodní síť –Stacionární (stálá, základní) – síť pevných stanovišť obchodně provozních jednotek fungující po celý rok –Ambulantní (sezónní, doplňková) – tvořena jednotkami používanými pro nabídku při krátkodobém a místním navýšení poptávky (např. v rekreačních zónách, masových akcích apod.), doplňuje maloobchodní síť APG 4500 č.2.jpg •Z hlediska typu osídlení, kde maloobchod působí: •Urbanní síť – v místě velmi koncentrované poptávky, formována jako širokosortimentní nabídka •Rurální síť – uspokojuje místně málo koncentrovanou poptávku a je spojena s vysokými náklady oběhu zboží Geografická organizace maloobchodu – maloobchodní síť a její prostorové uspořádání •Maloobchodní síť je podmíněna rozmístěním obyvatelstva v sídelní struktuře •Výskyt, kapacita a stupeň využití maloobchodních zařízení rostou s velikostí obce a její funkcí v sídelním systému (s růstem velikosti sídla roste i počet druhů v něm) •Nadkoncentrace maloobchodních funkcí nad obytnými podmiňuje střediskové chování sídel • •Pro formování prostorového uspořádání maloobchodní sítě platí: • 1) Relativní rovnoměrnost utváření a koncentrace maloobchodní sítě –Rovnováha mezi potenciálem koupěschopné poptávky a kapacitami maloobchodní sítě •Prostorová koncentrace (zvyšování kapacity maloobchodní sítě v místech soustředěné poptávky) •Provozní koncentrace (zvětšení průměrné velikosti jednotek) •Sortimentní koncentrace a specializace • 3) Komplexnost maloobchodní vybavenosti –Každý stupeň by měl být komplexní – vyšší úroveň vybavenosti by měla uspokojovat poptávku i rozsahu nižšího stupně – • – Geografická organizace maloobchodu – maloobchodní síť a její prostorové uspořádání • 2) Stupňovitost maloobchodní vybavenosti –Hierarchie středisek maloobchodní vybavenosti –Vnitřní hierarchická struktura sídel (rurální – 1stupňová, města – až 4 stupně) –Stupně maloobchodní vybavenosti: •Okrsková (základní) vybavenost – obsluha obytného okrsku nabídkou zboží denní potřeby a velmi časté poptávky (3–10 tis. obyv.) •Obvodová (sekundární) vybavenost – ve větších městech, hl. tam, kde urbanistická koncepce města vytváří pro větší část města relativně velkou vzdálenost do centra (min. velikost obvodu 10–20 tis. obyv.); supermarket, prodej nepotr. zboží jako širokosortimentní nebo specializované jednotky •Čtvrťová (sektorová) vybavenost – vzniká soustřeďováním jednotek ve velkoměstech při velkých vzdálenostech do centra nebo v případě, kdy je již městské centrum nepostačující; velkokapacitní prodejny, specializovaný obchodní dům, hypermarket (> 40 tis. obyv.) •Centrální vybavenost – centrum uspokojuje v závislosti na velikosti města základní, častou i občasnou poptávku obyvatel, dojíždějících i návštěvníků; obchodní dům, specializované a úzce specializované jednotky • – – • Aktuální trendy v maloobchodě •Maloobchod dlouho pokládán za lokální až regionální prvek = drobné podnikání •2. pol. 20. stol. – internacionalizace (Z Evropa) – nová řešení rozložení obchodu – převaha velkoplošných prodejen •Čs. – odlišný vývoj (supermarket nebyl) •Vývoj po r. 1989 – růst životní úrovně, změna nákupních zvyklostí, změna uspořádání maloobchodu •Současnost – konkurence obchodních firem, boj o zákazníka -> relativní snožování cen • • • • Koncentrace obchodu (1) •Koncentrace = rozšiřování firem a jejich provozních jednotek, kdy narůstá váha těch největších jednotek •Proces, který směřuje k: – vyšší efektivnosti provozních jednotek –větší rentabilitě (zisk na jednotku kapitálu) –rozšíření vlivu •Projevuje se jako: –Koncentrace obchodních struktur (firem) –Koncentrace provozních jednotek • • Koncentrace obchodu (2) •Koncentrace obchodních struktur (firem) –Růst podílu prodejů realizovaných velkými firmami –Koncentrace obchodu v 90. letech rostla expanzí jednotlivých firem i jejich fúzemi (spojení firem) či akvizicemi (odkup firem) •Koncentrace provozních jednotek –Růst průměrné velikosti provozních maloobchodních jednotek (supermarkety -> hypermarkety -> nákupní centra) – • • Koncentrace obchodu (3) •Koncentrace probíhá i na úrovni sdružování maloobchodníků do kooperací (svaz, družstvo, dobrovolné řetězce), franchisingových kooperací (smluvně pevnější forma kooperace) nebo aliancí největších obchodních firem •Aliance – 2 složky: –Sdružení velkých retailingových firem, aby z každé země byla zastoupena pouze 1sdružení velkých mezinárodních firem, které vytvořily centrálu pro zásobování dceřiných společností, pro tvorbu značek, výzkum trhů … – – • • Nástroje ovlivňující koncentraci obchodu •Rozdíly v životní úrovni a nákupních zvyklostech: Evropa (V x Z), S Amerika, Austrálie vs. S a J Amerika, Asie •Vývoj ale směřuje ke stejnému standardu, ale s rozdílnou rychlostí změn •Vyspělé země –vysoká organizační a provozní koncentrace, –dominantní nákupní centra a velké prodejní jednotky, –stupeň nasycenosti vede k modernizaci a rozšiřování, –v posledních letech – zvyšování podílu diskontů na úkor hypermarketů a obch. domů •Méně rozvinuté země –Aktivní role mezinárodních firem –Krátké období supermarketů, rozvoj hypermarketů a jiných velkoplošných prodejen • Nástroje ovlivňující koncentraci obchodu •Charakteristickým rysem koncentrace je rozvoj diskontu –Omezený počet druhů zboží –Výrazné snížení nákladů na obchodní zařízení, vybavení prodejen a počet zaměstnanců –Centrálně organizované nákupy levnějšího zboží (vlastní značky) •Privátní značky –Smyslem je udržet věrnost zákazníků a dosáhnout tím dobrých konkurenčních pozic výběrem dodavatelů, kteří zajistí výhodné cenové podmínky –Rozvoj u diskontních cen i u kvalitních přesto cenově výhodných druhů zboží – – • billa.jpg euroshopper.jpg spar.jpg tesco.jpg Výrobce: Mlékárna Hlinsko Výrobce: Mlékárna Pragolaktos Výrobce: Ahold Czech Republic Výrobce: Mlékárna Hlinsko albert.jpg clever-panak.gif Spar_10.jpg tesco.gif Koncentrace obchodu a její prostorové aspekty •Po 2. sv. v. – zajištění dostatku nákupních možností pro obyvatele zemí •60. léta – usměrňování intenzivního rozvoje obchodu (pomocí územních plánů měst a regionů) •Výstavba nákupních center na okrajích měst doplňována výstavbou nových nákupních center, pasáží a obchodních ulic v centrech velkých měst •Omezení výstavby dáno vysokou koncentrací •Revitalizace starých průmyslových areálů (Vaňkovka) •Regulační role vlád – zákonem stanoveny otevírací doby (neděle, svátky zavřeno) • • • • omega.jpg vankovka2.jpg historie4_X.jpg Internacionalizace obchodu •= geografická rozpínavost retalingových společností, od 70. let •Domácí trhy jsou malé, aby mohly firmy ekonomicky růst –Hledání jiných teritorií, díky omezené absorpci domácích trhů –Existence protimonopolních zákonů v řadě zemí •90. léta – mezikontinentální přesuny retailingových aktivit •Internacionalizace je důsledkem nejen obchodní snahy firem, ale i příznivého klimatu globalizace spotřebních a kulturně-společenských podmínek a požadavků obyvatel • • Internacionalizace obchodu – strategie firem •Multinacionální strategie – rozšiřování aktivit do cizích zemí s důsledným přizpůsobením sortimentu, služeb i chování na trhu místním podmínkám (vysoké náklady, limitující firmu v cenově agresivnějším prosazování se na trhu) •Globální strategie – uplatňování vlastní koncepce na trzích, ignorují národní a místní rozdíly (nízké náklady), ekonomicky nejvhodnější , •Transnacionální strategie – jednotná strategie s respektováním zásadních zvláštností národních trhů a lokálních podmínek Integrace v obchodě •Sdružování obchodních firem za účelem získání konkurenčních výhod (nižší ceny při velkých odběrech) •Vysoce integrované obchodní firmy: –společnosti s velkým počtem jednotek, –1 vlastník, 1 řízení, –Vznik postupně z malých firem rozšiřováním vlastní činnosti, fúzemi, akvizicemi –Často vlastní velkoobchodní sklady, autodoprava, výrobní závody… –Znaky: •Centrální řízení, vysoké využití IT •Nákup a skladování centrálně •Společný marketing, reklama a řízení cen •Vlastní značkové zboží (privátní značky) • Integrace v obchodě •Obchodní kooperace –Snaha soukromých vlastníků nebo menších společností sdružit se, aby získali stejné výhody jako integrované podniky –Racionalizace nákupu (za nízké ceny) a prodeje –Vertikální kooperace – koncentrace na principu dodavatel – odběratel •Nákupní družstva – centrála musí usilovat o kvalitní zásobování a zajištění výhodných cen •Dobrovolné řetězce – prodejny fungují nezávisle na řetězci ve vlastnictví jednotlivých majitelů, nevýhodou je fluktuace členů (SPAR) •Franchizingový řetězec – franchisor (dodavatel systému) na základě dlouhodobého smluvního spojení poskytuje samostatnému kooperačnímu partnerovi za úhradu právo nabízet zboží a služby za použití názvu firmy, značky zboží, charakteristického vybavení prodejny…, v současné době preferováno jako hlavní prostředek existence malých a středních obchodních firem • • Integrace v obchodě •Obchodní kooperace •Nákupní centrály (Euro-kooperace) – spojení velkých firem z různých zemí s cílem získat výhodné zdroje nákupu, marketingové informace o možnostech vstupu na cizí trhy apod. –Nakupují od velkých výrobců, pracují bez vlastních skladů –Zboží přenechávají členům za nákupní ceny, protože úhradu režijních nákladů řeší pomocí poplatků od výrobců za zajištěné a včasné úhrady cen zboží –Dělení na 3 základní typy: »Euro-kooperace a jejich seskupení podle firemní orientace matky »Euro-kooperace a jejich seskupení podle již existujících několika velkých multinacionálních retailingových firem a přibírajících další firmy, většinou regionálního významu »Euro-kooperace ve starém pojetí velkonákupen » • • Integrace v obchodě • –Horizontální kooperace – spolupráce obchodních firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité lokalitě s cílem zvýšit přitažlivost obchodního místa –Zaměřeno na reklamu dané lokality –Nejvyšší formou horizontální kooperace je obchodní dům –Nejtypičtější formou horizontální kooperace jsou nákupní centra Nové technologie v obchodě •Zavádění informačních systémů pro řízení maloobchodního prodeje umožnilo s využitím technologie čárových kódů rozvoj velkoplošných prodejen •Dalším krokem byla integrace prodejen prostřednictvím informačních systémů pro centrální řízení prodeje •Výsledkem je zvýšení efektivnosti maloobchodního prodeje Nové technologie v obchodě •Elektronický obchod B2B = business-to-business –Elektronické přenosy dat mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce (objednávky, faktury…) –Obchodní firmy s B2B zdokonalují metody založené na principu just-in-time – •B2C = business-to-consumer –Elektronické obchodování –4 úrovně zralosti: •Broadcast – zpřístupnění informací pro spotřebitele elektronickými inf. Kanály (internet…) •Interact – možnost interaktivní komunikace se zákazníky •Transact – možnost realizace obchodních transakcí •Integrace – zapojení obchodníka do virtuální obchodní sítě Elektronická logistika, RFID •Zajištění distribuce zboží prostřednictvím některého z elektronických komunikačních prostředků, např. internetu –Levné, okamžité –Nabízí nové služby – sledování balíčku on-line… •Pro logistiku důležitá technologie ECP (Electronic Product Code) a technologie RFID (Radio Frecvency Identification) –ECP – digitální číslo na balení označující výrobce, výrobek, verzi a sérii –Identifikační systém se skládá z rádiových čipů RFID ze čteček –EPD posílá informace ze čteček do softwaru do zbožního hospodářství a logistiky –RFID umožňuje vyhledat každou položku zboží –Umožňuje existenci pokladen bez pokladních – – • • •Virtuální prodejny –Realistická 3D animace –Využití pro výzkum chování nakupujících, místa prodeje a testované prodejny – •Elektronické platby –Přímé bankovnictví •Tele banking •Internet banking •GMS banking – 292093-original1-2yxst.jpg 18. 10. 2011 202237-free1-epd73.jpg