Geografie venkova Geografie výrobní sféry Přednáška č. 6 Geografie venkova – rurální geografie vThe study of the rural landscapes of the developed world. It includes the origin, development, and distribution of rural settlement, rural depopulation, the causes and consequences of agricultural change, patterns of recreational use of the countryside, tourism, planning, and the growing influence on rural areas of urban dwellers. v Podle: www.answers.com Základní otázky „venkovské“ problematiky ØCo je to venkov? Ø ØMá nějaké charakteristické znaky? Ø ØJaké jsou charakteristické činnosti? Ø ØKdo jsou venkované? Ø ØKdo se pokoušel o vymezení venkova? v Co je to venkov? ØAbstraktní označení osídlené kulturní krajiny se specifickými charakteristikami ØIndividuální vnímání ØPřekrývání pojmu „venkovský“ region (prostor, území) s pojmy „periferní“ (okrajový, obvodový), „marginální“ (okrajový, mezní) nebo „rurální“ (venkovský, zemědělský, rolnický) region. Ø Přístupy k vymezování venkova vOdvíjí se od jeho hlavního účelu. Odlišujeme přístupy založené např. na: Øvelikosti sídel s aspektem na demografii a s úzkou vazbou na prostorovou strukturu; Øcharakteru krajiny, tj. jako výsledek dlouhodobé interakce lidí a přírodního prostředí, zrcadlící se v ekonomických, sociálních a ekologických funkcích krajiny; Øcharakteru sídel a života v nich, tj. vnímání role sídla ve správním systému, etnografické oblasti, vybavenosti včetně pracovních příležitostí, podnikání, politice v rámci obce a navenek; Øeventuálně i jiné. v vExaktní vymezení venkova je však v ojedinělých případech nezbytné – jasné vymezení příjemců dotací, tj. účelové vymezení pro uplatňování politiky rozvoje venkova. Kvantitativní znaky vymezování venkova vNejsnadněji zjistitelnou a dlouhodobě sledovanou charakteristikou sloužící k vymezování venkova je velikostní kategorie obce. v Kvantitativní znaky vymezování venkova vZa nejběžnější ukazatel postihující charakter osídlení a nepřímo tedy i charakter krajiny je hustota zalidnění. v vVymezení OECD Øzaloženo na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 ØPodle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních: −Na úrovni lokální (tj. obce) je venkov definován jakožto sídla s hustotou menší než 150 obyvatel/km2 −Na úrovni regionální definice vymezuje regiony: –převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích –významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15–50 % obyvatel regionu –výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. Kvantitativní znaky vymezování venkova vVymezení podle Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 ØKonstatuje neexistenci jasného vymezení venkovských oblastí. ØPřejímá vymezení OECD a doplňuje jej o typologii na základě vybavenosti subregionálních jednotek s 1 000–3 000 obyvateli, odpovídající obcím se základní občanskou vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko). ØTakto lze vymezit tři typy venkovského prostředí: −příměstský venkov – zahrnuje venkovské obce v rámci městských aglomerací (urbanizovaná území s více neţ 50 000 obyvateli); −odlehlý venkov – zahrnuje zejména tzv. periferní území. tj. území s nepříznivými socio-ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení; −mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Kvantitativní znaky vymezování venkova vVymezení podle ČSÚ ØOsm variant vymezení venkova v rámci ČR! ØJednotlivé přístupy jsou založeny na kombinaci indikátorů o sídelní struktuře, počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění: −1: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel. −2: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 −3: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 −4: venkovským prostorem jsou všechny obce, které neměly statut města k 1. 1. 2007. −5: venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem a nemají statut hlavního města. −6: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských měst. −7: venkovským prostorem jsou obce do 5 000 obyvatel vymezené multikriteriálně na základě 4 ukazatelů. −8: z venkovského prostoru varianty 7 byly vyčleněny obce přechodného typu. Kvalitativní znaky vymezování venkova kritérium hlavní znak urbanistická struktura rozvolněná zástavba, zemědělský statek, rozsáhlé veřejné prostory, nízký podíl zastavěných ploch architektonické znaky nízkopodlažní zástavby, integrace obytné a dalších funkcí, absence nájemního bydlení, individuální výstavba sociální znaky konservatismus, tradicionalismus, sousedství, participace, kooperativnost, sdílení společné historie ekonomické znaky vyjížďka do zaměstnání, zaměstnanost v zemědělství, vyšší podíl samozásobitelství, kutilství veřejná správa označení obce, postavení obce ve struktuře veřejné správy velikostní znaky počet obyvatel, hustota zalidnění, rozloha, podíl zastavěné plochy Platí ještě tyto konkrétní znaky venkova? Kvalitativní znaky vymezování venkova 7399031 01_sub1 Kvalitativní znaky vymezování venkova 20.JPG 220px-Penny_Market_v_České_Lípě.jpg samoska.jpg Kvalitativní znaky vymezování venkova 22.JPG Sa+babi.JPG Kvantitativní znaky vymezování venkova vVymezení podle Perlína (2010) – kombinace velikosti, stability, růstu a lidského potenciálu Perlin_vymezeni.gif Kvantitativní znaky vymezování venkova vJistou možností, zejména z hlediska charakteru sídel, je počet obyvatel na zastavěnou plochu/intravilán. vZ hlediska rozvoje venkova jsou významné údaje o využití krajiny a jejich proměnách, proto je zajímavé i vymezování venkova na krajinných principech vVelikostně-polohová diferenciace: velikostní kategorie jsou diferencovány dle počtu obyvatel obce, polohová diferenciace je založena na dopravní poloze obcí Velikostní kategorie Polohové kategorie 1 0–199 A Zázemí měst 2 200–499 B Obce s velmi dobrou dopravní polohou 3 500–999 C Obce s průměrnou dopravní polohou 4 1 000–1 999 D Obce se špatnou dopravní polohou 5 2 000–2 999 Starý přístup Nový přístup Cíle Rovnoměrné rozdělení, příjmy zemědělců, konkurenceschopnost zemědělství Konkurenceschopnost venkovských oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití nevyužívaných zdrojů Hlavní cílové sektory Zemědělství Různé sektory venkovské ekonomiky (např. venkovská turistika, zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie) Nástroje Podpory (subvence) Investice Klíčoví aktéři Národní vlády, zemědělci Všechny úrovně veřejné správy (nadnárodní, národní, regionální a místní), různí aktéři z veřejného i soukromého sektoru Dlouhodobý vývoj změny paradigma v pojetí rozvoje venkova Pramen: OECD, 2006, s. 60 produktivita konkurenceschopnost udržitelnost Health Check, 2008/2009 Mid-term review, 2003 Agenda 2000 McSharryho reforma, 1992 Krize Vznik SZP, 1957 Lepší cílení podpor SZP EU Posílení tržní orientace zemědělců Upřesnění pravidel cross compliance Tržní orientace Potřeby spotřebitelů Zajištění příjmu Venkovský rozvoj Životní prostředí Prohloubení reformy Konkurence-schopnost Rozvoj venkova Redukce nadprodukce Životní prostředí Stabilizace příjmů Stabilizace rozpočtu Nadprodukce Produkce pro produkci Mezinárodní napětí Strukturální opatření Produkce potravin Stabilizace Trhu Podpora příjmů Cíle reforem společné zemědělské politiky EU se zaměřením na rozvoj venkova Pramen: podle Pělucha, M., 2010: prezentace „Změny vnímání venkova v rámci SZP EU 2010“ Vztah regionální politiky a rurální politiky vVenkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku prvořadého významu. vV České republice zaujímá venkov téměř 90 % obcí, tři čtvrtiny rozlohy území, avšak pouze zhruba čtvrtinu obyvatel. v vMá být venkovská politika součástí regionálního rozvoje nebo ne? v Činnosti na venkově V minulosti: venkov = zemědělství V současnosti: venkov = ??? Proměna funkcí venkova •Venkovské prostředí je definováno třemi základními funkcemi: oprodukční, orezidenční, orekreační. • •Význam jednotlivých funkcí se v průběhu času proměňuje •Produkční funkce venkova ustupuje funkci rekreační a rezidenční a proměňuje se i vnitřně, když dříve zcela dominantní zemědělskou činnost stále více nahrazuje průmysl a služby (z pohledu zaměstnanosti obyvatel venkova). •Stále více se snižující pracovní příležitosti jsou jedním z významných problémů současného českého venkova. •Nutná diverzifikace činností na venkově. Řemesla na venkově vŘemesla – dřív způsob obživy, dnes obnova (důvod?) ØRegionální značení Ø Ø v v v vMalé a střední podnikání ØRodinný podnik: je podnik vlastněný, případně i řízený rodinou/rodinami, či vybranými členy rodiny/n, přičemž se předpokládá, že podnik bude předán následující generaci – vysoký podíl v zemědělství, SHR Ø v vysocina.jpg bolcekova1.jpg dry-1.jpg dsc-0122-big.jpg •V obci není základní škola a obchod s potravinami -> je potřeba? Když… ØNově přistěhovalí obyvatelé dojíždějí za nákupy do obchodních center v blízkých městech, děti vozí do škol do měst ØDůsledek: Ztráta sociálních kontaktů na venkově? ØCo starousedlíci? Ø •Pohostinství využívají nově příchozí obyvatelé z důvodu jeho zaměření minimálně. ØDůsledek: Ztráta sociálních kontaktů na venkově? Ø •Řada obcí nově vybudovala sportoviště / dětské hřiště •MŠ ? Vybavenost a služby na venkově Venkované – starousedlíci vs. náplava sumice_obyvatele__10.jpg Sociální klima – možnosti: - -Obě skupiny obyvatel se nestýkají, jejich vztah je spíše pasivní - -Nově příchozí obyvatelé se nevyčleňují a zapojují se do chodu obce - -Napětí mezi starousedlíky a nově přistěhovalými - - Aktéři rozvoje venkova vVeškeré instituce či jednotlivci, kteří nějakým způsobem svými aktivitami vstupují do dění na venkově nebo kteří jsou součástí venkova vŠiroká škála aktérů odráží rozmanitost venkova vŘada kategorizací Øzákladní dělení vychází z hierarchického postavení vzhledem k správní organizaci území -Aktéři na lokální úrovni -Aktéři na regionální/krajské úrovni -Aktéři na národní úrovni ØPodle formálnosti struktury a fungování -Veřejná správa, zájmová samospráva (institucionalizovaní aktéři) -Organizace neziskového sektoru (částečně institucionalizovaní) -Zájmové skupiny (neformální; zejména obyvatelé) - - - v Aktéři rozvoje venkova v - - v 32 Místní akční skupina Místní akční skupina Ekologická sdružení Občané, obyvatelé a jejich místní organizace Profesní organizace a svazy (zastupující zemědělce, další odborníky a mikropodniky) Veřejná správa Poskytovatelé služeb společenství a kulturních služeb Vnější sítě a výzkum Místní akční skupina (MAS) je partnerství lidí, popř. subjektů z veřejného sektoru (představitelé samosprávy) a podnikatelského sektoru (živnostníci, majitelé firem, > 50 %), kteří mají zájem podílet se a významně přispívat k rozvoji venkova v regionu. Nástroje rozvoje venkova vNěkolik různých členění… v vMakroekonomické ØFiskální politika (např. daně) ØMonetární politika (např. usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech) ØProtekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech) -užití omezeno národohospodářskou politikou vMikroekonomické ØRelokace pracovních sil (úhrada nákladů na stěhování…) ØRelokace kapitálu (levné půjčky, snížené daně…) vOstatní nástroje – spíš výjimečné použití ØAdministrativní nástroje (správní rozhodnutí…) ØInstitucionální nástroje (regionální rozvojové agentury) Ø Ø 35 Nástroje rozvoje venkova vNěkolik různých členění… v vadministrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), vkoncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), vinstitucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), vvěcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), vsociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), vfinanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). Ø 36 Administrativní nástroje 37 vLegislativa: ØZákon č. 248/200 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Ø ØZákon č. 128/2000 Sb., o obcích Ø ØZákon č. 129/2000 Sb., o krajích v vJinak rozvoj venkova neřešen v v Koncepční nástroje – strategie, programy, plány 38 vStrategie / programy rozvoje krajů vStrategie / programy rozvoje mikroregionů vStrategie / programy rozvoje obcí v vSPL – Strategický plán Leader v Koncepční nástroje – strategie, programy, plány 39 vNárodní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013. Praha: Mze, 2006. URL v vProgram rozvoje venkova české republiky na období 2007–2013. Praha: Mze, 2007, aktualizace 2010. URL v vStrategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007–2013. Praha: MMR ČR, 2006. URL v Koncepční n. – Pozemkové úpravy 40 vKomplexní pozemkové úpravy vJednoduché pozemkové úpravy ØPokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území Ø vVýznam PÚ: Øpro vlastníky pozemků Øpro obce Øpro katastr nemovitostí Význam pozemkových úprav 41 vNedoceněný nástroje rozvoje venkova (stojí hodně peněz, realizace trvá dlouho) vVzhledem k minulosti, kdy došlo k významnému narušení vlastnických vztahů a k problematickému využívání půdy, představují pozemkové úpravy nástroj pro vyřešení těchto problémů a mohou také přispět k podstatně efektivnějšímu využívání půdy i k dalším možnostem rozvoje konkrétní venkovské obce vProstorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy vUspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena vZajišťují podmínky pro zlepšení ŽP, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny vVýsledky PÚ poté slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování Dotace na rozvoj venkova 42 vEvropské ØPRV v vNárodní ØPodpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) ØNárodní podpory (tzv. state aid) ØPodpora venkova prostřednictvím MMR ČR •Program obnovy venkova •Vesnice roku v vKrajské ØOd 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti POV z MMR na jednotlivé kraje Ø Dotace na rozvoj venkova – evropské 43 vSAPARD vOP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství + HRPD vPRV: ØOsa 1: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví ØOsa 2: Zlepšování životního prostředí a krajiny ØOsa 3: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova ØOsa 4: Leader Ø Ø v Ø Dotace na rozvoj venkova – národní 44 Mze – state aid (spíše zemědělství než venkov): vDotace v zemědělství a potravinářství podle Zásad vDotace ve vodním hospodářství vDotace v lesním hospodářství a rybářství v v vPGRLF – program „Podpora obcím“ v MMR vVesnice roku (http://www.vesniceroku.cz) vCílem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Soutěž poprvé vyhlásil Spolek pro obnovu venkova ČR v roce 1995 pod názvem "Soutěž o nejzdařilejší program obnovy vesnice". Od roku 1996 je jedním z vyhlašovatelů Ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí ČR. Ministerstvo zemědělství se mezi vyhlašovatele připojilo v roce 2007. v v Ø Dotace na rozvoj venkova – krajské vOd 2004 došlo k převedení části kompetencí v oblasti POV z MMR na jednotlivé kraje vKraje si samy nastavují parametry dotačního programu a výši dotace vJMK: "Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje" pro rok 2011 – schváleno 543 projektů za 81 249 000,00 Kč vZK: Podprogram na podporu obnovy venkova 2011 v v Ø rok částka vyčleněná na podprogram požadovaná částka počet žadatelů počet příjemců % uspokojených žadatelů 2004 30,1 mil. Kč 61,7 mil. Kč 156 75 48,08 2005 31 mil. Kč 47,8 mil. Kč 118 78 66,10 2006 39,45 mil. Kč 45,9 mil. Kč 125 109 87,20 2007 44,65 mil. Kč 54,5 mil. Kč 222 178 80,18 2008 52,75 mil. Kč 95,84 mil. Kč 215 146 67,91 2009 52,75 mil. Kč 88,28 mil. Kč 175 111 63,43 2010 32,452 mil. Kč 48,947 mil. Kč 119 91 76,47 celkem 283,152 mil. Kč 442,967 mil. Kč 1 130 788 Strategické dokumenty svazků obcí ØNejčastěji „Strategie rozvoje ….“ ØNalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace ØPoznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech ØVyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí ØZáklad pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí Ø ØExistující metodické materiálů k jejich zpracování: vMetodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz) vMetodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/soubory/450018/metodika%5Flrs.pdf) vPerlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionu metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006. Studijní materiály k tématu vBinek, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2006. 145 s. vGalvasová, I. a kol. Synergie ve venkovském prostoru – Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 98 s. ISBN 978-80-904308-0-8. vSvobodová, H. Faktory rozvoje venkova v podmínkách České republiky [rigorózní práce]. Brno: Geografický ústav PřF MU, 2009. URL https://is.muni.cz/auth/th/67632/prif_r/Rigo_final.pdf vPerlín, R. a kol. Venkovy a venkované. Praha: MMR, 2010. ISBN 978-80-87147-27-6. vVarianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006. Praha: ČSÚ, 2008. URL vSuburbanizace.cz URL