Charakteristika a lokalizace průmyslových odvětví (II.) (strojírenský, chemický… průmysl) Geografie výrobní sféry Přednáška č. 11 © HS Úvod do zpracovatelského průmyslu •Rozdílná vyspělost, produktivita práce – rozdíly v hosp. vyspělých a méně vyspělých zemích •Rozhodujícím článkem byla průmyslová velkovýroba, dnes spíš malé a střední podnikání •V rozvojových zemích – řemeslná výroba – velký počet zaměstnanců, ale celosvětový podíl na výrobě minimální •Průmyslová výroba rozdílná podle významu a velikosti svých základních jednotek –Jednotlivá odvětví a obory se skládají z řady územně oddělených provozoven –Prostorové rozložení se odlišuje od členění organizačního či odvětvového •Měření průmyslové výroby problematické • • • • – – – – – • • Strojírenský průmysl •Největším odvětvím průmyslu •Lokalizační faktory: –Mění se s vývojem techniky a rozvíjející se dělbou práce –Výrobky často souhrnem velkého počtu dílčích výrob – dobré, když jednotlivé státy mají co nejširší zastoupení výrob –Těžké strojírenství – velká spotřeba energie –Dopravní náklady – při přepravě menších částí menší než u hotových výrobků –Lokalizace v oblastech spotřeby – v počátcích, pokles s rozvojem dopravy –Vztah k surovině jen u některých oborů s velkou spotřebou kovů (např. výroba lokomotiv…) – •Rozsah a kvalita strojírenského průmyslu je ukazatelem hosp. potenciálu i úrovně vědecko-výzkumné základny – – – – – • • Strojírenský průmysl •Jako samostatné odvětví od 1. pol. 19. stol. – počátky spojeny s prům. revolucí •Původně koncentrace do měst – vznik jader budoucích strojírenských regionů •Významné vazby hutnictví – strojírenství •Výroba strojů pro cukrovary, zpracování a obrábění kovů… výroba zbraní, dopravní strojírenství… •Krize ve 30. letech •Další rozvoj v souvislosti s 2. sv. válkou a v období studené války (důležitý lokalizační faktor strategické důvody) •Po 2. sv. v. – vznik nových podniků v málo industrializovaných regionech (Žďár n. S. ad.) •V 70. letech – rozvoj díky jaderné energetice •V 80. letech – disperze i do menších měst • • – – – – • • Strojírenský průmysl •A) LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ –zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku –typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu –rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země –k velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, SRN, Jižní Korea, SNS a Velká Británie. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur (radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika) – – – • • Strojírenský průmysl •B) PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ –zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku (počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie) –hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výj. barevné kovy) -> rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprácí s vědeckým výzkumem –k tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvl. Hodinek (hl. světoví producenti jsou Švýcarsko (téměř 50 % tradiční nedigitální výroby), SRN, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong) –Kosmický průzkum si vynutil kvalitní optické a fotografické přístroje, jejich výrobní centra jsou hl. v USA, dále pak v SRN a Japonsku –Velký boom v posledních letech zaznamenal, výroba osobních počítačů – nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou. Ve špičkové výrobě si udržují velký náskok USA (70 % výroby). Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie – – – • • Strojírenský průmysl •C) INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ –provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl, jedná se o tzv. dodávky na klíč –firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka, zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci –výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství –tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků jsou USA, Japonsko, SRN, SNS, Velká Británie a Francie –celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko, Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika. ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně) • – – – – • • Dopravní strojírenství •Podle zaměstnanosti největší (řada dílčích oborů s mnoha zaměstnanci) •Lokalizace hl. ve městech a regionech spotřeby (automobilový prům.) • •Automobilový průmysl •Jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících průmyslových odvětví •Konec 19. stol. - vynález automobilu, 20. stol. – velký rozvoj •Henry Ford – zdokonalení výrobních metod; zavedením hromadné výroby se standardizovanými pracovními postupy produkci automobilů výrazně zlevnil (fordismus) •Poč. 21. stol. – výroba automobilů globalizovaným odvětví – rozšíření v množství zemí •Vzhledem k zajištění výroby z hlediska vývoje, kapitálu, pracovní síly atd. lze rozlišit 2 typy center automobilové výroby: –Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem •Tradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti •Výroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály •Vyvíjeny nové typy automobilů •Přijímána strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby •USA, Německo, Francie, Japonsko, Škoda v Mladé Boleslavi –Centra výroby bez vlastního vývoje •Montážní podniky s licenční výrobou, většinou lokalizovány v oblastech s rel. levnou pracovní silou doplněnou o faktor spotřeby •Technologie a hl. komponenty dodávány z oblastí vývoje •Od 70. let rozvoj ve Španělsku, Mexiku, Brazílii, belgii •V současnosti – Slovensko, Ukrajina, Turecko, Írán, Čína, Indie • • – – • • • Country Cars Commercial vehicles Total % change Total 58,264,344 19,345,557 77,609,901 25.8% China 13,897,083 4,367,584 18,264,667 32.4% Japan 8,307,382 1,318,558 9,625,940 21.3% Germany 5,552,409 353,576 5,905,985 13.4% South Korea 3,866,206 405,735 4,271,941 21.6% Brazil 2,828,273 820,085 3,648,358 14.6% India 2,814,584 722,199 3,536,783 33.9% USA 2,731,105 5,030,338 7,761,443 35.4% France 1,922,339 305,403 2,227,742 8.8% Spain 1,913,513 474,387 2,387,900 10.0% Mexico 1,390,163 954,961 2,345,124 50.2% Iran 1,367,014 232,440 1,599,454 14.7% UK 1,270,444 123,019 1,393,463 27.8% Russia 1,208,362 194,882 1,403,244 93.5% Czech Rep. 1,069,518 6,867 1,076,385 9.5% Canada 968,860 1,102,166 2,071,026 39.0% Poland 785,000 84,376 869,376 -1.1% Turkey 603,394 491,163 1,094,557 25.9% Italy 573,169 284,190 857,359 1.7% Slovakia 556,941 0 556,941 20.7% Thailand 554,387 1,090,126 1,644,513 64.6% Indonesia 528,200 176,515 704,715 51.6% Malaysia 522,568 45,147 567,715 16.0% Argentina 508,401 208,139 716,540 39.7% Romania 323,587 27,325 350,912 18.4% Belgium 313,520 24,770 338,290 -37.0% South Africa 295,394 176,655 472,049 26.2% Taiwan 251,490 51,966 303,456 34.1% Supplementary 227,987 101,302 329,289 9.8% Australia 205,334 38,161 243,495 7.1% Slovenia 195,207 10,504 205,711 -3.3% Sweden 177,084 40,000 217,084 38.8% Hungary 165,000 2,890 167,890 25.9% Uzbekistan 130,400 26,480 156,880 33.1% Portugal 114,563 44,160 158,723 26.0% Austria 86,000 18,814 104,814 44.9% Ukraine 75,261 7,872 83,133 20.0% Netherlands 48,025 46,081 94,106 22.6% Egypt 44,480 24,580 69,060 -25.2% Finland 6,500 0 6,500 -40.8% Serbia 5,620 850 6,470 -35.8% 2010 PROVISIONAL PRODUCTION STATISTICS http://oica.net/category/production-statistics/ Year Production Change 1997 52,987,000 1998 57,987,000 -2.70% 1999 56,258,892 2.98% 2000 58,374,162 3.80% 2001 56,304,925 -3.50% 2002 58,994,318 4.80% 2003 60,663,225 2.80% 2004 64,496,220 6.30% 2005 66,482,439 3.10% 2006 69,222,975 4.10% 2007 73,266,061 5.80% 2008 70,520,493 -3.70% 2009 60,986,985 -13.50% Global Production of Motorvehicles (cars and commercial vehicles) Chemický průmysl (1) •Základní odvětví zpracovatelského průmyslu •Relativně mladé odvětví s rostoucím významem –počátky v 19. století – první výroby anorganické chemie s využitím soli a síry –Postupně i rozvoj organické chemie –Impuls pro rychlejší rozvoj – organické syntézy na základě destilace uhlí na poč. 20. stol. (zejména státy Z Evropy – Německo, Francie, VB, později USA) –Poč. 2. pol. 20. stol. – transformace základních vstupních surovin a orientace na ropu a zemní plyn – zásadní přelom v rozvoji chemického průmyslu -> poté se chemický průmysl stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství •Obory chemického průmyslu: –Obory průmyslu anorganické chemie (výroba základních anorganických materiálů – kyseliny, zásady, umělá hnojiva ad.) –Obory organické chemie (výroba základních organických látek na bázi ropy a zemního plynu, chemická vlákna, syntetický kaučuk, plasty, barvy ad.) – – – – – • • • Chemický průmysl (2) •Na výše uvedené obory navazuje spotřební chemie – produkty určené koncovému spotřebiteli (farmaceutický průmysl, výroba kosmetických, potravinářských nebo čisticích prostředků) •Lokalizační faktory – energie, suroviny, pracovní síla, investice, voda –Původní chemický průmysl vázán na energetické zdroje (uhlí – Německo, VB, S Francie, dřevo – Finsko, USA, Kanada, ropa – Rumunsko) –Nové chemické závody vznikají v dovozních přístavech, na periferiích těžkého průmyslu, energetického průmyslu, v ropných oblastech, na periferii měst a ve vyhovujícím prostředí (výroba léčiv) – –Na energii náročné obory základní těžké chemie –Voda + suroviny – důležité pro anorganickou chemii (výroba amoniaku, kyseliny sírové…) –Voda + suroviny + kvalifikovaná pracovní síla + kapitálová náročnost (biochemie, kosmetika,…) – – • – • • – – – – – • • • Chemický průmysl (3) – anorganická ch. •Základem výroba kyseliny sírové – použití v dalších výrobách org., anorg. I spotřební chemie –Výroba kys. sírové pro obtížnost přepravy vázaná na oblast jejího dalšího zpracování – většinou přímo v chemických kombinátech –Největší producenti – USA, Japonsko, Čína, Německo, Brazílie •Největší objem výroby anorg. ch. soustředěn do výroby umělých hnojiv –Pokles výroby umělých hnojiv ve vyspělých státech Evropy (vysoká zatíženost chemizací, rozvoj biozemědělství), stagnace v Rusku a USA, růst v Číně, Indii, Mexiku •Fosforečná hnojiva – Rusko, USA, Čína, Brazílie… Maroko, Tunisko (těžba fosfátů) •Draselná hnojiva – výroba z draselných solí – Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael •Dusíkatá hnojiva – výroba na bázi zemního plynu – Čína, USA, Rusko, Indii, Mexiko, státy v okolí Perského zálivu – – – • • • • • – – • – • • – – – – – • • • Chemický průmysl (4) – organická ch. •V porovnání s anorganickou chemií velmi dynamický nárůst •Produkty mají velmi široké uplatnění, využití ve všech hospodářských odvětvích •Nejrozsáhlejším oborem – výroba syntetických materiálů –První umělé hmoty již na poč. 20. stol. – od té doby výrazný nárůst –Hl. surovinou při výrobě – ropa a zemní plyn –Celková roční světová výroba plastů – cca 120 mil. tun (Evropa + S Amerika – 2/3 podíl) –Dynamický rozvoj v Asii (Čína, J Korea, Japonsko) – 1/5 výroby –Největší producenti: USA, Japonsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Belgie, Kanada, Čína •Výroba syntetického kaučuku –Jako náhrada přírodního kaučuku se vyrábí od 30. let 20. stol. –V současné době převyšuje produkci přírodního kaučuku (latex) více než 2x –Zákl. surovinou – ropa a zemní plyn –Největší producenti: USA, Japonsko, Francie, Německo, rozvoj v J Koreji • Produkce chemických vláken –A) výroba celulózových vláken •Ve vyspělých státech na ústupu –B) výroba syntetických vláken •Od 80. let – dynamický růst •Centra výroby – USA, V Asie (Japonsko, Tchaj-wan, Čína, J Korea) •Významná část produkce i v evr. zemích – Německo, Itálie, VB… •V Irsku – jedno z nosných odvětví „irského ekonomického zázraku“ •Farmaceutický průmysl ―Výrazně orientován na spotřebu ―Náročný na kvalifikovanou sílu ―Soustředění do spotřebních center ―Specializace ve vyspělých státech • Textilní průmysl (1) •Nejstarší průmyslové odvětví, které stálo u zrodu průmyslové revoluce v 18. století – s jeho rozvojem spojen i rozvoj industrializace •V oborech TP vznikala první tovární výroba na základě výroby manufakturní •Dlouhou dobu ve většině průmyslových zemí vedoucím prům. odvětvím •V průběhu 20. stol. – strukturální změny v surovinové základně a restrukturalizace prostorového rozložení TP –Hl. surovinami do 60 let. 20. stol – přírodní suroviny (vlna, bavlna) –S rozvojem organické chemie v 60. letech nastupují jako hlavní textilní surovina umělá vlákna –80. léta – návrat k přírodním materiálům (prvně směsové tkaniny – synteticko-přírodní vlákna) –90. léta – zvyšování produkce bavlněných tkanin –Přesto umělá vlákna tvoří hl. podíl •V současnosti – pomalu rostoucí odvětví •Podíl na objemu celkové průmyslové výroby se snižuje, avšak zaměstnanost v globálním měřítku vysoká Textilní průmysl (2) •V prostorovém uspořádání rozlišujeme 2 typy textilních průmyslových oblastí –Staré textilní oblasti – Z Evropa, USA •TP zde prošel silnou restrukturalizací – snižování zaměstnanosti, změny v technologii výroby •Velikostně převládají střední podniky – soustřeďují se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou (speciální textilie, např. žáruvzdorné…) –Nové textilní oblasti •V průmyslově mladších oblastech s pozdějším nástupem industrializace a levnou pracovní silou (JV Asie, některé země Afriky) •Výroba zaměřena na objem •Lokalizační faktory: –Faktor kvalifikované pracovní síly (TP je náročný na kvantitu pracovníků) –Surovinový faktor – důležitý pro lokalizaci podniků na prvotní úpravu a zpracování přír. materiálů –Faktor spotřeby – nutná vazba TP na oděvní průmysl – – • • • • – – Bavlnářský průmysl •Nejrozšířenější obor světového průmyslu •Celková tendence vzestupná •Charakteristickou tendencí je pokles výroby bavlněných tkanin ve vyspělých zemích Z Evropy nebo v Japonsku a přesun výroby blíže k oblastem pěstování bavlny •Většina produkce z Číny a Indie, rozvoj výroby v Pákistánu, Brazílii, Egyptě, Turecku nebo středoasijských republikách (např. Uzbekistán) •Stále silné postavení v USA, ale i zde pokles – – • •V posledních letech výrazný pokles výroby •Produkce vlny (suroviny) v Austrálii, na Novém Zélandě a v Argentině •Odtud export do Z evr. zemí (VB, Itálie, Francie, Belgie) – export klesá •Zvýšení produkce v Indii, Číně, Turecku • • • Vlnařský průmysl Výroba hedvábí •90. letech 20. století pošla výroba hedvábí značnou krizí – min. výroby v r. 1997 •V posledních letech opět růst •Největším producent – Čína (téměř 70 % svět. produkce), Indie, Turkmenistán Hlavní světové textilní oblasti Potravinářský průmysl (1) •Zahrnuje desítky oborů, které mají společný cíl – zajistit potravu pro obyvatele •Zpracovává či upravuje rozmanité produkty RV a ŽV •Lokalizace: –Uprostřed produkčních zemědělských oblastí – např. sušení a fermentace kávy, výroba sladu, výroba vína, čištění rýže… –Orientace na spotřebitele – obory, které zpracovávají značně upravené primární suroviny (výroba cukru, mouky…pekárenství…) –Změna lokalizace s rozvojem technologií – mrazírenství, konzervování… - odpojení lokalizace odvětví a zdroje surovin –V současnosti – lokalizace velkých podniků spíše do míst spotřeby, drobnější rozptýleny v surovinových oblastech –Význam faktorů pracovních sil i dopravy klesá •Potravinářský průmysl nevytváří rozsáhlé územní komplexy, obvyklé je uspořádání oblastí lokálního významu, kde potravinářství se zemědělství vytváří agrokomplexy (na sebe navazující surovinová a zpracovatelská činnost) – centry obvykle malá města – – – • Potravinářský průmysl (2) •Průmysl cukrovarnický –zpracování objemných surovin, proto orientace do spotřebních oblastí –Zpracování ve 2 fázích: 1. výroba surového cukru, 2. konečná úprava (rafinace) •Průmysl tukový –Nejsoustředěnější v celém potravinářství –Spotřeba rozložena nerovnoměrně – vysoká v nejbohatších, hosp. vyspělých zemích –Výroba umělých tuků se neustále zvyšuje •Mlékárenský průmysl –Soustředění blízko chovatelských oblastí (omezené možnosti transportu mléka) a v nich v centrech spotřeby •Masný průmysl –Zpracování masa na uzeniny, konzervy apod. –Značná číst se konzervuje v mrazírnách –Lokalizace v oblastech s možností zásobování masem • Potravinářský průmysl (3) •Rybný průmysl –Zpracování cca ½ světového výlovu ryb, přesto značný význam, protože v přímořských oblastech tvoří ryby často hl. složku potravy –Důležitý obor exportu –Koncentrace a specializace podle možností výlovu, zpracování ryb především v přístavech •Konzervárenství –Překryv se zpracováním masa, včetně rybího –Zpracování o produktů RV (ovoce, zelenina) –Urbanizace světa při stoupající spotřebě vyžaduje rychlý růst potravinářských oborů –Spíše oborem menších závodů, často polořemeslný charakter –Rozmístění orientováno na hlavní produkční oblasti, někdy přístavy –Většina konzerváren umístěna do hl. koncentrací spotřebitelů •Pivovarnictví –Zvyšující se spotřeba a nové technologie umožňují koncentraci do velkých závodů ve spotřebních centrech –Spotřeba piva menší v zemích s produkcí vína, např. ve Středomoří • Dřevozpracující a papírenský průmysl •Společná základní surovina – rozmístění průmyslu poměrně rovnoměrné •Značný podíl dřeva jako palivo (v hosp. odlehlých oblastech) •Hl. produkční oblasti – lesy mírného pásma s jednoduchou skladbou dřevin a snadno dostupné + sub/rovníkové země s velkou zásobou dřevin (Brazílie, Indonésie, Nigérie, Filipíny, Tanzánie) •Nábytkářství – umístění v centech spotřeby •Papírenský průmysl –Náročný na spotřebu vody, proto lokalizace při velkých zdrojích čisté vody a spíše mimo hl. průmyslové a sídelní koncentrace –Negativní vliv na čistotu vody a ovzduší •Průmysl polygrafický –Hl. materiálem je novinový papír –Zcela orientován do spotřebních center –Vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu –Patří mezi nejmladší odvětví, přesto zastoupen ve většině zemí světa • •