Ptáci Aves Unikátní a málo známí ptáci Běžci, tučňáci (versus alky), taboni, hoacinové, papoušci, kolibříci (versus strdimilové),myšáci, trogoni, zoborožci (v. tukani), rajky (v. lemčíci). vývoj ptáci Od plazů k ptákům Vývojově významní ptáci Starý systém: Podtř.: Praptáci Saururae Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Podtř.: Praví ptáci Ornithurae Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Protornithes Řád: HESPERORNITHIFORMES ICHTHYORNITHIFORMES ALEXORNITHIFORMES Nadřád: BĚŽCI Palaeognathae Ř.: KIVIOVÉ Apterygiformes Ř.: PŠTROSI Struthioniformes Ř.: EPYORNITIDI Aepyornithiformes Ř.: NANDUOVÉ Rheiformes Ř.: KASUÁŘI Casuariformes Ř.: DINORNITIDI Dinornithiformes Ř.: TINAMY Tinamiformes Nadřád: LETCI Neognathae Ř.: TUČŇÁCI Sphenisciformes Ř.: TRUBKONOSÍ Procellariiformes Ř.: POTÁPLICE Gaviiformes Ř.: POTÁPKY Podicipediformes Ř.: VESLONOZÍ Pelecaniformes Ř.: BRODIVÍ Ciconiiformes Ř.: PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes Ř.: VRUBOZOBÍ Anseriformes Ř.: DRAVCI Falconiformes Ř.: HRABAVÍ Galliformes Ř.: KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes Ř.: DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes Ř.: MĚKKOZOBÍ Columbiformes Ř.: PAPOUŠCI Psittaciformes Ř.: KUKAČKY Cuculiformes Ř.: SOVY Strigiformes Ř.: LELKOVÉ Caprimulgiformes Ř.: SVIŠŤOUNI Apodiformes Ř.: MYŠÁCI Coliiformes Ř.: TROGONI Trogoniformes Ř.: SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes Ř.: ŠPLHAVCI Piciformes Ř.: PĚVCI Passeriformes Vývojově významní ptáci Nový systém: Podtř.: Praptáci Saururae Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Podtř.: Praví ptáci Ornithurae Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Protornithes Řád: HESPERORNITHIFORMES ICHTHYORNITHIFORMES ALEXORNITHIFORMES Nadřád: BĚŽCI Palaeognathae Ř.: PŠTROSI Struthioniformes (pštros, nandu, kasuár, emu) Ř.: NANDUOVÉ (n.) Ř.: KASUÁŘI (k.,e.) Ř.: KIVOVÉ Ř.: EPYORNITIDI Aepyornithiformes Ř.: DINORNITIDI Dinornithiformes Ř.: TINAMY Tinamiformes Nadřád: LETCI Neognathae Ř.: HRABAVÍ Galliformes Ř.: VRUBOZOBÍ Anseriformes Ř.: TUČŇÁCI Sphenisciformes Ř.: TRUBKONOSÍ Procellariiformes Ř.: POTÁPLICE Gaviiformes Ř.: POTÁPKY Podicipediformes Ř.: PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes Ř.: VESLONOZÍ Pelecaniformes Ř.: BRODIVÍ Ciconiiformes Ř.: DRAVCI Falconiformes Ř.: DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes Ř.: KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes Ř.: STEPOKUROVÉ Pterocliformes Ř.: MĚKKOZOBÍ Columbiformes Ř.: PAPOUŠCI Psittaciformes Ř.: KUKAČKY Cuculiformes Ř.: HOACINOVÉ Opisthocomiformes Ř.: SOVY Strigiformes Ř.: LELKOVÉ Caprimulgiformes Ř.: SVIŠŤOUNI Apodiformes Ř.: MYŠÁCI Coliiformes Ř.: TROGONI Trogoniformes Ř.: SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes Ř.: ŠPLHAVCI Piciformes Ř.: PĚVCI Passeriformes P8260172 P8310283 Řád: PŠTROSI Největší současní nelétaví afričtí ptáci Pštros dvouprstý (africký) Struthio camelus nandu pamp Rhea amer BioLib Řád: PŠTROSI (nanduové, kasuáři) nelétaví běžci z rozdílných kontinentů Kasuár přílbový – N. Guinea, Austrálie (deštné lesy) Emu hnědý - Austrálie Nandu pampový – J.Amerika P1080497 PB270117 tinama inambu Rhynchotus rufescens biolib Řád: TINAMY létaví Běžci se znaky blízko nanduů a kiviů s cristou sterni a pneumatizovanými kostmi. Podobní nepříbuzným kurům. Chybí výběžky na žebrech, kostrční žláza. Mají zvláštní stavbu krycího peří. Pohlavní dimorfismus je slabý, F větší, M s penisem. Monogamie až polyandrie, péče M. Pampy, buš i deštné pralesy S a J Ameriky. Semeno- a plodožraví, velmi málo živočišné potravy. Tinama inambu (Rhynchotus rufescens) Expanze kormorána velkého – kormorán jako problémový pták Evropská populace poddruhu Ph. c. sinensis v polovině 20. století téměř vyhynula. Zavedení ochranářských opatření v různých evropských zemích v letech 1965 až 1981 vedlo k expanzivnímu růstu, místy až o 18% ročně. K šíření hnízdišť kormorána velkého k severu přispělo jistě i oteplování moří; v Grónsku nyní hnízdí i na sever od polárního kruhu a velikost místní populace přímo souvisí s kolísáním povrchové teploty moře. Výskyt kormorána v Česku V ČR se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti, první stálá kolonie vznikla na jižní Moravě až v roce 1982. Od té doby počty hnízdících ptáků nejdříve prudce narůstaly, ale později zpět prudce poklesly, proto je ohroženým druhem. Kormoráni osídlili také další oblasti (V letech 2001-2003 hnízdilo na našem území 200-232 párů, což je výrazné snížení proti 500-660 párům v letech 1985-89; pokles byl jistě způsoben regulací početnosti. V roce 2010 u nás v šesti koloniích hnízdilo přibližně 350 párů kormoránů. Během zimního období k nám pak zavítalo 10 000-15 000 ptáků ze severských zemí. 200? Plašení na nocovištích 2010,11 někde povolený odstřel (Liberec, Hodonín …) 1.4. 2013 vyřazení kormorána ze seznamu ohrožených druhů A co dál? korm vel 050531b Ro C oř Vývoj evropské subpopulace kormorána velkého Rok N párů Poznámka 1960 4 000 kontinentální Evropa 1970 6 500 Celá E. (bez ssp.carbo) 1980 49 000 Celá E. 1981 15 000 S a stř. E. (28 kol.) 6 500 Obl. Baltu 1985 47440 Celá E. 1991 51 000 Obl. Baltu 62 500 Něm., Niz., Dán., Švéd. 1992 81 000 S a stř. E. (170 kol.) 208 000 Celá E. 1995 188 000 Celá E. (mimo Ruska) 2000 310 - 370 000 Celá E. 2006 157 000 Obl. Baltu (410 kol.) Vývoj evropské subpopulace kormorána velkého (upraveno dle cs.wikipedia.org) kormoran-velky-_Hr Terka Kormorán velký a další problémové druhy Tab. 1 Přehled částek vyplacených pro jednotlivé druhy (v mil. Kč). Jedná se souhrn dat poskytnutých MF a KÚ Rok Kormor. Vydra Bobr Los Vlk Medvěd Rys Celkem 2000 0 0 0 0 0 0,2 0,01 0,2 2001 1,7 2,4 0,01 0 0 0,04 0,01 4,1 2002 3,1 3,2 0 0,02 0,01 0 0,01 6,3 2003 8,7 4,6 0 0,0 0,05 0,01 0,09 13,4 2004 23,5 7,1 2,4 0,06 0,2 0 0,05 33,3 2005 21,3 7,9 4,2 0,06 0 0 0,05 33,6 2006 23,6 5,8 6,9 0,01 0,02 0 0,01 36,3 2007 26,5 6,4 5,1 0,05 0,04 0 0,07 38,2 2008 36,0 8,4 6,7 0,05 0,06 0 0,02 51,1 2009* 32,2 5,8 3,8 0,01 0,01 0 0,06 41,8 Celk. 176,6 51,4 29,04 0,27 0,43 0,24 0,37 258,3 P6260524 korm vel P8220065 Řád: TUČŇÁCI Antarktičtí nelétaví plovoucí ptáci s mnoha adaptacemi (tučňák skalní) papuchalk ploskozobý Fratercula arctica BioLib Pros alkoun obec Cepphus grylle BioLib Podřád: Alky Arktičtí létaví bazaroví vikarianti (papuchalk ploskozobý a alkoun obecný) tuč patag A p 100106c Akv Melb Aus tuč malý park Tom tuč malý zmat Tom „Barevní“ tučnáci - velcí: t. císařský t. patagonský - střední (s pírky): r. Eudyptes (t. královský, t. snarský, t. žlutooký, t. skalní) „Černobílí“ t.: t. oslí další: t. galapažský, t. kroužkový, t. Humboldtův, t. nejmenší (j. Austrálie) - nahoře t. brýlový (růžová skvrna – j.Afr.) R015-035 HRABAVÍ – inkubace vajec v hromadách tlejícího listí (výjimečně v písku u horkých sopečných pramenů nebo sopečném písku). Samci střeží a udržují teplotu v hnízdech. Velká vejce. Vyvinutá mláďata bez rodičovské péče. Lesy a křovinaté oblasti Austrálie, Nové Guineje, Indonésie. tabon oranžovonohý Magapodius reinwardt biolib Tabon oranžovonohý Megapodius reiwardt P1020443 tabon lesní Alectura lathami oř Tabon lesní Alectura lathami Řád: HOACINOVÉ Hoacin chocholatý Opisthocomus hoazin pospolitý pralesní pták Jižní Ameriky. Hnízdní plošiny nad vodou, mláďata v křídlech dva volné prsty s drápky, pomocí kterých lezou ve větvích. Později mizí (70-90 d.). Jediný druh. hoacin chocholatý Opisthocomus hoazin BBrezina biolib PAPOUŠCI stromoví dutinoví ptáci s vyvinutým zobákem. Hákovitá horní čelist je kloubně spojena s mozkovnou. Zygodaktylní šplhavá noha i podává potravu. Nápadný jazyk, velké vole, často chybí kostrční žláza (drobivý prach). Vyvinutý koncový mozek. Rostlinná potrava (plody, semena, ořechy, pyl, nektar). Výjimky: nestor kea – maso ovcí (sekundárně). Kakadu žlutočečelatý Cacatua galerita – stromové porosty Austrálie 4 Mt Buff 329 kak růž Eoloph rosei oř Kakadu růžový Eolopheus roseicapillus 4 Omeo 207 kak žlutočečel Cacat galer Žijí papoušci volně i u nás? Papoušek mniší a andulka vlnkovaná P1010303 Amazoňané rudočelí a a. pomoučení Amazona a. autumnalis, A. farinosa guat. P1000220 upr Střetnutí s amazońanem ve volné přírodě Guatemaly P1020635 Nejčastější chovanec: andulka vlnkovaná Melopsittacus undulatus z Austrálie Ze stř. Ameriky amz modročel upr 060119 ?? Rosela Pennatova Platycercus elegans PC300143 l m P1060254 pap král a ros p oř 4 Mt Buff 277 ros Pen Platycercus elegans Papoušek královský Alisaterus scapularis Lori mnohobarvý Trichoglossus haematodus Další australští papoušci P1010110 P1010113 Ara arakanga Ara macao (stř. Amerika) P1010061 Řád: SVIŠŤOUNI Kolibříci Drobní ptáci se schopností vířivého letu (na místě), dozadu, nahoru a dolů. Anizodaktylní noha, trubicovitý zobák. Ornitofilie. Celá Amerika. k fialk Campylopterus hemileucurus BioLib k kubánský BioLib k subtrop Heliodoxa jacula BioLib k nachovohrdlý Eulampis jugularis BioLib K. kubánský K. subtropický K. fialkový K. nachovohrdlý Can 10-17 324 Podobný způsob výživy mají i strdimilové (nectarinie) (pěvci Starého světa). Strdimil kamerunský Cyanomitra oritis Strdimil žlutý N.jugularis (Austr.) strd žl Nectarinia jugularis 100101 Cair Aus MYŠÁCI Coliiformes Hebké peří připomíná srst, a umožňuje pohyb v křovinách. Rostlinnou potravou mohou škodit. Pohyblivé prsty nohou. Can 10-17 312 upr ž-myšák 380 svi Myšák hnědokřídlý Colius striatus – střední až jižní Afrika TROGONI Trogoniformes Barevně výrazní dutinoví ptáci, dlouhý ocas, převážně hmyzožraví quetzal Quetzal – kvesal chocholatý Pharomachrus mocinno - symbol Guatemaly Guatemala_1067_[1] Pozor! Momot černolící – již srostloprstí Zoborožci x tukani SROSTLOPRSTÍ - zoborožci Dutinoví ptáci s velkým zobákem a hrbolem, zazdívají F v hnízdní dutině, M ji krmí. Afrika, méně j. Asie. Hmyzo- a plodožraví P2160202 Zoborožec zobor kafe Bucorvus caferr dvojzobor žlutozobý Buceros bicornis Z. kaferský Bucorvus cafer Dvojzobor. žlutozobý Buceros bicornis Zoborožci x tukani ŠPLHAVCI tukanovití Plodožraví dutinoví pralesní ptáci Střední a Jižní Ameriky se zygodaktylní nohou. Zobák jako identifikační znak druhu pomáhá i při šplhu. Dlouhý třásnitý jazyk Arasari obojkový Pteroglossus torquatus P1010438 uprupr P1000179 Tukan žlutoprsý Ramphastos sulfuratus Rajky vers. lemčíci Rajky – M s nápadným zbarvením a nadměrně vyvinutými pery. Nenápadné F volí nejzdatnějšího samce, o mláďata pečují samy. Nápadný skupinový tok. Centrum rozšíření: Nová Guinea. raj vel Parad apoda Google raj vel Paradisaea_apoda Goo lemčík plavý Chlamydera cerviniventris BioLib Rajka velká Paradisaea apoda Lemčíci – Nová Guinea – Austrálie – stavěči loubí (proutí, besídek) jako tokaniště samců. Dlouhodobá činnost. Druhová specifičnost násobená barevnými předměty. Lemčík plavý Chlamydera cerviniventris