AKTINOIDY - zaplňují vnitřní orbitaly 5f, zaplňování podléhá mnoha nepravidelnostem, proto je podobnost s aktiniem u těchto prvků v některých případech velmi nezřetelná -mnohé z aktinoidů se blíží svými chemickými vlastnostmi prvkům v jiných skupinách periodického systému AKTINIUM – radioaktivní prvek, přírodě v nepatrném množsví v uranových rudách, vzniká v nich rozpadem protaktinia, které zase vzniká rozpadem thoria, chemicky je velmi příbuzné s lanthanem -konfigurace valenční sféry: 7s^2 6d^1, stabilizuje se dosažením oxidačního stavu III za vzniku elektronové konfigurace radonu -jeho sloučeniny jsou iontové, oxid i hydroxid patří k nejbazičtějším látkám VÝSKYT v přírodě - z aktinoidů se v přírodě vyskytuje ještě thorium, protaktinium a uran – tyto prvky jsou radioaktivní - ostatní aktinoidy – tzv. transurany, se v přírodě nevyskytují a byly připraveny jadernými reakcemi CHEMICKÉ VLASTNOSTI a oxidační stavy - skupina aktinoidů z hlediska chemických vlastností je mnohem méně uniformní než lanthanoidy, uvolňováním elektronů a vytváření stabilních elektronových konfigurací je značně nepravidelné - tendence poskytovat valeční elektrony do vytvářených vazeb a dosahovat vysokých kladných oxidačních stavů je u některých aktinoidů velká a do určité míry souvisí i s elektropozitivitou - thorium je nejstabilnější v oxidačním stavu IV, svým chemickým chováním se proto řadí k prvkům IV. Skupiny, obdobně tak protaktinium s poměrně velmi stálým oxidačním stavem V a se přimyká k V. skupině a uran (ox. číslo VI) bývá přiřazován do VI. skupiny - také u neptunia a plutonia existuje vztah k VII. skupině – nejběžnější ox. číslo je VII -další prvky následující v řadě po plutoniu mají velmi blízko chemicky k aktiniu - výskyt aktinoidové kontrakce – zmenšování poloměrů izosterních iontů v přirozené řadě prvků REAKTIVITA - všechny aktinoidy v elementárním stavu jsou velmi elektropozitivní prvky a neušlechtilé kovy, reagují se vzduchem i s vodou - pro vyšší oxidační stavy je charakteristická tvorba oxoaniontů - běžná je u aktinoidů tvorba komplexních částic – tyto komplexy nejsou ovšem příliš stabilní VYUŽITÍ -čisté chemické uplatnění v technické a průmyslové praxi není u aktinoidů s výjimkou některých sloučenin uranu a thoria velké, mimořádný význam i uplatnění mají aktinoidy – ať už v elementární formě nebo ve formě sloučenin – v jaderném inženýrství a jaderné energetice, lékařství, biologii, zeměděství, apod.