Lithium, Rubidium, Cesium, Francium Pozn: V Klikorkovi nic moc o těchto prvcích není, proto jsem dodal u některých výskyt z jiné knížky, i přesto je toho velmi málo. Je to vše na straně 481, většinou se mluví o alkalických kovech obecně, ale nic moc konkrétně o těchto prvcích. Označují se jako alkalické kovy. Jsou vysoce reaktivní, což se vysvětluje elektronovou konfigurací ns^1. - nestálost na vzduchu - značná reaktivita - alkalické kovy mají podobné vlastnosti - vzrůstající reaktivita od LI k Cs Lithium Lithium objevil J.A. Arfvedson v roce 1817. Bylo poprvé izolováno z minerálu patalitu LiAlSi[4]O[10]. Dokázal také, že je přítomno v pyroxenovém silikátu spodumenu LiAlSi[2]O[6] a ve slídovém lepidolitu – přibližné složení K[2]Li[3]Al[4]Si[7]O[21](OH, F)[3]. Název je opakem k rostlinnému původu draslíku a sodíku a znamená kámen. Davy izoloval lithium z Li[2]O tavením v roce 1818. Výskyt Vyskytuje se především v železnato-hořečnatých minerálech, kde částečně nahrazuje hořčík. V krystalických horninách je jeho obsah asi 18 hmmotno. ppm, vyskytuje se v podobném množství jako galium zhruba 19 ppm a niob zhruba 20 ppm. Nejdůležitejší minerál lithia je spodument LiAlSi[2]O[6], jehož ložiska jsou v USA, Kanadě, Brazílii, Argentině, býv. SSSR, Španělsku, Kongu. Průmyslové využití: Hliníkové slitiny s velkou pevností a malou hustotou na letecké konstrukce. S hořčíkem vytváří pevnou slitinu ze které se dělají pancéřové desky a součásti raktetoplánů (například slitina LA141, 14% Li, 1 % Al, 85% Mg.) LiOH se používá k adsorbci CO[2] v uzavřených prostorech např. v kosmických kabinách, ponorkách. LiH se používá pro tvorbu vodíku pro účely meteorologické nebo vojenské. V roce 1949 došlo k objevu, že užívání 1 až 2g denně je účinným prostředkem proti maniakálně depresivní psychóze a aplikace nevyvolává vedlejší účinky ( ještě prověřit kompletní mechanismus není ještě úplně znám). S využitím lithia se také počítá pro akumulátory do elektromobilů Li/FeS[x]. Záporná elektroda je Li/Si a kladná FeS[x] a jako elektrolyt roztavený LiCl/ KCl při 400 stupních celsia. Reakce se vzdušným N[2] probíhá 6 Li + N[2] -à 2Li[3]N Rubidium Objevil jej R. W. Bunsen a G. R. Kirchhoff pomocí spektroskopu v roce 1861 jako stopovou složku lepidolitu v lázeňských minerálních vodách. Z latinského slova rubidus = temně červený) Cesium Bylo objeveno pomocí spektroskopu v roce 1860. Z latinkého slova caesius = nebesky modrý. Francium Francium objevil pomocí radiochemie v roce 1939 Marqueritte Perey a pojmenoval prvek na počest Francie. V přírodě se vyskytuje v nepatrném množství jako vedlejší produkt rozpadu ^227 Ac v řadě ^235U. Na zemi bylo zjištěno asi asi 2 . 10^-18 ppm francia, což odpovídá 15 g v zemském povrchu o tloušťce 1 km. Byly vyrobeny také jiné izotopy Fr, ale mají menší poločasy rozpadu než ^227Fr, které emituje záření beta o poločasu rozpadu 21,8 minuty.