Skupina prvků mědi Tvoří prvky skupiny 1B, které obsahují 19 elektonů, tzv. elektronovou osmnáctku (n – 1) (n – 1) (n – 1) a jeden přebývající elektron , díky čemuž se mohou stabilizovat odrtžením jediného elektronu. Stříbro využívá této vlastnosti, díky které dosáhne oxidačního stavu I. a konfugurace . Měď dává přednost konfiguraci a oxidačnímu stavu II. a zlato konfiguraci , tzn. oxidačnímu stavu III. Skupina prvků mědi máo kdy vytváří sloučniny a jsou velmi ušlechtilé. Nejvíce ušlechtilé je zlato, které je nejméně reaktivní a naopak nejméně ušlechtilá, avšak reaktivní je meď. Mají vysoké body tání, minimální těkavost, jsou pevné, ale kujné a mají velkou tepelnou a elektrickou vodivost. Všechny tři prvky jsou komplexotvorné. Všechny tři prvky jsou tažné, kujné a tepelně vodivé. Měď Cu · Elektronová konfigurace , oxidační stavy I. a II., méně často 0 a III., · nerozpouští se v neoxidujících kyselinách, · rozpustnost v systému se vzdušných kyslíkem, · rozpouští se v koncentrovaných roztocích kyanidů alkalických kovů za vývoje vodíku: · za vyšších teplot reaguje s většinou nekovů, ne přímo s C, H a N, · O – červený, nerozpustný ve vodě, rozpustný v kyselinách: · CuO – černý, rozpouští se v kyselinách za vzniku měďnatých solí, při zahřátí snadno odštěpuje kyslík a přechází na O, lze připravit termickým rozkladem: · – světle modrý, alkalizací vodných roztoků měďnatých solí, rozpustný v kyselinách, amfoterní, v koncentrovaných roztocích alk. kovů se částečně rozkládá na nestálé měďnatany · CuF – dosud nebyl připraven · – bezbarvý, vysoce nestálá látka, snadno se rozpadá na CuI a · S a CuS – příprava přímou syntézou z prvků, CuS vzniká srážením měďnatých solí ve vodném roztoku se sulfanem, S redukcí CuS vodíkem · Kyanidy a thiokyanatany – vysoce nestálé látky · Kyanid nebo thiokyanatan – jsou polymerní kovalentní látky, stabilní, odolné ox. kyslíkem · Síran, dusičnan, chlorid a chloristan – stálé dobře dostupné sloučeniny · Uhličitany, uhličitan-hydroxidy, křemičitany – nerozpustné · CuH a N – mají charakter intermediárních sloučenin, · chalkopyrit, kuprit, malachit, slitiny – bronz (90% Cu a 10% Sn) a mosaz (70%Cu a 30% Zn), · na vzduchu se měď pokrývá vrstvou měděnky, · Atomy tvoří komplení částice s koordinaními čísly 2,3 a 4 (lineární, trigonální a tetraedické koordinace), · atomy tvoří koordinační čísla 4,5 a 6 (tetraedická, tetragonální, tetragonálně pyramidální, trigonálně bipyramidální, oktaedrická a tetragonálně bipyramidální koordinace středového atomu), · liandy v komplexech mědi: , , , , , molekuly , , močovina, thiomočovina, aaminy a organické ligandy, · tvorba organokovových sloučenin není typická, · teprve nedávno připraveny první alkylové sloučeniny mědi, · méně časté jsou koordinace molekulami alkenů, dienů, ox. uhelnatého ... , · použití: výroba neželezných slitin, oxidovadlo, redukovadlo, katalytická chemie, deoxygenace pynů, mořidlo, insekticid, analytická chemie, fotografie, pigmenty, barviva, rozpouštědlo celulosy, výroba hedvábí. Stříbro Ag · Atomy nemají výraznější oxidačně-redukční vlastnosti, · stav nabývá zřítka jako , AgO a v některých komplexních sloučeninách se středovým atomem (silná oxidovadla), · nerozpouští se v neoxidujících kyselinách, · malá snaha o přechod z el. stavu do sloučeného, · rozpouští se roztocích oxidujících kyselin o střední a velké koncentraci: · nereaguje s roztoky hydroxidů alkalických kovů, · reaguje s roztoky kaynidů alkalických kovů: · – jediný relativně stálý oxid, příprava dehydratací velmi nestálého AgOH, za zvýšené teploty se rozkládá na prvky, silně bazický, nerozpustný v zásadách, s kyselinami tvoří soli stříbrné · AgCN, AgSCN, AgCl, AgBr, AgI, , S, N – ve vodě nerozpustné · Dusičnan, chloristan a částečně síran – jsou rozpustné · je výrazně komplexotvorný, · rozpouští se v nadbytku roztoku s dostatečnou konceentrací příslušného kom. anionu: · středový atom nabývá koordinačních čísel 2,3 nebo 4, · velmi dobře tvoří amminokomplexy stříbrné, · diamminstříbrný kation – má lineární tvar (hybridizace SP) · typicky netvoří organokovové sloučeniny (popsána opuze reakce s alkeny, alkiny a ar. uhlovodíky), · používá se ve vědeckém výzkumu, šperkařství, mincovnictví, fotografickém průmyslu – halogeny citlivé na světlo. Zlato Au · Nejčastější vazebná stabilizace atomů odtržením jednoho elektronu, ox. stav I., · další způsob uvollnění tří elektronů a ox. stav III., · stav III. má výrazné oxidační účinky a je postupně stálejší než stav I., · zlato se snaží setrvat v nesločeném stavu, · na vzduchu zcela stálé, · nereaguje s většinou nekovů, · vysloveně ušlechtilý kov, · rozpustné ve vodném roztoku chlorovodíku nasyceného chlorem: · stejně se rozpouští v lučavce královské, · ještě snadněji rozpustné ve vodných roztocích kyanidů al. kovů za přístupu vz. kyyslíku: · – fialový, vzniká hydrolýzou silně alk. vodného roztoku AuCl, při vyšších teplotách disproporcionuje : · – hnědý, vznik dehydratací žlutohnědého hydroxidu zlatitého, termicky dosti nestálý, při vyšších teplotách se rozkládá na kov a kyslík, v roztocích hydroxidů alk. kovů tvoří hydroxozlatitany · Halogenidy typů AuY a Au – snadno se termicky rozkládají na kov a halogen · H .4 – tvoří žluté krystaly · Sulfidy, nitridy, azidy, fosfidy ... · tvoří kom. součeniny se středovým atomem a , kde nejčastěji dosahuje koordinační číslo 4 nebo 6, · tvoří ligandy halogenidových iontů: , , , , , , aminy, alkylfosfan a organické ligandy, · organokovové sloučeniny zlata mají vazbu Au-C typu σ ( a – R=alkyl, Y=halogen, kyanoskupina, hydroxylová sk.), · použítí ve šperkařství, mincovnictví, lékařství, galvanické pozlacování, malba na sklo a porcelán, ve fotografii ...