Stroncium (Sr) – Baryum (Ba) – Radium (Ra) - Tyto prvky 2. Skupiny se vyskytují pouze v kladném oxidačním čísle II - Vyskytují se pouze ve sloučeninách (kvůli jejich vysoké reaktivitě) - Prvky druhé skupiny obsahují dva valenční elektrony, proto jsou ve srovnání s prvky první skupiny tvrdší a méně reaktivnější - Sloučeniny kovů alkalických zemin jsou ve vodě méně rozpustné – nacházejí se především jako nerosty a horniny – př. Baryt BaSO[4] - Prvky druhé skupiny se vyrábějí elektrolýzou taveniny příslušných chloridů - Kationty kovů alkalických zemin barví plamen (stroncium – červená, baryum – zelená) - Obecně o sloučeninách: · Hydroxidy – jejich rozpustnost roste ve skupině se stoupajícím Z (protonové číslo) – tzn. Ba (OH)[2] je rozpustný dobře · Soli (uhličitany, sírany) – rozpustnost solí ve skupině klesá – uhličitany jsou nerozpustné všechny kromě BeCO[3]; ze síranů jsou beryllnatý a hořečnatý dobře rozpustné 1. Stroncium (Sr) - stroncium a jeho sloučeniny se podobají vlastnostmi sloučeninám vápenatým - výskyt: celestin SrSO[4], strontianit SrCO[3] - výroba: elektrolýzou směsi SrCl[2 ] a KCl při 700°C - strontnaté sloučeniny můžeme připravovat redukcí SrSO[4] na SrS + následujícím rozkladem sulfidů kyselinami: · SrSO[4] + 4 C → SrS + 4 CO · SrS + 2 HCl → SrCl[2] + H[2]S - Strontnaté soli barví plamen karmínově červeně – využití v pyrotechnice 2. Baryum (Ba) - Baryum je měkký kov, který se svými vlastnostmi blíží vlastnostem alkalických kovů X jediné čím se liší je, že má (baryum) malou rozpustnost - S vodou reaguje bouřlivě: Ba + 2 H[2]O → Ba(OH)[2] + H[2] - Výskyt: baryt (těživec) BaSO[4], witherit BaCO[3] - Výroba: elektrolýzou taveniny BaCl[2] nebo redukcí BaO hliníkem - Sloučeniny: a) BaO – oxid barnatý - připravuje se pálením BaCO[3] za přítomnosti uhlíku: BaCO[3] + C →BaO + 2 CO - s kyslíkem tvoří peroxid barnatý BaO[2] – ten se dříve používal na přípravu H[2]O[2] - používá se při výrobě skla b) Ba(OH)[2] – hydroxid barnatý - Je silná zásada – nejsilnější ze zásad prvků alkalických zemin - Reakce: BaO + H[2]O → Ba(OH)[2] – roztok nazýváme barytová voda c) rozpustné soli barnaté – jsou jedovaté!!! - BaCl[2] . 2 H[2]O – bílé krystalky; význam v kvantitativní analytické chemii - BaS – vzniká redukcí BaSO[4] uhlíkem - Ba(NO[3])[2] – vznik rozpuštěním BaCO[3] nebo BaS v HNO[3] d) nerozpustné soli barnaté - BaSO[4] – bílá látka, která je nerozpustná i v HCl - Vzniká srážením: BaCl[2] + Na[2]SO[4] → BaSO[4] ↓ + 2 NaCl - Používá se jako kontrastní rentgenová látka v lékařství (pro vyšetřování trávícího traktu) - Lipoton – je bílý pigment odolný H[2]S (nečerná) - Výroba: ZnSO[4] + BaS → ZnS + BaSO[4] (obě látky rozpustné ve vodě → obě látky nerozpustné ve vodě) 3. Radium (Ra) - je velice vzácný a silně radioaktivní prvek - vzniká jako produkt radioaktivní přeměny ^238U v uranových rudách – např. v uranitu (smolinci) - Tzn. Jeho zdrojem je minerál smolinec U[3]O[8] (UO[2] . 2 UO[3]) - Poprvé bylo radium získáno z jáchymovského smolince manželi Curierovými roku 1898 (v této době byl smolinec odpadem při dolování PbS) - Čisté radium se nevyrábí X RaCl[2] – jeho izolace je velice obtížná – protože k získání 1g RaCl[2] potřebujeme 10 000 kg rudy - Použití: k ozařování zhoubných nádorů – tzv. radioterapie - Všechny izotopy radia jsou radioaktivní Použité zdroje literatury: · KLIKORKA, Jiří, Bohumil HÁJEK a Jiří VOTINSKÝ. Obecná a anorganická chemie. Vyd. 1. Praha: SNTL-nakladatelství technické literatury, 1985, 591 s. ISBN 04-612-85. · BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z chemie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002, 89 - 91. ISBN 80-86285-56-1. · ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vyd. Olomouc: Fin, 1996, s. 170-172. ISBN 8071820032. · TOUŽÍN, Jiří. Stručný přehled chemie prvků. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 39-42. ISBN 80-210-2635-9.