PRIMITIVNÍ PRAVOPIS


první zapsaná česká věta – transliterace:

Pauel dal  ge⌠t  plo⌠coucih zemu Wlah  dalge⌠t  dola⌠  zemu bogu  i⌠suiatemu  ⌠cepanu ⌠eduema
du⌠nicoma boguceu a⌠edlatu


tanskripce:

Pavel dal jest Ploškovicích zem´u, Vlach dal jest Dolas zem´u bogu i sv´atému Ščepánu se dvěma
dušníkoma, Bogučejú a Sedlatú.


Dolas – lok. od Dolany


lat.              č.

c                 [k, c, č]

h                 [h, ch]

u                 [u, v]



SPISOVNÝ JAZYK VE 14. STOLETÍ


Německy psaná literatura

-         dvůr Václava II.

střhn. minne = „dvorská láska“

minnesäng/ -sang = „dvorská lyrika“

minnesänger = „potulný německý básník“


Ulrich von Etzenbach

Heinrich von Meißen = Frauenlob - lyrik

Heinrich Cluzenêre (Klausner) –epik

Václav II. – 3 německé básně



Stsl. literatura - Emauzský klášter

hlaholské opisy českých textů: Česká bible hlaholská, Pasionál,

Comestor




Latinsky psaná literatura

historické práce - Chronicon Aulae Regiae (Zbraslavská kronika)

legendy: Legenda aurea Jakuba de Voragine


makarónská poezie

žákovská žebravá píseň:


Carmen prestet deus celi           Nechť nebeský Bůh propůjčí hlas skládání

Famem, sitim sepe passi

propili jsme kukly s pasy

pre grandi penuria;

dominante nobis siti

takměř nejsme nikdy syti,

patimur crudelia.


Sacra nam finita missa

prázdna jest vždy naše mísa,

horrent hoc precordia;

residentes sepe soli,

jedli bychom i bez soli

tristes pre inopia.

                            Často trpíce hladem i žízní


                            pro velikou nouzi;

                            žijíce pod vládou žízně


                            trpíme krutým údělem.


                            Nyní, když skončila svatá mše


                            tím trnou naše útroby,

                            přebývajíce zhusta v opuštěnosti


                            smutni nedostatkem.
















Literatura česky psaná

Světská lyrika

Dřěvo sě listem odievá

7a7a 7b7b/  7c7c 7d7d /  7e7e 7f7f


Dřěvo sě listem odievá,

slavíček v keřku spievá.

Máji, žaluji tobě

a mécě* srdce ve mdlobě.

Zvolil sem sobě milú,

ta tře mé srdce pilú.

Pila hřeže, ach bolí,

a tvójť budu, kdeť sem koli.

Srdéčko, divím sě tobě,

že nechceš dbáci* o sobě.

Tvá radost, veselé hyne

pro tu beze jmene.


Ačť bych já ji zmenoval,

mnohýť by mě štrafoval*

a řka: „Proč ty tak slúžíš?

Čemu sě milostí chlubíš?“

Neustavičný milovník

jako u cesty hřěpík*:

K čemu sě koli přičiní,

a tomu všemu uškodí.

Ktoť sem, tenž nosímť pilu:

jáť mám najkrašší milú,

téť nikomu nepoviem,

sámť ji s mým srdéčcem viem.


Viera vieřě pomáhá:

kdeť sú dva sobě věrna –

on jí a ona jemu -,

nepoviedaj třeciemu. *

Mnohýť sě rád honosí,

ten tajemství pronosí.

Ach naň, zlýť obyčejť jmá!,

nepřejtež mu, ktoť jej zná.

Poniž on vás tak hanie,

prosímť vás, panny i panie,

přezdiec jemu: „Ruší nás,“

vyšcěrčmež* jeho pryč od nás!





                                    * mé






                                   * dbáti





                                   * potrestal, vytrestal




                             *bodlák












                                    *třetímu








                             * vystrčme


Epika

 ● legenda o svaté Kateřině

Ducha svatého rožženie

v jejie srdéčku hořieše.

Protož kakž* hořcě nořieše

slzy z svú jasnú očicí,*

však tú mukú i tú čticí*

jejie srdéčko v ten čásek

nerozpáči sě za vlásek, *

jedno ež* vzdycháše k bohu.



                           *jakkoliv (přípustk. spojka)

                           * G. du.  od  očicě (= očička)

                              *úzkostí


                                  * ani trochu se nezviklalo

                                  * až na to, že



                           ř. 2-3 – lomený rým

                           ř. 3-4 – přesah

                           ř.  5-7 - přesah


neologismy:

kot – kácení; ssov – shromáždění; sloň – slonovina;

vidomný - viditelný

hovořič;    mučec – mučitel


citově zabarvená deminutiva:

božec – bůžek, děvicě – dívenka; ručicě, líčcě, očicě,

hlavicě - hlavička

bělúcí - běloučký, drahúcí, (přě)čistúcí


patrně dialektismy:

číla – chvíle (srv. včil)

zlý – špatný, zpustlý: zlý dům – zchátralý dům

● legenda o svatém Prokopu


● Alexandreida

souvětí složité



...nic ti tak silného* nenie,


by toho nemohl dosieci, *


ač* budeš mé rady střieci. *



                                                                             1H

                                                                              ↓

                                                                             2V

                                                                              ↓

                                                                             3V



                                                  * obtížného


                                                  * dosáhnout


                                                  * když (podm. sp.)  *řídit se (čím)




         Lexikum


už v dřívější době z němčiny: oř – stn. Ors        helm, šturm,

šal – zvuk

z francouzštiny: kropieř (fr. croupière) – pokrývka na

koně

puklieř (fr. bouclier) –štít

spalnieř (fr. espaulière) – vlněný oděv


synonyma v Alexandreidě:

šturm – hnánie – pohnánie          boj – bezpokojie

vybrati se na vojnu – vstáti na vojnu – jieti n. vyjíti na pole

běžeti – hnáti – téci

přiběhnúti – přihnati – přitéci – připrnúti se

záhuba – pohuba – porušenie – přěvratek             milost – láska


vzácně doložená slova:

dávce – utiskovatel, utlačovatel

kmeticě – stařena

náv – podzemní říše stínů, podsvětí → unaviti – zabíti (původní význam)



● Dalimilova kronika


Raději sě chci s šlechetnú sedlkú českú smieti

než králevú německú za ženu jmieti.

Vřeť každému srdce po jazyku svému,

a pro to Němkyně méně bude přieti lidu mému.

Němkyni německú čeled bude jmieti

a německy bude učiti mé děti.

Pro to bude jazyka rozdělenie

a inhed zemi jisté zkaženie.