Jazykověda Jazykověda olingvistika = z řec. lingua, dřívější termín jazykozpyt ověda o lidském jazyce ospolečenská (humanitní) věda osoučást filologie (jazykověda + literární věda) ojako moderní věda se rozvíjí od zač. 19. st. Předmět lingvistiky Jazyk ofunkce ostavba ohistorie (vývoj a tendence) ovztah k ostatním jazykům ovztah k jeho uživatelům Kritéria pro dělení lingvistiky olingvistika se dělí do řady dílčích disciplín o2 kritéria: Kritéria pro dělení lingvistiky o1) kterými jazyky se dílčí disciplína zabývá - např. bohemistika, anglistika, hispanistika, sinologie, japanistika = obory, které studují jednotlivé jazyky nebo více jazyků (slavistika, germanistika, romanistika) Kritéria pro dělení lingvistiky o2) kterou složku jazyka studuje - hlavní složky jazyka ozvuková podoba ogramatika oslovní zásoba Hlavní lingvistické disciplíny - zkoumají tyto složky oFonetika a fonologie - zvuková stránka jazyka oMorfologie a syntax - gramatika oLexikologie a sémantika - slovní zásoba Další disciplíny - zkoumají specifické stránky jazyka oEtymologie - původ slov oDialektologie - jednotlivá nářečí, zpracování lingvistických atlasů oStylistika - funkční styly, styl jednotlivých autorů oatd. Moderní pomezní disciplíny ovzájemná koordinace jazykovědy a vzdálenějších vědních oborů od 30. let. 20. st. → nové pomezní obory, kombinují se v nich lingvistické metody s metodami jiných oborů Moderní pomezní disciplíny oPsycholingvistika - procesy řečové produkce a percepce, mechanismy osvojování řeči oSociolingvistika - jazyk jako sociální jev, vztah mezi jazykem a společností oNeurolingvistika - neurologicky podmíněné poruchy řeči oBiolingvistika - podmíněnost jazyka s biologickou podstatou člověka oEtnolingvistika - vztah jazyka a etnických skupin Moderní pomezní disciplíny oMatematická lingvistika - statistická zkoumání oSémiotika - znaková komunikace oKybernetika - řízení a sdělování informací oFilozofie jazyka, estetika, psychologie, ekonomie, pedagogika, teorie komunikace aj. Vznik a vývoj jazyka Vznik jazyka opůvod člověka - mlhavé představy, geneticky v Africe opůvod jazyka - není znám, úzce spjat s otázkou vzniku člověka, řada teorií Vize o vzniku jazyka 4 základní teorie o tom, jak jazyk vznikl: o1. utopická - Bible a Babylonská věž (podle Bible došlo při budování Babylónské věže a při jejím následném rozmetání i ke zmatení jazyka, tj. k násilnému rozdělení původně společného jazyka (Bohem) a k rozchodu jejích stavitelů na více míst - jazyk jako dar bohů (i jiné kultury: mezopotámská, čínská, arabská) Vize o vzniku jazyka o2. genetická - náhlá genetická mutace lidí (jako mizející ochlupení, vyšší vzrůst, větší hlava…) o3. přirozená - onomatopoická (napodobování přirozených přírodních či zvířecích zvuků) o4. interjekční - spontánní vývoj z (původně zvířecích) výkřiků radosti, bolesti, údivu, popř. jednoduchých popěvků… Vize o vzniku jazyka ootázka původu jazyka - mnoho dávných i novodobých myslitelů - Demokritos, Lucretius, Ch. Darwin, B. Engels oB. Engels Podíl práce na polidštění opice - člověk vznikl působením práce -vertikální poloha těla - obraz, jež ho obklopuje - osvobození ruky pro práci - ruka - pracovní nástroj - vznik jazyka a myšlení - užívání plic a hlasivek aj. Vize o vzniku jazyka oKde jazyk vznikl - není doloženo, v zásadě 2 možnosti: oTeorie monogeneze - jazyk vznikl na jednom místě (např. „Babylónská teorie“) a odtud se postupně rozšířil do celého světa oTeorie polygeneze - jazyk vznikl nezávisle na více místech světa Jazykový vývoj ozákon jazykového vývoje - „každý živý přirozený jazyk se vyvíjí a neustálým změnám jsou vystaveny všechny jeho složky (tj. zvuková stránka, slovní zásoba i gramatika)“ onejpronikavější změny - slovní zásoba onejkonzervativnější - gramatika Principy jazykového vývoje oDiferenciace (divergentní vývoj) oIntegrace (konvergentní vývoj) Divergentní vývoj ovývoj směřující k různosti jazyků (diferenciaci) odůsledek různě motivovaných přesunů obyvatelstva, nejednotnosti vývoje, k němuž dochází při větším teritoriálním rozšíření jazyka opříčiny: nedostatek komunikace mezi jednotlivými oblastmi, politická roztříštěnost, přerušení styku mezi uživateli téhož jazyka v důsledku migrace odiferenciace vede ke vzniku dialektů Konvergentní vývoj osbližování jazyků (integrace) v důsledku jejich vzájemného kontaktu omůže vést až k úplnému splynutí 2 jazyků nebo naopak pouze k přejetí několika slov onejintenzivnější kontakt - soužití 2 jazyků v rámci jednoho politického celku - příčiny: násilný akt (zotročení kmene, zabrání cizího území) Ontogeneze a fylogeneze jazyka FYLOGENEZE = celkový vývoj jazyka jako takového, souvisí s vývojem člověka jako lidského druhu, dlouhý a složitý proces oKde? Monogeneze, polygeneze oKdy? Poč. třetihor (pravděpodobný vývoj člověka) oJak? Dlouhodobý vývoj, několik teorií ONTOGENEZE = zabývá se vývojem jazyka u jednotlivce, např. vznik a vývoj jazyka u dítěte, 4 období: o1) do 5. měsíce - období křiku o2) 5. - 12. měsíc - období žvatlání o3) 12. - 18. měsíc - období prvních slov o4) 18. měsíc - 2 roky - období tvoření elementárních výpovědí, holé věty Klasifikace jazyků světa Jazyky světa opočet jazyků na světě dnes: 3700 až 8000 (nevíme přesně z důvodu nedostatku lingvistických kritérií, jež by umožnila rozlišit samostatné jazyky a dialekty) > Jazyky podle počtu uživatelů o1. čínština (mandarinština, wu, kantonština) - asi 1 miliarda uživatelů o2. angličtina - asi 514 miliónů uživatelů o3. hindština - asi 496 miliónů uživatelů o4. španělština - asi 425 miliónů uživatelů o5. ruština - asi 300 miliónů uživatelů o… Jazyky podle počtu uživatelů o59. čeština - přes 10 miliónů uživatelů (ČR a SR, Rakousko, SRN, Kanada, Austrálie, USA) o79. slovenština - necelých 6 miliónů uživatelů onejmenší jazyky: severské indiánské jazyky - jen několik desítek uživatelů Klasifikace jazyků o1 z úkolů obecné jazykovědy oběžně se jazyky klasifikují: geograficky sociologicky geneticky typologicky Geografická (areální) klasifikace jazyků odělení podle území, kde se jimi mluví ostuduje vztahy jazyků v geografickém a také kulturním kontaktu ojazyky se seskupují do tzv. jazykových areálů onapř. evropské jazyky (severo-, jiho-, středoevropské…); asijské, austronézské, indické, americké… Sociolingvistická klasifikace jazyků odělení z hlediska společenského uplatnění jazyků 1. světové a ostatní 2. živé a mrtvé 3. přirozené a umělé Světové jazyky omluví jimi více než 100 miliónů lidí, stojí za nimi významná ekonomika a kultura očínština, angličtina, španělština, hindština, indonéština, ruština, bengálština, japonština, arabština, portugalština, němčina, francouzština ospolečenská (politická) prestiž jazyků velkých národů se odráží také v tom, že jsou jednacími jazyky OSN (angličtina, čínština, ruština, francouzština, španělština) Živé x mrtvé jazyky oŽivé jazyky - používaný prostředek komunikace oMrtvé jazyky - ztráta společenského nositele → zastavení jejich vývoje - původní uživatelé vyhynuli nebo přešli na užívání jiného jazyka - dochované v písemné formě z doby jejich živého užívání Přirozené x umělé jazyky oPřirozené jazyky - vyvíjejí se pro účely všestranné komunikace po dlouhou dobu oUmělé - někým zkonstruovány (esperanto, ido, interlingua, programovací jazyky) Genetická (genealogická) klasifikace jazyků odělení podle příbuznosti, vychází z polygeneze a z faktu, že některé jazyky mají více společných rysů, jiné méně (srov. např. čeština a slovinština a čeština a finština) ojazyky se člení do jazykových rodin/čeledí, v rámci rodin se pak vymezují jazykové větve, dále skupiny a podskupiny jazyků odo jedné rodiny patří jazyky, mezi nimiž byla prokázána příbuznost = pocházejí z jednoho prajazyka Jazykové rodiny oIndoevropské jazyky - nejrozšířenější a co do počtu mluvčích největší jazyková rodina oBaskičtina oKavkazské: gruzínština, čečenština oUralské, resp. Ugrofinské: maďarština, finština, estonština oAltajské: turečtina, uzbečtina, mongolština oSemitské: hebrejština, arabština, † féničtina oHamitské: egyptština oTibetočínské: tibetština, čínština - mandarinština, kantonština… Jazykové rodiny oThajské: thajština, laoština, vietnamština oAustroasijské: jazyky severovýchodní Indie - khmérština (kambodžština) oDrávidské: v jižní Indii oKorejština oJaponština oAustronéské (Havaj, Samoa, Fidži) a australské oAfrické jazyky: např. bantuské – svahilština, zuluština, konžština; súdánské… oAmerické jazyky: eskymáčtina, mayština, indiánské jazyky Indoevropská jazyková rodina odosud nejlépe prozkoumána ořada jazyků - 12 větví ojazyky se vyvinuly ze společného základu, z tzv. prajazyka indoevropského Indoevropské jazyky > Indoevropské jazyky o1. Indoíránské jazyky - † sanskrt, prákrty, † avesta, bengálština, hindština, sinti, romština, nová perština, kurdština, paštúnština (v Afghanistanu) atd. o2. Arménština - † stará a nová o3. Balkánské - albánština atd. o4. Baltské - litevština, lotyšština, † stará pruština o5. Řečtina - † stará a nová Indoevropské jazyky o6. Slovanské jazyky - Jihoslovanské - † staroslověnština, bulharština, makedonština, slovinština, srbština a chorvatština (što-, kaj- a čakavské dialekty) - Východoslovanské - ruština, běloruština, ukrajinština - Západoslovanské - polština, čeština, slovenština, lužická srbština o7. Románské - Západorománské - franzouzština, španělština (kastilština, katalánština...), portugalština, rétorománština - Východorománské - italština, rumunština Indoevropské jazyky o8. Germánské jazyky - Východní skupina - † gótština atd. - Severní skupina - „skandinávské“ jazyky (islandština a norština, dánština, švédština) - Západní skupina - angličtina, němčina, holandština, fríština (sever Holandska, část. i v Něm.) jidiš o9. Keltské jazyky - irština † stará a nová, velština, bretonština atd. o10. Italické - † latina, † oskičtina, † umberština atd. o11. † Anatolské - † chetitština, † luvijština atd. o12. † Tocharština Typologická klasifikace jazyků odělení jazyků podle toho, jakým způsobem tvoří většinu gramatických kategorií (podle převažujících rysů morfologie) okaždý jazyk využívá více typů Typologická klasifikace jazyků o1. izolační (amorfní) jazyky - neexistují afixy, slova mají neměnnou podobu kořenů, nová pojmenování se tvoří pouze skládáním, gramatické vztahy se vyjadřují pomocí slovosledu (čínština, částečně i angličtina a francouzština) Typologická klasifikace jazyků o2. afigující - k vyjadřování gramatických kategorií používají afixů (slovotvorné prefixy, sufixy, ale také gramatické koncovky aj.), rozvitá morfologie (většina evropských jazyků) 2.1. aglutinační - jeden morfém vyjadřuje jen jednu morfologickou kategorii (maďarština, turečtina) Typologická klasifikace jazyků o2.2. flexivní/ flektivní - jeden morfém může vyjadřovat více kategorií (množství homonymie) oNapř. německý sufix -er: plurál: Büch-er, odvozenina: Lehr-er, 2. stupeň: schön-er český sufix -í: gen. pl.: pol-í, kolektivum: list-í o4 typy Typologická klasifikace jazyků o2.2.1. syntetické: gram. kategorie se tvoří především pomocí afixů (latina, většina slovanských jazyků - skloňování, časování) Např. češ.: pole – polí – polím – pole – pole! – o polích – poli; slov.: hrochy – hrochov – hrochom – hrochy – hrochoch – hrochmi Typologická klasifikace jazyků o2.2.2. analytické: gram. kategorie se vyjadřují především pomocnými slovy (pomoc. slovesa, předložky…) angličtina, francouzština, španělština Např. We have been sitting here since 2 o´clock. Seděl jsem, seděl jsi, seděl (jest), budu se dívat, budeš se dívat, budou se dívat… Er wird es schon gewusst haben. Typologická klasifikace jazyků o2.2.3. analyticko-syntetické: poměrné zastoupení analytických i syntetických prvků (němčina) o2.2.4. polysyntetické: „nabalování“ do jednoho slova až do délky věty (extrém), např. k slovesu se mohou vázat afixy označující i zájmena i substantiva, vznikne tak často velmi dlouhé slovo, které zahrnuje podmět, přísudek, přímý předmět atd. a dopovídá tak celé rozvité větě (některé americké jazyky) Jazyk a lidská společnost Povaha a podstata jazyka onázor o sociální, společenské povaze jazyka: jazyk = společenský jev, vyvíjí se ve společnosti = prostředek dorozumívání lidí = není člověku vrozen, učí se mu v prvních letech života Povaha a podstata jazyka ospolečnost bez jazyka nemůže fungovat ojazyk = znak daného etnika, národa, rasy, popř. skupiny onástroj kultury v daném typu společnosti ohlavní nástroj socializace člověka Jazyk jako společenská instituce ospolečenské instituce - např. rodina, obchod, vláda ovznik - z podmínek a potřeb společenského života opro jejich fungování jsou příznačné normy Norma v lidské společnosti ospolečenská norma - podoba pravidel ozachování normy - závazné ojejí dodržování je vyžadováno, např.předpisy, zvykem, územ Jazyková norma ojazyk - pro své uživatele závazný → vůči uživatelům uplatňován jako norma, podobně jako se uplatňují normy jiného druhu, chování, etické, právní… ojednotlivé jazykové normy mají historickou povahu, mění se s vývojem jazyka i společenské situace Jazykové normy ojazyková norma = souhrn objektivně existujících, historicky podmíněných zákonitostí jazyka, jež se v dané době závazně uplatňují v kolektivním úzu daného jazykového společenství oúzus = ustálený způsob užívání jazykových prostředků v dané době v určitém prostředí ovlastnosti jaz.normy: závaznost, jednotnost, ustálenost Jazykové normy oodchylka od obecně závazné jazykové normy → jazyková chyba = něco nenáležitého, vyvolává odpor, popř. represivní opatření oporušení jazykové normy - profesní mluva, studentská, slang, nářečí Kodifikace jazykové normy ojazykové normy jsou zjišťovány, zachycovány a kodifikovány jazykovědci okodifikace = formulování a „uzákonění“ j. normy v jisté soustavě pravidel (gramatiky, pravidla pravopisu, slovníky) oněkteré mluvnice a slovníky kodifikují i starší normy, v živém úzu již neplatí nebo mají jinou podobu Jazykové společenství ojazykové společenství = společenství lidí charakterizované používáním jednoho jazyka ojazyk je spjat s jazykovým společenstvím a jeho kulturou, tzn. s národem, kmenem, popř. jiným větším či menším kulturně společenským útvarem Děkuji za pozornost!