MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Výchova k reprodukčnímu zdraví Nikol Pospíšilová Učo: 400485 18.12.2013 Definice reprodukčního zdraví Reprodukčním zdravím v základním pojetí rozumíme schopnost oplodnit,otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě. V širším pojetí pak zajistit dostatečné zdravínebo aspoň znalosti o jeho stavu a případných poruchách. ^1 Rizika v oblasti reprodukčního zdraví v dospívání Pro tento věk je specifický tzv. syndrom rizikového chování, který obsahuje a kombinuje tři základní oblasti rizikového chování: 1. Abúzus návykových látek – počínaje nikotinem přes alkohol, kanabinoidy až k dalším ilegálním drogám. 2. Negativní jevy v oblasti psychosociální – poruchy chování, agrese až delikvence a kriminalita, ale i autoagrese a suicidiální chování. 3. Poruchy reprodukčního zdraví – předčasný pohlavní život a s ním ve zvýšené míře spojené střídání partnerů a pohlavně přenosné infekce anebo časná a nechtěná těhotenství.“ ^2 Výskyt syndromu rizikového chování (SRCH) výrazně stoupl v posledních desetiletích, jedná se o celosvětový trend. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí: „Klíčem ke zdraví dorostu je jeho chování“. U dospívajících dívek a chlapců je důležitá nerušená příprava na reprodukci. Tuto přípravu ohrožují: • předčasné zahájení sexuálního života v době nezralosti • rizikové formy sexuálního života • těhotenství u mladistvých • umělé potraty • promiskuita • pohlavně přenosné choroby • gynekologické záněty v oblasti malé pánve • sexuální zneužívání v dětství Výchova k reprodukčnímu zdraví na ZŠ Nejideálnějším prostředím pro reprodukční výchovu je dobře fungující rodina. Ovšem ne vždy jsou rodiče připraveni na toto téma s dětmi hovořit. Z tohoto důvodu je reprodukční výchova zavedena na ZŠ, kde žáci získají dostatečné informace o reprodukčním zdraví a správných postojů k sexualitě. Podstatné je, aby žáci pochopili, že nejdůležitějším aspektem jejich života je zdraví a jako nejjednodušší cesta k jeho udržení je prevence. Zásady a principy výchovy k reprodukčnímu zdraví · Spolupráce s rodiči rodiče mají být informováni o obsahu výchovy, mají mít možnost předem schválit účast dětí na tomto programu a mají mít možnost se této výchovy účastnit · princip důvěry a otevřenosti – jelikož se dotýkáme intimní sféry, intimních situací, vztahů a jevů, musí učitel dosáhnout u dětí důvěry ke svěřování se, k dotazům ,k radám aj.; nikdy by neměl děti ponižovat, zesměšňovat nebo znevažovat jejich postoje; děti by měly být zbaveny strachu, že budou při sdělování vlastních názorů trestány^4 · princip vědeckosti – všechny informace, které učitel předává žákům musí odpovídat současné úrovni vědeckého poznání^5 · princip přiměřenosti – nemá příliš předbíhat aktuální zájmy dítěte, odpovídající jeho vývojové úrovni, ale ani přicházet s informacemi pozdě; nemá informace neúnosně zjednodušovat, a má naopak odstraňovat falešné i zjednodušené představy mládeže v této oblasti · princip pravdivosti – informace jsou pravdivé, nelze se vyhýbat ožehavým tématům^6 · má být v zásadě pozitivní má zdůrazňovat kladné aspekty partnerství, reprodukčního zdraví a rodičovství^7 · osobnost pedagoga - na pedagogy odpovědné za tuto oblast jsou kladeny nemalé nároky, má mít odpovídající vzdělání, tj. vzdělání v sexuální pedagogice, v psychologii i pedagogice (popř. dalších souvisejících disciplínách – biologie, etika, zdravověda aj. měl by vycítit, co dospívající potřebují a očekávají, nemůže být příliš kamarádský ani příliš autoritativní atd. Obsah výchovy k reprodukčnímu zdraví Má tři základní roviny: 1. rovina poznávací (kognitivní) a informativní: má reagovat na nejnovější stav současného vědeckého poznání. Je to množství a kvalita informací. 2. rovina postojová a emocionální: jejím cílem je, aby si žáci vytvořili silné emotivní postoje k získaným informacím, dovednostem, návykům a naučenému chování 3. rovina dovedností, návyků a chování: v této oblasti by měl žák získat správné návyky, dovednosti a chování; tato oblast tedy představuje aktivní část celé této výchovy, učitel by měl využívat aktivizující metody a prostředky, aby se dítě stalo spolutvůrcem vlastního rozvoje; bez této části by se celá „sexuální výchova“ stala pouze předáním informací, které jak jsme si už řekli, není účinné ^8 Obsahová náplň sexuální výchovy na ZŠ dle Mellana a Brzka Obsahová náplň soustavné sexuální výchovy je na základních školách v tezích Mellana a Brzkarozčleněna dle věku pro I., II., a III. stupeň škol. 1. člověk (anatomie a fyziologie, rozmnožování, puberta,tělesný vzhled,pohlavní příslušnost a zaměření, imunitní systém); 2. vztahy mezi lidmi (rodina, kamarádství a přátelství, láska, chození spolu- známosti, manželství a trvalé soužití, rodičovství); 3. osobní dovednosti (morální zásady – hodnotové systémy, rozhodování, komunikace, asertivita, vyjednávání, hledání pomoci); 4. sexuální chování (sexualita v průběhu života, onanie, masturbace, ipsace, partnerské sexuální chování, pohlavní zdrženlivost, pohlavní reaktivita, sexuální fantazie, sexuální dysfunkce); 5. sex a zdraví (antikoncepce, umělý potrat, pohlavně přenosné choroby – AIDS, zneužití dítěte, plodnost); 6. sex a kultura (sexualita a společnost, pohlavní role, sexualita a zákon, sexualita a náboženství, předsudky a diskriminace, sexualita a umění, sexualita a sdělovací prostředky. ^9 Použitá literatura ^1KONEČNÁ, Hana. Reprodukční zdraví 2005 : Co dělat, aby člověk měl dětí, když a až je bude chtít mít. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2005. 34 s.. ^ ^2 KABÍČEK, Pavel. Nová morbidita mládeže. Sanquis [online]. 2006, č. 48 [cit. 2007-12-28], s. 16. ^ ^3MACHOVÁ, Jitka, MARÁDOVÁ, Eva, et al. Výchova ke zdravému životnímu stylu : (základy sexuální výchovy). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1998. 98 s. ISBN 80-86039-63-3 ^ ^4 TÄUBNER, Vladimír. Metodika sexuální výchovy pro učitele, vychovatele, rodiče a studenty učitelství. Praha: Fortuna, 1997. 45 s. ISBN 80-7168-403-1. s.10- 14. ^ ^5 TÄUBNER, Vladimír, JANIŠ, Kamil. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998. 50 s. ISBN 80-7041-194-5., s. 17 – 21. ^ ^6 TRÁVNÍK, Pavel. Základy sexuologie a sexuální výchovy. Brno : Institut mezioborových studií Brno, 2000. 95 s. ISBN [neuvedeno]., s 55. ^ ^7 MACHOVÁ, Jitka, HAMANOVÁ, Jana. Reprodukční zdraví v dospívání : příručka k sexuální ^výchově. 1. vyd. Praha : H & H, 2002. 197 s. ISBN 80-86022-94-3., s. 168. ^ ^8 TÄUBNER, Vladimír, JANIŠ, Kamil. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 1998. 50 s. ISBN 80-7041-194-5., s.6-8. ^ ^9MELLAN, Jiří, BRZEK, Antonín. Teze soustavné sexuální výchovy na základních a středních školách. Učitelské noviny. 1.1.1995, 98, č. 22, s. 15-19.