Definice pohlavích nemocí * infekční nemoci, které se přenášejí buď výlučně nebo převážně pohlavním stykem; jde o vážná onemocnění, jenž nejsou ve všech případech léčitelná * v poslední době se prosazuje pojem pohlavně přenosné nemoci Druhy pohlavních nemocí Bakteriální infekce Syfilis (Lues) * syfilis je chronickým infekčním onemocněním, které se vyskytuje celosvětově * starší název je lues venerea, příjice * původce: Treponema pallidum * dostává se do těla člověka porušenou kůží nebo sliznicí * ne všechny případy onemocnění vzniknou při pohlavním styku (styk vaginální, anální i orální), způsob přenosu může být také intrauterinně (nitroděložně) nebo krevní transfuzí * syfilis postihuje vnitřní orgány, kůži, kardiovaskulární systém, pohybovou a centrální nervovou soustavu * inkubační doba: 10 – 90 dnů, nejčastěji 3 týdny * syfilis podléhá povinnému hlášení – vyšetřující lékař je povinen informovat o pacientově onemocnění místní hygienickou stanici; společně se pak účastní vyhledávání pacientových sexuálních kontaktů, které musí rovněž podstoupit vyšetření na syfilis * onemocnění se nejčastěji vyskytuje ve věkové skupině 15 – 30 let * získaná syfilis · každá forma nákazy přenosem bakterie do kůže, krevního nebo lymfatického oběhu a nervového systému · primární syfilis · v místě vniknuní nákazy do tkáně se objeví začervenalá zatvrdlinka, která se v několika dalších dnech přemění v tvrdý vřed · vřed není bolestivý, po zmáčknutí z něj vytéké čirá tekutina · vředy se vyskytují nejčastěji v oblasti genitálu, potom v oblasti končeníku, na rtech, na prstech, na jazyku a mandlích, na bradě · zpravidla dochází ke zduření lymfatických uzlin (pokud je místem průniku genitál, jde o tříselné mízní uzliny, pokud jde o ústa, zvětší se krční uzliny) · uzliny jsou zvětšené většinou jen na jedné straně · vřed během měsíce až 6ti týdnů spontánně vymizí · objevuje se únava, bolesti hlavy, škrábání v krku, horečka, bolesti kloubů · sekundární syfilis · začíná kolem sedmého až osmého týdne, nejpozději do dvanácti týdnů po infekci a trvá asi dva roky · infekce postupuje mízní cestou do uzlin a šíří se do celého těla · klinické symptomy se soustřeďují na změny na kůži a na sliznicích (trup a ústa) · někdy se vyskytnou drobné hnědočervené pupínky (nejčastěji přítomny na trupu) · projevy nesvědí ani nebolí · pokud se vyrážka objeví ve vlasech, může dojít k jejich vypadávání · zduření mízních uzlin · v ústech se tvoří bílé plošky · projevy syfilitidy v této fázi jsou část provázeny hepatitidou, vysokými horečkami nebo zánětem mozkových blan · přibližně po dvou letech všechny projevy mizí a nemoc přechází do své latentní (bezpříznakové) fáze · terciární syfilis · latentní období končí po 10 – 20 letech · pacient se cítí zdráv a bez komplikací, avšak právě v této fázi se bakterie šíří organismem a poškozuje ho · nemocný je nejméně nakažlivý pro okolí, protože bakterie jsou uzavřeny v obalu imunitních buněk · na kůži se objevují tuhé hnědočervené hrbolky s bronzovým odstínem, seskupují se v různé mapovité obrazce, některé zvředovatí · nebo se objevují hrboly velikosti lískového oříšku, na pohmat se jeví jako z gumy; později se hrbol provalí ve vřed · zánět poškozuje kosti, klouby, nervovou tkáň, což vede k neurologickým příznakům (obrna) a psychologickým (poruchy řeči, demence, což v konečném stádiu vede k tzv. progresivní paralýze s celkovým rozpadem osobnosti), játra a jiné orgány, riziko narušení cév, rozpad kožní i kostní tkáně, což destruuje nosní přepážku a horní patro v dutině ústní * vrozená syfilis · vzniká nákazou plodu přes placentu z nemocné matky · dítě se rovněž může nakazit mateřským mlékem · nejčastěji se tak děje v 16. - 24. týdnu těhotenství · infekce se přenáší cestou krevní i lymfatickou · čím časnější je stádium onemocnění u matky, tím závažnější bývají následky pro vývoj plodu · infekce před nebo během 1. trimestru se na plodu neobjeví, pokud je syfilis včas diagnostikována a správně léčena · dojde-li k nákaze matky při početí, proniká baterie placentou přímo do krve plodu ve 4. až 5. měsíci · placenta je zvětšená, zánětlivá a edematózní, proto je plod špatně vyživován a zůstává malý · v 7. až 8. měsíci dochází většinou k syphilitickému potratu · je-li infekce matky staršího data, je placenta méně postižena a matka porodí živé dítě s klinickými příznaky vrozené syfilis * léčba: včasná diagnóza, od r. 1943 se syfilis léčí penicilinem, přesné dávkování je závislé na stádiu choroby Kapavka (Gonorhoea) * napadá výstelku močopolhlavního ústrojí (klasický sex), sliznici nosohltanu (orální sex) a sliznici konečníku (anální sex) * původce: Neisseria gonorrhoeae (gonokok) * přenos infekce je nejčastěji pohlavním stykem * riziko pro ženu mající styk s nemocným mužem je větší (60 – 90%) než pro muže majícího styk s infikovanou ženou (30 – 50%) * infekce se šíří lymfatickou nebo hematogenní cestou * inkubační doba je 4 – 7 dnů, u mužů se většinou objevují akutní příznaky mezi 2 až 5 dnem * projevuje se akutním zánětem a výtoky * rektální kapavka způsobuje záněty konečníku, projevuje se bolestivým vylučováním stolice a výtokem * dalším druhem je faryngeální kapavka, tedy hltanová – příznaky kapavky se u tohoto druhu objevují jen málokdy; pokud jsou nějaké, jedná se o bolest v krku, která se těžko identifikuje jako příznak kapavky a ne například angíny * velmi známým druhem je i konjunktivitida, projevuje se jako zánět spojivek; k tomuto dochází v případě, kdy se nakazí při porodu dítě od matky * dnes se proto již preventivně novorozencům podávají kapky proti této infekci a nejedná se u nás o nějaké zvláštní nebezpečí * zvláštním a neobvyklým druhem je dieseminovaná kapavka, která se objevuje u maximálně 3 % populace * zákeřnost tohoto druhu tkví v tom, že napadá i jiné orgány, než přes které došlo k nákaze - nejčastěji kůži a klouby * projevy jsou bolestivost při pohybu a v místech, kde se postižené klouby nachází, se objeví zarudnutí kůže s červenými skvrnami; to vše je doprovázeno zvýšenou teplotou * kapavka mužská · prvním příznakem je například časté močení, pálení při močení, zarudnutí okolo ústí močové trubice a žlutavý výtok · pokud nedojde k léčbě, infekce se přesouvá hlouběji do těla a dochází k zánětu semenných váčků, nadvarlat a prostaty · pak nastávají bolesti břicha při močení, bolestivý výron semene v noci, horečky, pocity na zvracení · příznaky kapavky se nemusí vůbec projevit, jde ale asi jen o 10 procent nakažených · kapavka je jedna z nemocí, jejíž léčení je korigováno zákonem, je povinné * kapavka ženská · při nákaze způsobuje kapavka zánět děložního dna a močové trubice, varovným signálem je tedy pálení při močení, výtok, případně krvácení mimo periodu, hnis a zarudnutí · někdy kapavka postihne i žlázky na malých pyscích a na ústí močové trubice · v takovém případě se může vytvořit absces, který se projeví silnou bolestí při chůzi či sezení · skoro u poloviny nakažených žen se příznaky nemusí projevit, nebo se projeví velmi slabě · při neléčení kapavky může dojít k zánětu děložní sliznice, vejcovodů a malé pánve · dostaví se velké bolesti v podbřišku, horečky, bolest při styku a zvracení. · při dále neléčené nebo špatně léčené kapavce může dojít až k neplodnosti, častým potratům nebo komplikacím při těhotenství * léčba: širokospektrální antibiotika, klidový režim, nedráždivá strava, zákaz požívání alkoholických nápojů, po dobu léčby zákaz pohlavního styku i jakéhokoliv sexuálního dráždění, zvýšená hygiena pohlavních orgánů, časté mytí rukou Měkký vřed (Ulcus molle) * prudké onemocnění genitálu * původce: Haemophilus ulceris mollis Ducreyi * přenos výhradně pohlavním stykem, nakažlivost vysoká * inkubační doba: 4 – 7 dní * potíže při močení, vřed o průměru 3 až 20 mm na zevním genitálu, snadno krvácí, bolestivý * výskyt vředů: muži – předkožka, žalud, věnčitá brázda, uzdička; ženy – velké stydké pysky, kolem močové trubice, v perianální krajině * pokud se včas nezahájí léčba, mohou se vředy spojit a rozrůst se do velkých a bolestivých ložisek a přesunou infekci do lymfatických uzlin v oblasti třísel * pokročilým stadiem nemoci je bolestivé zduření mízních uzlin, jejich prasknutí a vytvoření píštělele, z níž vytéká žlutozelený hnis zbarvený krví * podléhá ohlašovací povinnosti * léčba: antbiotika Granuloma inguinale * nazývaná také „pátá pohlavní choroba“ * onemocnění subropických a tropických krajů, v ČR podlého ohlašovací povinnosti * původce: Calymmatobacterium granulomatis * inkubační doba: 7 – 50 dní * napadá kůži a podkoží pohlavních orgánů a nejbližšího okolí * u mužů postihuje nejčastěji předkožku, u žen stydké pysky * nemoc se projeví na zevních genitáliích jako nebolestivá papula, pomalu se zvětšuje a mění se ve vřed * vřed se nehojí, roste, spojuje se s ostatními a vyplňuje se granulacemi, snadno krvácí * zánět se šíří do třísel až k análnímu otvoru * nemoc může způsobit znetvoření, případně úplné rozrušení genitálu nebo uzavření močové trubice * důsledkem komplikací u tohoto onemocnění je anální a vaginální zúžení nebo zúžení močové trubice * léčba: antibiotika nebo sulfonamidy, pokročilé stadium – chirurgický zákrok Lymphogranuloma venerum (venerický lymfogranulom) * vyskytuje se v subropických a tropických oblastech, ohlašovací povinnost * původce: Chlamydia trachomatis * inkubační doba: 7 – 21 dní * nemoc postihuje mízní uzliny (tříselné u mužů, pánevní u žen) a mízní cévy * projevy: malá nebolestivá papula na genitálu, ta se rozpadá do malého vředu velikosti čočky, který se může snadno zhojit a infikovaná osoba jej snadno přehlédne * za 1 až několik týdnů dojde ke zduření uzlin na jedné a krátce poté na druhé straně, což mírně bolí * uzliny zhnisají, po nějaké době změknou, tvoří se abscesy (zánětlivá hnisavá ložiska), které perforují četnými píštělemi * léčba: antibiotika Virové infekce * viry obsahují molekulu ribonukleové (RNA) nebo deoxyribonukleové (DNA) kyseliny ve formě spirálně upořádaného řetěze nukleotidů – proto se viry dělí na dvě záladní čeledi – DNA a RNA Herpes simplex * 2 významné sérotypy – HSV-1 a HSV-2 * HSV-2 zapříčiňuje opar genitální * přenáší se kontaktem – líbáním, pohlavním stykem, nepřímo společným používáním věcí * nákazy mohou probíhat ve 2 fázích – primoinfekce nesoucí klinické příznaky chřipkových onemocnění s malými puchýřky – takto první fáze se nemusí vůbec dostavit * po vyléčení primoinfekce příznaky mizí, ale virus v těle zůstává – je v latentní fázi * když dojde k oslabení organismu, virus se probudí a projeví se ve formě charakteristického puchýřku * genitální opar může doprovázet nepříjemná pálivá bolest při močení, u mužů se opar vyráží na žaludu, ženy postihuje na zevní části pohlavního ústrojí, při vhchodu do pochvy, ve vagíně, na děložním čípku * bolestivé zduření tříselných lymfatických uzlin, únava, malátnost, nechutenství * virus se šíří zvláště nervově, v senzorických neuronech se usadí na celý život a může se aktivovat různými stimuly: trauma, věk, emocionální stres, horečka, UV záření, únava a vyčerpání, menstruace * příčiny se mohou kombinovat * inkubační doba 3 – 5 dnů * těhotná žena s genitálním oparem – porod se provádí císařským řezem * léčba: antivirové přípravky Molluscum contagiosum * infekční kožní onemocnění * nejčastěji jsou postiženy děti do 10 let věku * původce: Poxvirus molluscae * přenos přímým stykem nebo kontaminovanými předměty, v dospělosti je běžný přenos pohlavním stykem * inkubační doba: 3 týdny až 3 měsíce, v průměru 6 týdnů * projevy: papulky (pupínky) na zevním genitálu, vnitřních plochách stehen, podbřišku, perianální a gluteální oblasti; u dětí v obličeji, na víčkách a jinde * léčba: abraze ostrou lžičkou, při rozsáhlejších projevech se povrch rozrušuje a potírá jodovou tinkturou Kondylomata (Condylomata acuminata) * nejčastější choroba ze skupiny virových přenášena pohlavním stykem * česky genitální bradavice nebo venerické bradavice * výskyt nejvíce ve věku 20 – 30 let * původce: virus ze skupiny papilomavirů (HPV) * inkubační doba: 1 – 8 měsíců, průměrně asi 2 měsíce * projevy: drobné bílé nebo růžové bradavičnaté útvary, rychle se množí a zvětšují v květákovité nebo hřebínkovité útvary, při dotyku snadno krvácejí * výskyt: muži – v předkožkovém vaku, ve věnčité brázdě, kolem uzdičky, na žaludu, v ústí močové trubice, kolem análního otvoru; ženy – na velkých a malých stydkých pyscích, ve vchodu poševním, v okolí konečníku * infekce HPV virem však může být také asymptomatická * léčba: chirurgické odstranění, destruktivní fyzikální nebo chemické metody Moluska (molluscum contagiosum) * původce: poxvirus * může se projevit u dětí i dospělých * přenos u dětí – nahodilý kontakt (většinou v oblasti zadečku, genitálií a očních víček), přenos u dospělých – sexuální styk * nemoc se může plést s mateřskými znaménky, kuřími oky, kožním růžkem nebo stařeckými bradavicemi * inkubační doba: 3 týdny – 3 měsíce * moluska jsou typicky polokulovité, hladké, barvy kůže nebo nažloutlé či narůžovělé s centrální vkleslinou * kolem genitálií, v oblasti břicha, kdekoliv na kůži i osamoceně * léčba: seškrabávání ostrou lžičkou Chlamýdie * původce: Chlamydia trachomatis * bakteriální původ, přenos pohlavním stykem (vaginální orálním i analním), kapénkovou infekcí, z matky na dítě * způsobují neplodnost u žen i u mužů * ročně se nakazí asi 100 milionů osob * zákeřnost choroby spočívá především v jejím latentním stádiu, nakažený na sobě několik let nemusí pozorovat žádné příznaky * sekundárně rozvinutá fáze infekce se projevuje stejnými symptomy jako běžná léčitelná bateriální napadení pohlavních orgánů či virové nákazy * inkubační doba: 1 – 3 týdny * plicní forma chalmýdií je původcem akutního respiračního onemocnění projevujícího se dusivým kašlem, bolestí v krku, chrapotem a horečkou, může vést k závažným onemocněním plic, příznaky se podobají intenzivnější chřipce – pocit únavy, neobvyklé škubání svalů, bolesti kloubů nebo břicha, angína, bolesti zubů · při neléčené infekci se mikroorganismy chlamýdií mohou šířit do nervových tkání, do mozku nebo do svalů a kloubů · napadají také imunitní systém, což způsobuje chronický únavový syndrom * pohlavní nemoc – prvním příznakem infekce je bolestivý vřed na genitálu · po několika dnech se objeví horečka doprovázena zimnicí · zduření lymfatické uzliny v oblasti třísel · v ženském těle chlamýdie postihují buňky dělohy, močovou trubici, konečník · infekce se šíří dále, vyvolává záněty čípku a v závěru může způsobit závažné poškození celého pohlavního ústrojí · narušená sliznice je příčinou slepení vejcovodů a následného vzniku rizika mimoděložního otěhotnění nebo rozpadu vaječníků a dělohy, který vede k neplodnosti · u již těhotných žen hrozí zvýšené riziko samovolného potratu nebo předčasného porodu · novorozenec – novorozenecká slepota nebo pneumonie · většina případů u žen však probíhá asymptomaticky nebo bez doprovodu výraznějších projevů · méně časté příznaky – hlenohnisavý výtok a pálení ve vagíně, pálení při močení, častější nutkání na močení, bolesti břicha nebo podbřišku, bolestivý pohlavní styk, silnější menstruace, krvácení v průběhu menstruačního cyklu · u mužů bývá nejčastěji poškozená močová trubice, nadvarlata, rektum a konečník · chlamýdie u mužů vyvolávají uretritidy (záněty močové trubice) · inkubační doba je v těchto případech 10 – 20 dní, po nichž se objevuje pálení v močové trubici a hnisavý, občas nažloutlý výtok různé síly a intenzity (od jedné kapky, přes zvlhnutí až po silný výtok) · klinický obraz se podobá lehčímu průběhu kapavky * třetí forma pohlavní nemoci, nejméně častá, napadá oči, kde se infekce rozvíjí jako zánět spojivek, který v případě neléčení může vést až k oslepnutí * léčba: antibioticky nebo pomocí chemoterapeutik se specifickým (obvykle zvýšeným) dávkováním Prvoci Trichomoniáza (Trighomoniasis) * výskyt po celém světě, u nás patří k nejrozšířenějším parazitárním chorobám vůbec * výskyt: nejčastěji v pochvě ženy * původce: bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) * inkubační doba: 4 – 20 dnů, obvykle týden * přenos převážně pohlavním stykem * projevy: výtok řídkého charakteru, je zbarven žlutě až žlutozeleně a po zaschnutí zanechává na prádle žluté skvrny, výtok je cítit sladce mdle až dusně, někdy až s hnilobným nádechem, pálení, svědění v oblastech pochvy, bolesti při pohlavním styku, zarudnutí a zduření zevních pohlavních orgánů, pocit častého nucení k močení * někdy dochází ke zvětšení místních lymfatických uzlin * u mužů se většinou onemocnění neprojevuje, působí jako přenašeči infekce; komplikací u neléčené chronické infekce však může být zánět prostaty a semenných váčků * v případě těhotenství může infekce vyvolat předčasný porod a je příčinou nízké porodní váhy novorozence * léčba: chemoterapeutika, antibiotika, vaginální tablety, důležitá léčba obou partnerů Houby * houbová onemocnění jsou způsobena plísněmi * plísně se vyskytují na povrchu našeho těla, v zažívacím traktu, ve vagíně, v konečníku Vaginální kandidóza (Candidosis) * původce: kvasinka Candida albicans * inkubační doba: 2 – 5 dní * kvasinky žijí saprofyticky na sliznicích a kůži a za určitých okolností přecházejí ve formu parazitární * příznaky: ženy – ve vulvě jsou patrné roztroušené drobné bělavé povláčky, v pochvě je mazlavá až hrudkovítá hmota, která se podobá tvarohu, výtok se nemusí objevit, svědění, bolestivost, otok rodidel, bělavý výtok; muži – bělavý povlak na genitálu, svědění, bolest * může dojít k poruchám menstruace, opakujícím se zántům dělohy, vaginálním zánětům, zánětům močového měchýře a vaječníků, poklesu tvorby pohlavních hormonů, ke snížení sexuální touhy * nemoc se objevuje po stresu, únavě, konzumaci většího množství alkoholu nebo po antibiotické terapii * kandidóza postihuje rovněž ústa * léčba: antimykotika Tinea inguinalis * dermatofytóza; infekční mykotické (houbové) onemocnění postihující tříselnou oblast * jedna z nejběžnějších mykóz * přenáší se přímým kontaktem, prostředníctvím společně užívaného prádlo, vlhkých ručníků atd., autoinokulací (přenosem z jednoho místa organismu na jiné) nebo při současném působení teplého a vlhkého prostředí * příznaky: svědivá začervenalá mapovitá ložiska na vnitřní straně stehen, popř. šourku, hráze nebo hýždí * mohou vznika malé puchýřky * léčba: antimykotické přípravky Veš muňka (filcky) * původce: veš muňka * vyskytuje se na ochlupených místech, většinou okolo genitálu * přenos pohlavním stykem, prostřednictvím ložního prádla a povlečení, ručníku, prkýnka na toaletě, dokonce i ze sedaček v MHD * v posledních letech dochází ve vyspělých zemích ke snižování výskytu tohoto druhu vši, což souvisí se současným módním trendem – vyholování intimních partií a podpaží * onemocnění podléhá ohlašovací povinnosti všech sexuálních partnerů * příznaky: po pokousání muňkami dochází ke svědivé vyrážce, kůže lehce krvácí, což nakažený pozná na spodním prádle, objevují se strupy nebo ekzémy * symptomatický je vznik až několik centimetrů velkých namodralých skvrn na kůži v důsledku působení enzymu, který mají paraziti ve slinách a který tímto způsobem působí na krevní barvivo * tyto příznaky se objeví na místech, kde muňky přežívají * léčba: volně prodejné přípravky proti zavšivení Prevence pohlavně přenosných nemocí * nejdůležitějším faktorem při uplatňování prevntivních opatření je informovanost společnosti * nejlepší cestou, jak podávat dětem potřebná fakta, je začlenit sexuální výchovu do učebních osnov * hlavní příčiny šíření pohlavních chorob: · promiskuita – časté střídání sexuálních parnerů · prostituce – časté střídání sexuálních partnerů s hlavní motivací výdělečnou · homosexualita – celosvětově se stále více podílí na přenosu pohlavních nemocí · mezinárodní pohyby obyvatelstva – turistický ruch a jiné mezinárodní pohyby lidí · zneužvání drog * prevence: · sexuální abstinence – zcela spolehlivá nejen při prevenci přenosu pohlavních chorob, ale také jako antikoncepční metoda; kompenzací může být masturbace · trvalá partnerská věrnost – předpokladem je, aby oba partneři byli zdraví již v době seznámení · počkat s pohlavním životem – doporučuje se zahajovat pohlavní život až po několikaměsíční známosti · promiskuita – častě střídání sexuálních partnerů je rozikové nejen z hlediska nakažení pohlavně přenosnou nemocí; často k navázání známosti dopomáhá alkohol či jiné drogy, které snižují soudnost a ovluvňují chování; člověk tak nedodržuje zásady bezpečného sexu, i když se jmi jindy řídí · kondom – musí se používat po celou dobu sexuálního styku; v žádném případě nezabraňují přenosu pohlavních chorob, pouze snižují riziko jejich přenosu · vyhýbat se určitým způsobům sexuálního chování – sexuální techniky, které poškozují sliznice jsou vysoce rizikové při přenosu pohlavních chorob; mezi takové praktiky patří: sado-masochismus, styk do konečníku nebo pohlavní styk při menstruaci · pravidelná návštěva gynekologa · trichomoniáza – obezřetná volba parnera v intimním životě a dodržování hygienických zásad · vaginální kandidóza · pečlivá hygiena genitálií · nenosit spodní prádlo ze syntetických materiálů ani příliš těsné kalhoty, aby se nevytvářelo vlhko a teplo · po stolici se utírat směrem odpředu dozadu (od vagíny), aby se zabránilo přenosu Candidy z konečníku do pochvy · během pohlavního styku používat zvlhčovací gely · vyvarovat se příliš častémusprchování, neboť tím se může porušit normální bakteriální rovnováha · omezovat potravu s vysokým obsahem cukru