Sociologie pro speciální pedagogy
Úvod
Lenka Slepičková

Výuka: sudé středy, 14.50 – 16.30 (učebna 50)
Vyučující:  Lenka Slepičková
E-mail:  42916@mail.muni.cz (ale spíš mi nepište)
Konzultační hodiny: úterý 13.00 – 14.00; místnost S5D (suterén)

PROGRAM
18. 9.  Úvod: Sociologie jako věda o moderní společnosti, zakladatelé sociologie
2. 10. Vybrané sociologické pojmy (norma a deviace, funkce a dysfunkce, stigma, exkluze, inkluze)
16. 10. Sociologie rodiny (funkce rodiny, nukleární a rozšířená rodina, aktuální rodinné fenomény)
30. 10.  Sociologie dětství a rodičovství (přednáší Victoria Shmidt)
13. 11. Sociologie medicíny (medicinalizace, patologie, sociální obsah nemoci a postižení)
27. 11. Sociologie vzdělávání (nezamýšlené důsledky vzdělávání, podoby vzdělávání v současných
společnostech, gender a vzdělání)
10.12. Úvod do sociologie postižení a normality, Postmoderní společnost a její teoretikové (Bauman,
Beck, Giddens)

Sylabus
Prezentace
Ukončení
Narušení výuky (praxe)
Dotazy

Co je to sociologie? Co o ní víme?
lPříbuzné obory:
lPsychologie
lHistorie
lAntropologie
lEkonomie
lPolitologie
lPrávo
knihovna.bmp

V čem se liší?
lMá vlastní objekt zájmu?
lMá vlastní metodu poznání?
l

Co je pro sociologii specifické?
lVlastní soubor otázek ke zkoumání lidského jednání a vlastní interpretační rámec
lLidská jednání jako prvky širších konfigurací; jednání jako chování naplněné smyslem
lČlověk jako člen sítě vzájemné závislosti
lSnaha vidět v individuálním sociální, v konkrétním obecné, ukázat, jak se naše individuální
biografie proplétá s historií – sociologická imaginace
lSociologie jako věda reflexivní
lSociologie jako věda multiparadigmatická
lVztah sociologie a zdravého rozumu
l
l

Vztah mezi chováním a jednáním
1. Řežou se do ruky
http://www.b-hillenbrand.homepage.t-online.de/blutsbrueder.jpg
Aron Ralston s režisérem filmu 127 hodin Dannym Boylem

Vztah mezi chováním a jednáním
2. Neměla děti
https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQt94GvnmYz_Q-8afl-HoogBH-BwwQzGc9bZymZiwbxX50
TeugHMA

Vztah mezi chováním a jednáním
3. Vystavuje mrtvé ryby


O nebezpečí etnocentrismu a významu porozumění
l Nacirema mají velice extrémní zvyk, rituál zaměřený na své tělo. Tento rituál ... je založen na
víře, že tělo je v podstatě ošklivé a mající tendenci k zániku. Nacirema se věnují složitým
rituálům, pro které mají speciální svatyně, vestavěné do jejich sídlišt. V takové typické svatyni
je řada významných objektů. Na stěně každé takové svatyně je speciálně konstruovaná skříňka, ve
které jsou přechovávány magické roztoky a talismany.Ty jsou opatřovány od mocných šamanů, kteří
instruují bylinkáře, jak tyto preparáty připravil Tyto přípravky jsou velice drahé...
l
§(Disman: Jak se vyrábí sociologická znalost)

Sociologie jako „umění nedůvěry“
l
l„Klást sociologické otázky pak předpokládá, že se člověk chce dívat o něco dál, za běžně přijímané
či oficiálně vymezené cíle lidského jednání. Předpokládá to, aby si byl do jisté míry vědom toho,
že lidské záležitosti mají různé významové roviny, z nichž některé jsou skryty vědomí každodenního
života.“
l
l(Petr Berger, Pozvání do sociologie, str. 34)

Sociologická imaginace
l„… Umožňuje pochopit širší historickou scénu v jejím významu pro vnitřní život a pro vnější
životní dráhu různých jednotlivců.“
l„… pomáhá pochopit historii a biografii a její vzájemný vztah ve společnosti. To je její úkol a
příslib.“
l
lCh. W. Mills, Sociologická imaginace, str. 9

l
l
l„Sociologie se snaží zjistit, kam společnost směřuje, a nijak zvlášť se jí to nedaří. To, co
sociologie říká například o sociálním kapitálu, najdeme už v Balzacovi. To, co nám sděluje o úpadku
vzdělanosti, se dočteme v Lewisově románu Babbit. Typickou vlastností sociologie je, že všechno se
snaží vyjádřit hodně šroubovaně  a nesrozumitelně. Tím teprve má vzniknout dojem té správné
exaktnosti. Kdyby sociologové více četli romány, grantové agentury by ušetřily hodně prostředků na
výzkumy.“
l
l

Sociologie jako věda o společnosti
lSpolečnost = souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých a to v určitém historickém,
prostorovém, kulturním a sociálním kontextu

K čemu je to dobré?
lZdokonalování, pokrok, praktická aplikace
lBudování obecných zákonů (teorií) o chování jevů/objektů a umožnění spojovat dohromady naše
poznání a předpovídat neznámé jevy - organizace empirického poznání
l

Ještě něco?
lRozvoj kritického myšlení (brání předsudkům, stereotypům a manipulovatelnosti)
lLepší porozumění světu kolem nás a našemu životu
lVyvíjí senzitivitu, umožní nám vidět dosud neviděné
lDá se praktikovat každý den
l

Historické a společenské souvislosti vzniku sociologie
lPrvní pol. 19. stol. (prům. revoluce, Velká francouzská revoluce)
lPřechod společnosti od tradiční k moderní (prům. revoluce)
lZhroucení kontrolních mechanismů, mocenské legitimity a způsobu výkladu světa
lSnaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti

Co se tehdy stalo?
lIndustrializace
lSekularizace
lUrbanizace
lRacionalizace
lProměňuje se legitimita moci
lVznik centralizovaných národních států a jejich byrokracie
lVyvíjí se komplexní tržní systém (práce a půda se mění ve zboží, vliv peněz)
lSoukromá a veřejná sféra se oddělují
lDůraz na získaný status, nikoli na status připsaný
lVzniká „moderní člověk“
prům revoluce.jpg

Otcové zakladatelé
lAugust Comte (1798 – 1857)
lfrancouzský filozof
lhledání nové stability společnosti – „Před mými zraky se rozpadl řád“
lidea o reformě společnosti prostr. vědy, kterou je třeba systematizovat a nově promyslet
lhierarchie věd, sociologie jako nejvýznamnější a nejkomplexnější věda
lPozitivismus – požadavek studovat reálné, zkušeností ověřitelné zkušenosti – pozorování má být
řízeno a jeho výsledky interpretovány pomocí teorie, cílem je rozvinout abstraktní teoretické
principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a
modifikovat:
lPředmětem vědy mohou být pouze fakta, zjišťována přímou zkušeností
lveškeré pravdivé a hodnotné poznání může  být dosaženo pouze pomocí empirických metod
lk pokroku lidského poznání dochází kumulací vědění
lpřír., spol. nebo lidská skutečnost mohou být zkoumány stejnými metodami, jejichž ideálním modelem
jsou přírodní vědy
ltemito metodami lze řešit i společensko-politické a morální otázky
l
l
lVědět, aby bylo možno předvídat a předvídat, aby bylo možno řídit
August Comte.jpg

Émile Durkheim (1858 – 1917)
lzaložil první katedru sociologie ve Francii, založil první odborný sociologický časopis
lPravidla sociologické metody – sociologie se může stát objektivní vědou po vzoru věd přírodních,
má přitom svůj specifický objekt bádání (odmítání biologického, psychologického či jiného
redukcionismu)
lsociologie má studovat sociální fakta, tedy vše, co má sociální povahu, zvnějšku působí na lidské
jednání a determinuje je
lPožadavek studovat sociální fakta jako věci
lSpolečnost jako skutečnost zvláštního druhu, existující nezávisle na jednotlivcích a zkoumatelná
metodami stejnými, jako jsou metody přírodních věd
lSebevražda
lAnomie, dělba práce, náboženství
Emile Durkheim.jpg

Max Weber (1864 – 1920)
lSociologie jako věda o sociálním jednání
lChápající sociologie
lSpolečnost jako suma individuálních aktérů
lProtestantská etika a duch kapitalismu
lPanství, racionalita, byrokracie, věda
Max Weber.bmp

Georg Simmel (1858 – 1918)
lFormální sociologie
lFormy zespolečenštění – základní formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru
a v jejichž rámci se veškerá mezilidská interakce odehrává
lEsejistická forma psaní
lPeníze v moderní kultuře
lMóda, cizinec atd.
Georg Simmel.bmp

Karel Marx (1818 – 1883)
lMaterialistické pojetí historie
lHistorie lidstva = dějiny třídního boje
lKapitalismus má být nahrazen beztřídní společností (společné vlastnictví výrobních prostředků)
lKapitál – asymetrie v postavení vlastníka a nevlastníka v procesu výroby – vyrobená nadhodnota
připadá kapitalistovi
Karl Marx.jpg