Metodologie 2: Lekce 4 Lenka Slepičková OPAKOVÁNÍ: V kvantitativním výzkumu se obvykle setkáme s těmito kroky: – –formulace problému a výzkumné otázky –informační příprava výzkumu –formulace hypotéz –rozhodnutí o populaci a vzorku –pilotní studie –rozhodnutí o technice sběru informací –operacionalizace –konstrukce nástrojů pro tento sběr; –předvýzkum; –sběr dat; zpracování dat –analýza dat –interpretace, závěry Populace x vzorek Základní soubor x výběrový soubor xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx X x x x x x x x x x x Redukce populace na vzorek •Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme •Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné • • Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? Výběr vzorku I. Výběry zajišťující reprezentativitu •Náhodný výběr – každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že se do vzorku dostane -Reprezentuje známé i neznámé vlastnosti populace -Jsme schopni vyčíslit, jak se vzorek liší od populace •- Prostý náhodný výběr, systematický výběr, náhodný stratifikovaný výběr, vícestupňový náhodný výběr •Kvótní výběr – imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace -Omezujeme se jen na několik málo proměnných -Musíme populaci znát •- Závislost na tazateli atd. Systematický výběr – každá n-tá jednotka ze seznamu (první ale musí být vybrána náhodně!), stratifikovaný – populace je rozdělena do skupin (například studenti jednotlivých ročníků) a vybírá se náhodně z těchto skupin, vícestupňový – nejprve se náhodně vybírají uskupení (okresy), pak teprve jedinci atd. Výběr vzorku II. Výběry nezajišťující reprezentativitu •Samovýběr •Účelový výběr – je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat •Dostupný výběr •Anketa – odpovídá ten, kdo má zájem •Sněhová koule •- Velké omezení pro generalizaci našich závěrů Problém samovýběru; Orientační návod pro vztah mezi velikostí základního a výběrového souboru (Gavora, 2010) Základní soubor Výběrový soubor 100 80 200 135 300 169 400 196 500 217 1000 278 1500 357 10000 370 Pilotní studie •cílem je zjistit, zda je náš výzkum např. v dané populaci vůbec možný •ověřuje, zda informace, kterou požadujeme, v naší populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná •je prováděna např. na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat •často kvalitativní techniky •důležitá hlavně tehdy, pokud nemáme opravdu hlubokou znalost o zkoumané populaci Techniky sběru dat v kvantitativním výzkumu •Standardizované techniky: Striktně jednotné podněty a volba z předem připraveného souboru kategorií. •Pozorování – přímé, nepřímé •Rozhovor – strukturovaný/polostrukturovaný, osobní/telefonický •Dotazník •Obsahová analýza textů, dokumentů •Sociometrie a vytváření sociogramu nebo sociometrického indexu •Kombinace různých technik sběru dat - experiment • Předvýzkum •účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů (př. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali •zkoušíme i analytický postup Pozorování •Přímé, nepřímé •Zúčastněné, nezúčastněné •Pozorovací arch, do kterého se zaznamenávají pozorované kategorie •Zaznamenává se výskyt jevů/trvání jevů •Vyhodnocuje se frekvence (četnost) výskytu, nebo sekvence •Je možné slučovat kategorie atd. Př. Flandersův systém na pozorování komunikace ve třídě Řeč učitele 1.Akceptuje žákovy city 2.Chválí a povzbuzuje 3.Akceptuje žákovy myšlenky nebo je rozvíjí 4.Klade otázky 5.Vysvětluje 6.Dává pokyny nebo příkazy 7.Kritizuje nebo prosazuje vlastní autoritu Řeč žáka 8. Odpovídá 9. Hovoří spontánně Ostatní kategorie 10. Ticho. Pauzy. Zmatek „Vím, že se někteří z vás necítíte dobře (1), nedejte se znechutit (2) a zkoušejte dál (6).“ „Výborně, Bětko“ (2). „Dobře, dál“ (6) „Dobře, to byl jeden názor, kdo má jiný?“ (3) viz Gavora (2000) Nevhodné správanie žiakov •Pozorované kategórie javov: •použitie mobilu •našepkávanie •vyslovenie vulgarizmu •svojvoľné opustenie lavice •položenie "sabotážnej" otázky učiteľovi •slovné napadnutie spolužiaka •fyzické napadnutie spolužiaka • Schéma na pozorovanie interakcie matky s dieťaťom pri jedení (vek dieťaťa 3-8 rokov) Matka umožňuje dieťaťu voľbu jedla. áno nie Matka umožňuje dieťaťu rozhodovať o množstve jedla. áno nie Matka sa pýta, či dieťaťu jedlo chutí. áno nie Matka chváli dieťa, keď dobre je. áno nie Matka žiaka, aby dieťa pri jedení správne sedelo. áno nie Matka žiaka, aby dieťa pri jedení neodchádzalo od stola. áno nie Matka je súčasne s dieťaťom. áno nie Matka sa počas jedenia priateľsky rozpráva s dieťaťom. áno nie Obsahová analýza •různé typy dokumentů a textů 1.Vymezení základního souboru a výběrového souboru 2.Vymezení významové jednotky, stanovení analytických kategorií 3.Kvantifikace významových jednotek 4.Interpretace zjištěných frekvencí Příklad hypotézy •Příručky péče o dítě z posledních pěti let obsahují více prvků liberální péče/výchovy než příručky starší. •Ve zpravodajství veřejnoprávních televizních stanic jsou osoby s postižením zobrazovány méně stereotypně než ve zpravodajstvích komerčních televizních stanic. Škála určování obtížnosti učebního textu (Průcha 1984, 1998) Jednoduchý jazyk 1 2 3 4 5 N Složitý jazyk Těžké pojmy 1 2 3 4 5 N Přiměřené pojmy Podrobný výklad 1 2 3 4 5 N Všeobecný výklad Zajímavý text 1 2 3 4 5 N Nudný text Dotazník •Respondent = osoba, která vyplňuje dotazník •Položka/otázka = prvek dotazníku •Administrace dotazníku = způsob zadávání dotazníku •Průvodní dopis • „Prosím, abyste neotáleli s vyplněním dotazníku, protože jsem v časové tísni.“ Sestavujeme dotazník •Co má vliv na jeho podobu? -koncepty a indikátory, které jsme pro ně vyvinuli – zahrneme měření závislé proměnné, nezávislé proměnné a demografických údajů -způsob, jakým budeme analyzovat data -administrace dotazníku Co všechno měříme otázkami v dotazníku? 1.Chování (co lidé dělají) 2.Postoje (co si myslí, že je žádoucí) 3.Znalosti 4.Charakteristiky respondenta 5.