Poznámka:
Uvedený článek bude publikován v upravené verzi v roce 2014. V této podobě se jedná
pouze o pracovní verzi, neslouží k citování, pouze k Vašim studijním účelům.
VÝVOJOVÉ ŠKÁLY JAKO KRITÉRIA HODNOTÍCÍ
JAZYKOVÉ A SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI
DĚTÍ S TĚŽKÝM SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM
Radka Horáková
Vývoj řeči u dětí s těžkým sluchovým postižením má podle V. Lechty (2002) odlišnou
genezi od řečového vývoje dětí slyšících, u kterých se jazykové schopnosti rozvíjejí
spontánně. Pro většinu dětí s těžkým sluchovým postižením je typický omezený, přerušený a
opožděný vývoj řeči, přičemž charakteristika řečového vývoje se odvíjí od stupně sluchového
postižení, věku a dosaženého stádia vývoje řeči před vznikem sluchové vady, případně na
přítomnosti dalšího, přidruženého postižení (zrakového, somatického, mentálního,
psychického). Dalšími faktory determinujícími řečový vývoj z kvalitativního hlediska, jsou
podle V. Lechty (2002) zejména exogenní sociální činitelé – podnětnost rodinného prostředí
především z hlediska efektivní obousměrné komunikace, dále včasná diagnostika, reedukace a
rehabilitace sluchových funkcí.
Z řady provedených výzkumů jednoznačně vyplývá, že děti, u nichž bylo sluchové
postižení odhaleno včas a adekvátně kompenzováno, dosahovaly lepších výsledků při
hodnocení srozumitelnosti řeči, jazykového vývoje, úrovně slovní zásoby, sociálního a
emocionálního vývoje a sebehodnocení, oproti dětem se sluchovým postižením
identifikovaným v pozdějším věku (srov. Yoshinaga-Itano, Ch., Coulter, D., Thomson, V.,
2000; Spencer, P., E., Marschark, M., 2010 aj.). Indikace vhodných kompenzačních pomůcek
je tedy nezbytným předpokladem pro stimulaci sluchových drah a následný rozvoj mluvené
řeči u dítěte. Jak uvádí M. Lejska a kol. (2009), centrální část sluchového orgánu se funkčně
vyvíjí a uzrává pouze při aferentní aktivitě přicházející z kochley. Pokud stimulace sluchadly
nebo kochleárním implantátem není včas zajištěna, postupujícím časem se schopnost využít
zvukové podněty sluchovými centry výrazně snižuje.
Percepce řeči a následně její motorické realizace je pozvolný a časově náročný proces,
zvláště pak to platí v případě dětí s postižením sluchu. Zhodnotit efekt dané kompenzační
pomůcky a její přínos v oblasti vnímání mluvené řeči lze zejména u malých dětí poměrně
obtížně. Obvykle se spoléháme na pozorování dítěte a jiné behaviorální metody (např.
vyšetření VRA - Visual Reinforcement Audiometry, VPA - vizuálně posílená audiometrie1
apod.) Podle M. Lejsky a kol. (2009) neexistuje žádná objektivní metoda prokazující, jak dítě
zesílený zvuk zprostředkovaný užívanou kompenzační pomůckou skutečně slyší. Vývoj
komunikačních schopností dítěte s těžkým sluchovým postižením lze tedy dopředu jen velmi
těžko odhadnout. V tomto ohledu je tedy nezbytná úzká spolupráce s rodinou dítěte za
podpory speciálních pedagogů2
, kteří mohou odborným lékařům - foniatrům poskytovat
zpětnou vazbu nejen o reakcích dítěte na zvukové podněty, ale o jazykovém vývoji a
projevech dítěte v přirozeném prostředí.
Pro zhodnocení přínosu a funkčnosti dané kompenzační pomůcky, a s tím úzce
souvisejícího jazykového a sociálního vývoje dítěte s postižením sluchu raného věku, užívají
speciální pedagogové/logopedi řadu nástrojů. Výrazné místo v oblasti posouzení funkčnosti
sluchadel a kochleárního implantátu u dětí a hodnocení úrovně jejich sluchového vnímání,
zaujímá test Lingových zvuků. Ten zahrnuje šest různých zvuků řeči, které jsou rozprostřeny
napříč celým řečovým spektrem (Ling, D., 2002). Dále jsou užívány různé vývojové škály a
testy sluchové percepce. Nejčastěji se jedná o dotazníky vývoje komunikace, které vyplňují
rodiče dětí ve spolupráci s odborníky z oblasti speciální pedagogiky. Jedná se např. o ELF
dotazník (Early Listening Function), LittleEARS Auditory Questionnaire Items, nebo ITMAIS
dotazník (Infant Toddler Meaningful Auditory Integration Scale).3
Informace získané
prostřednictvím těchto dotazníků mohou lékaři - foniatři, či další odborníci provádějící fitting
příslušné kompenzační pomůcky, velmi dobře využít. Pro posouzení aktivní a pasivní slovní
zásoby, úrovně porozumění řeči či hodnocení výslovnosti, jsou užívány testy jako např.
PPVT - 4 Test (Peabody Picture Vocabulary), PLS - 5 Test (Preschool Language Scales),
CASL (Comprehensive Assessment of Spoken Language) nebo TACL-3 (Test of Auditory
Comprehension of Language) apod. Výše uvedené dotazníky a testy se užívají převážně
v zahraničí. Některé, jako např. IT-MAIS, jsou přeloženy do českého a LittleEARS do
slovenského jazyka. Postupně se pracuje na jejich modifikaci pro české prostředí a rozšiřuje
se tak stávající baterie testů užívaných pro posouzení vývoje dítěte se sluchovým postižením
ve zkoumané oblasti.
1
Užíváním této metody se poradce střediska rané péče Tamtam aktivně účastní procesu diagnostiky.
2
Jedná se o speciální pedagogy působící ve střediscích rané péče pro sluchově postižené, či speciálně
pedagogických centrech pro sluchově postižené.
3
Více na http://firstyears.org/tests/funclang.htm, srov.
http://www.gallaudet.edu/clerc_center/information_and_resources/cochlear_implant_education_center/resources
/suggested_scales_of_development_and_assessment_tools.html.
Provedení výzkumného šetření:
Výzkumný cíl:
Hlavním cílem výzkumného šetření, které mělo kvalitativní charakter, bylo zhodnotit
jazykové dovednosti a sociální začlenění jednoho chlapce předškolního věku s těžkým
sluchovým postižením. K tomuto účelu byla využita jednotná měřítka vývoje vytvořená
Victorijí McDonell ze společnosti Cochlear Ltd. (Czech translation of Integrated Scales of
Development from Listen Learn and Talk. N34335F ISS1 APR10 CZ). Parciálním cílem pak
bylo zjistit, jak tato měřítka vývoje a jejich interpretace rodiči, pracovníky speciálně
pedagogického centra pro sluchově postižené (dále SPC) a učitelkami mateřské školy, kde je
zkoumané dítě zařazeno, odpovídá aktuálnímu stavu osloveného chlapce.
Průběh výzkumného šetření:
Ze všech šesti klíčových oblastí vývoje, které vývojové škály společnosti Cochlear
(Integrated Scales of Development from Listen Learn and Talk) hodnotí, byly pro účely
tohoto kvalitativního výzkumného šetření vybrány pouze tři - oblast expresivní složky řeči,
oblast rozumového vývoje a sociální komunikace. Jednotlivé oblasti obsahovaly následující
položky:
Expresivní složka řeči
- Tvoří dítě ve větě gramaticky správné tvary?
- Odpovídá dítě správně na otázky typu: „Kdy padá sníh?“ nebo „Kolik máš roků?“
- Tvoří dítě věty, ve kterých užívá příslovce proto a spojku protože?
- Vyřídí dítě vzkaz?
- Je schopno dítě jednoduše vysvětlit, k čemu se jaký předmět používá? (Jedná se
o předměty denní potřeby.)
- Odpovídá dítě na otázky typu: „Co uděláš, když máš hlad?“
- Je schopno dítě rozpoznat, co chybí v uzavřeném souboru obrázků nebo
vybraných předmětů, který před tím mělo možnost vidět?
- Určí dítě, co nepatří do skupiny obrázků nebo vybraných předmětů, které se
týkají určitého tématu?
- Je zřejmé, že dítě aktivně užívá více než 500/1000 slov?
Rozumový vývoj
- Iniciuje dítě rozhovor se známou osobou?
- Reaguje dítě na běžné pokyny, jako např. „Běž a obuj si boty…“, „Podej mi
červenou pastelku“, apod.?
- Chápe a používá dítě výrazy málo, hodně, méně, více, skoro všechno, vůbec nic
apod.? Např. „Podej mi zbytek bonbónů.“
- Chápe výrazy jako je malý x velký, pěkný x škaredý, čistý x špinavý a je schopen
předměty či obrázky vyjadřující danou vlastnost porovnávat?
- Je dítě schopno vyřešit jednoduchý úkol jako je např. rébus, poskládat puzzle, či
vytáhnout zapadlou hračku zpod gauče apod.?
- Rozvíjí dítě svou představivost a fantazii formou hry (např. promlouvá
k hračkám, mluví za ně apod.)?
Sociální komunikace
- Střídá se dítě při hře a jiných aktivitách s ostatními?
- Hraje si s druhými dětmi a má zájem se zapojit do hry?
- Chápe dítě pocity a potřeby druhých a reaguje na ně?
- Je dítě schopno jednoduše konverzovat na běžná témata (např. otázky „Jak se
máš?“, „Kde bydlíš?“ apod.)?
- Zahajuje dítě rozhovor s ostatními lidmi, které dobře zná, příp. i s cizími?
- Baví ho hraní rolí - hry „na něco“?
Úspěšnost dosažená chlapcem v jednotlivých oblastech byla procentuálně ohodnocena,
přičemž 100% odpovídá nejvyšší možné míře úspěšnosti v dané oblasti. Jedná se o úroveň,
které dosahují intaktní děti ve věku 36 - 48 měsíců.
Záznamový arch vyplnili rodiče chlapce, pracovníci SPC pro sluchově postižené a
učitelky mateřských škol v měsíci lednu 2013 a pak opět v měsíci červnu.
Případová studie
Chlapec P., 4 roky a 3 měsíce
Diagnóza: velmi těžká oboustranná percepční nedoslýchavost. Od 2 let a 3 měsíců věku
uživatel kochleárního implantátu na pravém uchu.
Rodinná anamnéza: chlapec P. pochází z úplné rodiny. Má jednoho mladšího sourozence.
Rodinné prostředí lze ohodnotit jako stimulující a podporující. Sluchové postižení se v rodině
nevyskytuje, genetická zátěž vyloučena.
Osobní anamnéza: chlapec P. je z druhého těhotenství, první skončilo samovolným potratem
ve druhém měsíci. Porod byl fyziologický a proběhl v termínu. Matka si sluchového postižení
u syna všimla poměrně brzy (uvádí kolem 5 měsíců), avšak vyšetřen na oddělení foniatrie byl
chlapec P. až v 9 měsících věku. Zde bylo provedeno vyšetření OAE, BERA a
tympanometrie, diagnostikována byla velmi těžká percepční nedoslýchavost. Od deseti
měsíců věku používal digitální sluchadla oboustranně. Sluchové vjemy zprostředkované
sluchadly ovšem nebyly dostačující pro rozvoj mluvené řeči, proto byl chlapec vyhodnocen
jako vhodný kandidát na kochleární implantaci. Operován byl ve 2 letech a 2 měsících, čtyři
týdny po operaci proběhla první aktivace zvukového procesoru. V současnosti již přes dva
roky používá kochleární implantát, s jehož celodenním nošením nemá problém.
Oblast komunikace:
U chlapce P. se od počátku objevil spontánní hlasový projev, kolem pátého měsíce věku však
rodiče pozorovali změny v reakcích dítěte. Kolem sedmého měsíce, tzn. v období
napodobujícího žvatlání, chlapcův hlasový projev ustává, nejeví zájem o zvuky, nereaguje na
jméno apod. Po přidělení sluchadel začínají rodiče registrovat větší změny až přibližně po
třech měsících jejich užívání. Kolem jednoho roku se objevují první slabiky, ale bez
významu. Bylo zjevné, že sluchadla nebudou dostačující pro rozvoj mluvené řeči, chlapec P.
začíná komunikovat přirozenými gesty. Pro další rozvoj komunikace a budování slovní
zásoby bylo rodičům doporučeno užívat český znakový jazyk.
· Receptivní složka řeči, sluchové vnímání:
Přibližně pět měsíců po implantaci reagoval chlapec P. na veškeré zvuky v bezprostředním
okolí. Otočil se i na zavolání při pobytu venku. V této době ještě nedokázal diferencovat
okolní zvuky a lidské řeči nerozuměl. V současnosti, po více než dvou letech užívání
kochleárního implantátu, diferencuje bez problému a rozumí slovům z uzavřeného souboru
bez odezírání. Vzhledem k tomu, že je integrován v běžné mateřské škole, využívá
v akusticky náročnějších situacích, např. při cvičení či při řízených činnostech, FM systém typ
bezdrátového zařízení usnadňující porozumění mluvené řeči.
· Expresivní složka řeči:
Krátce po implantaci chlapec P. ještě upřednostňoval komunikaci přirozenými gesty a
mimikou, užíval několik znaků českého znakového jazyka. V současné době preferuje
komunikaci mluvenou řečí, ta je obsahově chudší a dyslalická, ale rozvíjí se.
Zpracování a interpretace výsledků výzkumného šetření:
Jak již bylo výše uvedeno, uvádíme zde hodnocení vybraných oblastí pouze u chlapce
P. V době provádění hodnocení v lednu 2013, byl jeho aktuální věk 3 roky a devět měsíců, ale
kochleární implantát užíval přibližně jeden a půl roku. Dalo se tedy očekávat, že chlapcův
sluchový věk bude na nižší úrovni a nebude korespondovat s věkem kalendářním. Opožděný
vývoj a selhávání v řadě úkolů je patrné zejména v oblasti expresivní složky řeči (graf č. 1) a
pragmatické rovině - tedy oblasti sociální komunice (graf č. 5).
Graf č. 1 Hodnocení jazykových dovedností chlapce P. v oblasti expresivní složky řeči v lednu 2013.
Komentář ke grafu č. 1: Z uvedeného grafu je zřejmé, že podle učitelek mateřské školy
chlapec nezvládá odpovídat na otázky typu „Kdy…?“, „Kolik…?“ a není schopen ve větě
užívat příslovce „proto“, nebo spojku „protože“. Velký rozdíl mezi hodnocením pedagožek
mateřské školy, pracovníků SPC a rodiči můžeme zdůvodnit tím, že se chlapec P. během dne
ve škole nemá možnost spontánně projevit tak často, jako při individuální logopedické péči
v SPC či doma. Stejně tak si to lze vysvětlit tím, že rodiče byli zvyklí vývojové škály
zaměřené na sluchové vnímání užívat od doby, kdy jejich syn začal užívat sluchadla a pak
kochleární implantát, kdežto paní učitelky ve školce se s měřítky setkaly v tomto školním roce
poprvé. Rozdíl v hodnocení chlapcových reakcí se projevil i u položky zaměřené na
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Úspěšnostvdanékategorii
1a.) Expresivní složka řeči:
hodnocenov lednu 2013,
chlapcůvaktuální věk 3 roky a 9 měsíců
MŠ
SPC
rodiče
hodnocení jeho odpovědí na otázky typu „Co když…“. Shodně a pozitivně pak všichni
hodnotí chlapcovu dovednost vyřídit vzkaz, či vysvětlit, jaký předmět se k čemu používá.
Stejně tak se všichni zúčastnění shodli, že aktivní slovní zásoba chlapce P. čítá více než 500
slov.
Graf č. 2 Hodnocení jazykových dovedností chlapce P. v oblasti expresivní složky řeči v červnu 2013.
Komentář ke grafu č. 2: Z hodnocení jednotlivých položek vyplývá, že z pohledu učitelek
mateřské školy došlo u chlapce P. k menšímu zlepšení oproti výsledkům z ledna 2013.
V průběhu půlročního odstupu mezi jednotlivými hodnoceními se na doporučení
logopedky/surdopedky učitelky předškolního zařízení, a stejně tak rodiče chlapce, zaměřili
právě na oblasti, ve kterých selhával. K určitému zlepšení chlapcových reakcí na otázky typu
Kdy…?“, „Kolik…?, nebo jeho odpovědí na otázky typu „Co když…? Stále je ovšem zřejmé,
že oproti intaktním vrstevníkům chlapec P. nedosahuje očekávaných hodnot. Všichni
zúčastnění jsou však dostatečně informováni o tom, ve kterých oblastech se chlapci nedaří a
na čem by se mělo i nadále pracovat, aby se mezera mezi kalendářním a sluchovým věkem
zmenšovala.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Úspěšnostvdanékategorii
1b.) Expresivní složka řeči:
hodnocenov červnu 2013,
chlapcůvaktuální věk 4 roky a 3 měsíce
MŠ
SPC
rodiče
Graf č. 3 Hodnocení chlapce P. v oblasti rozumového vývoje v lednu 2013.
Komentář ke grafu č. 3: Z pohledu všech tří zúčastněných stran odpovídá úroveň
rozumového vývoje chlapce P. hodnotám, kterých dosahují jeho slyšící vrstevníci. Zásadní
odchylka se objevuje pouze v položce, která hodnotila porozumění dítěte na pokyny
obsahující výrazy jako méně, více, skoro všechno, vůbec nic apod. Např. „Polož kostku na
hromádku, kde je více kostek.“
Graf č. 4 Hodnocení chlapce P. v oblasti rozumového vývoje v červnu 2013.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Úspěšnostvdanékategorii
2a.) Rozumový vývoj:
hodnocenov lednu 2013,
chlapcůvaktuální věk 3 roky a 9 měsíců
MŠ
SPC
rodiče
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Úspěšnostvdanékategorii
2b.) Rozumový vývoj:
hodnoceno v červnu 2013,
chlapcůvaktuální věk 4 roky a 3 měsíce
MŠ
SPC
rodiče
Komentář ke grafu č. 4: V oblasti chlapcova porozumění a jeho reakcí na pokyny zaměřené
na určení množství předmětů, lze spatřovat určité zlepšení. Stejně tak se chlapec P. zlepšil
v plnění úkolů, které zjišťovaly jeho dovednost porovnávat předměty dle různých kritérií.
Graf č. 5: Hodnocení chlapce P. v pragmatické rovině - oblasti sociální komunikace v lednu 2013
Komentář ke grafu č. 5: Za zajímavé lze považovat, že v pragmatické rovině spatřujeme
větší rozdíly v hodnocení provedeném všemi třemi zúčastněnými stranami. Všichni se sice
shodují na tom, že si chlapec P. rád hraje s druhými, baví ho hraní rolí a iniciuje rozhovor.
Vedle toho se však objevuje odlišné hodnocení v tom, zda chlapec chápe pocity a potřeby
druhých, zda je empatický a jestli se umí střídat při jednotlivých aktivitách. Horší hodnocení
ze strany učitelek mateřské školy může být vysvětleno řadou důvodů. Jedním z nich je, že se
chlapec P. ve větším kolektivů svých slyšících spolužáků nebyl ještě schopen prosadit a
nechápal principy fungování takového společenství. Proto učitelky uvedly, že chlapec
nechápe pocity a potřeby druhých a není ochoten se střídat při některých aktivitách ve třídě.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Úspěšnostvdanékategorii
3a.) Sociální komunikace:
hodnoceno v lednu 2013,
chlapcůvaktuální věk 3 roky a 9 měsíců
MŠ
SPC
rodiče
Graf č. 6: Hodnocení chlapce P. v pragmatické rovině - oblasti sociální komunikace v červnu 2013
Komentář ke grafu č. 6: Z grafu jednoznačně vyplývá, že u chlapce došlo k velkému posunu
ve zvládání komunikačních situací v mateřské škole. Paní učitelky oproti výsledkům v lednu
2013 hodnotí o půl roku později jeho schopnost se střídat, chápat potřeby a pocity druhých a
jednoduše konverzovat, mnohem pozitivněji. Vedle toho položky, na kterých se všichni
zúčastnění shodli již při prvním hodnocení, zůstávají i s odstupem 6 měsíců hodnoceny stejně.
Seznam použité literatury:
LECHTA, V. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-572-5.
LEJSKA, M. a kol. Úskalí korekce sluchové vady u nejmenších dětí. Prezentace na konferenci
XX. celostátních foniatrických dnů E. Sedláčkové a 7. česko-slovenském foniatrickém
kongresu, Liberec, 1. - 3. 10. 2009. [online] Dostupné na www:
http://www.audiofon.cz/odborna-innost-pracovit/pednaky/32-uskali-korekce-sluchove-vadyu-nejmenich-dti-.html
[cit. dne 20. 3. 2013]
LING, D. Speech and the Hearing-Imparied Child: Theory and Practice. Washington DC:
Alexander Graham Bell Association, 2. vydání, 2002. ISBN 978-08-82002-13-2.
McDONELL, V. Jednotná měřítka vývoje (from Listen and Talk). Czech translation of
Integrated Scales of Development from Listen Learn and Talk. N34335F ISS1 APR10 CZ.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Úspěšnostvdanékategorii
3b.) Sociální komunikace:
hodnocenov červnu 2013,
chlapcůvaktuální věk 4 roky a 3 měsíce
MŠ
SPC
rodiče
SPENCER, P., E., MARSCHARK, M. Evidence – Based Practice in Educating Deaf and
Hard of Hearing Students. New York: Oxford University Press, 2010. ISBN 978-0-19-
973540-2.
YOSHINAGA – ITANO, CH., COULTER, D., THOMSON, V. The Colorado Hearing
Screening Program: Effects on speech and language for children with hearing loss. Journal of
Perinatology. 20(8), s. 132 – 142, 2000. ISSN 0743-8346.