©při zavádění systémů AAK je nutné vysvětlit rodičům klienta, že cílem aplikace AAK není v žádném případě potlačení verbální komunikace ©AAK naopak působí velice pozitivně, protože funguje jako jeden z prostředků, který komunikační schopnost rozvíjí ©klinické studie - využití systémů AAK přispívá k rozvoji komunikace, podstatnou roli však sehrává právě podpora okolí i intenzivní logopedická intervence ©(S. von Tetzchner, N. Grove, 2003) © © ©individuální zvážení možností a potřeb ©souvislost s vývojovou prognózou ©možné změny v průběhu užívání ©zjištění, zda je klient schopen tvořit hlas a zda využívá řeč, hlas k upoutání pozornosti komunikačního partnera ©snaha primárně využívat řeč ke komunikaci se známými i neznámými osobami ©míra schopnosti verbálně komunikovat ©schopnost využívat prostředků verbální komunikace ©je nezbytné zhodnotit také úroveň porozumění řeči a strategie, které je klient schopen využít, pokud sdělení neporozumí ©je třeba zhodnotit i charakter systému, který bude klient využívat, jeho flexibilitu vzhledem ke slovní zásobě (její organizaci a objemu), typ výstupu a manipulace apod. ©S. L. Glennen (1997) ©nutnost respektovat výsledky podrobného vyšetření klienta ©informace od specialistů z dalších oborů i od osob z blízkého okolí, rodiny klienta, se kterými přichází pravidelně do kontaktu ©výběr komunikačního systému je totiž, na rozdíl od „přirozeně“ postupujícího vývoje řeči, procesem „řízeným“ ©(Brekke, K. M., von Tetzchner, S., 2003) © © ©verbální dovednosti ©rozsah aktivní a pasivní slovní zásoby ©fyzické dovednosti ©stav smyslových orgánů ©doba práceschopnosti © © ©věk ©předpoklad dalšího vývoje ©kognitivní schopnosti ©potřeba a motivace ke komunikaci ©podpora rodiny a personálu (nemocnice, LDN) ©schopnost interakce ©1. Individuální informace ©Datum narození ©Stanovená diagnóza ©Obtíže ve zrakovém a sluchovém vnímání ©Obtíže v oblasti jemné motoriky (gesta) ©Průběh vzdělávání – délka docházky, charakter školy (např. speciální školy) ©Speciálně pedagogická péče (např. logopedie) © A)Sociální okolí – zvyky ©Důležité osoby – signály rozpoznávání ©Způsob navázání kontaktu ©Důležité předměty – signály rozpoznávání ©Signály vyjadřující požadavek ©Zvířata v domácím prostředí – reakce dítěte ©Důležité aktivity a události – způsob, jakým dítě dává najevo, že jsou pro něj tyto aktivity důležité ©Způsob vyjádření ano/ne ©Způsob vyjádření požadavku (např. hračky) ©Způsob vyjádření saturace „už nechci, mám dost“ ©Způsob vyjádření ukončení činnosti „nechci pokračovat“ ©Způsob vyjádření zájmu o zahájení činnosti ©Způsob upoutání pozornosti další osoby ©Zvláštní okamžiky, kdy dítě komunikuje intenzivněji A)Primární potřeby ©Vyjádření stavu hladu – chuť jíst ©Vyjádření stavu žízně – chuť pít ©Vyjádření potřeby/ukončení – toaleta ©Vyjádření stavu únavy ©Vyjádření stavu chladu /zimy ©Vyjádření stavu nepohodlí – např. při sezení, ležení ©Vyjádření stavu „necítím se dobře, něco mě bolí“ ©Vyjádření fyzických obtíží (např. svědění) ©Vyjádření neporozumění ©Vyjádření potřeby útěchy, pomazlení ©Způsob vyjádření spokojenosti ©Způsob vyjádření smutku ©Způsob vyjádření vzteku ©Způsob vyjádření překvapení © ©Vyjádření nechuti být s nějakou osobou, komunikovat s ní ©Výrazy, které dítě užívá k vyjádření pozdravu, uvítání ©Způsob, jakým dá dítě najevo svou přítomnost ©Způsob požádání o svolení © ©Způsob, jakým dítě naznačuje – zaměření, pohled, gesto ©Způsob požadování vysvětlení situace, zájem o události v okolí ©Zhodnocení veškerých signálů nebo chování užívaného ke komunikaci ©Zahrnují: zvuky, slova, gesta, mimiku… ©Výběr toho, co dítě ke komunikaci užívá © ©A) Různé formy komunikace ©Změna svalového napětí ©Vokalizace ©Mimika ©Orientace hlavy, těla ©Manipulace s předměty ©Ticho ©Konvenční, běžná gesta ©Auto-agresivita, sebepoškozování ©Slova ©Obrázky ©Piktogramy ©Příklady komunikativního společensky nepřijatelného chování, které vás společensky ztrapňuje ©Příklady komunikativního společensky přijatelného chování ©Prvky komunikace – drobné pohyby, neobvyklé zvuky, které ale nesou dle rodičů smysl ©Dítě sleduje střídavě rodiče/druhé osoby a požadovaný předmět ©Vytrvání – než dostane negativní/pozitivní odpověď ©Modifikace vyjadřovacích prostředků k dosažení cíle (hlasitější mluva, křik, vyšší intenzita pohybu) ©Snaha/schopnost vyjádřit se konvenčně, aby druzí porozuměli ©Pokud dítě něco požaduje – vyjádří požadavek – náznak očekávání reakce/odpovědi ze strany rodičů, druhé osoby ©Projev radosti, spokojenosti při dosažení cíle © ©Signály vyjadřující krizi, vztek ©Zhodnocení komunikačních signálů – míry jejich srozumitelnosti pro cizí osoby ©potřeba zhodnocení míry samostatnosti daného klienta ©jeho schopnost reagovat, zapojovat se do aktivit spolu se sociálním okolím © © © ©(Beukelman, D.R., Mirenda, P. , 2005) © ©forma a stupeň postižení ©kombinace vad ©mentální potenciál ©včasnost a zahájení komplexní a logopedické péče ©sociální vlivy ©úroveň spolupráce odborných pracovníků a rodiny ©Aktivity s rodinou – rodiče, sourozenci, dlaší příbuzní ©Asistent ©Pro každou osobu – fotografie, jméno – přezdívka doplnění o výčet aktivit ©Usnadnění orientace ©Aktivity – procházky, poslech hudby/pohádek ©Oblíbená místa – cíl procházek, obchody… ©Oblíbené televizní pořady – filmy, DVD – oblíbené postavy a herci ©Popis běžného dne a víkendu – aktivity, místa, osoby ©Vyjádření ano/ne ©Způsob kladení otázek – jak komunikovat, prostorové potřeby ©Způsob využití komunikačních prostředků – jak s nimi pracuje, potřeby ovládání, umístění… ©Témata, o kterých osoba může mluvit ©Témata, o kterých osoba ráda mluví ©Činnosti, které osoba zvládá samostatně ©Potřeby dané osoby – co samostatně nezvládá – potřeba podpory, pomoci ©Způsob vyjádření emocí ©Vztahy – důležité osoby ©Komunikace ©Potřeba podpory při porozumění – doplnit seznam podpůrných gest či symbolů ©Způsob vyjadřování – piktogramy, zvuky, vokalizace… © ©Specifické informace – motorika…. ©Kontakty na další osoby