VVěěk batoletek batolete
(2. a 3. rok(2. a 3. rok žživota)ivota)
TTěělesný vývoj, vývoj motorikylesný vývoj, vývoj motoriky
• mezi 1. a 3. rokem se tělesný vývoj zpomaluje, postupně
mizí „miminkovská baculatost“
• rozvoj senzomotorické koordinace (např. umí kopnout do
míče), hrubé motoriky (pohyb), jemné motoriky (např.
schopnost uchopit a umístit předmět)
• ve dvou a půl letech umí:
– chodit po špičkách
– chvilku stát na jedné noze
– do schodů střídat nohy
• souběžně dozrávání nervové soustavy (lepší koordinace,
nástup symbolického myšlení, rozvoj řeči, paměti, vlastní
regulace emocí)
Schopnosti a dovednostiSchopnosti a dovednosti
• Schopnost manipulace s předměty (horizontální a
vertikální umísťování kostek; správný tvar do
správného otvoru…)
• Počátky dětské kresby – od neuspořádané kresby
přes čárání k napodobování tvarů
• Přechod od experimentace ke hře: od
souběžné/paralelní k asociativní společné (30
měs.) a později dále ke kooperativní
• Aktivní udržování tělesné čistoty (2. rok)
• Základy sebeobsluhy: některé prvky oblékání a
svlékání (natáhnutí botiček, rozepínání/zapínání
knoflíků…), při jídle nepřevrací lžíci, pije z
hrnečku, umývání rukou…
KognitivnKognitivníí vývojvývoj
• myšlení je vázáno na konkrétní vjemy a
bezprostřední zkušenost
• začíná rozlišovat tvary a barvy – základ pozdější
schopnosti pojmového zobecňování
• malá představa o čase – zasazení událostí a
pojmů na časové ose (včera půjdeme .. )
• paměť spíše bezděčná, spojená s emotivitou
• důležitou součástí učení je nápodoba – schopno i
odložené nápodoby
KognitivnKognitivníí vývojvývoj –– poznpoznáávváánníí
• značně ovlivněn i schopností lokomoce a
manipulace
• dominuje poznávání
• J. Piaget: v 18. – 24. měs. Přechod mezi etapou
senzomotorické inteligence do fáze
symbolického a předpojmového myšlení
• předpojmová fáze myšlení – „předpojmy“ už ale
mají povahu symbolů
• díky hře poznává vlastnosti předmětů a
souvislosti mezi nimi
• k prohlížení věcí mimo svůj dosah si umí pomoci
nástrojem (přitáhnout si hračku tyčkou…)
KognitivnKognitivníí vývojvývoj –– charakteristikycharakteristiky
mymyššlenleníí (ad J.(ad J. PiagetPiaget))
• Rozvíjí se a do dalšího (předškolního)
období přetrvává myšlení:
– Magické (přání otcem skutečnosti)
– Artificialistické (všechno se „dělá“)
– Egocentrické (vše se vztahuje k osobě)
– Antropomorfické (vše se polidšťuje)
– Animistické – dynamické (vše má
vlastní duši, vůli…)
VývojVývoj řřeeččii
Předpoklady z 1. roku:
• střídání sekvencí mezi projevem matky a dítěte (střídají se úseky
matčina projevu a broukání a žvatlání dítěte podobně jako v rozhovoru)
• synchronizace pozornosti a afektu
• schopnost dítěte zaměřovat pozornost ostatních na předmět svého
zájmu – sdílení pozornosti, odkazování pohledem
• rozvoj artikulace, první smysluplná slova
2. – 3. rok:
• značný rozvoj aktivní slovní zásoby – od několika slov na počátku
tohoto období po několik set na jeho konci (pozn. aktivní slovní zásoba u
průměrného dospělého je v češtině asi 3 000 – 10 000 slov)
• prudký rozvoj aktivního slovníku mezi 21. a 24. měsícem, „start“ je ale
individuální
• používá krátké věty
• osvojuje si gramatická pravidla
TalentovanTalentovaníí mluvmluvččíí
• Dětský žargon:
– počátek 8. – 9. měsíc „bá“, pouději do 12. měs. „cá – cá“,
„ch“, „pápa“, „znzn“, „cva“, „a“, „tond“, „za“, „tond“, „tam“,
„ne-ne“
• První věta:
– „Ťůň pápá.“ (18 měs.)
• Abstraktní slova:
– „Občas je dycky jenom.“ (24 měs.)
• 1. osoba:
– „Ne Pantišek, ne Panta – já!“ (30 měs.)
• Čas, podmínka:
– Já se paní Fundové zeptám, jestli Evžička přijde.“ (31 měs.)
• Vyjednávání:
– „Dej mně oku´ku“ (ne) „…Na chvi´ečku opat´ně“
• „Rozšiřování slovní zásoby, „používání“ neznámých obratů:
– „Vy se mnou manipulujete“,
– „To není žádná komunikace“ (32 měs.)
– „Táto, proč tys musel tak řachnout do té církev?“ (35 měs.)
SociSociáálnlníí vývojvývoj
• Dítě se stává autonomním - viz např. M.
Mahlerová: fáze separace/individuace se
subfázemi
– diferenciace (4. – 10. měs.),
– praktikování – procvičování (10. – 16 měs.)
– znovusblížení - navazování přátelských vztahů
(16. – 25. měs.)
– individuace – stálosti objektu (25. – 36. měs.)
• Projevy „odlišování“ znatelné až dramatické –
období někdy charakterizované jako období
vzdoru: „já sám…“
• Vynucená separace je v tomto období velmi
zatěžující (i v řádu dní; J. Bowlby: fáze protestu –
zoufalství – odpoutání od matky)
Rozvoj osobnostiRozvoj osobnosti
• identita „já“ - rozvíjí se vědomí sebe sama (např.
se pozná v zrcadle či na fotce)
• má své věci, označuje je tak
• potřeba samostatnosti - chce dělat činnosti
samostatně
• potřeba sebeprosazení - dítě se pokouší prosadit svoji
vůli
• není dosud schopno posoudit, co je přiměřené a
vhodné, nejedná se ale o „zlobení naschvál“
• pokusy o separaci a samostatné chování
» xxx
• zároveň přetrvává potřeba jistoty a bezpečí
SocializaceSocializace
• dítě je stále silně vázáno na attachmentovou osobu –
separační úzkost
• socializace probíhá v batolecím období v rámci rodiny –
fáze rodiny, získávání vědomí rodinné identity
• Nároky na pozornost, „své místo“ v rodině – např.
žárlivost vůči dalšímu sourozenci
• Postupně rozšiřování zkušenosti i s lidmi mimo úzký kruh
rodiny – širší příbuzenstvo, známí ...
• vztah k cizím lidem se v průběhu tohoto období mění –
dítě se přestává bát
• vrstevníci zdrojem alternativní zkušenosti
• hra s vrstevníkem (převážně) paralelní, navazování
vztahů s druhými dětmi cca od 2 let
• Socializace ve smyslu výchovy v tomto období už
kulturně kotvená (ad S. Freud: toaletní nácvik;
etnografické výzkumy domorodých kmenů – někde
prudký přechod od tolerance k vyžadování)
EmoEmoččnníí vývojvývoj
• Objevují se vztahové emoce – radost z
kontaktu, žárlivost, soucit
• sebehodnotící emoce – hrdost, pýcha
• pocity studu jako reakce na nesplnění
očekávání druhých (viz Erikson – konflikt
autonomie proti studu a pochybám)
• též projevy lítosti, smutku, napětí
• nápadné: nově se objevují afekty hněvu a
vzteku – často velmi silné intenzity
„„ObdobObdobíí vzdoruvzdoru““
(n(něěkolik mkolik měěssííccůů mezi 2,5mezi 2,5 –– 3,5 roku)3,5 roku)
• velmi omezená schopnost kooperace
– aktivní odpor, vlastní nároky („ne“, „já sám“…)
– nechuť dělit se (o hračky apod.)
– při „vhodné“ kombinaci s temperamentem je obvyklé
fyzické napadání ostatních dětí, rodičů
• nic z výše jmenovaného není v batolecím věku
známkou patologie, ale nemělo by být ani záminkou
pro nevychovávání
– emočně nabité konflikty přispívají k dětskému
pochopení sebe, lidí a sociálního světa
PPřřededšškolnkolníí vvěěkk
• V našem kulturním kontextu věk zhruba 3 – 6 let
• V zásadě se kryje s možností docházky do MŠ
• Začátek „druhého dětství“ (V. Příhoda – do 15
let), ale i pokračování „magických let“ (S.
Freiberg)
• Počátek: tvarová proměna, rozvoj motoriky,
plynulé řeči, vlastní identity, rodinné identity,
vztahů mimo rodinu, hry, kresby, předoperační
úrovně myšlení, nástup sociálních emocí;
• Ukončení: 2. tvarová proměna, další pokroky v
motorice (grafomotorika), myšlení – konkrétní
operace, nástup „dětského realismu“, počátek
smyslu pro povinnost, realismus ve hře, v kresbě,
rozvoj soutěživosti… (ad školní zralost)
Pohled na pPohled na přřededšškolkolááka v rka v růůznýchzných
teoriteoriííchch
• J. A. Komenský - Informatorium školy
mateřské - prvních šest let v životě
člověka
• S. Freud - falická fáze - období
identifikace s vlastním pohlavím, téma
moci, úzkost ze „soka“
• E.H. Erikson – konflikt iniciativy proti vině
• J. Piaget - předoperační stadium (odložená
nápodoba, symbolická hra, prudký rozvoj
řeči, vnitřní řešení problémů a kognitivní
egocentrismus)
J.A. KomenskýJ.A. Komenský –– InformatoriumInformatorium……
ÚÚkoly pkoly přřededšškolnkolníího obdobho obdobíí
• nejen „příprava na školu“, ale i rozvoj mnoha
důležitých schopností a dovedností potřebných
mimo školní kontext
• utváření vztahů s vrstevníky
– spolupráce i soupeření
– vedení i podřízení se
– řešení konfliktů a uzavírání kompromisů
Pravidelný a dostatečný kontakt s vrstevníky je proto
pro předškolní dítě nezbytný a nenahraditelný.
• Rozvoj vztahů s osobami jiného věku (starší i
mladší děti, dospělí mimo rodinu…)
• rozvoj sociální role, „záměru“
TTěělesný vývoj a vývoj motorikylesný vývoj a vývoj motoriky
• Pokračuje rychlý růst (6 – 8 cm a 2
kg ročně; orientačně: váha = věk x 2
+ 8, výška = věk x 6 + 77)
• Období je ukončeno souběžně s další
tvarovou proměnou (2. TP se
posuzuje i pomocí tzv. filipínské
míry)
EmoEmoččnníí vývojvývoj
• Souvislost s prudkým rozvojem
motorických, poznávacích a řečových
schopností
• Po počátku uvědomování si sama sebe
rozšíření prožívání ve vztahu k druhým
• Rozvoj prosociálních emocí
• Stále převažují emoce krátkého trvání a
mělké hloubky
• Labilita emocí, přetrvávají i afektivní
výbuchy
KognitivnKognitivníí vývojvývoj
• Jean Piaget (1896 –
1980)
– švýcarský biolog a
psycholog
– vycházel z pozorování
vlastních dětí (měl 3)
– strukturalistický
přístup ke
kognitivnímu vývoji
– kognitivní schémata
– proces diferenciace
probíhá cestou
asimilace a
akomodace
KognitivnKognitivníí vývojvývoj –– ffááze dleze dle PiagetaPiageta
• období senzomotorické inteligence (do 2 let)
– velká role vrozených dispozic, vše probíhá „tady a teď“,
vytváří se pojetí trvalosti objektu; „kruhový vývoj“
• předoperační období (2 – 7 let)
– předpojmové a symbolické myšlení (2 – 4
roky):egocentrismus, animismus, dosud ne kategorie,
logika, hierarchie, neschopnost správně posoudit
fyzikální vlastnosti věcí
– názorné a intuitivní myšlení (4 – 7 let): intuitivní
souvislosti – role bezprostředního vnímání, fantazie,
naivních představ, schopnost vnímat v daném okamžiku
pouze jeden aspekt problému
následují:
• období konkrétních operací (7 – 12 let): vzniká
logické myšlení, schopnost grupovat operace –
pojmout více aspektů problému, schopnost
třídění, řazení, hierarchizace
• období formálních operací (rozvoj od 12
let):abstraktní myšlení, dedukce, abstrakce
Role a vývoj hryRole a vývoj hry
• Hra jako „příprava“ na reálný život
• Hra jako smysluplná činnost sama o sobě
• Hra vs. experimentace (V. Příhoda) –
experimentace vzniká sama ze situace, je
nepředvídaná, nahodilá…; hra má cíl, souvislosti,
průběh včetně ukončení…
• Funkční a činnostní hry: procvičování tělesných
funkcí ve složitějších formách
• Konstrukční - realistická hra (stavění, kreslení…)
• Symbolická – iluzívní hra („kuchyně se stane
lesem a štokrle medvěděm…“)
• Rolová – úkolová hra (prodavač, popelář,
princezna prezident…)
• Sociálně: hra paralelní – společná/asociativní -
kooperativní