Teorie raného psychosociálního vývoje Pozdější psychoanalytičke teorie s důrazem na rané dětství: Margaret Mahler (1897-1985) ■ Dva hlavní vývojové úkoly: - □ naučit se žit s ostatními □ naučit se vytvořit si od ostatních odstup Fáze vývoje Ega: □ Autistická fáze (do 2 měs.) □ Symbiotická fáze (2-6 měs.) □ Separačně-individuační fáze (6 měs.-2 r.) subfáze diferenciace subfáze praktikování subfáze znovusbližování □ (sub)fáze stálosti objektu/individuality (2-3 roky) * *popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání osobnostní struktury v 1. roce života Pozdější psychoanalytičke teorie s důrazem na rané dětství: René SpitZ (1897-1985) Stádia: □ Preobjektální (asi do 3.měs. □ S. předběžného objektu (do 6. - 8. měs.): reakce na spatření obličeje, iniciativní úsměv □ S. objektu (objektní): rozlišení mezi známou a cizí tváří, pečující osoba je „libidinózně obsazený objekt", vytváří se specifický vztah ■ „úzkost osmého měsíce", „strach z cizince", „anaklitická deprese... Pozdější psychoanalytičke teorie s důrazem na rané dětství: D.W.Winnicott (1896-1971) Koncept „držení" (holding) Separační úzkost Přechodový (tranzitorní) objekt tlumící úzkost a umožňující separaci „Antisociální tendence" Uspokojení vs. frustrace, dobrý vs. špatný objekt -1 „dosti dobrá matka" Význam hry Vývoj „pravého" a „falešného" self Margaret /VIAH I Ml Al.ma Hai Htkl BOMll Pozdější psychoanalytičke teorie s důrazem na rané dětství: D.W.Winnicott (1896-1971) PLAYING AND REALITY OW.WINNICOTT Borkoídey Mountain region - en (he bonier netoeen Kyrgyzslnr; and China Psychoanalýzou inspirované přístupy - teorie vývoje citového přilnutí - vazby (attachmeni) John Bowlby (1907-1990) Mary Ainsworthová (1913-1999) Teorie raného přilnutí (vazby) jako teoretická syntéza dalších směrů ■ Psychoanalýza je akceptována důležitost raných zkušeností reviduje se naopak předpoklad o prvořadosti sexuálního pudu ■ Etologie a evoluční věda je akceptována koncepce vrozeného repertoáru chování metoda přímého pozorování interakce dítě - matka zdůrazňuje se evoluční význam adaptivního chování tohoto typu ■ Psychologie (experimentální směr, teorie učení) do výzkumu raných zkušeností se začleňují experimentální studie Významný příspěvek k teorii citové vazby Harry F. Harlow, "Love in Infant Monkeys," 1959 Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus Jak probíhá proces vzniku vazby u Homo sapiens? ■ Je zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury... i Dítě je ale neschopné od narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat Návod z etologie „Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogenetický vzdáleného dvojnožce Konráda Lorenze..." (Hrdy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999) 1. fáze: „před vznikem citové vazby" [asociál stage) — nekritická sociabilita ■ od narození zhruba do 3 měsíců věku dítěte ■ dítě reaguje tak, aby co nejvíce zvýšilo pravděpodobnost pokračování kontaktu s dospělými lidmi ■ jde o projev predispozice k sociálnímu kontaktu, což se mimo jiné projevuje i v tom, že dítě preferuje lidské tváře a hlasy □ dítěje také vybaveno speciálními atributy, které poutají zvýšenou pozornost dospělých (například velké oči apod.). □ v chování dítěte a dospělého pečovatele existuje značná komplementarita. □ nejdůležitějšími konkrétními projevy chování jsou natahováni ručiček, stiskání, držení, úsměv a pláč. 1. fáze „před vznikem citové vazby" Pro vytváření zárodků citové vazby je velmi důležitý tělesný kontakt s matkou při kojení a laskání matky s dítětem. Iniciátorem udržování blízkosti bývá v tomto období většinou pečující osoba, dítě se však pomocí uvedených projevů chování snaží o co největší možnou přítomnost matky (pečující osoby). 3. fáze „období vyhraněné citové vazby" ( clear cut attachmenř) ■ významně ovlivněna mnoha změnami, které se u dítěte začínají projevovat, období kolem 7. měsíce věku - především změnami v oblasti motoriky, kognice a komunikace. □ Vývoj motoriky v tomto v této etapě dítěti dovoluje aktivní pohyb (lezení), pomocí nějž se snaží o udržování blízkosti s pečující osobou. □ Dítě tak může matku následovat, přibližovat se k ní či se od ní vzdalovat nebo se na ni věšet. □ Výrazným rysem je v tomto období tzv. strach z cizince, který se začíná objevovat hned z počátku a projevuje se především silnými protesty dítěte proti separaci od matky. 2. fáze „zárodky citové vazby" {stage of indiscňminate) — citová vazba nerozlíšená, ve fázi utváření ■ tuto fázi nelze přesně časově ohraničit, do značné míry závisí na schopnosti dítěte diferencovat známé tváře od cizích ■ hlavním cílem tohoto období je odlišení primární pečující osoby od ostatních dospělých osob -především proto, aby dítě mohlo cíleně zaměřovat své vazbové chování ■ dítě se proto stále častěji snaží aktivně iniciovat kontakt se svými pečovateli 4. fáze „záměrný vztah a partnerství" {goal-corrected partnership) u v tuto fázi proces vývoje citové vazby vyústí (až) okolo čtvrtého roku věku dítěte ■ nezbytnou podmínkou je vytvoření základů identity u dítěte ■ pokud předchozí vývoj citové vazby probíhal bez vážných komplikací, vztah matky a dítěte se proměňuje □ Dítě se postupně zbavuje naprosté závislosti na matce a stává se z něj autonomní jedinec. □ Tato počínající nezávislost bývá (při bezproblémovém vývoji) ukončena v dospělém věku. Dítě v této fázi vývoje je schopno se natolik oprostit od matčiny přítomnosti, že může objevovat nové věci v okolním světě (v našem kulturním prostředí - nástup do MŠ). ■ dalším významným mezníkem v tomto období je postupný vývoj empatie - dítě dokáže chápat i potřeby druhých lidí a zjišťuje, že matka má i jiné potřeby, než pečovat ■ citové vztahy s rodiči, vrstevníky, popř. partnery se tak postupně stávají symetričtějšími a spějí od jednostranné závislosti dítěte na rodičích k reciprocitě vztahů Test ne2námé situace - SST (M. Ainsworth) ■ má 8 sekvencí: 1. matka a dítě vchází do neznámé místnosti 2. matka si sedá a dítě má možnost volně se pohybovat 3. přichází neznámý člověk 4. matka jde pryč, opouští dítě s neznámým člověkem 5. matka se vrací zpět, cizí člověk odchází 6. matka odchází, nechává dítě samotné v místnosti 7. cizí člověk se vrací SST — test neznámé situace Typy vazby (attachment) □ A) nejistá vazba - vyhýbavá □ B) bezpečná Qistá) vazba □ C) nejistá □ ambivalentní nebo □ D) dezorganizovaná vazba L pečuj íd osoba je stále citlivá 7 L pečující osoba je někdy citlivá, někdy necitlivá 71 pečující osoba je / / stále necitlivá / NEJISTÁ CITOVÁ VAZBA NEJISTÁ CITOVÁ VAZBA JISTA CITOVÁ VAZBA (SECURE) AMBIVALENTNÍ (ANXIOUS/AWBIVALENT, PREOCCUPIED) VYHÝBAVÁ (AVOIDANT, DISSMSING) Jistá citová va2ba -předpoklady v2niku ■ Potěšení a radost z blízkého kontaktu s dítětem ■ Srozumitelné vyjadřování emocí ■ Citlivost na sociální podněty od dítěte ■ Pohotové a adekvátní povzbuzování dítěte do objevování nového - explorace Vyhýbavá citová va2ba -předpoklady vzniku (B) B Druhým potenciálním zdrojem vzniku této formy citové vazby je: ■ velmi „horlivá" pečující osoba ■ nepřiměřená míra stimulace, se kterou si dítě neví rady a nestojí o ni Adaptivní odpovědí dítěte na takové projevy chování může být naučené vyhýbání se těmto osobám. Vyhýbavá citová va2ba -předpoklady vzniku (A) 2 možné zdroje chování pečujících osob: A ■ trvalé odmítání pokusů dítěte o útěchu či jejich odklánění stranou (zvláště pak o útěchu formou tělesného kontaktu) ■ Nedostatečná vnímavost k projevům dítěte ■ Projevování negativních pocitů směrem k dítěti Tyto pečující osoby je možno popsat jako rigidní a sobecké, které s vysokou pravděpodobností své děti nepřijímají. Ambivalentní citová va2ba - předpoklady v2niku Nestálost péče Značně proměnlivá citlivost k potřebám dítěte, oscilující mezi nadšením na jedné straně a lhostejností na straně druhé Chování, které rodič projevuje směrem k dítěti přitom není odpovědí na podnety dítěte, ale pramení spíše z aktuálního naladění rodiče. S touto proměnlivostí péče se dítě snaží vypořádat zoufalou snahou o získání pozornosti - ať už skrze pláč nebo snahou o tělesný kontakt s rodičem. Je-li jeho snaha o získání pozornosti neúspěšná, je zarmoucené a rozčílené. Zvládání stresu u jednotlivých skupin Vyhýbavá citová vazba - (A) - předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu neboje zahlcuje, vyhýbají sejí Jistá - (B) - předpokládají u pečující osoby útěchu a s důvěrou ji vyhledávají Ambivalentní - (C) - naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou Dezorganizovaná citová vazba Dítě je někdy stresováno samotným pečovatelem -nastává paradox, místo aby pečující osoba byla zdrojem bezpečí, stává se zdrojem stresu. Dítě nemůže vyvinout jakoukoli fungující zvládací strategii - reaguje z toho důvodu desorganizovaně Do této kategorie často spadají děti s různým druhem postižení, týrané, zneužívané... Skupina D — disorganised pattern U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Mainová a Solomonová čtvrtý druh citové vazby -tzv. dezorganizovaný. Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typům A, B, C). Nehybnost, „zamrznutí", obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak Stereotypie gest a pohybů.