Kognitivní vývoj, morální vývoj Kognitivní vývoj • Jean Piaget (1896 – 1980) – švýcarský biolog a psycholog – vycházel z pozorování vlastních dětí (měl 3) – strukturalistický přístup ke kognitivnímu vývoji – kognitivní schémata – proces diferenciace probíhá cestou asimilace (použití vytvořeného schématu na nový objekt) a akomodace Kognitivní vývoj – fáze dle Piageta • období senzomotorické inteligence (do 2 let) – velká role vrozených dispozic, vše probíhá „tady a teď“, vytváří se pojetí trvalosti objektu; „kruhový vývoj“ • předoperační období (2 – 7 let) – předpojmové a symbolické myšlení (2 – 4 roky):egocentrismus, animismus, dosud ne kategorie, logika, hierarchie, také neschopnost správně posoudit fyzikální vlastnosti věcí (stálost objemu apod.) – názorné a intuitivní myšlení (4 – 7 let): intuitivní souvislosti – role bezprostředního vnímání, fantazie, naivních představ, schopnost vnímat v daném okamžiku pouze jeden aspekt problému následují: • období konkrétních operací (7 – 12 let): vzniká logické myšlení, schopnost grupovat operace – pojmout více aspektů problému, schopnost třídění, řazení, hierarchizace • období formálních operací (rozvoj od 12 let):abstraktní myšlení, dedukce, abstrakce Piaget: vývoj morálního usuzování • Předoperační období: – 1. stádium: počátky pojetí pravidel, patrných v rámci symbolické hry, kdy každé dítě má sklon dodržovat vlastní pravidla, která odpovídají především jeho přáním, neslouží kolektivním účelům (spolupráce, soutěžení) – 2. stádium: (poč. kolem 5. roku) – smysl pro povinnost dodržovat pravidla (neměnná, daná autoritou, povahy „fyzikálního zákona“); činy se neposuzují podle motivů, ale podle následků • Období konkrétních operací: – 3. stádium: sociální konvence, pravidla jsou záležitost společné dohody a mohou se měnit, pokud účastníci souhlasí, při hodnocení činů jsou důležité i úmysly • Období formálních operací: – 4. stádium: dospívající vytvářejí pravidla tak, aby byli schopni vypořádat se se situací, se kterou se ještě nesetkali Rozšíření koncepce morálního vývoje: Lawrence Kohlberg (1927 – 1971) • Vycházel z Piagetova pojetí • Vycházel z pozorování dětí a dospívajících a z rozhovorů • Identifikoval šest stádií morálního vývoje, sdružených do tří úrovní • Svou koncepci ověřoval empiricky – pomocí hypotetických dilemat • Podobně jako Piaget dokládal, že dítě je činitelem vlastního morálního vývoje – morálku nemá „osvojenou“ na základě výchovy a vlivu rodičů, ale prochází zákonitým vývojem – (0 – předmorální stádium: rozlišování libého /zábavné, napínavé, dobré/ a nelibého /co působí bolest, strach…/, není představa pravidel, autority, povinností…) • úroveň I – předkonvenční morálka: hedonistické následky, fyzické moc – 1. orientace na poslušnost, vyhnutí se trestu – 2. orientace na odměnu – přizpůsobuji se, abych získal odměnu, aby se mi vrátilo, co jsem poskytl • úroveň II – konvenční morálka (nejen „konformní“) – 3. orientace na to,být „hodným dítětem“, vyhnout se nesouhlasu – 4. orientace na autoritu, právo a řád (dodržování zákonů, pravidel, povinností – vyhýbání se pocitům viny za nedodržování) • úroveň III – postkonvenční morálka (autonomní, orientovaná na principy nezávislé na autoritě) – 5. orientace na společenskou smlouvu – principy obecně uznávané jako důležité pro všeobecný prospěch – 6. orientace na (samostatně zvolené) univerzální etické principy – spravedlnost, důstojnost, rovnost… Následovníci, kritika • Z feministických pozic Carol Gilliganová – ženy kladou větší důraz na potřeby ostatních, společenskou souhru v tomto smyslu, než na abstraktní principy • cílem morálního vývoje není pouze rozvinutí etiky spravedlnosti, nýbrž také etiky účasti (care) • Kohlberg s Piagetem předpokládali úzkou vazbu mezi kognitivním a morálním vývojem, patrně však podcenili schopnost dětí morálně usuzovat • Dennis Krebs: morální usuzování v reálném životě je jiné než při řešení „testovacích“ dilemat „Heinzovo dilema“ • V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjči peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást. • 1. stádium (poslušnost): Heinz neměl ukrást lék, protože následkem toho by byl uvězněn 2. stádium (osobní zájem): Heinz měl ukrást lék, protože pak by byl mnohem šťastnější, kdyby zachránil svou ženu, i kdyby byl odsouzen do vězení 3. stádium (hodné dítě): Heinz měl ukrást lék, protože to jeho žena očekávala. 4. stádium (zákon): Heinz neměl ukrást lék, protože zákon zakazuje krást 5. stádium (společenská smlouva, lidská práva): Heinz měl ukrást lék, protože každý má právo na život, bez ohledu na zákon. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože vědec má právo na kompenzaci za své úsilí. 6. stádium (univerzální etika, individuální svědomí): Heinz měl ukrást lék, protože zachránit lidský život je základnější hodnota než právo jiné osoby na majetek. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože tak porušil zlaté pravidlo cti a respektu. Role a vývoj hry • Hra jako „příprava“ na reálný život • Hra jako smysluplná činnost sama o sobě • Hra vs. experimentace (V. Příhoda) – experimentace vzniká sama ze situace, je nepředvídaná, nahodilá…; hra má cíl, souvislosti, průběh včetně ukončení… • Funkční a činnostní hry: procvičování tělesných funkcí ve složitějších formách • Konstrukční - realistická hra (stavění, kreslení…) • Symbolická – iluzívní, fantazijní hra („kuchyně se stane lesem a štokrle medvěděm…“) • Rolová – úkolová hra (prodavač, popelář, princezna prezident…) • Sociálně: hra paralelní – společná/asociativní – kooperativní • Soutěživá hra