Na základě vymezení čtyř pásem funkčnosti rodiny (Dunovský, 1999) určete, o jaký typ rodiny se
jedná v následujícím případě. Své tvrzení zdůvodněte (můžete vpisovat poznámky do textu).  Uveďte
jaký je výskyt tohoto typu rodin v populaci.


Klára je třináctiletá dívka, která žije s matkou, babičkou (tchýní matky) a o tři roky

starším bratrem. Matce je 38 let. Před rokem  zemřel při autonehodě její manžel, otec

dětí. Byl živitelem rodiny, podnikal v krajském městě,  kam každý den dojížděl za prací.

Rodinný život se po smrti otce velmi změnil. Jeho úmrtím  způsobilo postupný úpadek

vztahů a pozic v rámci rodiny. Nastala velká změna sociálních rolí.  Mladá matka se s

nastalou situací vyrovnávala po svém. Přestala se věnovat  dětem, měla potřebu hledat

nového partnera a mnoho času trávila mimo domov. Babička výchovu dospívajících

vnoučat nezvládala, navíc se nepohodla se snachou. Vyčetla ji, že se nezajímá o děti, ale

věnuje se pouze svým zájmům a zálibám. Pasivní výchova bez omezování se vzápětí

projevila v chování Kláry a jejího bratra. Přestali respektovat babičkou nastavené normy

například v otázce jejich příchodů domů. Po večerech se oba toulali, dívka si našla

40šestnáctiletého přítele a běžně se vracela domů kolem půlnoci i ve všední dny. Přestala

plnit  úkoly  do  školy  a  stále  častější  byly  také  absence  ve  škole.  Zpočátku  byly

omluveny matkou nebo babičkou. Pak nastala situace, při které vyšlo najevo, že si Klára

své  absence  omlouvá  sama  a  to  falšováním  matčina  písma.  Na  vzniklou  situaci

reagovala škola a matka byla pozvána na schůzku s třídní učitelkou a ředitelem školy.

Zde byla seznámena s mnohačetnými absencemi své dcery a také s faktem, že její dcera

neprospívá  ze  tří  předmětů.  Matka  si  zřejmě  uvědomila,  že  je  čas  převzít  opět

zodpovědnost za své nezletilé děti a především za jejich výchovu. Přestala opouštět

domov, trávila více času se svými dětmi a aktivně se s nimi účastnila akcí občanského

sdružení Jordánek. Podle jejich slov byla vděčná za „Výšlap na Slepicu“, nejvyšší

kopec Lovčic, který každoročně zdolávají přátelé přírody pod patronací občanského

sdružení Jordánek. Při celodenní akci měla pozitivní pocit ze společně prožitého dne, v

rámci široké skupiny cítila opět vzájemnost a pochopení z mnoha stran. Poznala, že má

v obci přátele, kteří ji rádi pomohou v komplikované životní situaci. Její děti zase měly

možnost obnovit před časem zpřetrhané vztahy se svými vrstevníky. Situace v rodině se

zásadně  změnila.  Děti  zlepšily  své  školní  výsledky  a  do  školy  chodí  pravidelně.

Maminka se také aktivně zapojila do činnosti občanského sdružení a  podílí se na

organizaci nejrůznějších akcí občanského sdružení


Citováno podle: Kavan, V. (2010). Motivace sociálně slabých rodin. Brno.