Učivo: Petra Hůlová, doba postmoderní

Třída: 6.A.

Cíl: Představit studentům pomocí recenze a lit. analýzy textu současnou autorku


      Myslím, že se mi cíl hodiny podařilo splnit, i když jsem se v hodině necítila nejlépe. Měla
jsem docela problém s autoritou. To mi komplikovalo situaci. Hodinu jsem měla docela dobře
promyšlenou. Vycházeli jsme z charakteristiky postmoderny, kterou jsme si ilustrovali pomocí dvou
výtvarných děl. Došli jsme pak k jakési charakteristice tohoto těžko uchopitelného směru. V této
části hodiny byli studenti nejméně ukáznění. Nedostali přesný úkol, šlo jen o to vyvolat v nich
zájem o danou věc. Nevím, jestli se mi to povedlo.

      Dále jsme přešli k samotné autorce. Nijak dlouze jsem ji nepředstavila. Rozdala jsem
studentům recenze z Tvaru psané slováckým nářečím od fiktivního kritika Aloise Burdy. Text měl
zároveň pobavit a informovat. Po jeho přečtení jsme se bavili o tom, co se autorovi líbilo, co ne a
jaký je obsah knihy. Zde se ale zapojovali jen někteří. Tomu jsem chtěla zabránit v poslední části
hodiny, kdy jsme se věnovali samotnému úryvku z knihy. Nadiktovala jsem žákům otázky týkající se
vypravěče, stylu vyprávění, přímé řeči... Měli za úkol najít v textu postmoderní prvky, o kterých
jsme se bavili na začátku hodiny. Otázky jsme si společně zkontrolovali. Nakonec nám do toho
zazvonilo. Nestihla jsem jim přečíst rozhovor s autorkou a vyvolat pak diskuzi na téma feminismus,
rodinné vztahy a tradice.

      Myslím, že hodina byla dobře koncipovaná. Troskotalo to ale na neukázněnosti studentů. Z toho
jsem byla docela zklamaná. I když si myslím, že v druhé části jsem je přiměla pracovat a trochu
přemýšlet. Ale dost jsem z nich cítila, že mě mají tak trochu „na háku“. Nicméně doufám, že jsem je
moc nenudila a že si něco snad i odnesli. Na příště (i když už je mít nebudu) bych se snažila
studenty více zaúkolovat. Na diskuzi je jich opravdu hodně. Té bych potom mohla věnovat čas v
kratší části hodiny. Asi bych se k nim pro příště snažila přistupovat více autoritativně.

      Nevím, jak mě vnímali studenti, ale myslím, že jsem působila zmateně. Prostor třídy mi na
sebevědomí moc nepřidal. Neustále jsem podlézala pod plátnem. Nakonec jsem nevybírala papíry s
odpověďmi. (Pro mě to v podstatě nebylo ani tak důležité, jsem ráda, že něco napsali. Ale působilo
to určitě nedůsledně). Pak jsem také zjistila, že jsem udělala docházku, ale zapomněla jsem zapsat
do třídnice. Takže celkový dojem z hodiny je asi dost rozpačitý.

      Myslím ale, že aktivity jako práce s textem, dedukce prvků uměleckého stylu prostřednictvím
jiného umění (např. malířství či hudby) a také vtipná recenze, byly aktivity, které by se mohly
osvědčit v dalších hodinách. Škoda, že jsem nestihla ten rozhovor. Zajímaly by mě jejich reakce.
Záleží pak hodně na naladění a spolupráci studentů.