OSNOVA IV: Logopedie, Narušená komunikační schopnost (NKS), Alternativní a augmentativní komunikace (AAK) Logopedie * název – logos – slovo + paidea – výchova * speech therapy, speech correction * vědní a studijní obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou: * zákonitosti vzniku * eliminování * a prevence narušené komunikační schopnosti Komunikace * komunikace (z lat. communicatio – spojování, sdělování, přenos, společenství, participace) – obecně lidská schopnost užívat výrazové prostředky k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů * komunikace výrazně ovlivňuje rozvoj osobnosti Sociální komunikace – tři skupiny kanálů * verbální komunikace * neverbální komunikace * komunikace činy Neverbální komunikace * zahrnuje veškeré dorozumívací prostředky neslovní podstaty * fylogeneticky i ontogeneticky starší * vysoká výpovědní hodnota a srozumitelnost * podléhá společenskému kodexu * interkulturní, etnické, mezinárodní a geografické odlišnosti Prostředky neverbální komunikace o proxemika o gestika o mimika o posturika o haptika o celkový vzhled o zrakový kontakt Verbální komunikace * komunikace prostřednictvím artikulovaných zvukových řetězců * řeč – specificky lidská schopnost * vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků § a symbolů ve všech jeho formách * není vrozená – dispozice * velká sociální relevance – sociální kontakty * stupeň schopnosti jazykové výměny Komunikační schopnost * individuální schopnost používat jazyk jako systém při promluvě * komunikační kompetence * být schopný komunikovat Narušená komunikační schopnost (NKS) * některá rovina (nebo několik rovin současně) jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru Jazykové roviny v řeči o foneticko-fonologická o morfologicko-syntaktická o lexikálně-sémantická o pragmatická Vývoj/ ontogeneze řeči * Probíhá ve stadiích * Stadia nastupují s určitou časovou variabilitou * Může docházet k obdobím akcelerace či retardace Gramatická rovina (morfologicko-syntaktická) § Souvisí s uměním jedince postihnout správně větnou skladbu a její strukturu; používání slovních druhů, skloňování a časování § Odráží celkovou úroveň duševního vývoje dítěte § První slova splňují funkci vět § Projevy pomocí izolovaných slov – do 1,5 – 2 let § Skloňování – mezi 2. -3. rokem § Po 3. roce – jednotné, množné číslo § Slovo, mající emocionální význam – první místo ve větě § Učení správných gramatických tvarů transferem (červený – červenější X hezký – hezčejší) Lexikální rovina (lexikálně – sémantická) § Úroveň slovní zásoby, pochopení vztahů ve větách, orientace v ustálených slovních spojeních, metaforách § Okolo 10. měs. začátky pasivní slovní zásoby § Kolem 12. měs. užití prvních slov § Kolem 1,5 roku – první věk otázek „Co je to?“, („Kdo je to?“) § Kolem 3,5 let – druhý věk otázek „Proč?“, („Kdy?“) * Rozvoj pasivní, aktivní slovní zásoby Zvuková rovina (foneticko-fonologická) § Výslovnost, tvoření hlásek na správném místě § Důležitý moment – přechod pudové – napodobující žvatlání § Pořadí fixace hlásek / upevnění artikulačního stereotypu ve slovech, větách § Samohlásky-mají charakter tónu, vznikají úplným uvolněním průchodu vzduchu mluvidly § Hlásky závěrové (P,B,M,T,D,N,Ť, Ď,Ň, K,G) – vznikají úplným uzavřením cesty výdechového proudu § Hlásky úžinové jednoduché (F,V,J,H,CH,S,Z,Š,Ž)- vznikají třením vzduchu v úžině mluvidel § Hlásky polozávěrové a úžinové se zvláštním způsobem tvoření (C,Č, DZ,DŽ, L, R, Ř) Pragmatická rovina § Rovina sociální aplikace komunikace § 2-3leté dítě chápe roli komunikačního partnera § Reaguje dle situace § Intelektualizace řeči – regulační funkce řeči Klasifikace NKS Časové hledisko: o prenatální o perinatální o postnatální Orgánová poškození: o poškození receptorů – receptivní/impresivní poruchy o poškození centrální části – fatické poruchy o poškození efektorů – expresivní poruchy Stupeň narušení komunikační schopnosti: o úplné (totální) narušení komunikační schopnosti o částečné (parciální) narušení komunikační schopnosti Klasifikace NKS – Viktor Lechta (1990, 2003) 1. vývojová nemluvnost – vývojová dysfázie 2. získaná orgánová nemluvnost – afázie 3. získaná psychogenní nemluvnost – mutismus 4. narušení zvuku řeči – rhinolalie, palatolalie 5. narušení fluence řeči – balbuties, tumultus sermonis 6. narušení článkování řeči – dyslalie, dysartrie, 7. narušení grafické stránky řeči, 8. symptomatické poruchy řeči, 9. poruchy hlasu, 10. kombinované vady a poruchy řeči Narušená komunikační schopnost 1) Vývojová nemluvnost Ø Opožděný vývoj řeči – dítě ve 3 letech nemluví Ø Vývojová dysfázie/vývojová nemluvnost- neschopnost rozeznávat slyšené výrazy a chápat obsah slyšených slov nebo nedostatek řečového projevu při dobrém chápání a porozumění 2)Získaná orgánová nemluvnost Ø Afázie – ztráta již vyvinutých, naučených schopností dorozumívat se v důsledku organického poškození 3) Neurotické/psychogenní poruchy řeči Ø Mutismus – náhlá ztráta vyvinuté řeči, podmíněná psychogenně podmíněná – úraz, úlek, velké vzrušení apod. Ø Elektivní mutismus – výběrová ztráta řeči, spojená s negativistickým postojem, útlum řeči za určitých okolností a vůči určitým osobám 4) Poruchy zvuku řeči Ø Huhňavost – 2 typy a) Zavřená – snížená nosovost, ztráta zvučnosti nosovek (m,n,ň zní jako b,d,ď) b) Otevřená – zvýšená nosní rezonance – zkreslení sykavek, samohlásek i, u Ø Palatolalie – vývojová vada vznikající na základě rozštěpu patra, huhňavost, porucha výslovnosti, porucha mimika obličeje 5) Poruchy plynulosti řeči Ø Koktavost – komplexní narušení koordinace orgánů účastnících se mluvení, projevuje se nedobrovolným přerušováním plynulosti mluvení Ø Breptavost – porucha plynulosti řeči, charakteristická extrémně zrychleným tempem řeči, nesrozumitelná řeč, „polykání“ slabik a částí slov Organizace logopedické intervence Tři úrovně: * logopedická diagnostika * logopedická terapie * logopedická prevence o primární o sekundární o terciární § vzájemné prolínání tří složek § uskutečňuje se v rámci tří resortů (MŠMT, MPSV,MZ) Organizace logopedické intervence MŠMT * logopedické třídy při běžných MŠ * mateřské školy logopedické * logopedické třídy při běžných ZŠ * základní školy logopedické * speciální třídy při ZŠ pro žáky s poruchami učení * mateřské školy pro sluchově postižené * základní školy pro sluchově postižené * základní školy praktické * základní školy speciální * speciálně-pedagogická centra * pedagogicko-psychologické poradny Legislativa Vyhláška č. 72/2005 Sb. (novela č. 116/2011), o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Poradenství PPP – pedagogicko-psychologická poradna SPC – logopedické zaměření, speciálně-pedagogické centrum Ø logopedická diagnostika a depistáž poruch komunikace Ø zpracování programů logopedické intervence Ø aplikace logopedických terapeutických postupů Ø aplikace logopedických stimulačních postupů Ø aplikace logopedických edukačních postupů Ø aplikace logopedických reedukačních postupů Ø instruktáž pro zákonné zástupce a pedagogické pracovníky Vzdělávání Vyhláška č. 73/2005 Sb. (novela č. 147/2011 Sb.), o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Školy Mateřská škola logopedická Základní škola logopedická Alternativní a augmentativní komunikace (AAK) * těžce zdravotně postižené s omezením verbální komunikace * systémy, kt. umožňují dorozumívat se, komunikovat se svým okolím, vyjádřit svoje pocity, přání, reagovat na podněty AAK je určena pro děti i dospělé * mentálně postižené * osoby s autismem * postižené DMO * neslyšící * s vícenásobným postižením * s poruchou po mozkové příhodě, po úrazu mozku * s motorickým postižením jiného původu (např. roztroušená skleróza) * s důsledky laryngektomie (odstranění, poranění hrtanu) AAK jako pojem * AAK obecný pojem vyjadřující určitý přístup * Augmentativní komunikační systémy – podporují již existující komunikační schopnosti, které jsou však nedostatečné * Alternativní komunikační systémy – náhrada mluvené řeči, v případě sluchově postižených – náhrada znakové řeči AAK v praxi n systém AAK – souhrn všech postupů a prostředků, který se užívá pro rozvoj dorozumívání a zahrnuje prostředky o oční kontakt (řeč očí) o mimiku (výrazy obličeje) o gestiku (gesta) o znakovou řeč o prstovou abecedu o dorozumívání se pomocí obrázků, předmětů, symbolů, počítačů, pomůcek s hlasovým výstupem Co posujeme při výběru AAK Ø současný způsob dorozumívání Ø předpokládaný vývoj dorozumívání Ø stupeň rozumění řeči Ø komunikační potřeby postiženého Ø pohybové možnosti Ø úroveň kognitivních schopností Ø v úvahu je nutné brát i prostředí postiženého Výhody a nevýhody AAK Výhody * snižují pasivitu postižených * snižují těžké frustrace z nepochopení * zvyšují zapojení do činností * umožňují postiženým samostatně rozhodovat * přispívají rozvoji kognitivních jazykových schopností * rozšiřují možnosti aktivně komunikovat Nevýhody * menší společenské uplatnění * vzbuzují pozornost veřejnosti * zavedení alternativních systémů může být považováno za důkaz, že jedinec nebude nikdy verbálně komunikovat * proces porozumění předchází vyjadřování (nejdříve se musí systém naučit, pak ho může používat) Dělení systémů AAK podle způsobu přenosu informací rozlišujeme a) dynamické systémy (př. znaky a gesta, prstová abeceda, znaková řeč, Makaton) b) statické systémy (př. Bliss, piktogramy) Facilitovaná komunikace • Rosemary Crossley • založena na mechanické podpoře ruky postiženého – facilitátor (osoba, která provádí asistenci) přidržuje ruku, zápěstí nebo paši postižené osoby, nastavuje protitlak proti ruce postiženého, zajistí zpětnou vazbu a zároveň ji stimuluje, když postižený vyťukává zprávu na psacím stroji, PC, tabulce s abecedou • cíl – omezit podporu facilitátorovy ruky na nejmenší míru Makaton • Margaret Walker • jazykový program, který poskytuje základní prostředky komunikace, podněcuje rozvoj mluvené řeči i porozumění pojmům • manuální znaky doplněné mluvenou řečí a symboly (doplněny i obrázkovými symboly) • základ – 350 znaků walker78a_2 Ukázka I Makaton Ukázka II Makaton Piktogramy • zjednodušená zobrazení skutečnosti – srozumitelné všem • jednoduché řazení – možno skládat věty nebo např. program dne LidskeTeloPiktogramyUkoly Ukázka III Piktogramy Bliss • Charles Bliss • místo slov jednoduché obrázky • slouží i jedincům s omezenými pohybovými funkcemi rukou – možné ukazovat očima, namířením světelného bodu • základní slovník – asi 100 symbolů, jejich kombinací se vytvářejí další významy • je možné zpracovat a upravit k počítačovému užití blissymbolics_basic Ukázka IV Bliss Systémy založené na použití PC s hlasovým výstupem • ovládání řešeno individuálně – rukou, hlavou, bradou, kolenem, ukazovátkem na hlavě, světelným paprskem umístěným na brýlích, zvukem, dechem Sociální čtení • u mentálně postižených dětí i dětí s více vadami • poznávání, interpretace a přiměřené reagování na zraková znamení a symboly, piktogramy, slova a skupiny slov, které se vyskytují v nejbližším okolí, aniž by byly využívány čtecí dovednosti • nácvik soc. čtení: • soubor obrázků a textů • slova ve vztahu k piktogramům • skupiny slov ve vztahu k piktogramům Zajímavé odkazy Videa Počkej na mě - I. část (koktavost) http://www.youtube.com/watch?v=Pv-5NdEsy-I Webové stránky AAK http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9 Doporučuji prostudovat • PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido, 2010. 401 s. ISBN 9788073151980. s. 11 – 23, konkrétněji k jednotlivým postižením s. 23 – 36 – projdeme v průběhu semestru • souhrnně MŠMT http://www.msmt.cz/socialni-programy/vzdelavani-zaku-se-specialnimi-vzdelavacimi-potrebami • aktuální informace k dokumentům na webu MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty