l>avsLcvniA.y uu rvsiupmu ticjnit i*aunc
i zvědavost na samotnou budovu muzea. Palác Barberini je totiž unikát: stavba je kopií kopie. Původní palác toho jména vznikl v 17. století v Římě jako dílo slavného sochaře a architekta Gianlorenza Beminiho. Obdivovanou budovu nechal napodobit pruský král Fridrich II. v rámci svých velkorysých stavebních plánů, které Postupim proměnily v soustavu parků, zahrad, zámků, letohrádků a pozdně barokních paláců. Palác Barberini, sousedící StadtschloB. protilehlý Niko-laikirche - všechny tyto výstavní budovy historického jádra braniborského města však lehly popelem po leteckém útoku z konce druhé světové války. Bombardování zničilo celý Alter Markt, hlavni po-stupimské náměstí. Kromě ruin dříve slavných staveb po sobě válečný konflikt zanechal i otázku, jak s volným prostorem v centru města naložit.
Se stejným problémem se po válce potýkala řada zdevastovaných německých měst. Přístupy se liší: zatímco někde vyrůstaly kopie historických budov, ale i celých ulic a náměstí, jiná města se rozhodla od minulosti oprostit a dát prostor soudobé architektuře. Rozhodnutí, jak naložit se zničeným centrem Postupimi, však dlouho nebylo nijak jednoznačné. Město bylo v dobách NDR zdí odříznuto od Západního Berlína - a přerušeným spojením se sousedem ztratilo na vitalitě. V centru tak vyrostl tu socialistický obchoďák, tu bytovka, tu obnovený chrám Nikolaikirche. Teprve když se Postupim po znovusjednocení Německa stala hlavním městem Braniborska, našla se vůle konečně vyřešit osud skomírajícího městského centra. Na přelomu tisíciletí padlo rozhodnutí obnovit okolí Alter Marktu v půdorysu z roku 1945.
Během několika let (do roku 2020) by tak - poněkud ironicky - měla vzniknout „pečlivá nápodoba historicky rostlého města", jak zní politické usnesení. Práce skutečně probíhají: braniborský zemský sněm již dnes sídlí v zámku StadtschloB. Stavět v jednadvacátém století přesnou repliku barokního zámku může vyvolávat rozpačité pocity - a patrně proto se zámek od vlastní okázalosti pokouší distancovat surrealistickým nápisem „Ceci n'est pas un cháteau", jenž je zlatými písmeny vyveden na fasádě.
Obnovený palác Barberini měl být původně luxusním hotelem. Plány se však
Impresionismus - záběry z instalace a detail Monetova obrazu     foto 4« museum barberini
Ovšem jako výstavní prostor budova funguje dokonale. Ve dvou třípatrových křídlech se nachází celkem sedmnáct výstavních sálů s vysokými stropy. Každý z nich je vymalován jinou barvou, která dává vyniknout vystaveným dílům. Když pak návštěvník z barevných sálů s umělým výstavním osvětlením vejde do vzdušné a přirozeným světlem zalité síně, kde jsou rozmístěny sochy Augusta Rodina, dojem nemůže být působivější.
Topoly, stohy, lekníny a moře
Do první sezony vstoupilo muzeum se dvěma souběžně probíhajícími výstavními počiny, jež končí o tomto víkendu a naznačují i těžiště budoucího programu: Impresionismus. Uměni krajiny a Klasikové moderny. Lze předpokládat, že za návštěvnickými rekordy stojí i divácká obliba impresionismu; ostatně dosud nejpopulárnější berlínská výstava byla s 14 400 návštěvníky týdně právě přehlídka Impresionismus - Expresionismus, kterou Alte Nationalgalerie uspořádala v roce 2015.
Postupimská galerie ovšem udělala vše pro to, aby si úspěch u návštěvníků zasloužila. Na impresionistické výstavě se podařilo shromáždit přes jedno sto pláten z muzeí i soukromých sbírek od Petrohradu po Washington; mezi nimi čtyřicet jedna děl Monetových. Ani ostatní zastoupení nejsou žádní druhořadí umělci: Auguste Renoir, Camille Pissaro, Alfred Sisley, Gustav Caille-botte - zkrátka celá impresionistická hvězdná sestava. Výstava nemá ambici demonstrovat žádnou dosud neslyšenou tezi o povaze impresionismu, nesnaží se oslňovat intelektuálskymi figurami a nepyšní se ani nezvyklou a originální kurátorskou koncepcí. Neznamená to ovšem, že by byla podbízivá. Je prostě tradiční - a velice dobře zvládnutá.
Instalace pláten je perfektní, stejně jako jejich nasvětlení: obrazy jako by vyzařovaly vlastní světlo. Právě to nevtíraví, ale působivě podtrhuje kvality impresionistických maleb, jejichž účinek tkví v práci se světlem a barvami. Člověk si zde před plátny může vychutnat, jak se horký vzduch tetelí nad kupkami sušícího se sena. Jak se v tajícím sněhu odráží
Každý z výstavních sálů prezentuje jedno z témat, která do daného časového období spadají. Jeden sál srovnává expresionistu Emila Noldeho s impresionistou Maxem Líebermannem, další Rodina s Monetem, jiný představuje abstrakci po Kandinském a abstrakci ve Spojených státech... Nic, co by návštěvníka mělo obzvláště překvapit. Vzhledem k tomu, že výstava časově překlenuje více než půl století uměleckého kvasu a kromě Evropy zabrousí i do amerického prostředí, výsledkem je povrchnost.
Je otázka, zda se na poměrně malém vzorku šedesáti děl vůbec dá odvyprávět vícero ucelených příběhů: výstava z nich předkládá pouhé střípky. To sice nic nemění na skutečnosti, že je zde k vidění řada pozoruhodných děl - impresionistická výstava je však díky své čistotě a jednotnosti přesvědčivější.
Kultivovaně konzervativní
Když se v pátek 20. ledna Donald Trump při výpravné washingtonské ceremonii ujímal prezidentského úřadu, německá kanc-léřka Angela Merkelová přenos z inaugu-race nesledovala. Namísto toho šla do galerie: muzeum Barberini totiž slavnostně otevíralo téhož dne. Světové deníky její gesto ocenily jako důkaz mimořádné kulturní úrovně současného Německa. A zatímco Trump ztělesňuje poněkud pochybné podoby současného konzervativismu, postupimské muzeum je konzervativní v tom nejlepším slova smyslu.
První postúpimskou obrazárnu, jejíž význam přesahuje hranice Braniborska, zřídil Fridrich II. v zahradě svého zámku Sanssouci. Druhou, téměř přesně o čtvrt tisíciletí později, založil v paláci Barberini Hasso Plattner. Navázal tím na nej lepší tradice evropského mecenášství. Dodejme, že od 16. června do 3. října se bude v muzeu Barberini konat výstava Von Hopper bis Rothko. Amerikas Weg in die Modeme, tedy „Od Hoppera k Rothkovi. Americké cesty moderny".
Klasikové moderny. Detail Munchova obrazu a pohled do sálu s Rodinovými sochami.
Impressionismus. Die Kunst der Landschaft (Impresionismus. Uměni krajiny) Klassiker der Modeme (Klasikové moderny) Museum Barberini,
Alter Markt, Humboldtstraße 5-6, Postupim. Obě výstavy trvají do 28. května 2017.
f