TEORETICKÉ VYMEZENÍ MGR. JANA KRATOCHVÍLOVÁ, PH.D Pedagogická diagnostika OBSAH PŘEDNÁŠKY  Potřeba pedagogické diagnostiky  Vymezení pojmů pedagogická diagnostika, diagnostikování, diagnóza  Stručný nástin vývoje této disciplíny a základní proudy, které ovlivnily tuto disciplínu  Přístupy a současné trendy v pedagogické diagnostice POTŘEBA PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY  RVP ZV vybavit žáka klíčovými kompetencemi a specifickými kompetencemi (výstupy) vzdělávacích oborů  Vnitřní evaluace – průběžné vyhodnocování podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a nastavení opatření pro zlepšení daných zjištění a utváření kvalitní a efektivní školy. KOMPETENCE DIAGNOSTICKÁ A INTERVENČNÍ (VAŠUTOVÁ, J., 2004 ). Učitel:  Dovede použít prostředky pedagogické diagnostiky ve vyučování na základě znalostí individuálních předpokladů žáků a jejich vývojových zvláštností, dovede diagnostikovat sociální vztahy ve třídě  Je schopen identifikovat žáky se specifickými poruchami učení a chování a dovede uzpůsobit výběr učiva a metody vyučování jejich možnostem  Ovládá způsoby vedení nadaných žáků ve vyučování  Je schopný rozpoznat sociálně patologické projevy žáků, šikanu, týrání a zná možnosti jejich prevence a nápravy, které zprostředkuje  Ovládá prostředky zajištění kázně ve třídě a umí řešit školní výchovné situace a výchovné problémy ROLE DIAGNOSTIKA  individualizování procesu výchovy a vzdělávání  diferenciace procesu výchovy a vzdělávání  získávání podkladů pro hodnocení v uzlových etapách (5. a 9. ročník)  získávání podkladů pro osobní portfolio žáka a jeho sebehodnocení  získávání podkladů pro hodnocení učitelem  zvyšování efektivity edukačního procesu POJEM DIAGNOSTIKA  z řec. diagnósis = poznání  zjištění stavu, posouzení, hodnocení  nauka o rozpoznávání nemocí  posloupnost činností vedoucí k diagnóze  činnost, která zjišťuje údaje o žákovi a vede  k vyslovení diagnózy  přináší objektivní poznatky o zkoumaném jevu PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA  Bývá vnímána jako nová pedagogická disciplína, ale její kořeny sahají hluboko do minulosti  Váže se na školní prostředí a nejčastěji je spjata s činností učitele.  Vyžaduje teoretické poznání, metodické vybavení, praktickou zkušenost, mnoho času a úsilí nejen pro vlastní diagnostickou činnost, ale i pro její vyhodnocení (časové hledisko bývá často příčinou zanedbávání kvalitní diagnostické činnosti učitele). VYMEZENÍ POJMU PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA specifická pedagogická disciplína - teorie diagnostické práce v edukačním procesu  Pedagogická diagnostika je vědecká disciplína, která se zabývá otázkami diagnostikování ve výchovně vzdělávacím prostředí. Je teorií objektivního zjišťování, posuzování a hodnocení vnitřních a vnějších podmínek výchovně vzdělávacího procesu, jeho průběhu a výsledků.  Pedagogická diagnostika se zabývá cílem, předmětem, strategiemi, postupy a metodami diagnostikování a vztahem této disciplíny k jiným pedagogickým disciplínám. (GAVORA, 2001) VYMEZENÍ POJMU PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA komplex praktické pedagogické činnosti i její teorie  O pedagogické diagnostice lze hovořit jako o oboru pedagogické teorie a na ní navazující metodické praxe. Pedagogická diagnostika je nejčastěji chápána jako teorie a teoreticky zdůvodněná praxe zjišťování, rozpoznávání, klasifikování, a charakterizování a také hodnocení úrovně a předpokladů pedagogického rozvoje objektu výchovy, tj. žákovy osobnosti (nebo skupiny žáků), rozvinutého cílevědomým pedagogickým působením, usilujícím o dosažení cílů výchovy a o plnění konkrétních výchovně vzdělávacích cílů a úkolů. Diagnosticky se sleduje efektivita výchovy a vzdělávání. (Mojžíšek, 1987)  Pedagogická diagnostika je pedagogická disciplína, která se zabývá aktuálním výkonem jedince v edukační situaci a analyzuje ho v souvislosti s osobnostním vývojem a vnějšími vlivy, jež na tento vývoj spolupůsobí. Na základně získaných údajů zahajuje bezprostřední intervenci, navrhuje použití dalších metod a postupů a vypracovává individuální vzdělávací plán. Směřuje k maximálnímu uspokojování vzdělávacích potřeb jedince. Je součástí celoživotního vzdělávání. (Průcha) VYMEZENÍ POJMU PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA proces  Pedagogická diagnostika je komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu a jeho aktérů. Zaměřuje se na složku obsahovou (dosažená úroveň vědomostí), procesuální, emocionálněsociální úroveň žáků, úroveň psychických funkcí, anamnestické údaje o dítěti, rodině a dalších institucích. Součástí je hodnocení a klasifikace. (ZELINKOVÁ, 2001) DIAGNOSTIKOVÁNÍ  Činnost Posuzování Získávání informací Zpracovávání získaných informací Vyhodnocování Klasifikace a mnohé další DIAGNÓZA  Je výsledkem diagnostických činností, je to hodnotící závěr o zjištěné úrovni rozvoje žáka, obsahuje hodnocení aktuálního stavu a také návrh pedagogických opatření, včetně stanovení odpovídajících prostředků; není nikdy uzavřená, konečná, musí počítat se změnami ve vývoji žáka.  Diagnóza je výsledkem procesu diagnostikování. Vzhledem k vývojové dynamice pedagogické reality a vzájemnému působení zrání a učení je pedagogická diagnóza dílčím cílem, na jejímž základě pedagog usměrňuje své působení (Průcha) VZTAH PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY K DISCIPLÍNÁM  k metodologii pedagogického výzkumu (používají některé společné metody)  k pedagogické evaluaci (průběžnému sledování podmínek, průběhu a výsledků výchovy a vzdělávání)  diagnostika předškolní výchovy a vzdělávání,  diagnostika základní školy,  Specifickou oblastí ped. diagnostiky je diagnostika speciálně pedagogická, která má své vlastní gnoseologicko-metodologické základy. HISTORIE PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY  Lze hovořit o tom, že pedagogická diagnostika má v našich zemích určitou tradici, první stopy lze nalézt u J. A . Komenského.  Informatorium školy mateřské – zamýšlí se nad vhodností nástupu dítěte do školy.  Didaktika velká a Didaktika analytická – J.A.Komenský hodnotí u žáků v učení výkony, píli, morální vlastnosti a zbožnost. Jeho princip individuálního přístupu je teoretickým zdůvodněním nezbytnosti poznání žákovy osobnosti. KONEC 19. A POČÁTEK 20. STOLETÍ  diskuse a práce o pozorování, hodnocení a kontrole – O. Kádner, G. Lindner, O. Chlup, V. Příhoda. V. Příhoda položil základy použití kvantitativních metod hodnocení v diagnostice.  Zavedení pojmu pedagogická diagnostika jako vědecká disciplína se připisuje Karlu Ingenkampovi k roku 1969 (v Německu probíhal intenzivní zájem o PD)  Nejde o dobu „vzniku“, ale „obnovení“ termínu →podle KI použil tento termín již v roce 1910 německý autor J. Spitzner 60. LÉTA  Jako samostatný vědní obor se začíná formovat s rozvojem pedagogického poradenství  V průběhu let se tímto problémem zabývá celá řada významných psychologů, např. L. Mojžíšek  V Bratislavě založen podnik na vydávání testů: Psychodiagnostické a didaktické testy.  Řada autorů se zabývá hodnocením výsledků žáků a příčinami neprospěchu (Cipro, Váňa, Velikanič). 70. A 80. LÉTA  (tzv. období normalizace) jsou typická nemožností čerpat ze zahraniční literatury, sledovat kontinuitu vývoje → nastává období vědecké izolace  Od 70. let se rozvíjí speciálně pedagogická diagnostika (Kábele, Sovák, Žlab, Swierkoszová). Hodnocením vzdělávacích výsledků žáků se zabývají Cipro, Velikanič, Kopáč). Matějček v práci Vývojové poruchy čtení nastoluje problematiku diagnostiky čtení, psaní, pravopisu a počítání.  Ve druhé polovině 80. let 20. století nastává „oteplení“ a zintenzivňuje se zájem o pedagogickou diagnostiku jako vědní disciplínu především zásluhou L. Mojžíška v Čechách a P. Vajcíka na Slovensku PŘEDMĚT PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY  žák v pedagogické situaci  výchovná skupina (školní třída)  výchovná instituce, učitelé, vychovatelé  vlastní pedagogická činnost učitele  (autodiagnostika) ÚKOLY PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY  Rozpoznání určitého stavu  Stanovení jeho příčin  Navržení dalších výchovných opatření = prognóza PŘÍSTUPY A SOUČASNÉ TRENDY V PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTICE  1. Strategie psychometrická (někdy též edukometrická)  Ad 1) vychází z předpokladu, že všichni máme v podstatě stejné dispozice, které se vyskytují v určité míře a proto je můžeme měřit.  Dochází tedy k převodu údajů na údaje kvantifikovatelné (převoditelné jednotky, body), které se vyhodnocují za pomoci statistiky  Zjištění vyjádřena v číslech  Měřena je míra sledovaného jevu  Odpovídá na otázky kolik bodů z celkově možných dítě dosáhlo  Jde zpravidla o normativní či kriteriální diagnostiku 2. STRATEGIE KAZUISTICKY-KLINICKÁ – NĚKDY TÉŽ KOGNISTICKÁ (NAPŘ. GAVORA  Je charakteristická svým zaměřením na individualitu diagnostikovaného (např. na vnější projevy žáka ve třídě vzhledem ke spolužákům nebo učiteli)  Zdůrazňuje se empatie a přijetí diagnostikovaného jako partnera, kterému chceme pomoci - Sleduje co nejvíce rysů, vlivů, příčin chování - Směřuje k poznání jedinečnosti  Opírá se o kvalitativní zkoumání jevu, popis jednotlivého případu – kazuistika -kazuistickyklinická – někdy též kognistická (např. Gavora) ZÁVĚR  PD je přítomná v každodenním rozhodování učitele, v jakékoli jeho činnosti ve třídě – učitel vždy analyzuje, třídí, zkouší, porovnává…(→srov. Teorie pedagogického rozhodování, Kantorková) PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA  Poskytuje řadu strategií, postupů a metod při diagnostikování nejrůznějších problémů a situací ve třídě  Tvoří základní kámen tzv. diagnostické kompetence učitele LITERATURA  GAVORA. P. Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In. KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 237.  MOJŽÍŠEK, L. Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha: Academia, 1987. s.15-16.  PRŮCHA, J.(Ed.). (2009) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.  VAŠUTOVÁ, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.  ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. s. 12.