ORGANIZAČNÍ ZÁLEŽITOSTI


Podmínky ukončení

Zápočtový test

15 otázek, z toho 10 otázek uzavřených, 3 možnosti a), b), c), z toho jedna odpověď správná, body
se za špatnou odpověď neodčítají.

5 otázek otevřených, napište maximum, co o zadaném tématu víte, z toho 3 otázky na interpretaci
dětské kresby.

Předmětem testových otázek bude učivo, které probereme na přednáškách. Přednášky budou v ISu,
přesto bych uvítala Vaši aktivní účastJ

Test je možné napsat v předtermínu 16. 12. 2013, nebo v řádných termínech v průběhu měsíce ledna a
února roku 2014.

Sylabus předmětu

1)      Vymezení základních pojmů – 30. 9. 2013.

2)      Ontogeneze dětského výtvarného projevu (vývoj s psychickým zráním dítěte od batolete až po
pubescenta) – 7. 10., 14. 10., 21. 10. 2013.

3)      Specifika dětského výtvarného projevu – 4. 11., 11. 11., 18. 11. 2013.

4)      Teorie symbolů a barev – 25. 11., 2. 12. 2013.

5)      Kreslířská typologie – 9. 12. 2013.

Doporučená základní literatura:

·         Hazuková, H. & Šamšula, P. (2005). Didaktika výtvarné výchovy 1. Praha: UK.

·         Čáry, klikyháky, paňáci a auta (1974). Praha: SPN. Volně ke stažení na internetu.

·         Šupšáková, B. (2000). Detský výtvarný prejav. Bratislava: Digit. Opět volně ke stažení.

Literatura k psychologické interpretaci dět. výtv. projevu:

·         Davido, R. (2001). Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál.

·         Šicková – Fabrici, J. (2002). Základy arteterapie. Praha: Portál.

·         Babyrádová, H. (----): Symbol v dětském výtvarném projevu. Brno: MU.

·         Piaget, J. & Inhelderová, B (2001): Psychologie dítěte. Praha: Portál.

Odkazy:

http://www.ped.muni.cz/warts/praxe/Bab_projekt_2012/start.html

https://moodle.pf.ujep.cz/course/category.php?id=12   heslo: hostVV3


         Dětský výtvarný projev (dále jen „DVP“)mezi uměním a vším přirozeným, co se hlásá


DVP a výtvarné umění

Společné vlastnosti:

-          Ontologické základy (ontologie – nauka o bytí), stejně jako umělci i děti vyjadřují svou
tvorbou vztah ke svému bytí, k tomu jak jej prožívají.

-          Výtvarné myšlení – myšlení ve tvarech, barvách, liniích, uspořádání prostoru, atd.,
umožňuje nám řešit tvůrčí problémy. Projevuje se také ve schopnosti posuzovat výtvarné hodnoty. Čím
jemněji dokážeme tyto hodnoty rozlišovat tím, lepší mám výtvarné vnímání – tj. výtvarná
senzibilita.

-          Výtvarná řeč je schopností výtvarným projevem něco sdělit, a to za pomocí výtvarných
prostředků.

Výtvarná činnost jak umělce, tak dítěte, se může projevovat v několika rovinách, a to v rovině:

-          fyziologické  - výtvarné vnímání – je smyslovým odrazem skutečnosti, pouze vnitřní
výtvarná činnost, nedochází k žádné změně objektu.

-          psychologické – výtvarná imaginace – je vnitřní myšlenkovou činností, jež sice přetváří,
ale změny nejsou viditelné navenek.

-          psychomotorické – výtvarná tvorba – jedná se o vnější činnost, kdy dochází k viditelné
změně objektu. Může se jednat o činnost lineární, plošnou, prostorovou a třeba i časoprostorovou
(různé formy akčního umění, performance, happeningy, apod.).

Výtvarný projev je syntézou poznání, vyhodnocování a prožívání skutečnosti, v jejíž přetváření
sděluje svůj pohled na věc (komunikuje s ostatními), dochází k sebevyjádření.

Odlišné vlastnosti:

Ve výtvarném umění jde především o podobu konečného díla, i když má jen krátké trvání v čase.
Kdežto u dětí jde především o to, jak je obohatí proces tvorby, co si z dané výtvarné činnosti
vezmou do dalšího života.

DVP JAKO PŘIROZENÁ POTŘEBA DÍTĚTE

-          prvotně je pro dítě výtvarná tvorba zábavou, hrou zanechávající po sobě viditelnou
stopu,

-          děti se také snaží napodobovat grafický projev dospělých,

-          výtvarná tvorba je pro ně důležitá rovněž proto, že díky ní mohou zpracovávat své
životní zkušenosti, dávat jim smysl a řád – interiorizace,

-          současně se snaží svým projevem zviditelnit svůj vnitřní svět a bez jejich záměru se do
tohoto procesu zapojují i nevědomé procesy – exteriorizace (předmět psychologických rozborů).

Interiorizace i exteriorizace jsou projevem potřeby interakce s okolím, jednou z forem mezilidské
komunikace.