Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
1
Základní pojmy z geografie sídel /osídlení a urbanismus/
Ing. Mgr. Libor Lněnička
Aglomerace - seskupení sídel kolem velkoměstského jádra (monocentrická struktura), popř.
kolem více jader (polycentrická struktura), vzniká růstem původního velkoměsta a posléze
sídel v jeho bezprostředním zázemí, přičemž se vytváří intenzivní hospodářské a obslužné
vztahy a dopravní spojení mezi jádrem a zázemím (př. Ostrava, Londýn).
Ambit - architektonický prvek používaný při stavbě církevních staveb. Je to uzavřená klenutá
klášterní, kostelní či kapitulní chodba čtvercového půdorysu okolo rajského dvora, který měl
fungovat jako místo odpočinku a přiléhaly k němu ostatní důležité prostory jako kapitulní síň,
kostel, refektář, dormitář.
Anekumena - oblasti dosud neobydlené (neosídlené) člověkem. Neexistují zde trvalá sídla.
Architektura – v užším smyslu stavitelské umění vytvářející díla, která svým tvarem,
prostorem aj. odpovídají praktickému účelu i ideovým dobovým požadavkům, popř.
i jednotlivá stavba jevící architektonický záměr. V nejširším současném pojetí utváření celého
životního prostředí uměleckými prostředky v návaznosti na dostupné vědecké poznatky.
Arkýř - architektonický stavební prvek. Je to výstupek, vyčnívající v průčelí budovy nebo
z jejího nároží, který je posazený na nosnících vystupujících ze zdiva (krakorcích) nebo na
trámech stropu nad přízemím.
Atriový rodinný dům - atriová (kobercová) forma rodinného domu představuje velmi
úspornou formu zastavění; dispozice domu je koncipována kolem atria, které se stává
centrálním prostorem – obytným exteriérem s maximální mírou intimity; okna většiny
obytných místností jsou obrácena do atria; mimo atrium dům již zpravidla nemá zahradu.
Balkon - předsazená konstrukce, přečnívající přes nosnou zeď. Balkon může být
polozapuštěný do nosných zdí, konstrukčně představující kombinaci balkonové konzoly
a lodžie.
Balustráda - individuálně tvarované, ozdobné zábradlí, vytvořené pomocí nízkých sloupů,
tzv. baluster neboli balustrových kuželek krytých zpravidla překladem.
Bašta - fortifikační prvek středověkých hradeb. Přispívá k aktivní obraně hradebních zdí,
bývaly v ní umístěny střílny. Bývá obvykle předsunutá.
Budova - nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými
stěnami a střešní konstrukcí.
Bytový dům - stavba pro bydlení o čtyřech a více bytech přístupných ze společného
komunikačního prostoru (schodiště, chodby, pavlače) se společným hlavním vstupem
z veřejné komunikace; obytná budova ve které převažuje funkce bydlení.
Citadela - pevnost chránící město. Obvykle se nachází buďto při městě, nebo v něm, často
bývala posledním místem odporu, kam se stahovala posádka města, případně i jeho obyvatelé
(často ale jen malá část z nich) poté, co městské hradby padly.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
2
Čuček – ozdobný výčnělek na vrcholu nebo na rozích štítu, brány, zídky. Na skutečných
renesančních, barokních a klasicistních stavbách měl většinou tvar piniové šišky, koule,
kalichu, hrotu, v lidové architektuře dochází k další stylizaci.
Došek - tradiční střešní krytina lidových staveb. Jedná se o snopek zhotovený ze 110 až
140 cm dlouhé rovné slámy, rákosí či orobince. Jeden došek váží 3,5 až 4 kg.
Dvojdům (dvojdomek) - dva rodinné domy se společnou štítovou zdí, obvod každého ze dvou
domů je volný po zbývajících třech stranách, optimální podmínky kontaktu se zahradou
(zahrada obklopuje dům ze všech třech volných stran).
Ekumena - sídelní prostor, který je trvale osídlen a člověk na něm buduje trvalá sídla.
Exteriér – vnější část budovy tvořená okolím stavby.
Extravilán – nezastavěné území sídla.
Hlavice – architektonické zakončení horní části sloupu, pilíře nebo pilastru.
Hromadná bytová výstavba - obytné domy určené pro bydlení pro větší skupinu osob, s více
než třemi byty, s menší možností uplatnění individuálních potřeb a s menší mírou soukromí.
Hřeben - vodorovná průsečnice střešních ploch, od které střešní plochy sestupují.
Individuální bytová výstavba - obytné domy určené pro bydlení rodinného charakteru,
obsahující 1-2, výjimečně tři byty a umožňující řešení bydlení podle individuálních potřeb
s maximální mírou soukromí.
Infrastruktura dopravní - např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letištť
a s nimi souvisejících zařízení.
Infrastruktura technická - vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického
vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení
pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné
komunikační sítě a elektronické komunikační
Infrastruktura veřejná - pozemky, stavby, zařízení zřizované nebo užívané ve veřejném
zájmu. Jedná se o:
1. dopravní infrastruktura, např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest,
letišť a s nimi souvisejících zařízení,
2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související
zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny
odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické
vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační
zařízení veřejné komunikační sítě, produktovou,
3. občanské vybavení, kterými jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící např. pro
vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu,
veřejnou správu, ochranu obyvatelstva,
4. veřejné prostranství.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
3
Interiér – vnitřní část budovy zpravidla tvořená chodbou, místnostmi apod.
Intravilán – zastavěné území sídla.
Izolovaný rodinný dům - volně stojící rodinný dům poskytující vysokou míru izolace
v optimálních podmínkám přímého kontaktu se zahradou a přírodou (zahrada obklopuje dům
ze všech čtyřech stran, 4 obytné fasády).
Kabřinec - ozdobný prvek, jímž vrcholí prkenný štít (tzv. lomenice) roubených domů.
Katastr – soubor údajů o nemovitostech zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické
a polohové určení. Je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro
daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, nerostného bohatství, kulturních
památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské
a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů.
Katastrální území - technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru
nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je katastrální
území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová
i listinná dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálních operátech, které
jsou založeny samostatně pro každé katastrální území.
Klenba – vodorovná samonosná stavební konstrukce., uzavírá shora větší prostor – valená,
kopulovitá, křížová, žebrová, hvězdicová, vějířová, síťová …
Kleština - párové vodorovné prvky ztužující pár krokví ve výšce hambalku; provádí se
většinou ze dvou prken připevněných ke krokvím ze stran.
Kolaudace – proces povolování stavby.
Kolaudace stavby - povolení uvedené stavby do provozu; do té doby by stavba neměla být
užívána.
Konurbace – souměstí; vzniká srůstáním průmyslových středisek v samostatných obcích
městského charakteru v silně industrializovaném území, ALE! je administrativně rozdělena do
několika původních obcí; také jimi mohou být tzv. dvouměstí – typ vznikající ze dvou měst
na opačném břehu řeky, kt. pak splývají administrativním sloučením v jednu obec
Konzola - stavební prvek, který je zasazen do zdi a slouží k nesení jiných stavebních prvků
(např. balkon, římsa).
Koridor - plocha, vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo
opatření nestavební povahy.
Krakorec - kamenný gotický hranolový nosný článek vodorovně vysunutý ze zdiva a nesoucí
zpravidla arkýř, prevét či ochoz.
Krokev - šikmý prvek krovu, nesoucí střešní latě, na nichž je upevněna střešní krytina. Krokve
tvoří vazby; vazba složená pouze z krokví se nazývá jalová.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
4
Krov - nosná konstrukce střechy. Účelem krovu je nést střešní krytinu, například střešní tašky
nebo lepenku, a přenášet zatížení vznikající sněhem, větrem a vlastní tíhou na nosné stěny
stavby.
Lesní lánová vesnice - lesní návesní ves – specifický typ. Má poměrně pravidelnou okrouhlou
nebo oválnou náves, kolem níž jsou volně seřazeny jednotlivé usedlosti. Převažuje u nich
záhumenicová plužina(každá usedlost vlastní pás polí).
Limity využití území - omezují, vylučují, případně podmiňují využití a uspořádání území.
Vyplývají z právních předpisů, správních rozhodnutí a schválené územně plánovací
dokumentace.
Liséna - plochý svislý architektonický dekorativní článek členící fasádu. Nemá hlavici ani
patku.
Lodžie - místnost otevřenou rozměrnými otvory arkády (často třemi) do zahrady a umožňující
opticky propojit zámecký či palácový interiér s exteriérem zahrady. Lodžie přitom může být
i v patře budovy a nemusí být se zahradou vůbec propojena komunikačně.
Megalopole - označení pro velmi velká města nebo shluky měst (konurbace, aglomerace),
typicky s více než 10 miliony obyvatel.
Městská forma bydlení - výstavba rodinných domů nebo bytových domů, jejichž forma,
velikost, výška a vzhled odpovídá městskému prostředí (větší měřítko staveb, větší
podlažnost, u rodinných domů např. menší parcely ve srovnání s venkovskými rodinnými
domy).
Městská památková rezervace – část města, která je historicky významná a má
neopakovatelný charakter kulturního dědictví, který je neodmyslitelně určován právě
urbanistickým souborem nemovitých kulturních památek.
Městská památková zóna - část města, která je historicky významná. K zajištění památkové
ochrany zóny a jejího historického prostředí, které s architektonickými soubory, jednotlivými
nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními
plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry vykazují
významné kulturní hodnoty, mohou orgány státní památkové péče při svém rozhodování
stanovit podmínky, které omezují stavební a jiné úpravy v zóně.
Nadzemní podlaží - každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše
nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého terénu v pásmu širokém 5 m po obvodu
domu.
Nároží - sklonitá průsečnice, od níž střešní plochy sestupují.
Návesní vesnice – hlavním půdorysným znakem je náves, která může mít různý tvar – oválný,
kruhový, klínový, čtyřúhlý nebo neprřavidelný. Náves je obklopena usedlostmi, které jsou
obráceny od návsi většinou štítovou stranou.
Nízkopodlažní zástavba - zástavba do 4 nadzemních podlažích.
nízkopodlažním.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
5
Obytná čtvrť - zpravidla 15 000 – 30 000 obyvatel.
Obytná skupina - zpravidla 300 – 3 000 obyvatel, nejnižší, v podstatě soběstačný, funkční
celek v rámci obytné zóny.
Obytná zóna - území města (nebo aglomerace) funkčně vymezená s ohledem na převládající
podíl funkce bydlení.
Obytné území - území s převládajícím podílem funkce bydlení (individuálního
i hromadného), s vyloučením jiného funkčního využití, s výjimkou nezbytných ploch
dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství, zeleně, ploch rekreace,případně
s určitým podílem ploch občanského vybavení (maloobchod, mateřská
Obytný okrsek - zpravidla 3 000 – 15 000 obyvatel, obytný celek nižší kategorie, plně
soběstačný
Okap - nejnižší vodorovný okraj střešní plochy; též žlab odvádějící z tohoto okraje vodu.
Okrouhlice – typ raně středověkého venkovského osídlení, soustředěného okolo okrouhlé
návsi (rybníku).
Palisáda - dřevěný plot různé výšky, používaný v minulosti jako obranný prostředek.
Parkán - fortifikační prvek hradebního opevnění. Jedná se o prostor za samotnými hradbami,
který je z přední strany chráněn další, zpravidla menší zdí či náspem.
Patka – spodní část sloupu, pilíře nebo pilastru. Má kotvící funkci.
Pilastr - architektonický prvek klasické řádové architektury v podobě sloupu nebo pilíře. Má
ale pouze dekorativní účel. Skládá se z hlavice, patky a těla.
Pilíř - nosným prvkem čtvercového či obdélného průřezu. Pokud má kruhový průřez, hlavici
a patku (dórský sloup pouze hlavici) nazýváme jej sloup.
Plocha - část území, tvořená pozemkem, nebo souborem pozemků, která je vymezena
v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje, nebo územním plánu, popřípadě
v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího
využití a její význam.
Plochy bydlení - plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky
rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky
veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského
vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2.
Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu
prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména
obyvatelům v takto vymezené ploše.
Plužina – zemědělsky obdělávaná plocha (součást venkov. sídel).
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
6
Počet nadzemních podlaží - počet nadzemních podlaží objekt, vč. možné či vyloučené
využitelnosti podkroví.
Podkroví – část domu těsně pod střechou, často využitá pro různé účely (obytné – půdní
vestavba, skladovací apod.).
Podloubí – prostor v přízemí domu v jeho přední částí do ulice či náměstí oddělený od okolí
sloupy nebo pilíři.
Podzemní podlaží - každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části níže
než 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5 m po
obvodu domu.
Polovalba - sklonitá střešní plocha nad štítem.
Prevét (výsernice) - typ primitivního středověkého záchodu. Objevuje se na hradech, zámcích
i jiných stavbách.
Proluka - nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží,
který je určen k zastavění.
Raabizační vesnice – vznikaly v druhé pol. 18.st. parcelací polí rušených panských dvorců.
Vyznačují se nápadnou pravidelností v uspořádání usedlostí i dělení plužiny. Nejčastěji mají
půdorys silniční, méně často návesní nebo řadový.
Regulační plán - v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro
umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro
vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro
vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové
Rodinný dům - stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá
požadavkům na rodinné bydlen a v níž je více než polovina podlahové plochy místností
a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty,dvě nadzemní
a jedno podzemní podlaží a podkroví; rodinný dům je domem
Řadový rodinný dům - tzv. skupinová forma rodinných domů, jednotlivé domy mají společné
dvě štítové stěny, každý dům má svůj vstup z pozemku a svůj vlastní přístup na zahradu.
Římsa - architektonický prvek. Jedná se o horizontálně vysutou část budovy mající funkci
krycí ale i ozdobnou.
Sala terrena - místnost v přízemí paláce či zámku otevřená do zahrady nebo samostatná
otevřená budova v zahradě.
Sídelní prostor - ekumena + anekumena + subekumena. Nepatří se moře a oceány. Člověk
dosud nevyužil jako sídelního prostoru celou rozlohu souše.
Sídlo – územně oddělené seskupení budov, které slouží k trvalému pobytu lidí. Základní
jednotka sídelního systému. Kromě obytné funkce jsou i další.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
7
Městské – historicky mladší, ale mnohem dynamičtější složkou struktury
osídlení. Jsou uzly koncentrace obyvatelstva a nezemědělských aktivit na
poměrně malé ploše. Liší se funkcí i ekonomickou základnou.
Venkovské – starší vývojová forma sídel. Sídla jejichž obyvatelé
vykonávají různé zemědělské činnosti (rolnictví, pastevectví, rybolov,
lesní hospodářství). Tvořena venkovskými sídelními jednotkami, pro něž
je typické propojení obytné části a částí hospodářských. Dnes mají
venkovská sídla také fci obytnou, obslužnou nebo průmyslovou.
Sloupek - svislý trám, jenž v plné vazbě podpírá hambalek.
Stavba - veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele
na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na
účel využití a dobu trvání.
Stavba pozemní - stavba, mající podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu,
která není ani dopravní cestou ani vodohospodářským dílem. Za pozemní stavby se tedy
z tohoto hlediska považují budovy.
Stavba pro obchod - stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2.
Stavba pro výrobu a skladování - stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu,
popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů,
kromě staveb pro skladování, patřících do zemědělských staveb.
Stavba ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné
ubytování a služby s tím spojené. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií
a podle požadavku na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami.
Stavba zemědělská - stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné
výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou
úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na
ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby.
Stavební čára - hranice, rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku. Poloha hrany
budovy ve výši rostlého nebo upraveného terénu. Podle návaznosti budov rozeznáváme s.č.
uzavřenou (rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné) a s.č. otevřenou (rozhraní
stavebně přerušované na hranicích sousedních parcel stavebními mezerami). Podle závaznosti
hovoříme o s.č. závazné (rozhraní musí zástavba dodržet v celém svém průběhu, tj. nesmí
překročit, ale ani ustupovat - s výjimkou arkýřů, rizalitů apod.) a s.č. nepřekročitelné
(rozhraní nemusí být dokročeno, nelze je ovšem překročit směrem ven - opět s výjimkou
arkýřů, rizalitů stanovené hloubky atd.). U bloku můžeme rozlišit stavební čáru vnější
a vnitřní (vzdálenost mezi nimi je pak „hloubkou zástavby“).
Stavební čára (regulační čára) - je stanovena v územním plánu a nesmí být překročena.
Stavební čára se neshoduje s hranicí pozemku.
Stavební řízení - správní řízení, jehož výsledkem je stavební povolení nebo zamítnutí žádosti
o stavební povolení. Řídí se ustanoveními zákona o správním řízení a odchylkami
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
8
stanovenými stavebním zákonem. Stavební řízení vede stavební úřad. Účastníky stavebního
řízení jsou stavebník, osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na
nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na
nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena, a další osoby, kterým
zvláštní zákon toto postavení přiznává.
Stavební uzávěra - výsledkem rozhodnutí v územním řízení , při kterém se vymezuje území,
ve kterém se trvale nebo dočasně zakazuje, nebo omezuje stavební činnost, hlavně pokud by
mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území, nebo jeho organizaci podle připravované
územně plánovací dokumentace.
Strategický plán (program rozvoje) - výchozí plánovací dokument, neoddělující složky
sociálního, ekonomického a územního rozvoje. Vyjadřuje na základě předchozích analýz
rozvojovou politiku a cíle rozvoje.
Středněpodlažní zástavba - zástavba do 5 - 8 nadzemních podlažích.
Střecha - stavební konstrukce, která ukončuje stavbu shora a chrání ji proti povětrnostním
vlivům. Též odvádí vodu a brání jí v nahromadění. Skládá se z nosné konstrukce (např. krov)
a střešní krytiny. Střechy se v zásadě rozdělují na ploché a sklonité (šikmé a strmé), nebo na
zateplené a nezateplené.
Nejběžnější typy sklonitých střech:
Pultová střecha má jen jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty (dva boční
a hřebenový). Používá se především na stavby na hranici pozemku, na přístavky, na
části činžovních domů přiléhající podélně k sousedním domům a v ekologické
architektuře na tzv. aktivní solární domy.
Sedlová střecha - historicky nejběžnější typ střechy používaný v Česku; je velmi
rozšířena v řadové zástavbě rodinných i bytových domů. Má dvě střešní roviny s
přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty. Variantami jsou střecha křížová a
polokřížová (vznikají pronikem dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene),
používané na stavbách složitějšího půdorysu.
Mansardová střecha - variantou střechy sedlové; každá její polovina mezi hřebenem a
okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Vnitřní prostor pod touto
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
9
střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví); jméno jí dal francouzský architekt
Jules Mansard. V současné době je rozšířena tzv. falešná mansardová střecha: jedná se
o střechu sedlovou, kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního
podlaží.
Stanová střecha (někdy též jehlanová) má zpravidla čtyři střešní roviny, které se
sbíhají do středového vrcholu. Používá se na samostatně stojících budovách přibližně
čtvercového půdorysu. Na věžích se používá střecha se strmým sklonem nazývaná
jehlová; na věžích kruhového půdorysu je to střecha kuželová; variantou je střecha
půlkuželová. Na některých věžích a na hvězdárnách se používá střecha cibulová. Báň
je zakřivená, osově souměrná střecha používaná především na věžích kostelů. Používá
složitou zakřivenou konstrukci.
Pilová střecha - vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových;
používala se historicky na rozlehlých továrních halách, dílnách apod.; svislé části
střechy zároveň často sloužily jako světlíky. V současnosti se dává přednost střechám
z předpjatých či lepených konstrukcí.
Střešní okno - okno vsazené do sklonité střešní roviny bez krytého výstupku.
Subekumena - území obývané přechodně. Nezáleží na tom, jak dlouho je nebo není
obývané. Př. vědecké stanice.
Šindel - dřevěná destičku břitovitého tvaru, širokou 8 až 15 a dlouhou 50 až 60 cm. Tloušťka
je asi 1,5 až 2,5 cm. Jedna strana je opatřena drážkou a na druhé straně je břit.
škola, služby apod.) sloužících však výhradně pro uspokojení potřeb daného obytného území
a tudíž bez vlivu na objem generované dopravy.
Štít (šedě) - sklonitý okraj střechy mezi hřebenem a okapem; též část svislé stěny pod tímto
okrajem.
Technická zařízení budov - společné označení pro technické vybavení budov. Hygienická
zařízení, potrubí, armatury apod. pro vodovod, kanalizaci, plyn, elektroinstalace pro
silnoproud i slaboproud, atd.
Terasa - plochá část stavby, nejčastěji střechy budovy opatřená zábradlím a upravená pro
pobyt osob.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
10
Terasový rodinný dům - terasové rodinné domy jsou formou řadových domů, položených
kolmo k vrstevnicím po přímce největšího spádu svahu; jednotlivé domy se zpravidla
navzájem přesahují a střecha níže položeného domu zpravidla slouží jako terasa (zahrada)
domu nad ním.
Úbočí (úžlabí) - sklonitá průsečnice, ke které střešní plochy sestupují.
Ulicovka (vesnice silniční) - usedlosti jsou uspořádány těsně vedle sebe, podél místní
komunikace (ulice, silnice). Silniční půdorys může být jednoduchý nebo složitý.
Urbanismus - soubor pracovních metod a postupů sloužících k záměrnému formování
lidského osídlení, uplatňující se při řešení sídlištních celků, krajiny a celých širších územních
jednotek, s důrazem na tvorbu životního prostředí.
Urbanistická koncepce - plošné a prostorové uspořádání území.
Urbanizace – proces, při kterém dochází k růstu počtu a velikosti městských sídel
v souvislosti s rozvojem jejich výrobních a obslužných funkcí, vyvolaný nástupem
industrializace. Zvyšování podílu oby žijícího ve městech (stupeň urbanizace).
uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšná opatření.
Územně plánovací podklady (ÚPP) - informačním systémem veřejné správy na úseku
územního plánování. Obsahují informace (data) o stavu území, limitech využití území
a ostatních faktorech, ovlivňujících využitelnost území.
Územně technické podklady (ÚTP) - účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory
údajů charakterizujících stav a podmínky území. Obsahují podstatné informace o stavu,
možnostech a limitech využití území a jiných závazných omezeních, vyplývajících z právních
předpisů, schválené územně plánovací dokumentace a platných správních rozhodnutí. ÚTP se
zpracovávají způsobem, umožňujícím zejména využití pro zpracování územně plánovací
dokumentace, územně plánovacích podkladů, územní rozhodování a pro další potřeby veřejné
správy, např. v digitální podobě. Průběžně se aktualizují.
Územní generel - řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení
a krajiny. Územní generel se zpracovává, je-li ú čelné ověřit samostatně řešení některé složky
osídlení a krajiny, mající podstatný vliv na využití území.
Územní plán - stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho
plošného a prostorového uspořádání („urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci
veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné
plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití
znehodnoceného území („plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně
prospěšná opatření a pro územní reservy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch
a koridorů.
Územní plánování - činnost, která soustavně komplexně řeší funkční využití území, stanoví
zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj
území; vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
11
a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho
hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.
Územní rozhodnutí - v územním rozhodnutí stavební úřad vymezuje území na navrhovaný
účel a určí podmínky, kterými se zabezpečují zájmy společnosti v území, hlavně soulad s cíli
a záměry územního plánování, věcná a časová koordinace jednotlivých staveb a jiných
opatření v území a především péče o životní prostředí. Současně rozhodne o námitkách
účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může vyhradit předložení
další dokumentace, respektive určit podmínky, které se mají zahrnout do stavebního povolení,
které je výsledkem stavebního řízení.
Územní řízení - specifickým druhem rozhodování správních orgánů, jehož výsledkem je
autoritativní rozhodnutí, s konkrétním opatřením, jež se má v daném území uskutečnit, resp.
o konkrétním využití pozemku k navrhovanému účelu.
Valba - sklonitá střešní plocha na kratší straně střechy, zabírá místo štítu.
Vaznice - vodorovný trám, probíhající krovem podélně a podpírající krokve.
Vazný trám (dříve též vazník) - příčný vodorovný prvek krovu. Jedná se o hlavní nosník
krovu, na kterém spočívají všechny ostatní prvky.
Venkovská forma bydlení - výstavba rodinných domů nebo bytových domů, jejichž forma,
velikost, výška a vzhled odpovídá venkovskému prostředí (menší měřítko staveb, nižší
podlažnost, u rodinných domů např. větší parcely ve srovnání s městskými rodinnými domy,
doplňkové hospodářské objekty často v přímé vazbě na zemědělské plochy apod.).
Vesnická památková rezervace - památkovou rezervací rozumíme území sídelního útvaru,
jehož (co do výrazu a možností provedení) neopakovatelný charakter je neodmyslitelně
určován právě urbanistickým souborem nemovitých kulturních památek. Prostředí a stavební
fond rezervace vyžadují nejvyšší a nejnáročnější stupeň památkové ochrany v plném
prostorovém rozsahu vymezeného území.
Vesnická památková zóna - památkovou zónou rozumíme území sídelního útvaru nebo jeho
části, jehož neopakovatelný charakter je neodmyslitelně určován urbanistickým souborem
tradičních staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek. Prostředí
a stavební fond zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň památkové ochrany v předem
určeném prostorovém rozsahu vymezeného území.
Věšák - svislý prvek, který v krovech větších rozpětí pomáhá odlehčit vazný trám, který nelze
opřít o středovou stěnu budovy. Věšákem je vazný trám „zavěšen“ na hambalku.
Vikýř - krytý střešní výstupek se svislým oknem nebo toto okno samo.
Vila dům - samostatná obytná stavba o více než třech bytových jednotkách, nepřevyšující 4
nadzemní podlaží, na vymezeném pozemku.
Vybavení občanské - stavby, zařízení a pozemky sloužící např. pro vzdělávání a výchovu,
sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu
obyvatelstva.
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
12
Vysokopodlažní zástavba - zástavba více jak 8 nadzemních podlažích.
zařízení veřejné komunikační sítě, produktovou.
Zastavěná plocha pozemku - součet zastavěných ploch jednotlivých budov na pozemku.
Zastavěné území obce - současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených
zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce
se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří
uzavřená obalová čára, zahrnující soubor:
a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi
sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch, obklopených parcelami uvedenými
pod písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků
se do zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze
v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).
Zavětrování - slouží ke ztužení (zpevnění) krovu zejména v podélném směru. Provádí
v plných vazbách krátkými trámky (pásky) šikmo rozepřenými mezi sloupky a vaznice.
Žudro (žebračka) - klenutý přístavek používaný u vchodů do domů v lidovém stavitelství
Moravského Slovácka a části Slovenska.
Obrázky:
Ze0021 Cvičení z geografie obyvatelstva a sídel
13