POLÁRNÍ
OBLASTI
Regionální geografie Ameriky,Austrálie a polárních oblastí
Přednáška č. 1a
© HS
Literatura
 Bičík, I. a kol. Regionální zeměpis.
 http://www.quido.cz/priroda/antarktida.html
 Wikipedia
 SZZ: Polární oblasti:Vymezení regionu.
Geografické srovnání Arktidy a Antarktidy (s
ohledem na polohu, přírodu, ekonomiku,
politiku a objevování).
POLÁRNÍ OBLASTI
 Polární oblast je obecné označení
pro region v blízkosti zeměpisného
pólu planety. Na Zemi jsou polární oblasti
zčásti pokryté ledem.
 Polární oblasti = severní a jižní zemský pól +
okolí
 podobné přírodní poměry
Najděte si v atlasu mapy polárních oblastí.
POLÁRNÍ OBLASTI
 ovlivnění zeměpisnou polohou
 nejméně slunečních parsků => velmi chladné
 nerovnoměrný přísun:
 polární zimy – žádné sluneční parsky – polární noc
 polární léta – slunce nezapadá – polární den (neovlivní celkové
klima – malý sklon slunečních parsků)
 na souši i na moři –sníh a led => tvrdé podmínky pro život
 rostlinstvo – téměř žádné
 živočišstvo – hlavně v moři
 nejsou trvale obydleny
 hospodářská činnost –rybolov,
vědecký výzkum
ČAS
 Na většině míst na Zemi je místní čas je určen podle zeměpisné
délky tak, že denní doba je přibližně shodná a postavením slunce na
obloze.
 Severní i jižní pól jsou výjimkou v tomto uspořádání, neboť
zeměpisné délky se zde limitně blíží nule. Slunce zde vychází a
zapadá pouze jednou za rok ve všech zeměpisných délkách, tedy i ve
všech časových pásmech.
 Pro póly není určeno pevné časové pásmo a expedice může použít
čas GMT nebo národní čas země, odkud expedice pochází.
 Vzhledem k tomu, že se časová pásma na pólu limitně blíží nule, je
oblíbenou kratochvílí na Severním pólu projití všech časových
pásem.
ANTARKTIDA – VYMEZENÍ
 jižní polokoule, rozloha: 13,2
mil. km2 (2. nejmenší
světadíl, 2x větší než
Arktida)
 je obklopena okrajovými
mořiAtlantského
(Weddelovo moře),Tichého
(Rossovo,Amundsenovo) a
Indického oceánu
 neosídlený kontinent, nemá
stálé obyvatelstvo, jsou zde
polární stanice:Vostok a
Russkaja (ruská), Faraday
(britská), Asuka (japonská)…
 jižní pól dobyl Roald
Amundsen (1911)
 nerostné bohatství (uran,
rudy), ale nesmí se využívat,
protože nemá vlastníka, je
jen rozdělena na sektory
kvůli vědeckým účelům
OBJEVOVÁNÍ
 Jako první spatřili břehy Antarktidy bez ledu ruští mořeplavci, členové výpravy Bellingshausena a
Lazarěva, 28. ledna 1821. Bellingshausen pojmenoval pobřeží po ruském imperátorovi
Alexandrovi I. Jak se později ukázalo, země Alexandra I. byla součástí světadílu Antarktida. Do
této doby o existenci jižního světadílu existovaly pouze hypotézy, často ho spojovali s Jižní
Amerikou nebo s Austrálií. Právě výprava Bellingshausena a Lazarěva potvrdila existenci šestého
světadílu.
 V letech 1820-30 pobřeží Antarktidy navštívili výzkumníci z různých zemí, o čemž svědčí názvy
pobřežních území na mapě kontinentu.V období let 1839-1843 britská výprava pod vedením
Jamesa Clarke Rossa na lodích Erebus aTerror objevila velkou Bariéru (tj. Rossův pobřežní led),
množství ostrovů a Rossovo moře. Přesné obrysy na mapě Antarktida získala až v roce 1874 po
uskutečnění expedice parní korvety Challanger.
 Norský badatel Carl Anton Larsen v letech 1892-1894 prozkoumal na lodi Jason východní pobřeží
Antarktického poloostrova, Rossovo moře a další ostrovyAntarktidy. Jako první na pevninu
vstoupili 24. ledna 1895 kapitán norské lodě Antarctic Christensen spolu s profesorem přírodních
věd Carstenem Borchgrevinkem.
 Roku 1895 se v Londýně konal Mezinárodní geografický kongres, na
kterém bylo přijato usnesení o výzkumu antarktického regionu, jako
největším úkolu v oblasti zeměpisných objevů.
 V letech 1901-1904, zároveň s mořským badáním, britská expedice R.
Scotta uskutečnila první velkou cestu na saních z průlivu McMurdo do
vnitrozemíAntarktidy. Roku 1902 Erich von Drigalský objevil a
prozkoumal území pojmenované Země Wilhelma II. Nasbíraný
materiál mu umožnil vypracovat teorii pohybu ledových ker.
Robert Scott
OBJEVOVÁNÍ
 Expedice skotského polárního badateleWilliama Bruce se v
letech 1902-1904 na lodi Scotia ocitla ve východní části
Weddellového moře, kde objevila rozlehlou Coatesovou
zemi a podrobně ji prozkoumala. Francouzská expedice se v
letech 1908-1910, pod vedením J. Charcota s lodí Pourquoi
Pas, zasloužila o probádání té částiAntarktidy, kde se
nachází velké Bellingshausenové moře.
 Celosvětovou pozornost k Antarktidě
přitáhlo až soupeření cestovatelů, usilujících
o primát v dosažení jižního pólu. Roku 1909
Angličan E. Shackleton absolvoval cestu od
McMurda do 88°23` jižní šířky. Během této
výpravy byl objeven jeden z největších
ledovců na Zemi – Birdmorův ledovec.
Bohužel kvůli nedostatku proviantu a
uhynutí tažných zvířat se
Shackletonovi nepodařilo dosáhnout jižního
pólu, musel se vrátit. Do cíle mu chybělo
pouze 178 km.
 V letech 1911-1912 si hned dva silné
týmy daly za cíl dosáhnout jižního pólu.
Nor R. Amundsen začal svojí cestu ve
východní části Rossovy bariéry a 14.
prosince 1911 dosáhl jižního pólu, cestou
objevil hory Královny Mód. Angličan R.
Scott spolu s přáteli uskutečnil pěší výpravu
od McMurda a 18. prosince 1912 jako druhý
dosáhl jižního pólu. Na zpáteční cestě R.
Scott a jeho společníci zahynuli, do
základního tábora jim zbývalo 18 km. Jejich
těla, deníky a poznámky se našly po osmi
měsících.
Roald
Amundsen
OBJEVOVÁNÍ
 V letech 1911-1914 a 1929-1931 australský geolog a cestovatel D. Mawson
uskutečnil dvě antarktické expedice, během kterých prozkoumal část pobřeží
kontinentu a zakreslil na mapě více než 200 zeměpisných objektů (včetně Země
královny Marry, Země princezny Alžběty a Země McRobertsona).
 První let nadAntarktidou uskutečnil v roce 1928 americký polární badatel,
admirál a letec R. Bird.V listopadu 1929 dosáhl na letadle jižního pólu.V letech
1928-1947 pod jeho vedením byly podniknuty čtyři velké výpravy do Antarktidy
(ve čtvrté, největší výpravě se zúčastnilo více než 4 tisíce osob), během kterých
byly uskutečněny seismologické, geologické a jiné výzkumy a byla potvrzena
přítomnost velkých nalezišť černého uhlí. Bird nalétal nad pevninou kolem 180
tisíc km.První transantarktický přelet provedl v roce 1935 americký důlní
inženýr a letec L. Elswort, který na pevnině uskutečnil celou řadu zeměpisných
objevů, včetně hor, které pojmenoval na počest svého otce.
 V letech 1933-1937 L. Christensen během plavby podél pobřeží na lodiTorshawn
objevil Pobřeží prince Haralda, pobřeží Leopolda a Astrid.V 40-50. letech 20.
století v Antarktidě začínají vznikat vědecké základny a stanice pro provedení
pravidelného výzkumu pobřežních oblastí.
 Dnes: antarktické stanice
Amundsen-Scottova
polární stanice
Česká polární stanice na
Antarktidě (Antarktida - ostrov
James Ross)
POVRCH
 velká rozloha (cca 9 % zemské souše) i průměrná nadmořská
výška pevniny – 1 958 m včetně šelfových ledovců a 2 194 m bez
nich
 nejstarší část je tvořena antarktickým pevninským štítem, téměř
96 % pevniny je pokryto pevninským ledovcem (mocný přes 3 km
– více než 80 % zásob sladké vody)
 na polovině pobřeží sestupuje ledovec až do moře a tvoří ploché
tabule šelfových ledovců
 je zarovnaná plošiny: země královny Maud (jižně od Afriky),
Sovětská plošina (vnitrozemí Antarktidy, polární stanice Vostok),
Wilkesova země, země Marie Byrdové
 hornatina místy vystupuje nad ledovec
 rozdělení: Východní Antarktida – větší, starší, nemá poloostrovy
 Západní Antarktida – mladší, má hodně poloostrovů –
Antarktický poloostrov (tvořen mnoha ostrovy, na ostrově James
Ross se nachází česká polární stanice) a zálivů
 Transantarktické pohoří – tvoří mezi nimi hranici, nachází se zde
činná sopka Mt. Erebus (3 794 m n. m.), nejvyšší hora: Vinson
Massif (4 897 m n. m.)
PODNEBÍ
 nepříznivější podnebí než Arktida
 podnebí je polární, drsné, často velmi silné větry větry a sněhové
bouře
 vnitrozemí – trvalý mráz – mocný pevninský ledovec x šelfové ledovce
 poznámka:
 severní pól se nekryje s jižním magnet. pólem
 jižní pól se nekryje se severním magnet. pólem
Vostok
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12
-80
-7 0
-60
-50
-40
-30
-20
-10
0
srážky [mm] teplota [°C]
měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
srážky
[mm] 3 3 6 4 9 13 6 3 4 3 1 2
teplota
[°C] -32.5
-
42.3 -55
-
65.2 -67.5 -67.8 -68.1 -69.1 -65.2 -56.7 -45 -33.7
FAUNA a FLÓRA
 vzhledem k drsným klimatickým a přírodním podmínkám je
Antarktida obývána pouze vědeckými pracovníky výzkumných
polárních stanic mnoha států.V letní sezóně jich je přes 4 000, v
zimní kolem 1 000
 živočichové se vyskytují hlavně při pobřeží a v moři (velryba, delfín,
tuleň, tučňák, lachtan, albatros, burňák, plankton – např. krill = malý
korýš)
 rostliny: na skalách mechy a lišejníky, objeveny 3 druhy kvetoucích
rostlin
krill tuleň
lachtanburňák
Jaké rostliny a živočichy najdeme v polárních oblastech?
POLITIKA
 Antarktida nepatří žádnému státu.
 Pro Antarktidu byly rovněž
navrženy vlajky, jelikož však není
žádným státem, vlajku neužívá.
 Má bohaté zásoby nerostů a ryb,
takže si na ni různé země dělaly
nárok.
 Antarktický smluvní
systém zmrazuje nároky států na
území Antarktidy, zakazuje
jakékoliv vojenské aktivity a také
například zakazuje
těžbu nerostných surovin (min. do
roku 2048).
 Dvanáct států podepsalo v
roce 1959 smlouvu na podporu
vědeckého výzkumu a míru na
Antarktidě. Tuto smlouvu dosud
podepsalo 38 zemí. Jako součást
úsilí, jež si klade za cíl uchovat
tuto divočinu neporušenou
činností člověka.
HOSPODÁŘSTVÍ
 Na samotném kontinentě není provozována téměř žádná hospodářská aktivita.
 Antarktida má značná ložiska nerostných surovin.Využití zakázáno.
 Případné využití ztíženo nepříznivými přírodními podmínkami i odlehlostí
oblasti od vyspělých průmyslových center světa.
 Ložiska uhlí veTransantarktickém pohoří aViktoriině zemi.
 Ložiska ropy a zemního plyny v oblasti Ross-Weddellovy deprese, železných
rud v zemi Královny Maud, cínu, mědi, uranu, zlata, diamantů, olova,
manganu a dalších.
 Oceány obklopující Antarktidu jsou bohaté na tuleně a velryby i některé druhy
ryb.
 Díky svému mohutnému ledovcovému příkrovu je kontinent největším
rezervoárem sladké vody na světě.
 V okolních mořích je provozován rybolov (128,081 tun v roce 2006)
a turistika (36,460 návštěvníků na lodích v roce 2007). Některé letecké
společnosti také provozují nad Antarktidou vyhlídkové lety.
DOPRAVA
 Doprava je vzhledem k extrémním podmínkám značně náročná.
 První průzkumníci byli odkázání především na lidskou, případně zvířecí sílu.
 V současnosti se díky moderním technologiím uplatňuje i mechanizovaná přeprava osob a
nákladů. Dopravní prostředky musí odolávat silným mrazům a větru i všudypřítomnému
ledu. Navíc je nutné dbát také na minimalizaci ekologických dopadů v relativně
nenarušeném antarktickém ekosystému.
 Pozemní doprava: pěší, lyže a sněžnice, speciálně upravená vozidla (často pásová), saně
tažených psím spřežením. Polární stanici Amundsen-Scott na Jižním pólu a pobřežní Polární
stanici McMurdo spojuje 1 500 km dlouhá „dálnice“ McMurdo–South Pole, sjízdná pásovými
vozidly.
 Jediný námořní přístav na Antarktidě je u polární stanice McMurdo.V jiných místech musí
lodě zakotvit dál od pobřeží a zásoby nebo cestující se do cíle přepravují malými čluny nebo
vrtulníkem. Během letních měsíců (leden–březen) navštěvuje antarktické pobřeží
(zejménaAntarktický poloostrov) kromě věděckých expedicí také množství soukromých
jachet a turistických lodí.Většinou je jejich výchozím přístavem Ushuaia v Argentině.
 K letecké dopravě se používají letouny nebo vrtulníky. Na Antarktidě se nachází 25 letištních
ploch a 53 heliportů.
Satelitní snímek - originální data: © The Living Earth, Inc., Data stažena z Earth and Moon Viewer
ANTARKTIDA
teplejší půlrok
Rozsah bílé plochy znázorňuje
rozsah zalednění
Antarktidy v letním
půlroce.
Rozsah vlastní antarktické
pevniny je však
menší.
Šelfové ledovce neleží
na vlastní souši, ale
„stékají“ na kontinentální
šelf.
Satelitní snímek - originální data: © NASA Visible Earth., Data stažena z Earth and Moon Viewer
ANTARKTIDA
chladnější půlrok
Okraje bílé plochy se
přibližně kryjí s nejzazší
hranicí zamrzání moří
okolo Antarktidy.
Světle modrá barva
oceánu představuje
chladné antarktické
vody a v podstatě
vymezuje oblast okolantarktické
oceánické
cirkulace. Tento prostor
je někdy považován
za pátý oceán.
Satelitní snímek - originální data: © NGDC NOAA., Data stažena z Earth and Moon Viewer
ANTARKTIDA
reliéf
Povrch znázorněný odstíny
zelené, žluté, hnědé
a červené barvy se
nachází nad úrovní hladiny
oceánu. Na tomto
snímku je možno pozorovat
reliéf ledovcové
pokrývky Antarktidy.
Při porovnání s prvním
snímkem (letní půlrok)
je možno určit plochy
s šelfovým ledovcem.
OZÓNOVÁ DÍRA
 ozonosféra (25–50 km) = sféra tvořená ozónem, která pohlcuje UV
záření (způsobuje rakovinu kůže, zánět spojivek  slepota)
 nachází se ve stratosféře (14–17 až 50 km)
 absolutní množství se měří v Dobsonových jednotkách podle
dopadeného záření a pomocí aerosond
 ničí ji plyny jako freony, které rozkládají ozónO3 na O2 a 1/2 O2 (=
volný radikál, který na sebe může vázat různé ionty)
 ozónové díry se nachází nad Antarktidou (někde i téměř nulová
ozónová vrstva), Austrálií, jižním Chile, Evropou (nejtenčí v březnu a
dubnu) …
 1972 – Montrealský protokol – omezení emisí látek poškozujících
ozonovou vrstvu
ARKTIDA – VYMEZENÍ
 severní polokoule, není světadílem
 hranice Arktidy lze stanovit různými
způsoby:
 nejčastěji se definuje buď jako oblast na sever
od severního polárního kruhu, tj. 66°32′ sev.
šířky (v tom případě zabírá oblast o rozloze
21,18 mil. km²),
 nebo jako oblast na severní polokouli, v níž
průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10 °C.
Její hranice se přibližně kryje s hranicí lesa.V
současné době má takto vymezená Arktida
rozlohu více než 26 mil. km².
 z politického hlediska je Arktida definována
jako oblast ležící na území osmi arktických
států (Norsko, Finsko, Rusko, USA, Kanada,
Island, Grónsko (Dánsko), včetně Laponska.
 většinu plochy Arktidy zaujímá Severní
ledový oceán, převážnou část roku zamrzlý
nebo s plovoucími ledovými krami, které
cirkulují kolem pólu. Zbytek připadá na
severní okraje Evropy,
Asie, Grónska a Severní Ameriky včetně
přilehlých ostrovů
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OSTROVY
 Grónsko (2 130 000 km²)
 Baffinův ostrov (507 414 km²)
 Viktoriin ostrov (217 291 km²)
 Ellesmerův ostrov (196 236 km²)
 Nová země (82 180 km²)
 Svalbard (Špicberky) (63 080 km²)
 Země Františka Josefa (16 100 km²)
 Novosibiřské ostrovy (38 400 km²)
 Severní země (37 560 km²)
 Wrangelův ostrov (7 270 km²)
OBJEVOVÁNÍ
 Jižní a jihozápadní pobřeží Grónska bylo
osídleno v dalších letech poté, co sem roku 981
se 14 loděmi dorazil Erik Rudý. Kolem roku 1001
se Leifr Eiríksson vylodil na pobřeží Labradoru.
V roce 1114 objevili souostroví Svalbard. Od 15.
století zamrzal severní Atlantik (od Islandu ke
Grónsku byl souvislý led), což způsobilo úpadek
a zánik vikinských kolonií v Grónsku a New
Foundlandu.
 Dalšími objeviteli v arktické oblasti
byli především Portugalci, kteří
kolem roku 1500 zkoumali
jižníGrónsko, New Foundland
a Labrador.
 Poznávání Arktidy začalo kolem roku 330 př. n. l., kdy se Pytheas z Massilie vydal
na Britské ostrovy, odkud podnikl cestu na sever, za kterou se rozkládá „mrtvý
ledový oceán“.
 Prvními skutečnými objeviteli byli ovšem až Vikingové. Roku 850 n. l.
objevili Faerské ostrovy, roku 865 objevili a osídlili Island, odkud se vydal
Gunnbjörn do Grónska.
Území osídlená Vikingy (zeleně) a trasy jejich plaveb
OBJEVOVÁNÍ – DOBYTÍ S PÓLU
 První výprava na dobytí a prozkoumání severního pólu
podniknuta roku 1871 byla vedena Charlesem
Francisem Hallem pod patronacíAmeričanů .Výprava
nesla označení Polaris a skončila katastrofou.
 Další expedice v dubnu 1895 byla vedena Fridtjofem
Nansenem. Expedice dosáhla 86° 14´ severní šířky.
 První prokazatelné dosažení severního pólu se
podařilo 12. května 1926 posádce vzducholodi Norge.
 Předchozí výpravy (Frederick Cook 1908,Robert Edwin
Peary 1909 a Richard Byrd 1926 - letěl k pólu letadlem
jen několik dnů před Norge) nemají dosažení pólu
dostatečně prokázáno.
 Prvním Čechem na severním pólu byl v
roce 1928 František Běhounek, který nad pólem
přeletěl ve vzducholodi Italia.
TOPOGRAFIE S PÓLU
(1) Severní pól
(2) Severní magnetický pól
(3) Severní geomagnetický pól
(4) Severní pól nedostupnosti
PODNEBÍ
 Arktida není tak drsná jako Antarktida, protože:
 se nachází na úrovni hladiny moře uprostřed severního oceánu (velké množství vody vytváří
velkou tepelnou setrvačnost), než v případě, že by se povrch nacházel ve velké nadmořské
výšce na kontinentu
 není pevninou a díky sklonu zemské osy
 V průběhu roku mění svůj rozsah – 70 % zabírá území Severního ledového
oceánu, 30 % zahrnuje nejsevernější část Eurasie, Islandu, Ameriky +
Grónsko a Kanadské arktické soustroví
 studené polární klima (drsné, málo srážek, více na okrajích), v severní části
jsou arktické mrazové pouště, na jižním okraji jsou;
Zalednění v letech
1990 a 1999
FAUNA A FLÓRA
 Arktida je převážně oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy
 VArktické mrazové poušti je rostlinstvo velmi chudé, je zde málo
druhů i málo jedinců, směrem k jihu nalézáme kvetoucí rostliny
 V přechodné zóně pouštní tundry nalezneme mechy, lišejníky i
kvetoucí rostliny, vegetace je však přerušovaná, vzrůst rostlin je
malý.
 V tundře se nachází souvislá vegetace, je zde i bohatší druhové
složení. (bříza, vrba olše; vše keřovitého charakteru).
 Na několika místech do Arktidy zasahuje tajga, např. v Severní
Americe (Sewardův ostrov, dolní tok Mackenzie, severovýchodně
odVelkého medvědího jezera), Asii (Tajmyr, ústí řek
Chatanga, Lena, Kolyma, Jena, Indigirg) nebo jižním Grónsku.
 Fauna: lední medvědi, polární lišky, sobi, zajíci, vodní ptactvo, mroži,
tuleni, velryby
OBYVATELSTVO
 Původními obyvateli Arktidy jsou už po tisíciletí
Inuité (Eskymáci) -Severní Amerika a Grónsko
 Kolem polárního kruhu na Aleutských ostrovech žijí
Aleuté
 Sámové obývají severní Skandinávii a ruský
poloostrov Kola
 Čukčové osídlili severovýchodní Sibiř, kde chovají
stáda sobů
 V současné době je osídlení člověkem velice nízké,
méně než 1 osoba/km2.
 Osídlení je vázáno zejména na oblasti těžby
nerostů, a to hlavně v Asii, kde se nacházejí i města
s více než 100 000 obyvateli, jako např. Murmansk,
Norilsk čiVorkuta. Nejseverněji položené město je
Ny Alesund (78°56′ s.š.) na Svalbardu, nejsevernější
sídlo je Alert (82°30′ s.š.) na Ellsmerově ostrově.
 Celkové osídleníArktidy čítá asi 10 mil. obyvatel.
POLITIKA – SOUPEŘENÍ VELMOCÍ
 Oblast je strategickou i z pozice supervelmocí, jelikož přelet přes Arktidu byl v
dobách Studené války nejkratší spojnicí mezi soupeřícími velmocemi. Stavba
vojenských základen v oblasti na sebe nenechala dlouho čekat.
 Na počátku 21. století vyvstala také otázka nároků na mořské dno v této oblasti. Jsou
předpoklady, že se zde nacházejí ložiska surovin, o něž jeví zájem všechny státy
oblasti.
 V roce 2007 zahájilo Rusko výzkumy, mající zdůvodnit jeho nároky na oblast až k pólu.
 Podle mezinárodního práva, žádná země v současné době nemá nárok na vlastnictví
Severního pólu nebo oblasti Severního ledového oceánu, který jej obklopuje.
 Pět zemí v okolí Arktidy – Rusko, Kanada, Norsko, Dánsko (přes Grónsko) a Spojené
státy (přes Aljašku), jsou omezeny vzdáleností 200 námořních mil (370 km) od svého
pobřeží, kterou si mohou nárokovat jako oblast svého vlivu a nároků. Za touto hranicí
je prostor, který je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno.
 Při ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu se jednotlivé země zavázaly dodržovat
toto ujednání. Státy před zahájením aktivit v této oblasti musí doložit, že oblast zájmu
spadá výlučně pod jejich svrchované území.
HOSPODÁŘSTVÍ
 Nerostné zdroje nebyly dosud dokonale
prozkoumány.Těží se ropa, zemní plyn (pobřeží
Aljašky,Obský záliv), černé uhlí (Špicberky)
ARKTICKÁ A ANTARKTICKÁ OBLAST – SHODY
 nízká teplota (málo sluneční energie)
 střídání polárního dne a noci
 dlouhotrvající (trvalá) sněhová pokrývka
 rozsáhlé zalednění souše, nejrozsáhlejší ledovce na Zemi
 trvalý (sezónní) mořský led – tabulový – zámrz mořské
hladiny, hůře zamrzá (lze se sním setkat i mimo polární
oblasti –Balt)
 chudá nebo zcela chybějící vegetace (v Arktidě vegetace
více) mořská bohatá x suchozemská chudá
 chudé živočišstvo (více živočichů než rostlin)
 řídké nebo žádné osídlení člověkem
ARKTICKÁ A ANTARKTICKÁ OBLAST – ROZDÍLY
 střední část S oblasti vyplňuje
Severní ledový oceán jehož
střední hloubka je 1328 m, v
oblasti severního pólu je
hluboký 4087 m
 26,4 mil. km²
 lední medvěd, mrož, polární
liška,…,lesní porosty
 centrum J oblasti je kontinent,
střední výška povrchu je 1830 m
(vč.ledovce), J pól 2835 m n. m.
 52 mil. km²
 tučňák (nejsevernější tučňák
galapážský),…, bez lesů
 jižní oblast je výrazně chladnější než severní (má mnohem
větší rozlohu ledovce)
 jižní nebyla nikdy osídlená, severní byla vždy řídce osídlená
 rozdílná fauna i flóra:
Základní otázky
Antarktida = pevnina obklopená
oceánem
Arktida = oceán obklopený
pevninou
Kde oblast leží? Jak jsou
vymezeny její hranice? Jedná se o
relativně rozsáhlé území?
Co je typické pro místní klima?
Jak vypadá ráz zdejší krajiny?
silné mrazy, silný vítr; převážně
zamrzlá hladina, permafrost,
tundra; půl roku léto, půl roku
zima
Jaké přírodní bohatství oblasti
skrývají?
uhlí - možná největší naleziště na
světě. měď, železná ruda,
diamanty, zlato, stříbro, slída,
grafit... sladká voda - 70 %
světových zásob sladké vody
minerální látky a živiny v mořské
vodě skromná vegetace, málo
živočišných druhů
Které činnosti zde probíhají?
Vyjmenuj alespoň tři typické
aktivity lidí a tři probíhající
přírodní procesy.
rybolov, letecká doprava
výzkumná činnost fouká silný vítr,
mrzne, taje led, pod ledovcem
teče řeka,...
Které místopisné názvy si máš
zapamatovat?
A které další zajímavosti si máš
zapamatovat?