ANGLOSASKÁ AMERIKA – FG Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 1 © HS Literatura  FŇUKAL, M., SZCZYRBA, Z. Regionální geografie Latinské Ameriky a Karibiku (internetová studijní opora). URL http://rgla.upol.cz/  BAAR, V. (1994): Anglosaská Severní Amerika. Ateliér Milata, Ostrava.  BAAR, V., Šindler, P. (1989): Regionální geografie světadílů a oceánů2.Pedagogickáfakulta OU, Ostrava.  VOTÝPKA, J., JAROŠOVÁ, J. (1987): Severní Amerika. SPN, Praha.  MIČKOVÁ, K., FILIPOVÁ, L., VANČURA, M. Regionální geografie Ameriky pro studenty učitelství zeměpisu pro základní školy. Katedra geografie PdF JČU, 2007. URL http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/z/vyuka/reg- ucebnice/index.php?var=print Otázky SZZ  2B. Severní Amerika: Vymezení regionu, kolonizace. Přírodní a lidské zdroje, jejich vliv na vývoj a rozmístění hospodářství v regionech Kanady a USA. Postavení regionu ve světové ekonomice a politice.  13B. Střední Amerika: Srovnání přírodních podmínek pevninské a ostrovní Střední Ameriky. Vliv přírodních podmínek na ekonomickou strukturu a rozmístění obyvatelstva.  17B. Jižní Amerika: Vymezení regionu. Fyzicko-geografická regionalizace Jižní Ameriky. Vliv přírodních podmínek jednotlivých regionů a jejich vliv na ekonomický vývoj. Amerika – Nový Svět  původní název: „Nový svět“  od poloviny 16. století jižní část „Amerika“  od přelomu 16. a 17. století je tento název používán i pro severní část kontinentu  Amerigo Vespucci - italský (florentský) mořeplavec, který byl účastníkem Kolumbových výprav a kontinent „zpopularizoval“ Geografické názvy – 4 zdroje:  převzato z indiánských jazyků (Kanada, Haiti)  „přenesení“ z Evropy (Nueva…, New …, často ale pouhé opakování, mj. Praha)  podle osob (objevitelé, svatí, politici – Kolumbie, Bolívie, Dominikánská republika)  obecné výrazy (Argentina, Montevideo) Amerika nebo dvě Ameriky  pojetí se různí podle zemí i autorů  liší se i FG a SE členění Ameriky FG členění  Severní Amerika  Střední Amerika  Jižní Amerika  hranicí je nejužší místo Panamské šíje (48 km)  Střední Amerika je pevnina mezi Tehuantepeckou a Panamskou šíjí a ostrovy v Karibiku SE členění  Anglosaská Amerika  Latinská Amerika  hranicí je státní hranice mezi USA a Mexikem Časté chyby  Mexiko leží ve Střední Americe  Latinská Amerika = Jižní Amerika  Anglofonní země v Karibiku nepatří do Latinské Ameriky Problém se Střední Amerikou  Fyzickogeografické vymezení: Middle America  oblast pevniny mezi Tehuantepeckoua Panamskou šíjí a ostrovy v Karibiku  Širší sociogeografické vymezení: Middle America  prostor zahrnující vedle Karibiku i pás pevninských států od Mexika po Panamu (včetně)  Užší sociogeografické vymezení: Central America  7 států ležících na americké pevnině mezi Mexikem a Kolumbií  Politické vymezení Střední Ameriky Central America  Nástupnické státy dřívějších Spojených států středoamerických (Guatemala, Honduras, Nikaragua, Salvador a Kostarika) Problém s Karibikem  1) Co patří ke Karibiku?  všechny karibské ostrovy, Bahamy, Belize, nejvýchodnější okraj Střední Ameriky a pobřežní oblasti Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany (někdy též poměrně vzdálené Bermudy)  Co se zeměmi, kde se latinskoamerické a karibské vlivy překrývají (Belize, Nikaragua)?  2) Patří Karibik k Latinské Americe?  Řešení: Pojem „Latinská Amerika a Karibik“ (Latin America and the Caribbean / América Latina y el Caribe) Rozloha  Severní Amerika24 360 000km2 (16 % sv. pevniny)  Jižní Amerika 17 839 000km2 (12 % sv. pevniny) Latinská Amerika  Střední Amerika a Mexiko 2 480 000 km2  Karibik 235 000km2  Jižní Amerika 17 839 000 km2  Celkem 20 553 000 km2 Horizontální členitost  Severní Amerika:  délka pobřeží 75 600 km  ostrovy a poloostrovy tvoří 25%  Jižní Amerika: – délka pobřeží 28 700 km – ostrovy a poloostrovy tvoří 1% Mount McKinley 6 194 m n. m. Death Valley -86 m Grónsko : 2,2 mil km2 Baffin island: 0,5 mil km2 (Pen. de la) Guajira: 14 tis. km2 I. de Marajó: 48 tis. km2 Ohňová země (I. Grande de Tierra del Fuego) 48 tis. km² Velké Antily 208 tis. km2 Malé Antily 14 tis. km2 Guadeloupe Dominika Závětrné ostrovy Návětrné ostrovy Západní Indie (West Indies) Pozor!  West Indies = karibská oblast  Western India = západní Indie  India = Indie  Indian = Ind, Indián  West Indian = Indián; obyvatel Karibiku  East Indian = Ind V anglofonních zemích je označení West Indies častější než the Caribbean: Geologické a geomorfologické poměry Geologický vývoj  Laurasie … od ní se oddělila severoamerická litosférická deska (jádro: kanadský štít)  Gondwana … od ní se oddělila jihoamerická litosférická deska (jádro: brazilsko-guyanský štít) Hranice litosférických desek Severní Amerika Prvohory  centrum štítů stabilní, na okrajích vrásnění:  př. na V Apalačského pohoří  Kanadský štít se vyklenul a jeho centrální část se propadla (vznik Hudsonova zálivu)  vznik mocných uhelných pánví v nevrásněných částech Druhohory  suchozemský vývoj bez horotvorných procesů, denudace  na přelomu 2H/3H vrásnění Z části Severní Amerika Třetihory  během několika fází vyvrásnění Kordiller  mimořádně silné pohyby, přesmyky  vznik několika horských pásem:  vnitřní pásmo – pobřežní pásmo,  prostor mezi nimi vyzdvižen a rozlámán,  provázeno sopečnou činností, vznikají lávové příkrovy (největší je Kolumbijská plošina)  Apalačské pohoří rozlámáno na bloky Čtvrtohory  přemodelování ledovci  zaplavení bezodtokých pánví středního pásma Kordiller  ledovec Malaspina Fyzickogeografické regiony 1. Kanadský štít 2. Arktická nížina 3. Centrální roviny 4. Appalačské pohoří 5. Piedmont 6. Vnitřní vysočiny 7. Velké prérie 8. Pobřežní nížina 9. Vnitřní pásmo Kordiller (Skalnaté hory) 10. Mezihorské pánve a plošiny 11. Pobřežní pásmo (Tichooceánské pásmo) 1. Arktická nížina 2. Kanadský štít • Labradorská vysočina 3. Centrální roviny • pánev Velkých kanadských jezer – Niagarské vodopády 4. Appalačské pohoří • Alabama – záliv sv. Vavřince – Newfoundland • Mt. Mitchel • vrásová a kerná stavba • těžba černého uhlí 5. Piedmont 6. Vnitřní vysočiny 7. Velké prérie • části: Llano Estacado, Bad Lands • ledovcová modelace • nejúrodnější zemědělské oblasti světa x Bad Lands Bad Lands Llano Estacado 8. Pobřežní nížina • části: Atlantská nížina, Mississippská nížina • sedimentace - písky a bažiny x sprašové půdy 9. Vnitřní pásmo Kordiller (Skalnaté hory) • Brooksovo pohoří, • Mackenzieho pohoří, • Skalnaté hory, • Yellowstonský n. p. • Sierra Madre Oriental 10.Mezihorské pánve a plošiny • Kolumbijská plošina • Velká pánev - Údolí smrti - Velké solné jezero - Sonorská, Mohavská, Gilská poušť • Koloradská plošina - Grand Canyon • Mexická plošina - Popocatépetl, - Citlaltépetl Death Valley Popocatépetl Selektivní zvětrávání 11.Pobřežní pásmo (Tichooceánské pásmo) • Aleutské pohoří • Aljašské hory - Mt. Mc Kinley 6194 m • Pobřežní pásmo • Kaskádové pohoří - Mt. Ranier • Sierra Nevada • Sierra Madre Occidental • Sierra Madre del Sur Mt. Mc Kinley Mt. Rainier Aljašské pohoří Faktory ovlivňující klima 1. poledníkový tvar horských celků – izolace 2. pronikání vzduchu ze S na J i z J na S 3. přesun vzdušných hmot z Pacifiku ve směru Z→V je velmi obtížný 4. nevýrazné vlivy Atlantského oceánu 5. cirkulační tlakové útvary: stálé → oceán, sezónní → pevnina 1. Kanadská tlaková výše → střed nad Aljaškou, sezónní vliv (jen zima) 2. Aleutská tlaková níže → stálá, nad oceánem 3. Havajská tlaková výše , Azorská tlaková výše→ stacionární 6. obecně: → rovník N, obratníky → V, polární kruh → N 7. posun termického rovníku → ovlivnění proudění (Coriolisova síla) 8. vznik tornád a tropických cyklón 9. blizzard, chinook Aleutská TN Havajská TV Islandská TN Jihopacifická TV Jihoatlantská TV Azorská TV Polární TV Kanadská TV (zimní) Mořské proudy Kalifornský Peruánský Falklandský Brazilský Jižní rovníkový Severní rovníkový Golfský Labradorský Aleutský Rovníkový protiproud teploty zima teploty léto srážky Hot & Dry Hot & Wet Cold Precipitation klimatické pásy  arktický  subarktický  mírný – boreální pásmo – Pacifické pásmo – kontinentální pásmo – atlantské pásmo  subtropický – pacifické pásmo – kontinentální pásmo – atlantské pásmo  tropický Hydrologie – obecně  příznivé horské poměry pro vznik rozsáhlých říčních systémů  hlavní pevninské rozvodí – Kordillery  rozsáhlé bezodtokové oblasti  západní pobřeží … krátké toky s velkým spádem  úmoří Severního ledového oceánu … vodní toky ovlivněny ledovcovou modelací (nízká rozvodí, bažiny)  úmoří Atlantského oceánu … velké říční systémy se zdrojnicemi v horách, v nížinách malý spád - pouze u Appalačů kratší řeky s vyšším spádem Úmoří celkem Atlantský oceán 75 % Tichý oceán 10 % Severní ledový oceán 5 % bezodtokové oblasti 10 % Hydrologie – vodní toky  Yukon  Mackenzie  Columbia  Snake  Mississippi  Missouri  Ohio  Arkansas  sv. Vavřinece  Rio Grande Řeky a jezera USA Mississippi  3 780 km (Mississippi-Missouri 6 020 km - 3. na světě)  Povodí 3,2 mil. km2  pramení Z od Velkých jezer v nevelké nadmořské výšce asi 500 m (jezero Itasca)  ústí deltou se 6 rameny (prstovitě vybíhá do oceánu)  povodí ze Z ohraničeno Skalnatými horami, od V Appalačemi  horní tok – sníh  maximum duben/květen  antropogenní ovlivnění: odlesnění značné části povodí  časté povodně -- přehrady, hráze, přes 100 000 rybníků  horní tok spojen průplavy s Velkými jezery, splavná od Mineapollisu, pro námořní lodě od New Orleansu Mississippi - delta Jezera – Severní Amerika  Řada jezer ledovcového původu: Velké medvědí jezero (Great Bear Lake), Velké otročí jezero (Great Slave Lake), Athabasca  Velká jezera (Great Lakes)  Jezera v bezodtokových oblastech mezihorských plošin (Velké solné jezero (Great Salt Lake)– značně proměnlivá plocha, dnes asi 4 500 km2 (1960: 2 500 km2, 1985: 6 500 km2) , hloubka 11 m)  Nikaragua – jezera tektonicko-sopečného původu (Managua, Nikaragua – vznik přehrazením zálivu Tichého oceánu) Velká jezera (Great Lakes) jezero Plocha (km2) nadm. výška Hořejší (Superior) 82 414 182 Huron 59 596 176 Michigan 57 441 176 Erie 25 745 174 Ontario 19 529 75 Poznámka: Lake Huron a Lake Michigan jsou z hydrologického hlediska jedním jezerem, nespojuje je řeka, ale 90 m hluboký průliv Straits of Mackinac. Spojená plocha se někdy označuje jako Lake Michigan-Huron Velká jezera (Great Lakes)  5 jezer, dohromady největší nashromáždění sladké vody na světě  vázána na tektonický prolom, současnou podobu dostala po posledním zalednění  jsou velmi hluboká, s výjimkou Erijského jezera kryptodeprese  navzájem propojeny řekami a dnes i plavebními kanály (Great Lakes Waterway), společný odtok uzavírá řeka St. Lawrence River(dopravu v praxi omezuje to, že jezera zamrzají) Niagarské vodpády Biogeografie – biomy Národní parky  Yellowstone (hlavně stát Wyoming, nejstarší na světě - 1872, gejzíry, fauna, flora),  Yosemite (vodopád, El Capitan - obrovský granodioritový monolit),  Sequoia (Calif., největší stromy světa),  Death Valley (Calif.-Nev.),  Crater Lake (Oreg., vulkanické jezero v horách Mt.Mazan, 14 km šířky),  Monument Valley (Ariz.-Utah, stolové hory),  Everglades N.P. (Flo., největší světová subtropická bažinatá oblast),  Wood Buffalo N.P. (CAN, patří mezi největší národní parky na světě - 45 tis. km 2).