Anglosaská Amerika – Kanada
Regionální
geografie Ameriky,
Austrálie a
polárních oblastí
Přednáška č. 2
© HS
Kanada - základní údaje
 9 976 000 km² (druhý největší stát světa)
 34,5 mil. obyvatel (2011), 3,5 obyv./km²
 Hlavní město: Ottawa
 HDI 2010 – 4. (2007 – 3.)
 Nezávislá konstituční federativní monarchie
 člen britského Společenství, v personální unii se Spojeným královstvím
 federace 10 provincií a 3 federální teritoria
 Název Canada pochází od indiánů (česky vesnice, osídlení)
 1535 použili indiáni toto slovo pro označení jedné ze svých osad v
rozhovoru s Jacquesem Cartierem, ten je pochopil jako označení celého
území
 Od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako
označení rozsáhlé okolní oblasti
Před příchodem Evropanů …
 2 odlišné skupiny domorodců:
 Indiáni
 přišli na území Kanady cca před 30 tis. let
 v 15. století kolem 220 tis. lidí
 většinou kočovní lovci, zemědělstvím se živili jen Irokézové na
JV a některé kmeny na západním pobřeží
 Inuité (dříve Eskymáci – dnes je toto označení vnímáno jako
nadávka)
 přišli později, od Indiánů se lišili kulturně i rasově
 v 15. století kolem 25 tis. lidí
Evropané
 Na přelomu 10. a 11. století Vikingové (jistá je jejich přítomnost na
Newfoundlandu), jejich osídlení existovalo jen krátce a z dlouhodobého
hlediska nemělo význam
 „podruhé“ objevil území dnešní Kanady pro Evropu v roce 1497 John
Cabot / Giovanni Caboto (opět Newfoundland, Labrador)
 Zpočátku malý zájem o kolonizaci (nebyla známa naleziště drahých
kovů), pobřeží navštěvovali především rybáři a obchodníci s kožešinami
 1534: pobřeží Newfoundlandu a záliv svatého Vavřince podrobně
prozkoumal Jacques Cartier
 Cartierovy výpravy (celkem 3) otevřely cestu francouzské kolonizaci
 První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi:
 Port Royal (1605)
 Québec (1608)
 Angličané založili první trvalé osady v roce 1610 v oblasti
Newfoundlandu
Kolonizace S a J Ameriky – referát
Kanada po 2. světové válce
 Charakteristická je stále větší ekonomická integrace mezi Kanadou a
USA
 1987: Kanadsko-americká smlouvá o volném obchodu (CanadaUnited
States Free Trade Agreement), která vytvořila zónu volného
obchodu –později zapojeno i Mexiko (NAFTA)
 Toto propojování ekonomik nemá jednoznačné ohlasy na kanadské
straně:
 snahy integraci obou zemí posílit (existuje zde signifikantní skupina
usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie)
 poměrně hlasití jsou ale i odpůrci
 Problém je diskutován zejména v souvislosti s quebeckým separatismem
(odtržení Quebeku by narušilo kompaktnost kanadského území), jisté
odstředivé tendence jsou i ve 4 západních provinciích
Politické poměry
 Ústavu získala země až v roce 1982
 do té doby byl základem právního řádu zákon o Britské
Severní Americe (British North America Act) z roku 1867
 Ústava prohlašuje stát za zcela nezávislý a ruší
poslední formální svazky s Británií
 Kanada zůstává nadále v personální unii se Spojeným
královstvím (mají společnou hlavu státu – královnu
Alžbětu II.)
 státy jsou na sobě naprosto nezávislé, „pouze“zastává úřad
kanadské královny a královny Spojeného království jedna a
táž osoba
 pro výkon funkcí hlavy státu zastupuje královnu generální
guvernér (královna ho jmenuje na návrh vlády)
Generální guvernér
 Má spíše symbolickou roli
 V současnosti David Johnston (od 1.
10. 2010)
 Často je post obsazován příslušníky menšin je jistá
tradice
 2005–2010 zastávala post Michaëlle Jean,
dcera imigrantůz Haiti, narodila se ještě v Port-
au-Prince
 1999 – 2005: 伍冰枝/ Adrienne Clarkson pocházející
z Hongkongu
Zákonodárná moc
 Politické instituce kopírují britský model
 Kanadský parlament je složen ze dvou komor:
 308 členná volená dolní komora Sněmovna lidu (The House of
Commons)
 105 členná jmenovaná horní komora Senát (The Senate)
 Každý ze členů Sněmovny lidu je volen většinovým volebním
systémem na 5 let
 Členové senátu (křesla jsou přidělována na regionálním
základě) jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni
generálním guvernérem, svou funkci zastávají až do
dosažení věku 75 let
Federace
 Kanada je federací10 provincií, ústřední vláda spravuje ještě 3 teritoria
 Federace je historicky založena na národním principu (řešila vztahy mezi
Horní a Dolní Kanadou), dnes převažují jednotky založené na územním
principu
 Provincie jsou značně velikostně (rozloha, počet obyvatel) nevyrovnané
 Obecně mají provincie poměrně silné pravomoci a práva
 Federální vláda provádí tzv. vyrovnávací platby, které přesouvají finanční prostředky od
bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších
 důsledek: pro některé provincie je členství v kanadské federaci výhodnější než pro jiné
 provincie jsou mj. zodpovědné za většinu sociálních programů v Kanadě a společně soustředí
více finančních prostředků než federální vláda
 důsledek: sociální systém státu není jednotný
 Ústavně není řešena otázka možnosti vystoupení z federace, přes opačné
stanovisko nejvyššího soudu z roku 1997 se ale všeobecně uznává právo
provincií tento krok učinit (zejména v souvislosti s provincií Québec / Quebec)
Struktura
federace
Regiony Kanady
 Tradiční je dělení Kanady na 5 ekonomickogeografických
regionů:
 Atlantský (Newfoundland a Labrador, Nova Scotia, Nový
Brunšvik, ostrov Prince Edwarda)
 Centrální (Ontario a Quebec)
 Prérijní (Manitoba, Saskatchewan, Alberta)
 Pacifický (Britská Kolumbie)
 Arktický (Yukon, Severozápadní teritoria, Nunavut)
Québec / Quebec
 Největší kanadská provincie (15 % území Kanady,
1,5 mil. km²)
 Od dob francouzské kolonizace si zachovává většina
obyvatel jako hlavní jazyk francouzštinu (80 %, z
nich ½ je bilingvních – s angličtinou) a
římskokatolickou víru (86 %)
 Jde o důsledek fr. koloniální politiky: do Ameriky se
mohli stěhovat jen katolíci
 První velký pokles podílu frankofonního obyvatelstva
přineslo osamostatnění USA (území s anglofonní
většinou později vyčleněno)
 Po 2 sv. válce tzv. tichá revoluce, vlivem silné
imigrace zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících
obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti
(církev např. ztratila kontrolu nad školstvím)
 Společenské a politické změny v 60. a 70. letech
vedly k prudkému nárůstu autonomistických a
separatistických snah
Québec / Quebec
 2 referenda o osamostatnění:
 1980 jednoznačně proti (60 : 40)
 1995 velmi těsně proti (pro odtržení 49,4 % hlasujících, frankofonní
obyvatelstvo tvoří v provincii 80 %, čili o neúspěchu referenda rozhodly
menšiny)
 1997 Kanadský nejvyšší soud vydal stanovisko, že Québec nemá právo na
jednostranné vyhlášení nezávislosti
 separatistické hnutí stále aktivní, soustřeďuje se ale na otázku zvláštního
postavení provincie v rámci federace
 zdá se, že by se mohli Quebečané spokojit s postavením zvláštního
společenství uvnitř Kanady:
 v roce 2003 uznala federální vláda Québec za „zvláštní
společenství“(distinct society)
 v roce 2006 parlament deklaroval Quebečany za „národ“(jediné
společenství, kterému byl v Kanadě přiznán tento status, problém je, že to
nemá žádný reálný obsah; nation within a united Canada)
Státní znak a vlajka
 státní znak kombinuje znaky
hlavních zdrojových zemí:
Anglie, Skotska, Irska (polovina
obyvatelstva) a Francie
(čtvrtina)
□ označovaná jako „vlajka javorového listu“
□ barvy vlajky – červená a bílá jsou
národními barvami
□ 11 cípům javorového listu není přikládán
žádný specifický význam
□ 2 postranní pruhy symbolizují oceány, jež
Kanadu omývají - tedy oceán Atlantský a
oceán Tichý
Obyvatelstvo
 34,5 mil. obyvatel (2011) – 36. na světě
 hustota osídlení 3,41 obyvatel/km² (228. – jedna z
nejnižších na světě)
 rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné:
 do 150 km od hranic USA žije 72,0 % obyvatel
 jižně od 49°s. š. žije 70,0% obyvatel
 přes 60 % obyvatelstva žije mezi Velkými jezery a řekou
Sv. Vavřince v pásu mezi Windsorem v Ontariu a městem
Québec
 růst počtu obyvatel zajišťuje především imigrace, menší
část přirozený přírůstek
Imigrace
 Kanada je klasickou imigrační zemí, roční imigrace se prakticky
vyrovnává s porodností
 Imigrace je regulovaná:
 Sjednocování rodin (má přednost)
 Uprchlíci (má přednost)
 Nezávislí migranti (podléhá výběru podle schopností a žádoucí
kvalifikace)
 Migrace se výrazně podílí na růstu diverzity kanadské populace
 Jen v roce 2004 přišlo do Kanady 236 tis. imigrantů (37 tis. z Číny,
28 tis. z Indie, 14. tis. Filipíny, 13 tis. Pákistán, 6 tis. Írán, 6 tis. USA,
6 tis. Rumunsko, po 5 tis. Spojené království, Jižní Korea a Kolumbie)
 Silná je i emigrace (hlavně do USA)
Imigrace
Etnické složení
 Kanada je etnicky velice různorodá, migranti si uchovávají povědomí
svého etnického původu i několik generací
 Ve sčítání se zjišťuje etnické složení na základě deklarace sčítané
osoby, je možná volba i většího množství etnických původů
 Při sčítání v roce 2001 existovalo 34 etnických skupin, k nimž se hlásí
minimálně100 000 obyvatel:
 Největší takto definované etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %),
Angličané (20,2 %), Francouzi (15,8 %), Skotové (14,0 %), Irové (12,9 %),
Němci (9,3 %), Italové (4,3 %), Číňané (3,7 %), Ukrajinci (3,6 %) a Indiáni
(3,4 %) – součet přesahuje 100 % (je možné přihlásit se k více skupinám
současně)
 Samostatně se zjišťují tzv. viditelné menšiny, v roce 2001 k nim
patřilo 13,4 % obyvatel (v Torontu a Vancouveru se blíží jejich podíl
50 %)
Domorodé komunity
 Rozlišují se 3 skupiny domorodého obyvatelstva (aboriginal
peoples):
 Inuité jsou soustředěni zejména na severu ve svých tradičních, pro
bělochy nehostinných oblastech, kolem 50 tis.
 Indiáni (místně korektně First Nations) ve středu a na jihu země,
část v rezervacích (velmi malé, je jich asi 2 tisíce), kolem 700 tis.
lidí
 Métisové (Métis) hlavně v prérijních provinciích, necelých 400 tis.
 Populace těchto tří původních etnik roste dvakrát rychleji
než zbytek kanadské populace, v současnosti 1,1 mil. lidí
(3,8 % obyvatelstva)
 Většinou nižší sociální status
The Altas of Canada: http://atlas.nrcan.gc.ca/site/english/index.html
Métisové – indiánsko-běloští míšenci (potomci francouzských a skotských
otců a indiánských matek)
Dvojjazyčnost
 na federální úrovni je
Kanada od roku 1969
oficiálně dvojjazyčná
 úředními jazyky jsou:
 angličtina (59,7 %
obyvatel)
 francouzština (23,2 %
obyvatel)
 (alespoň) jeden z úředních
jazyků ovládá 98,5 %
obyvatel
 znalost jednoho z úředních
jazyků je podmínkou k
udělení občanství
1) English
2) English and French
3) French
Jazyky v provinciích a teritoriích
 V Québeku / Quebeku je jediným oficiálním jazykem francouzština
(většina obyvatel se anglicky vůbec nedomluví)
 Provincie Nový Brunšvik je dvojjazyčná
 V ostatních provinciích je úředním jazykem formálně nebo
neformálně angličtina, v Ontariu, Manitobě a v Novém Skotsku je
nicméně v úředním styku používána i francouzština
 Teritoria musí povinně používat jako úřední jazyky angličtinu a
francouzštinu, v Severozápadních teritoriích je uznáno jako úřední
dalších 9 indiánských a inuitských jazyků (Chipewyan, Cree,
Gwich’in, Inuinnaqtun, Inuktitut, Inuvialuktun, North Slavey, South
Slavey, Tłįchǫ (dogrib)), v Nunavutu 2 inuitské jazyky (Inuktitut,
Inuinnaqtun))
Jazykové poměry provincií
Provincie/teritorium Počet obyvatel AJ (%) FJ (%) Jiný jazyk (%)
Zdroj: Languages in Canada: 2001 Census
Vzhledem k silné imigraci roste počet obyvatel, jejichž
mateřským jazykem (jen pokud je dosud ovládán) není žádný z
úředních jazyků (asi 1/5 populace, přes 5,5 milionu lidí):
• čínština (vč. hakka, mandarínštiny, aj.) (850 tis.)
• italština (470 tis.)
• němčina (440 tis.)
• paňdžábština (270 tis.)
• španělština (250 tis.)
• portugalština (214 tis.)
• polština (208 tis.)
…
• čeština (25 tis.), slovenština (18 tis.)
Největší městské aglomerace
 Leží hlavně v oblasti Velkých jezer a povodí řeky sv.
Vavřince (Montréal / Montreal, Toronto)
 Jihozápadní část pobřeží (Vancouver)
 V prérijních oblastech města, která vznikla jako
administrativní a obchodní centra, později se z nich
staly i průmyslové uzly (Winnipeg, Regina,
Edmonton, Saskatoon, Calgary)
Metropolitní zóny http://www.cid-bdc.ca/english/index.html
Ekonomika – celková charakteristika
 Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými
příjmy na jednoho obyvatele
 Je členem OECD a skupiny G8
 Ekonomika je tržní
 Obecně je míra regulace vyšší než v sousedních USA, ale nižší,
než je obvyklé v Evropě
 V minulém desetiletí ekonomika celkově rychle rostla a země
si zachovala nízkou nezaměstnanost
 v roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3 % (nejvyšších hodnot
dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru – kolem 14,5 %)
 leden 2011 – 8 % (zvýšení díky ekonomické recesi)
Statistics Canada: www.statcan.gc.ca
Ekonomika – celková charakteristika
 Na počátku 20. století převážně zemědělský stát, poté rozvoj průmyslu
 Mezi přední světové ekonomiky se Kanada zařadila velmi rychle díky poválečnému období
 2. světová válka byla v Kanadě provázena výraznou konjunkturou (dodávky zbraní, potravin, strategických
surovin do USA)
 Po roce 1945: urychlen geologický průzkum (rozvoj těžby) a budování hydroelektráren (rozvoj
nových průmyslových odvětví, mj. i odvětví energeticky náročných)
 Nyní kanadské ekonomice dominuje sektor služeb (zaměstnává 3/4 Kanaďanů)
 V zemědělství pracuje 325 tis. lidí, v průmyslu 2,3 mil., jen obchodem se zabývá 2,5 mil. lidí, dalších 1,7 mil.
lidí pracuje ve zdravotnictví a sociálním systému, 1,0 mil. ve vzdělávání apod. …
 mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada výjimečná významem primárního sektoru, zejména těžby
dřeva a ropy
 Kanadská ekonomika je silně provázaná s ekonomikou USA (americký kapitál kontroluje ve většině
odvětví 80–90 % produkce)
 Hospodářské vazby kanadských provincií a blízkých oblastí USA jsou mnohdy silnější, než mezi
provinciemi navzájem (např. u Britské Kolumbie)
 Hospodářská úroveň provincií je vyrovnaná:
 HDP/obyv. byl v roce 2010 v celokanadském průměru 39 tis. C$ (2006: 44 tis. C$)
 Nejvyšší v Severozápadních teritoriích (98 tis.), nejnižší na ostr. Prince Edwarda (31 tis.), Québec / Quebec
je mírně podprůměrný (37 tis.), Ontario průměrné (44 tis.)
Zemědělství
 Zemědělsky se využívá jen 8 % rozlohy státu
 Základem zemědělství jsou privátní farmy (průměrná velikost je 676 ha, v prérijních
provinciích dokonce kolem 1000 ha (ještě v roce 1961 jen 360 ha), výroba je velmi
intenzivní (v zem. pracuje jen 1,5 % obyvatel)
 Kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a
ostatních obilovin
 rychlý rozvoj po roce 1872
 parcelace půdy v oblasti dnešních prérijních provincií – tehdy se prodávaly farmy po 60
hektarech za 10 dolarů (přilákalo to desetitisíce kolonistů z Evropy i z USA)
 trvalý problém: nedostatek srážek (300–400 mm), nutné zavlažovací soustavy si museli
budovat kolonisté sami
 30. léta: zjevné zaostávání, proto vládní program obnovy prérijní farmy:
 se spoluúčastí státu vybudováno 5 tis. zavlažovacích soustav
 zároveň úspěchy ve šlechtění odolnějších odrůd obilovin
Šlechtění: Kanada má velmi dlouhou tradici šlechtitelství (nutnost vyrovnat se s nepříznivým klimatem, krátké vegetační
období) – obiloviny, olejniny, brambory, zelenina, ovoce
Rostlinná výroba
 Dále všechny obvyklé plodiny
(brambory, cukrová řepa), ovoce,
apod., výjimečná je produkce
medu a javorového cukru a šťávy
 Hodnotou produkce nižší než živočišná výroba, má ale většinový podíl (2/3) na exportu
– Kanada je jednou ze „světových obilnic“
 Hlavní plodiny:
 pšenice, ječmen, oves (prérijní pás) – viz mapa
 kukuřice (jižní Ontario a Québec / Quebec)
 olejniny (řepka, lněné semeno, hl. Manitoba)
 sója (Ontario)
Živočišná výroba
 Další přídomek Kanady: „továrna na maso“
 Masný skot: prérijní provincie – viz mapa
 Skot na mléko a prasata: Ontario a Quebec
 Drůbež: oblasti koncentrací obyvatel
 Tradiční chov a lov kožešinové zvěře (norci, lišky, ondatry, nutrie, bobři; oblast
lesů a sever)
 Další tradiční odvětví (nejstarší
odvětví kanadské ekonomiky
vůbec) je rybolov:
 Atlantské pobřeží: sledě,
tresky, tuňáci
 Tichooceánské pobřeží:
lososi
Potravinářský průmysl
 Navazuje na dříve v ekonomice dominantní
zemědělství
 Jde hlavně o:
 Zpracování masa a mléka (Ontario, Quebec)
 Zpracování ryb (atlantské provincie a Britská
Kolumbie)
 Výroba mouky (prérijní provincie)
Energetika
 Kanada je vývozcem energie (opět mezi vyspělými zeměmi poměrně výjimečná
situace)
 Kanada má výrazné postavení (1.–3. místo na světě) v těžbě řady strategických
surovin
 Největší příjmy má země ze značných zásob zemního plynu při východním pobřeží a
ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu
 Zásoby ropy jsou druhé největší na světě (za Saúdskou Arábií)
 Vysoké jsou i možnosti získávání vodní
energie (provincie Québec / Quebec,
Britská Kolumbie, Newfoundland a
Labrador, Ontario, Manitoba)
Těžba ropy
 Hlavní naleziště jsou v
Albertě
 Hlavním těžařem je
privátní EnCana
Corporation se sídlem v
Calgary, která je vůbec
největším kanadským
podnikem (roční obrat 16
mld. US $).
Těžba a zpracování ropy
 Kanada je soběstačná, ale místa těžby jsou jinde než hlavní centra
spotřeby
 Nově objevovaná a využívaná ložiska jsou stále vzdálenější, s místy
spotřeby je spojuje síť produktovodů
 Hlavní centrum těžby ropy a plynu je Alberta (až 90 % produkce)
 zde přebytek, vývoz do USA
 východ země ropu dováží z Karibské oblasti
 Střediska petrochemie:
 Edmonton (oblast těžby),
 Sarnia (Ontario, koncové město ropovodu),
 přístavy (Quebec, Halifax),
 místa na trasách ropovodů (Calgary, Regina, Winnipeg, Toronto)
Těžba surovin
 Kanada je největším světovým vývozcem zinku a
uranu
 …a předním světovým vývozcem zlata, niklu,
molybdenu, azbestu, titanu, platiny, kobaltu, síry,
draselných solí
 těží se i řada dalších surovin, chybí jen bauxit
Zinek
Xstrata Zinc Canada: BracemacMcLeod
Mine Construction
Uran
McClean Lake, Canada
Diamanty
Diavik Mine, Canada
Diavik Most
Černá a barevná metalurgie
 Rozvoj je umožněn obrovskými zásobami surovin a energie
 Černá metalurgie se soustřeďuje od Ontaria (Hamilton –
polovina produkce, Sault St. Marie – pětina produkce),
železná ruda je vlastní
 Barevná metalurgie se zaměřuje na výrobu hliníku, největší
produkci má Québec / Quebec (Arbida), bauxit se dováží
 Další obory barevné metalurgie v menších městech (měď,
zinek, olovo, kadmium)
 Uran se zpracovává v místech těžby (Uranium City) a v
Ontariu v blízkosti ekonomických center země (Port Hope
východně od Toronta)
Strojírenství a elektrotechnika
 Hlavní průmyslové odvětví
 Zaměřuje se na obory spojené s dopravou a energetikou
 Výroba automobilů – přesahy amerických firem (Ford,
Chrysler, General Motors), vlastní kanadské značky ne
 Centra: Montreal, Hamilton, Oshawa, Windsor (leží naproti
Detroitu)
 Vyrábějí se i letadla (Toronto, Winnipeg, Montreal) a lodě
(Vancouver, Victoria, Toronto, Montreal, Quebec)
 Výrazná je i výroba strojů pro potřeby papírenského
průmyslu, těžební zařízení pro ropu, zařízení pro jadernou
energetiku
Dřevozpracující průmysl, výroba papíru a
celulózy
 Velmi bohaté zdroje
 Lesy zabírají polovinu plochy země, přes 80 % lesů tvoří jehličnany
 Těžba dřeva je pod přísnou kontrolou, lesy jsou využívány „udržitelně“
 Polovina produkce dřeva připadána Britskou Kolumbii, pětina na Québec/
Quebec
 Na prvních místech ve světě je Kanada v produkci celulózy a novinového
papíru (vyváží se do USA), vyrábí se i nábytek, stavební řezivo, apod.
 Největší centra: Vancouver, Prince George, Edmonton, Ottawa
http://theintrepid.blogspot.com/2009/05/canada-and-atlas-of-world.htmlNet Wood and Paper Exporters
Zahraniční vztahy
 Dlouhodobě aktivní bilance zahr. obchodu, jednoznačně
nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA (82 %
exportu a 69 % importu), na druhém místě EU (8 % / 10 %)
 Tradičními vývozními artikly jsou zemědělské produkty,
dnes je ale podíl na vývozu nízký (kolem 5 %)
 Podobný je podíl dřeva na exportu
 Dnes převažují průmyslové výrobky (asi 2/3 vývozu):
 Stroje a zařízení pro průmysl (1/5)
 Automobily a dopravní prostředky (1/5)
 Průmyslové výrobky (hlavně papír)
 Čtvrtinu exportu tvoří paliva a rudy