LATINSKÁ AMERIKA: OBYVATELSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ, POLITIKA REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY, AUSTRÁLIE A POLÁRNÍCH OBLASTÍ PŘEDNÁŠKA Č. 5 © HS Osídlení Ameriky  Teorie: ze severu ve třech vlnách, ale z relativně malé populace  15. stol.: prakticky souvislé osídlení  kulturně a jazykově rozmanité obyvatelstvo Materiální kultura  Úroveň materiální kultury jednotlivých skupin byla značně rozdílná Základní dělení:  Agrární  vyspělé (civilizace)  méně vyspělé  neagrární Neagrární kultury  1/3 území  sběr, lov, rybolov  nomádi (mobilita se zvětšila s rozšířením koní)  rozdílné osudy:  Stř. Amerika: vyhubeni brzy po kolonizaci Ameriky  Jih J. Ameriky: do 19. století  Prérie v S. Americe: do 19. století, ale ovlivněni Evropany (koně, obchod) Agrární kultury  2/3 území  trvalá sídla, vyšší hustota zalidnění Méně vyspělé:  Jednodušší nářadí  vypalovali menší plochy v lesích, ty po 2–3 letech hospodaření ztratily úrodnost a byly opuštěny, po 10–20 letech se les obnovil  pěstovali maniok, kukuřici, brambory apod.  Relativní dostatek potravy, v úrodnějších místech husté osídlení (na ostrově Haiti až1 mil.)  nejdéle se jejich kultura udržela v Chile (Mapuche) –19. století Vyspělé:  1/5 území, ale 3/4 obyvatel Ameriky  Střední Amerika a Andy  strukturovaný sociální sytém, existence státu (organizované vojsko, veřejná správa)  Používání kovů, rozvoj měst, koncentrace obyvatel, monumentální architektura  přesto: technologicky dosti primitivní:  nepoužívali železo (vyráběli předměty z mědi, stříbra a zlata), neznali kola, plachty  neznali tažná zvířata  naše poznání je ale značně omezené: z předkolumbovské éry chybí písemné dějiny Chrámové pyramidy Tikal (Guatemala) Teotihuacán v Mexiku Machu Picchu Objevitelé  Kryštof Kolumbus  1492 – Bahamy, Kuba, Haiti  1493–1495 – Portoriko, Jamajka  1499–1500 – Trinidad, ústí Orinoka  1502–1504 – pevninská Střední Amerika  Pedro Álvares Cabral  22. 4. 1500 – při cestě do Indie (klasickou cestou) objevuje pobřeží Brazílie – území nazývá Ilha de Vera Cruz Objevitelé  Amerigo Vespucci  1499 – ústí Amazonky  1501 – Patagonie  popularizace kontinentu  Vasco Núñez de Balboa  1513 – Tichý oceán (Panamská šíje)  Fernão de Magalhães  1519–1522 cesta kolem světa  (1520 La Plata a jeho průliv) Dobyvatelé  = období dobývání Nového světa (16 stol.)  nejdříve přicházeli hidalgové, misionáři, po nich kupci  nástupištěm ke vpádu na pevninu se staly Antily  1494 J Amerika rozdělena na sféry vlivu Španělů a Portugalců Dobyvatelé  Hernán Cortés  1519–1522 Aztécká říše  místokrálovství Nové Španělsko  Francisco Pizarro  1531–1536 říše Inků  místokrálovství Peru Rozdělení moci Španělé - získali:  Střední Amerika  Karibik  západ Jižní Ameriky  vytvořena místokrálovství  domorodci: včleněni do koloniální společnosti jako zvláštní skupina Portugalci  získali: Brazílie  zpočátku podle smlouvy v Tordesillas, od počátku 18. století pronikání do vnitrozemí  domorodci: zatlačováni do vnitrozemí Angličané  v rámci Latinské Ameriky jen opěrné body na ostrovech a Guyana a Belize  kolonie několika typů–korunní kolonie, soukromé kolonie a smíšené kolonie  domorodci: zatlačováni do vnitrozemí Francouzi  udrželi jen kolonie v Karibiku a Francouzskou Guyanu Důsledky příchodu Evropanů 1) snížení počtu obyvatel  Původní obyvatelstvo Ameriky při příchodu prvních Evropanů: 60– 150 mil.  Po střetu s Evropany demografický kolaps (1500 –1570 –1800):  Stř. Amerika: 25 mil. – 2,5 mil. – 1,5 mil.  Andskáoblast: 12 mil. – 1,5 mil. – 0,6 mil.  Karibik: ? mil. – 0 mil.  Obecně se v nížinách snížil počet domorodců na 2 %, v horách na 30 %  demografický kolaps trval v Latinské Americe od objevení Ameriky do 17. stol., později mírný růst  V Severní Americe byl demografický kolaps opožděný (17.–19. století) a nebyl tak hluboký Příčiny demografického kolapsu  Několik teorií, liší se ale jen názory na význam jednotlivých faktorů  Přímé vyvražďování („černá legenda“)  genocida (přímé vyvražďování)  nucené práce (plantáže, doly)  Kulturní šok a naprosté zhroucení dosavadních společenských struktur (sebevraždy, prudký pokles porodnosti, zabíjení vlastních dětí…)  Snížení příjmu potravy (zavádění feudálních vztahů) a změna stravovacích zvyků (alkohol)  Zavlečení evropských chorob (mor, spalničky, neštovice) Důsledky příchodu Evropanů 2. míšení ras  „nechtěný“důsledek toho, že v prvních vlnách kolonistů z Portugalska a Španělska převažovali muži 3. jazyk a víra  jasná převaha španělštiny a portugalštiny  katolicismus (specifické rysy) 4. sociální nerovnost  Vlastnictví půdy = zdroj ekonomické a politické moci  Sociálně–rasové rozdělení společnosti 5. koloniální obchod  Orientace na mateřskou zemi, vývoz surovin, dovoz výrobků  Přísná regulace (ve španělských koloniích jen dva úřední přístavy – Lima a Cartagena)  Pašování 6. nové uspořádání společnosti  Znevolnění domorodců  Hospodář spravoval skupinu indiánských vesnic, měl je „zcivilizovat“ (španělština, katolicismus) a zajistit jim bezpečnost, za to od nich dostával naturální a později peněžité dávky Dovoz otroků – do 1870 asi 9,4 mil. lidí Důsledky příchodu Evropanů 7. hospodářství  Španělé  těžba zlata, stříbra –využívána nucené i otrocká práce  zemědělství–bez větších změn, zavádění evropských kultur (pšenice, víno, olivy, cukrová třtina) a domácích zvířat (ovce, koni, muly)  Haciendy – zaměřeny na produkci potravin na prodej, velká hospodářství  Průmysl a řemesla: omezován, pod dozorem španělské byrokracie (kvůli ochraně mateřské země před konkurencí), jen pro domácí spotřebu (textil, keramika …)  Portugalci  Nejdříve těžba dřeva  Později změna orientace na cukrovou třtinu  Později i těžba: zlato v Minas Gerais  Řídké osídlení, méně měst – obecně nepříznivé přírodní podmínky pro život bělochů a málo domorodců, dovoz černochů z Afriky (otroci) Dekolonizace  1. fáze: secese USA (válka za nezávislost 1775–83); 4. 7. 1776 vyhlášena nezávislost USA (první formálně nezávislý stát v Americe)  2. fáze: 1804 …francouzská kolonie Haiti vyhlásila nezávislost (první nezávislá černošská republika na světě)  3. fáze: 1809–1825 …osamostatnění všech území Španělska a Portugalska ležících přímo na kontinentě  4. fáze:  1867 …vznik a osamostatnění Kanady – tzn. získání statutu dominia (současné hranice až1949 připojením Newfoundlandu), ve 30. letech 20. stol. získala vnější suverenitu (tzv. westminsterský statut)  1898 …španělsko-americká válka ⇒poslední španělské kolonie přešly pod správu USA (Kuba, Portoriko a další karibské ostrovy ), 1903 pak získaly nezávislost  5. fáze: 1962–1984 …nezávislost vyhlásila většina území v Karibském moři Politicko-geografické poměry: Nezávislé státy a závislá území  35 nezávislých států  23 závislých území:  20 obydlených  3 neobydlená(Navassa, Clipperton, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy)  velikostí, počtem obyvatel a ekonomickou úrovní velmi nevyrovnaná struktura Státní forma  Většina států je unitárních, federace jsou:  Mexiko  Brazílie  Argentina  Venezuela  Sv. Kryštof a Nevis  Převažuje stabilnější územní princip, výraznější separatizmus se v Latinské Americe nevyskytuje ve federacích, ale jen v dosud unitární Bolívii  Většina států jsou republiky (převažuje „americký“model prezidentských republik)  Vedle nich 10 monarchií  Všechny jsou parlamentní monarchie v personální unii s Británií, na Jamajce silné prorepublikánské tendence Dnešní politické poměry  Obrovské regionální rozdíly  Silná podpora levicových režimů  Odpor proti hegemonii USA  Složitý boj s kriminalitou (korupce, obchod s narkotiky)  Problematický status původního obyvatelstva  Přelidnění metropolitních oblastí  Malý ohled na životní prostředí při využívání přírodního bohatství  Hraniční spory Spory mezi státy  Historicky časté spory mezi státy, vojenské převraty, diktatury  Ve 30. letech a v 70.–80. letech 20. století ve většině států vojenské diktatury (Pinochet)  Levicové autoritativní režimy:  Mezi 1. sv. válkou a rokem 1933 intervence USA ve Střední Americe a Karibiku (Honduras, Nikaragua, Dominikánská republika, Haiti, Kuba, Kostarika)  Často v návaznosti nebo s podporou USA diktátorské režimy  Několik revolucí – dlouhodobě úspěšné jen na Kubě Kuba  Do roku 1898 španělská kolonie, pak invaze USA, nezávislost 1902  Politicky i ekonomicky připoutána k USA (vojenské základny, export cukru, turistika, zábava – počátek v době prohibice); zkorumpovaná a nekompetentní politická elita  1959 revoluce – Fidel Castro, původně národně demokratické ideály, USA se postavily ostře proti (znárodnění jejich majetku), pragmatický obrat k SSSR a přijetí marxismu Kuba  Cizincům a velkostatkářům odebrána půda – státní vlastnictví, část rozdělena  Hospodářská blokáda ze strany USA  Zlepšení životních podmínek na venkově  Sociální jistoty, investice do vzdělání  Po vzoru SSSR plánované hospodářství, rozvoj průmyslu, zůstala ale zachována závislost na produkci cukru (kvůli sklizni dokonce zrušeny Vánoce)  Vývoz cukru do východního bloku – za ceny 10x převyšující světový průměr (forma pomoci)  Po rozpadu východního bloku „odložený“ tvrdý dopad ekonomické blokády ze strany USA 1959 Venezuela  Země má jistou demokratickou tradici (70. a 80. léta)  Koncem 80. let: pokles cen ropy, následně zvýšení cen 1992 pokus o státní převrat pod vedením Huga Cháveze  Následně H. Chávez vězněn (do 1994)  1999 vyhrává jeho politické hnutí Vlastenecký pól parlamentní volby (1/3 mandátů)  Podpora sociálně slabých voličů  Ve volebním programu propagována změna ústavy, odstranění zahraničního dluhu i dobré vztahy se sousedy a USA Venezuela  Červenec 1999 svoláno Ústavodárné shromáždění (Chávezovi lidé119 ze 131 mandátu)  Přijata nová ústava:  Změna názvu země (Bolívarská republika Venezuela)  prezident může být zvolen na 2 šestiletá volební období  V srpnu 2000 vyhrává Chávez prezidentské volby (60 % hlasů)  Program: obdiv k levicovým totalitním vůdcům (zejména Fidel Castro) a levicovým gerilám v Kolumbii, napodobování Castrova stylu (dlouhé projevy apod.), ostrá protiamerická rétorika (demonstrativní návštěvy nepřátel USA, např. v Bagdádu)  V prezidentských volbách 3. 12. 2006 získal H. Chávez 62,8 % hlasů  15. 2. 2009 referendum potvrdilo Chávezův návrh, podle kterého on a další politici budou moci získat neomezený počet mandátů, a tak případně vládnout i doživotně Venezuela – zahraniční politika  Podpora levicových režimů v Latinské Americe (materiální pomoc, podpora ve volbách) včetně„vývozu revoluce“  K posilování vlivu má přispět i projekt několika plynovodů a ropovodů v Jižní Americe a také připojení Venezuely k MERCOSURu  Ostrý odpor proti globalizaci, respektive jejím symbolům  Ostrý antiamerikanismus, varování obyvatelstva před možnou invazí, strach z blokády Venezuela – zahraniční politika  Vzhledem k posilování nacionalismu výrazné zhoršení vztahů se sousedy, oživení pohraničních sporů  Přednostní spolupráce s Kubou (ta chápána jako ideální sociální stát), Kuba posílá do země lékaře, učitele, ale i vojenské poradce  Jistou podporu má Venezuela také od Ruska (zbraně, letadla) a Číny (té jde o ropu, z obchodu ale sešlo – Indonésie a Nigérie) Zločinnost, vliv na politiku  Ekonomicky silné mafie napojené na výrobu a pašování narkotik  Spekuluje se o míře jejich vlivu na politickou sféru  Koka  kokain:  listy koky se melou a lisujína kokainovou pastu (obsah kokainu 40 %)  pasta se zpracovává v laboratořích (hl. v Kolumbii) na čistý kokain (90%)  95 % produkce: Peru, Bolívie, Kolumbie (zbytek: Brazílie, Paraguay, Ekvádor) Kokainovník pravý Obyvatelstvo  Počet obyvatel (2008): 916 mil. obyvatel  Z toho: Anglosaská Amerika 337 mil. + Latinská Amerika 579 mil.  V roce 1900: Anglosaská Severní Amerika 90 mil. + Latinská Amerika 75 mil.  Do 19. století jen mírný růst  Od poloviny 19. století do 30. let 20. století: rychleji rostou ekonomicky vyspělejší státy (imigrace): Chile, Argentina (pampy), Uruguay, Brazílie  Po roce 1930 rychlejší růst v chudších státech (v té době nejvyšší přirozený přírůstek na světě – až 3 % –vysoká porodnost, snížení úmrtnosti, zlepšení zdravotnictví, lepší bydlení)  Vrchol přirozeného přírůstku v 70. letech (v období1950–70 zdvojnásobení počtu obyvatel)  Po 1980 zmírnění tempa nárůstu (80. léta 2,4 %, nyní1,4 %) – jen pomalu se snižuje porodnost (vysoký podíl mladého obyvatelstva, odpor církve k antikoncepci) Pohyb obyvatelstva – relativně  Anglosaská Amerika roste hlavně migrací  USA: migrace zajišťují 34 % ročního přírůstku  Kanada: 64 %  Latinská Amerika porodností Rozmístění obyvatelstva  Nerovnoměrné  Větší hustota: pobřeží, Andy, Střední Amerika, Karibik  Hustě zalidněné jsou i některé semiaridní a aridní oblasti (oázy v Atacamě – zdroje minerálů)  Řídké osídlení mají Baja California, Amazonská nížina, Patagonie  Velkoměsta hlavně v pobřežním pásmu (výjimkou je Střední Amerika)  Rozsáhlé aglomerace vJV Brazílii (Rio de Janeiro, São Paulo)  oblast La Plata (Montevideo, Buenos Aires)  Severní pobřeží (záliv Maracaibó, Caracas) Rasové složení  místo střetávání všech ras (největší podíl míšenců, nejmenší podíl čistých rasových typů)  v původně hustě zalidněných oblastech dnes mestici a indiáni (výjimkou jsou karibské ostrovy)  v původně řídce zalidněných oblastech s příhodným podnebím pro bělochy: více bělochů (Argentina, Chile, Uruguay)  oblasti s nepříznivým podnebím, ale s podmínkami pro plantážní hospodářství: více černochů(Brazílie, Karibik) Kreol  criollo – ve španělštině domorodý, domácí, poddaný, sluha  V různých státech má toto označení různý význam: původně tak označováni potomci Španělů narození v Americe, postupně se rozšířilo a v mnoha státech označuje všechny bělochy bez rozdílu Úřední jazyky  Evropské jazyky:  angličtina…Kanada, USA, Karibik  španělština…na drobné výjimky celá Latinská Amerika  portugalština …Brazílie  francouzština …Haiti, část Kanady, francouzská zámořská území  nizozemština …Aruba, Nizozemské Antily, Surinam  dánština …Grónsko  Domorodé jazyky:  kečuánština+ ajmarština (Peru, Bolívie)  Guaraní (Paraguay)  Grónština (Grónsko)  Inuktitut (Nunavut) Náboženství  Jednoznačně závislé na náboženství kolonizátorů, proto všude převažuje křesťanství  Francouzi, Španělé, Portugalci ⇒ převaha římských katolíků  USA, Kanada …katolíci tvoří 1/3 obyv. (potomci Irů a katolických národů Evropy), velké je zastoupení protestantských směrů. Výrazně protestantské jsou USA a některé bývalé britské kolonie v Karibiku. Vnitřně nejednotné, řada směrů a sekt: anglikáni, presbyteriáni, luteráni,kvakeři, adventisté sedmého dne, Svědci Jehovovi, Mormoni… Populace – trendy  v Latinské Americe doznívá demografická revoluce (závěrečná fáze)  rychlý růst počtu i podílu protestantských náboženství  doznívající urbanizace  LA – urbanizace v průměru 70 %, ale značné rozdíly (Venezuela 95 %, Haiti 32 %)  postupné stárnutí populace Problémy měst  Exploze velkých měst po roce 1950 (migrace, zlepšení dopravy) – vznik aglomerací kolem hlavních měst  Růst měst byl vázán na správní funkce, obchod, dopravu – až později na průmysl (odlišné od evropské urbanizace)  Proto také řada problémů:  Bytová krize  Nedostatečné inženýrské sítě (vodovod, kanalizace)  Malý rozdíl mezi příjmy a náklady na bydlení – chudoba  Přelidnění  Dopravní kolaps (úzké ulice v ještě v koloniálních dobách vybudovaných centrech)  Environmentální problémy, chybějící zeleň a rekreační plochy  Kriminalita, frustrace, sociální neklid  Nezaměstnanost a polozaměstnanost, šedá ekonomika Slumy  Charakteristický rys latinskoamerických měst, většinou v nich žije 25–40 % obyvatel  Zpravidla na okrajích měst, obyvatelé dosídlenci z venkova nebo vnitřních slumů, které jsou často nákladně „humanizovány“– se zlepšením standardu ale také zvyšují ceny bydlení  Většinou dopravně nevhodná poloha, půda ve vlastnictví státu nebo města, nevhodné podmínky pro zástavbu (svahy, močály …)  Jednoduché stavební materiály (dřevo, lepenka, plech – stavby „za 1 noc“)  Chybějící komunální služby (chybí voda, kanalizace, odvoz odpadků, rozvod elektřiny)  Extrémní nezaměstnanost, zdroje příjmů z příležitostných prací (stavby, čističi, pouliční prodejci) a drobných krádeží Hospodářství: Zemědělství (hl. znaky)  jako celek LA produkuje dostatek potravin, celkově (na rozdíl od jiných rozvojových oblastí) nemá problémy s hladem – což neznamená, že mnoho lidí na venkově a v slumech nežije v bídě a nedostatku  2 krajní formy zemědělství:  v hustě osídlených venkovských oblastech (Indiáni a mestici) se zachovaly tradiční formy zemědělství –malá hospodářství (minifundie), intenzivní obdělávání, ale nedostatek mechanizace (často ručně), pracovníky tvoří vždy příslušníci jedné rodiny, na práci nikoho nenajímají  velkostatky (latifundie) vytvořené v období španělské nadvlády – extenzivní (často monokulturní) pěstování plodin na plantážích (na vývoz)  prakticky neexistují středně velká hospodářství  hacienda / fazenda (v Brazílii) – původně v nájmu (1/5 zisku španělské koruny), později v osobním vlastnictví, sdružují latifundie a minifundie Produkce potravin – dříve a dnes  před příchodem Evropanů:  nejrozšířenější obilovinou byla kukuřice (původem z Mexika), dále několik druhů obilovin s vysokým obsahem proteinů prosperujících i při nižších teplotách (dnes už se nepěstují), brambory a další okopaniny, fazole (pěstovaly se často spolu s kukuřicí – té dodávaly dusík, zatímco kukuřice tvořila pro fazole oporu)  domácí zvířata nebyla primárně určena jako zdroj potravy, ale na vlnu a kůže: lama, alpaka  Koloniální období:  zavádění nových kultur, často méně přizpůsobených místním ekologickým podmínkám (choroby, škůdci), nejdůležitější byly: evropské obiloviny, vinná réva, káva, cukrová třtina, později banány  domácí zvířata: ovce, koně, hovězí dobytek Produkce potravin – dříve a dnes  19. století: ranče zaměřené na chov dobytka (hlavně skot a ovce)  2. polovina 20. století: rychlá urbanizace, stále větší potřeba potravin, v některých zemích (ne ale v LA jako celku) se stává nedostatečná produkce potravin brzdou rozvoje zvyšování produkce potravin  Důsledky:  Vypalování tropického pralesa  kultivace savan  Nerespektování ekologických limitů území  Nové technologie (mechanizace – nákladná, ekologické zemědělství, agrární reforma) Rostlinná výroba  Cukrová třtina  Největší producent – Brazílie (3,2 mil. ha, 6 % obdělávané půdy) – není určeno primárně na vývoz  Kuba – jednostranně závislá, dříve až 70 % vývozu, krize po rozpadu SSSR, přeorientováno na Kanadu, Asii, Afriku  Vedlejší produkty: pletiva (výroba papíru), melasa (surovina pro výrobu rumu, krmivo pro dobytek, sirup – příměs pohonných hmot)  Mexiko – vyváží málo, obrovská domácí spotřeba (na obyvatele nejvíce na světě– 45 kg / rok), po vzniku NAFTA roste produkce na vývoz do USA  Belize – 50 % obdělané půdy, na výrobě cukru participuje ¼ pracovní síly Rostlinná výroba  Kakao  90 % produkce se využívána výrobu čokolády  Hlavní producenti: Brazílie (55 % LA, 14 % světové produkce, v Amazonské nížině), Ekvádor (16 / 4,5 %), Kolumbie, Dominikánská republika, Mexiko  Káva  většinu kávy spotřebuje Evropa (46 %) a USA (25 %)  Brazílie – 4 % vývozu  Kolumbie – nejvyšší kvalita, 21 % vývozu  Největší producenti: Brazílie (38 % LA, 23 % světové produkce), Kolumbie (22 / 13 %), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Ekvádor, Honduras Rostlinná výroba  Banány  využití: ovoce, surovina na výrobu piva  Největší význam mají banány pro hospodářství„banánových republik“– Honduras – 40 % vývozu, Kostarika – 22 %, Panama – 25 %, Ekvádor –17 %  pozor: název „banánové republiky“není odvozen od podílu banánů na vývozu …  Největší producenti: Brazílie (27,5 % LA, 12 % světové produkce), Ekvádor (15 / 6,5 %), Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Panama, Venezuela  Kukuřice  v LA rozšířena i jako potravina pro obyvatelstvo – má oproti evropským obilovinám nižší energetickou hodnotu  využití: tortillas, chleba, alkohol  Největší producenti: Brazílie (43 % LA, 4,5 % světové produkce), Mexiko (30 / 3 %), Argentina (10 / 1 %) Rostlinná výroba  ostatní významnější produkty – na vývoz:  ryby: Peru, Chile, Ekvádor  ovoce: Chile, Peru  bavlník: Mexiko, Peru (na zavlažovaných pozemcích, zavlažovací systémy ještě z dob Inků), Brazílie  tabák: Kuba, Kolumbie  čaj: Brazílie (jihovýchod), Uruguay Nerostné bohatství  Jižní a Střední Amerika chudá…  Využívání nerostného bohatství byl nejdůležitější motiv evropské kolonizace LA (Eldorado) – nejdříve se vyváželo zlato a stříbro, po roce 1850 guano, po roce 1910 měď, po 1930 ropa  Vytěžené minerály se vyvážely několik století hlavně do Evropy (důležitý činitel rozvoje evropského průmyslu), nyní převažuje vývoz do USA  Posledních 150 let dominují v těžbě cizí nadnárodní společnosti, latinskoamerické země se snaží jejich vliv redukovat  Naleziště rud: Andy a Kordillery v Mexiku  Naleziště ropy: podhůří And, Mexický záliv, pobřeží Atlantiku (Brazílie, Falklandy) Nerostné bohatství  Stříbro  Mexiko –největší světový producent, doly ve státě Zacatecas ( 45 % produkce LA, 11,1 % světové produkce)  Peru – stříbro tvoří 3 % vývozu (produkce 34 / 8,3 %)  Bolívie, Brazílie  Měď  Od roku 1982 je největším producentem Chile (do té doby USA)  3 největší doly na světě (v Atacamě, 1/4 světových zásob), vývoz rudy se podílí na celkovém objemu vývozu 44 % (72 % produkce LA, 18,4 % světové produkce), technologicky značné zaostávání  Další producenti: Peru (16 / 4 %), Mexiko Nerostné bohatství  Cín  Dříve důležitá vývozní komodita Bolívie, po roce 1970 se ale produkce rychle snižuje  Největší produkci má Brazílie –v největší důl na světě Pitanga (celá Brazílie 63 % produkce LA / 20 % světové produkce)  Další producent: Peru  Železná ruda  V LA velmi rozšířená, největší jsou naleziště v Brazílii – největší doly ve státe Minas Gerais (Brazílie 81 LA / 18,5 % světové produkce), 8 % vývozu  Dále Venezuela (9 / 2 %), Chile, Mexiko, Peru  V Bolívii největší světové naleziště – El Cerro Mutún – není ale dosud využíváno Nerostné bohatství  Bauxit  Velmi kvalitní, hlavní producent Jamajka (41 LA / 9,2 % světové produkce)  3. na světě, vlastní výroba hliníku  Vývoz se zvětšuje po roce 1974 (strategický kov), dnes 65 % hodnoty vývozu  Brazílie využívá naleziště v Minas Geraisa v Amazonské nížině (37 / 9 %)  Surinam – na bauxitu životně závislý (75 % vývozu) (15 / 3,3 %)  Venezuela – rudu (č. dovážené z Guyany) sama zpracovává (dostatek levné energie) Nerostné bohatství – ropa  Důležitý zdroj příjmů, rychle ale také roste domácí spotřeba (růst automobilismu, velké energetické ztráty – technologická zaostalost), LA má asi 12 % světových zásob  Mexiko (39 / 4,6 %) – naleziště hl. u Mexického zálivu (stát Tabasco)  Venezuela (32 / 3,8 %), 75 % vývozu, naleziště u jezera Maracaibo  Brazílie  Centrum na atlantském pobřeží (okolí města Salvador)  Státní podnik PETROBRAS  Velké rafinérie, obrovská domácí spotřeba (vývoz malý)  Ekvádor – hl. naleziště na úpatí And, 46 % vývozu, spolupracuje s OPEC  Trinidad a Tobago – 90 % příjmů z ropy Průmysl – předprůmyslové období  Předprůmyslové období  V předkolumbovském období velmi rozvinutá řemesla (výroba textilu, keramiky, zpracování kovů)  po příchodu Evropanů jejich výrazný úpadek (pouze pro vlastní potřebu) – vytlačil je dovoz hotových výrobků z Evropy  Ještě v koloniálním období menší manufaktury na zpracování domácích zemědělských produktů (např. v Argentině textilní a kožedělný) Vývoj průmyslu  1. fáze (1. polovina 20. století)  Průmysl vzniká v přístavech a vyrábí na vývoz (slabá domácí poptávka), celkově má ale velmi málo zaměstnanců  Hlavní obory: zpracování masa, textilní průmysl (zejména zpracování vlny), výroba cukru Vývoj průmyslu  2. fáze (50. a 60. léta 20. století)  Většina LA států přijímá doktrínu substituce dovozu vlastní produkcí (snaha snížit závislost na drahém dováženém spotřebním zboží)  Politicky je podporován rozvoj domácího průmyslu (dotace, intervence, ochranářská opatření – vysoká dovozní cla, daňové úlevy)  Rozvíjí se výroba spotřebního zboží, méně základní průmyslové obory,  Průmysl vzniká hlavně v okolí velkých měst (blízkost spotřeby), zejména administrativních center  Nízká kvalita výrobků  Neexistuje konkurenční prostředí  Nevhodné na vývoz  Současně období nejrychlejší urbanizace, průmysl ale není schopen nové příchozí absorbovat (nezaměstnanost)  Malá spoluúčast cizího kapitálu (přes investiční pobídky ze strany místních vlád) Vývoj průmyslu  3. fáze (od 70. let 20. století)  Rozvoj na vývoz orientovaného průmyslu (podle vzoru východoasijských států)  Zásadní odlišnost:  často jde o průmysl ve vlastnictví státu (v Asii soukromý kapitál)  Chybí volný kapitál, vyškolená pracovní síla a moderní technologie  Důsledek: zaměření na textilní, dřevozpracující, kožedělný průmysl  Málo konkurenceschopná výroba – vývoz často jen v rámci LA  Přes pokusy privatizovat stále vysoký podíl státu a časté státní intervence Srovnání Anglosaské a Latinské Ameriky  Anglosaská Amerika je součástí bohatého Severu, tvoří jedno z jeho jader (dalšími jsou EU a Japonsko)  Latinská Amerika je součástí chudého Jihu, je jeho nejrozvinutější částí (40 % výroby rozvojových států), ekonomicky jsou zdejší nejbohatší části na stejné úrovni jako nejchudší části bohatého Severu. Latinská Amerika – problémy  Obrovské ekonomické rozdíly mezi státní i vnitrostátní (územní – sousedství chudých a bohatých oblastí; i sociální – soužití bohatých a chudých). Množství sociopatologických jevů (velká kriminalita – míra kriminalizace a korupce se stala brzdou rozvoje).  Chybějící vnitroregionální vazby – v téměř všech případech je největším obchodním partnerem USA, často i západní Evropa. Jen pro tři státy je hlavním obchodním partnerem latinskoamerický stát (Uruguay, Paraguay …s Brazílií; Bolívie …s Argentinou)  Struktura dovozu/vývozu – převážně vývoz surovin, polotovarů a potravin, dovoz hotových výrobků.  Řada zemí má jednostranně zaměřen vývoz ⇒ citlivé na krize  Velký podíl šedé ekonomiky na tvorbě HDP – Kolumbie, Peru, Bolívie …prodej koky a kokainu (v Bolívii 70 % HDP, v Peru 60 % HDP) Latinská Amerika – problémy  Politicky méně stabilní prostředí – vyšší podíl extrémní levice/pravice, řada polovojenských režimů  Diktátorské režimy většinou ekonomicky úspěšnější(dokážou dobře utlumit sociální protesty a tak dát prostor „volnému trhu“)  Zemědělství – nízká mechanizace, menší výnosy  Nepříznivá struktura vlastnictví půdy: je mimořádně koncentrované (většinu mají velkostatkáři – sami ji nejsou schopni obdělat, a tak ji pronajímají bezzemkům za naturálie); kapacita půdy není dostatečně využívána (údajně jen z 1/4).  Základní potraviny musí dovážet.  Zadlužení – stagnuje (ale i umořování dluhů něco stojí): Bolívie, Guyana, Honduras, Nikaragua … 4 americké země na seznamu 41 nejzadluženějších zemí světa (v přepočtu na obyvatele). HDP / obyv. (parita kupní síly)  Nad 15 tisíc USD (ČR: 15 300 USD): USA (35 000), Kanada (29 000), Bahamy (18 000) + některá závislá území (Bermudy: 35 000, Kajmanské ostrovy: 35 000, Aruba: 29 000, Falklandy: 25 000, Grónsko: 20 000, oboje Panenské ostrovy)  10 –15 000 USD (Rusko: 9 300 USD): Barbados (14 500), Argentina (10 200), Chile (10 000) + další závislá území (Portoriko, Nizozemské Antily, Antigua a Barbuda, Martinik…)  7 000 –10 000 USD (svět: 7 900 USD): Mexiko (9 000), Kostarika (8 500), Uruguay (7 800), Brazílie (7 600) + některé další  4 –7 000 USD Ostatní – kromě nejchudších:  pod 4 000 USD (Lesotho: 2 600 USD): Jamajka, Guatemala, Surinam, Ekvádor, Svatý Vincenc, Honduras, Bolívie, Nikaragua, Kuba, Haiti (1 700 USD – na 179. místě z 231 území světa) Možné členění LA států dle struktury HDP  1. skupina: výrazně dominující služby  většina Karibských států (95 % na Kajmanských ostrovech, 92 % na Britských Panenských ostrovech, 90 = na Bahamách …)  2. skupina: výrazný průmysl  Hlavně státy závislé na těžbě surovin: ropa (Venezuela 50 %, Ekvádor 33 %, Trinidad a Tobago 43 %), bauxit (Jamajka 31 %)  3. skupina: výrazné zemědělství a průmysl  Středoamerické státy (ne Mexiko, Kostarika a Panama!), Paraguay, Bolívie  4. skupina: výrazné služby, výraznější průmysl  několik států v Karibiku, kromě cestovního ruchu i reexport ropy z Venezuely (Aruba …dovoz ropy, tam rafinerie, deriváty vývoz do USA)  5. skupina: vysoký podíl průmyslu i služeb  USA, Kanada …průmysl klesá, nově industrializované země: Mexiko, Argentina, Brazílie, Chile Ekonomické integrace  NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu, od 1. 1. 1994)  USA, Kanada, Mexiko  Odbourání cel ve společném obchodu, uvolnění pohybu pracovních sil  MERCOSUR (Společný trh jižního cípu, od 1. 1. 1995)  Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay; ve fázi ratifikace připojení Venezuely (ta „přestoupila“z Andského společenství)  přidruženy také Chile, Bolívie  cílem je vytvoření společného trhu Ekonomické integrace  CARICOM (Karibské společenství a společný trh): 14/13 států)  v rámci CARICOMu užší integrační uskupení OECS (Organizace východokaribských států): 9 členů (z toho 2 přidružení)  Středoamerický integrační systém (SICA)  DR-CAFTA (The Dominican Republic–Central America Free Trade Agreement)  Andské společenství (Comunidad Andina, CAN)  Americká zóna volného obchodu (Free Trade Area of the Americas (FTAA) - v budoucnosti?  Bolivarská aliance pro Ameriku  Jihoamerická unie (UNASUR) Perspektivy Latinské Ameriky volný prostor, málo zalidněné území, nadbytek půdy, vody a nerostných zdrojů, relativně stabilní politické prostředí nedostatek volného kapitálu, špatná infrastruktura (komunikace a energetické sítě), problémy s životním prostředím, nedostatek fosilních paliv (hledání alternativních zdrojů: auta na alkohol v Brazílii apod.), nestabilní měna (vysoká inflace s nepředvídatelným vývojem…)