LATINSKÁ AMERIKA: MEXIKO
Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí
Přednáška č. 6
© HS
Obecná FG charakteristika
 1 972 550 km² (1/10 rozlohy LA)
 stát v Severní Americe mezi Tichým oceánem a Mexickým
zálivem Atlantského oceánu (část za Tehuantepeckou šíjí
patří ke Střední Americe)
 Podnebí je tropické, na severu subtropické, ovlivněné
nadmořskou výškou
 Největší řeka je pohraniční Rio Grande na SV, suché oblasti
na SZ jsou bez stálých povrchových toků
 Vegetační kryt různorodý; na severu pouště a polopouště,
dále k J travnaté a křovité savany, v horách subtropické
smíšené lesy, na J převládají vždy zelené vlhké tropické lesy
Geologie
 Geologicky
nestabilní
 Trpí častými
zemětřeseními a
společnou činností
Name Magnitude Death toll
1907 Guerrero earthquake 7.7
1911 Guerrero earthquake 7.7
1931 Oaxaca earthquake 7.8 114
1932 Jalisco earthquake 8.1 45
1932 Colima earthquake 7.8
1932 Colima earthquake 7.8
1937 Orizaba earthquake Ms 7.3 34
1941 Colima earthquake 7.6 90
1957 Guerrero earthquake 7.9 68
1965 Oaxaca earthquake 7.5 6
1973 Veracruz earthquake 7.0
600 -
1,200
1980 Central Mexico earthquake 7.0 300
1985 Mexico City earthquake 8.0
10,000 -
65,000
1995 Guerrero earthquake 7.4 3
1995 Colima-Jalisco earthquake 8.0 49
1995 Chiapas earthquake 7.1
1999 Tehuacán earthquake 7.0 15
1999 Oaxaca earthquake 7.4 35
2003 Colima earthquake 7.6 29
2009 Guerrero earthquake 5.8 2
2009 Gulf of California earthquake 6.9 --
2010 Baja California earthquake 7.2 4
2010 Oaxaca earthquake 6.2 1
2011 Veracruz earthquake 6.7 1
2011 Guerrero earthquake 5.7 --
Povrch
 většinu území Mexika zaujímají hory a náhorní plošiny (součást systému
Kordiler)
 na Pobřežní pásmo v USA navazuje úzký Kalifornský poloostrov (1250 km).
 na pobřeží (V i Z) úzké pobřežní nížiny, na ně navazují pohoří Sierra Madre
Occidental (Z, nejvyšší hora Cerro Mohinora, cca 3250 m) a Sierra Madre
Oriental (V, Cerro Potosí, 3713 m)
 Mezi nimi Mexická náhorní plošina (1000–2500 m n. m.)
 na J navazuje Mladovulkanická Kordillera (Eje Volcánico Transversal) s
řadou činných i vyhaslých sopek
 Kordillery pokračují dále k JV jako Sierra Madre del Sur (Teotepec, 3 703
m)
 Východně od nich nízká Tehuantepecká šíje (vzdálenost Pacifiku a
Mexického zálivu: 192 km).
 Poloostrov Yucatán tvoří vápencová plošina s krasovými tvary
Sopky
 Pico de Orizaba
 Nejvyšší bod Mexika (5610 m
n. m.)
 Též Citlaltépetl (3. nejvyšší
sopka západní polokoule)
 Poslední erupce: 1687, 1630,
1613, 1569 ….
 Popocatépetl (5 452 m n.
m.) – 70 km od hl. města
 Iztaccíhuatl/Ixtaccíhuatl
(5 286 m n. m.)
Přírodní rizika
 Tsunami (pobřeží Pacifiku)
 Vulkanická činnost
 Zemětřesení
 Hurikány (pobřeží)
 Environmentální problémy
 Znečistění zdrojů vody
 Odlesňování, eroze, dezertifikace
 Silné znečištění vzduchu v hl. městě a v prům. centrech
Dějiny
 Osídlení asi před 20–30 000 lety
 1500–900 př. n. l. počátek
zemědělství
 900–300 př. n. l. – první
vyspělejší kulturní formy
 1. tisíciletí: se některé vyvinuly do
svébytných civilizací: olmécká,
toltécká, zapotécká, mayská a
aztécká civilizace
 1200 – většinu území Mexika
ovládají Aztékové
Aztécká říše, 1519
Dějiny – kolonie
 1519-21 dobyto Hernánem Cortésem. Od 1535 součást
místokrálovství Nové Španělsko (Nueva España) – to zahrnovalo
i španělské karibské ostrovy a Střední Ameriku.
 Změna etnické struktury:
 demografický kolaps (původně kol. 12 mil. obyvatel, 1650:
pod 1 milion)
 Indiáni znevolněni (pracovní síla v zemědělství a v dolech)
 dovoz černých otroků (hlavně v přístavech – až 9 % obyvatel)
 mestici, prolínání kultur
 Koloniální hospodářství: stříbro, zlato, zemědělské produkty
(kakao, barviva, bavlna, vanilka)
Dějiny – získání nezávislosti
 16. 9. 1810 počátek války za nezávislost – rozsáhlé
protišpanělské povstání
 24. 2. 1821 kompromis mezi protišpanělskými liberály a
konzervativci : Mexiko zůstane v personální unii se Španělskem,
případně bude do jeho čela postaven některý ze španělských
princů
 24. 8. 1821 poslední španělský místokrál uznává nezávislost
Mexika
 V květnu 1822 zvolen císařem domácí – původně prošpanělský –
generál Agustín de Iturbide (Agustín I.) – v březnu 1823 sesazen
 1824 republika, první prezident Guadalupe Victoria (v
úřadě1824–1829)
Dějiny – spory konzervativců a liberálů
 19. století – dlouhé období nestability a politických
sporů mezi liberály a konzervativci
 1857 liberální ústava, omezení moci církve –
důsledkem občanská válka v letech 1858–1861 a
dvojvládí
 1858 – ještě zostřeno rozdělením majetku církve,
liberálové získávají masovou podporu obyvatelstva
 Vítězí liberálové – prezident Benito Juárez
 Juarézovu vládu přerušila zahraniční intervence
vedená Francií
 pod patronátem Francie vzniklo na okupovaných
územích císařství v čele s Maxmiliánem Habsburským
(1864–67)
Dějiny – spory konzervativců a liberálů
 2. pol. 19. století: rychlá likvidace občinového vlastnictví půdy,
enormní počet bezzemků
 1877–1911diktátor José de la Cruz Porfirio Díaz Mori – tzv.
porfiriát – diktatura, ale též ambiciózní program modernizace
země (výstavbu silniční a železniční sítě, podpora zahraničních
investic)
 Falšování výsledků prezidentských voleb v roce 1910 bylo
roznětkou mexické revoluce (1910–1917)
Dějiny – spory konzervativců a liberálů
 V roce 1929 vytvořena Mexická národní strana – pozdější Revoluční
institucionální strana (PRI)
 Vládla zbytek 20. století
 oficiálně strana dělníků, rolníků a úředníků
 jinak v podstatě populistická strana vedená vždy silným caudillem), její
režim byl označován za autoritativní a politika vlády vždy závisela na
orientaci stávajícího prezidenta
 3 desetiletí po 2. sv. válce byla ekonomicky i politicky úspěšná, od 70. let
spíše stagnace (vrcholem hluboká ekonomická recese 1994)
 2000 – prezidentem zvolen opoziční kandidát Strany národní akce Vicente
Fox Quesada
 Od r. 2006 prezidentem Felipe Calderón (PAN - Konzervativní křesťansko
demokratická strana)
Estados Unidos Mexicanos
 Federativní republika (31 států, 1 fed. území)
 Oddělená soudní, zákonodárná a výkonná moc
 Výkonná moc je historicky dominantní
 Prezident volen přímo na 6 let (nesmí být zvolen
dvakrát po sobě)
 Parlament je dvoukomorový – Poslanecká sněmovna
a Senát, zvolení na bezprostředně následující
období je zakázáno (!), volební systém je smíšený
(dříve většinový)
Státy Mexika
Obyvatelstvo
 113,7 mil. obyvatel (2011) – 1/5 obyvatelstva LA (2. největší v LA, 11. na
světě)
 přírůstek 1,012 % (2011)
 porodnost 19,13/1000 obyv. (2011) – v současnosti citelný pokles porodnosti
– vyšší je u indiánů a na venkově
 úmrtnost 4,86/1000 obyv. (2011)
 saldo migrací -3,24/1000 obyv. (2011) – výrazná migrace do USA (v
zahraničí žije 9 mil. mexických občanů) a na sever země (rychle rostou města
při hranici USA)
 Hlavní jazyk: španělština
 Náboženské složení: katolíci přes 90 %, roste počet protestantů
 Vzdělání obyvatel je dobré (univerzita od 1551), negramotnost 10 % (hlavně
tradiční Indiáni).
 Urbanizace 75 %.
Obyvatelstvo
 Kulturně, rasově a etnicky různorodé obyvatelstvo
 Převažují míšenci původních indiánů s přistěhovalými Španěly – mestici
– asi 60 % populace (mají – zejména ve státě Veracruz – i jistý podíl
černošské krve – do Mexika bylo zavlečeno na 200 000 černých
otroků)
 Odhady počtu indiánů se pohybují mezi 10 % a 30 % – závisí na
definici, vláda upřednostňuje jazykové hledisko
 Nesmíšených Evropanů je málo – hl. ve městech (španělský, francouzský,
německý původ)
 Dále váleční uprchlíci (španělská obč. válka, Poláci, Rusové, Židé,
Libanonci)
 Asijci jsou potomky Filipínců z koloniálního období, menší množství přišlo
i z USA (podobně jako mormoni a mennonité)
Obyvatelstvo
 Nejvíce lidí v centrální části země (Mexická náhorní plošina),
hlavně v hlavním městě (vysokohorská kotlina 2 200 m n. m. ⇒
časté problémy s ovzduším)
 Aglomerace hlavního města zahrnuje: vlastní Ciudad de
México, dále milionová města Ecatepec de México,
Naucalpan, Nezahualcóyotl, Tlalnepantla
 Vlastní město má cca 8,8 mil. obyvatel (2008), Metropolitní
území Ciudad de México pak 19,8 mil. obyvatel, aglomerace
v nejširším vymezení až 25 mil. obyvatel (čtvrtina obyvatel
země)
Metropolitní území Ciudad de México
 jde o legislativně vymezenou „konurbaci“ Ciudad de México
 zahrnuje Federální distrikt, 40 obcí státu México a 1 obec
státu Hidalgo
 definováno je i širší zázemí – „aglomerace“ města, která
zahrnuje celou „konurbaci“ a dalších 18 obcí – označuje se
jako Metropolitní území Valle de México
 Zóny jsou definovány dohodou federální vlády, Federálního
distriktu a státu México z roku 2005
 Společné orgány metropolitních oblastí převzaly
zodpovědnost za územní plánování a urbanistický rozvoj
celého sídelního útvaru
Coming in Waves:
Suburbia stretches
almost endlessly
outside Mexico City
and plays home to 20
million people
http://www.dailymail.co
.uk/news/article-
2401975/Amazing-
aerial-photos-Mexico-
City-natural-
boundaries-stand-
way.html
Mexico City is also
extremely polluted.
Though smog has
been drastically
reduced in recent
decades, an orangish
fog often hands just
above the sprawling
city around the
mountain peeks that
surround it
http://www.dailymail.c
o.uk/news/article-
2401975/Amazing-
aerial-photos-Mexico-
City-natural-
boundaries-stand-
way.html
Ekonomika
 Tržní ekonomika
 Kombinace moderních i zastaralých výrobních způsobů
v průmyslu i zemědělství
 Dominující soukromý sektor
 Postupná privatizace (1982: 1000 státních podniků,
1999: 200)
 Značně nerovnoměrné rozložení příjmů
 Součást NAFTA (od vzniku v roce 1994 zhruba
zdvojnásobení obchodu s USA a Kanadou)
 Smlouvy o volném obchodu s EU a dalšími zeměmi
Ekonomika
HDP
 Zemědělství: 4 %
 Průmysl: 27 %
 Služby: 69 %
Zaměstnanost
 Zemědělství: 18 %
 Průmysl: 24 %
 Služby: 58 %
 Enormní závislost na vývozu do USA (¼ HDP), Mexiko
proto v podstatě kopíruje ekonomické cykly v USA
 Chronickým problémem Mexika je korupce a kriminalita
(snad až ¼ HDP) – všechny obvyklé formy (drogy,
loupeže, únosy, vyděračství, padělání, daňové úniky)
Zemědělství
 Orná půda 13 %, pastviny 39 %, lesy 26 %
 Radikální pozemková reforma (dodnes převažuje družstevní vlastnictví půdy, 1/3
vlastní občiny, velkou část má stát – vyřešeno nerovné vlastnictví půdy, předtím 97
% půdy vlastnilo 800 lidí
 Pěstuje se kukuřice, sorgho, pšenice, cukrová třtina, bavlna, káva, sisal (3. místo na
světě), podzemnice olejná, sezam, banány, tabák, rajčata, fazole
 Chov skotu, prasat, koz, koní. Rybolov.
 Mexiko se dělí na dvě nesouměřitelné oblasti:
 1) Tichooceánská nížina (rostlinná výroba – pšenice, bavlna, sója, ovoce;
intenzivní zemědělství severoamerického typu)
 2) zbytek státu (zaostalejší zemědělství, produkce plodin pro vlastní spotřebu)
 Vláda se snaží přimět rolníky k náhradě části kukuřice za pšenici (kvůli klimatu – pšenice je zde vhodnější) –
kampaně troskotají na stravovacích zvycích
Těžba
 těží se ropa (nejvýznamnější součást; 4. místo na světě; v Mexickém,
konkrétně Kampečském zálivu a na Yucatánu), těžbu i vývoz ropy a
zemního plynu ovládá státní společnost Pemex
 zemní plyn,
 černé uhlí
 uran (S. M. Occidental, S. M. del Sur)
 stříbro (1. –2. na světě, 17 % světové těžby; pro ekonomiku ale
nevýznamné)
 rudy železa (ložiska na západě země – Durango, železárny a ocelárny
v Monterrey na SV v blízkosti zdrojů uhlí – doly v nedalekém Sabinas)
 rudy barevných kovů: zinku, olova, mědi, manganu a dalších prvků
 síra, sůl, fluorit
Průmysl
 Průmysl má úplnou strukturu (jako vyspělé země), od 1994 člen
OECD (jako první latinskoamerický stát)
 koncentrace výroby do Méxica, Guadalajary a Monterrey.
Nejrozsáhlejší je průmysl:
 petrochemický (v LA 2. místo po Venezuele; umělá hnojiva,
syntetický kaučuk, umělá hmota),
 hutnický (opírá se o vlastní zdroje, hutě v Monterrey a v Lázaro
Cárdenas) – vyrábí 25 % železa a 30 % oceli celkové
latinskoamerické produkce
 strojírenství: bouřlivý rozvoj, dosud pokrývá domácí spotřebu jen
z 1/3, výroba dopravních prostředků a spotřební elektroniky
 Navíc rozsáhlá tradiční odvětví: potravinářství, textilní a
kožedělný průmysl, zpracování tabáku
Strojírenství
 Specializace výroby na průmyslová zařízení, dopravní
prostředky, stroje a přístroje dlouhodobého spotřebního
charakteru
 Značnou dynamiku růstu zaznamenala výroba osobních
automobilů, traktorů a domácích spotřebičů
 Objemem výroby automobilů se Mexiko řadí na 11. místo
na světě a na 2. v LA, hned za Brazílii
 V automobilovém průmyslu Mexika operuje v současnosti 20
společností, avšak na 7 největších připadá 99 % produkce
 Patří mezi ně na příklad: Ford Motors, General Motors,
Nissan Mexicana a Volkswagen
Chemie
 Chemický průmysl Mexika patří mezi nejrozvinutější průmyslová odvětví v LA
 Plně pokrývá vnitřní poptávku
 Největší část chemického průmyslu je ovládaná státní společností
Petroleos Mexicanos (PEMEX). V jejích rukou jsou soustředěny veškeré
závody na zpracování ropy, skladovací podniky, ropovody, ostatní
doprava ropy,vnitřní a zahraniční obchod a celý obor petrochemie
(zestátněno v roce 1938)
 Saldo zahraničně-obchodní bilance PEMEXU (vývoz ropy)
 Také produkce průmyslových hnojiv plně uspokojuje potřeby
mexického zemědělství
 Největším výrobcem průmyslových hnojiv je státní společnost Guanos
Fertilizantes de México (GUANOMEX). Její podíl v celkové produkci
dosahuje 60 %
 Gumárenský průmysl rovněž pokrývá domácí poptávku, kromě speciálních
pneumatik (vysokozdvižné vozíky, letadla, …)
Energetika, cestovní ruch
 Elektřina z fosilních zdrojů (ropa) 74
%, z vodních zdrojů18 %, jaderná
energie 5 % (jaderná elektrárna v
Laguna Verde – 2 varné reaktory
BWR, viz obr.)
 Významný cestovní ruch (hlavní
město, indiánské památky, rekreační
letoviska při pobřeží – Acapulco…
 navíc „pohraniční turistika s USA“–
Američané zajíždějí hluboko do
vnitrozemí
Obchod
 Značná závislost na zahraničním obchodu
 Hlavním partnerem jsou USA – asi 85 % vývozu
 Dováží se součástky do automobilů, elektronika,
zemědělské výrobky
 Vyváží se ropa, dále bavlna, výrobky
zpracovatelského průmyslu, tradiční potravinářské
produkty (např. tequila).
Poloha
 5. největší stát světa – 8,5
mil. km² (je větší než
všechny evropské země
dohromady (bez Ruska))
 Zabírá téměř polovinu JA
 Sousedí se všemi
jihoamerickými státy s
výjimkou Chile a Ekvádoru
(délka hranic 23 tis. km,
pobřeží cca 7,5 tis. km)
Povrch
 40 % plochy státu
zaujímají nížiny
 57 % zbytek tvoří
pohoří a náhorní roviny
– většinou málo členité,
zarovnané povrchy
 jen 3 % území přesahuje
výšku 900 m n. m.
 geologicky klidná oblast
Příroda
 Rozsáhlé území Brazílie lze rozdělit na 3 odlišné přírodní celky:
 Guyanská vysočina – na S, nejvyšší horstvo státu (Pico da Neblina,
3 014 m n. m.).
 Amazonská nížina – podnebí rovníkové, stále horké a vlhké, s malými
výkyvy teplot a vysokými celoročními srážkami. Porost tvoří tropický
deštný les (selvas) s velkým bohatstvím rostlinných druhů. Silné kácení
lesů v posledních letech (těžba dřeva, osídlování)
 obavy o dopad na změnu klimatu
 Brazilská vysočina – zaujímá V a J Brazílie; soubor pahorkatin,
náhorních plošin, vrchovin a hornatin, výšky nejčastěji dosahují 1 000 –
1 500 m n. m. a vzrůstají směrem k atlantskému pobřeží
 Nejvyšší části jsou u pobřeží Atlantiku – Serra de Mantiqueira s nejvyšší
horou Pico da Bandeira (2 890 m n. m. – až do 20. století považována
za nejvyšší horu Brazílie).
Zajímavost
 Na hranicích Brazílie a Argentiny vodopády Iguaçu
(výška 57–72 m, celkem 275 jednotlivých peřejí o
celkové šíři 4 km, hlavní peřej, tzv. Ďáblova rokle,
široká 1 km).
Podnebí
 Rozdílné klima v závislosti na poloze vzhledem k rovníku a oceánu
 Rozdíly hlavně ve srážkách, teploty na celém území obdobné (přes 22 °C),
ovlivňuje je ale nadmořská výška (v Amazonské nížině víc, ve vyšších
polohách Braz. vysočiny jen 16 °C)
 Rozdíl teplot během roku: na severu nevýznamný, na jihu výraznější
 Vlhké rovníkové klima převládá v oblasti
Amazonky
 Subekvatoriální klima v Brazilské
vysočině ve středu a na východě země
 Klima náhorních rovin typické pro
náhorní rovinu Planalto, na které bylo
vybudováno hlavní město Brasília, stát
Minas Gerais a horské oblasti státu Rio de
Janeiro
 Subtropické klima v jižní Brazílii
Vegetace
 Amazonský deštný les pokrývá 42 % území Brazílie (3,6 mil. km2na území Brazílie a 2,4
mil. km2 na území sousedních států).
 největší deštný les na světě
 dlouhodobý problém: zabírání pralesa pro zemědělství a jeho devastace při těžbě,
průmyslové výrobě apod. (nenávratně zničeno asi 15 % plochy)
 Atlantský prales
 Původně se rozkládal od Rio Grande do Norte a do Rio Grande do Sul
 velká část pralesa byla přeměněna na kulturní krajinu – v současnosti hlavní průmyslová
centra země a intenzivní zemědělství
 Caatinga
 Severní oblasti a ve státu Minas Gerais, zabírá 11 % brazilského území
 Suchá oblast, rostliny přizpůsobené nedostatku vody křoviny, sukulenty …
 Cerrado – centrální planiny o rozloze 2 mil. km², otevřená savana porostlá trávou a stromy
 Pantanal – největší mokřadní ekosystém světa (podél řek Paraná a Paraguay, rozloha asi
230 tis. km², z toho v Brazílii 140 tis. km²)
Vegetace
Dějiny
 Původně osídleno indiánskými kmeny (Tupíové, Aravakové aj.)
 28. 1. 1500 španělská Pinzónova výprava (vedl ji Vicente Yáñez Pinzón)
prozkoumala SV pobřeží dnešní Brazílie vč. Ústí Amazonky
 22. 4. 1500 objevil Portugalec Pedro Álvares Cabral pobřeží dnešního státu
Bahía a prohlásil je za majetek Portugalska
 Spory o hranice španělských a portugalských držav
 Zpočátku mírný nezájem (Portugalsko bylo zaujato Indií)
 Rozvoj plantážnictví  dovoz otroků z Afriky (v letech 1530–1886 až 3,6 mil.)
 Domorodé obyvatelstvo zatlačováno do vnitrozemských pralesů (decimováno
evropskými chorobami a vybíjením)
 Boje s interventy – zpočátku Francouzi, později (1624–1654) Holanďané, které
přilákala produkce cukru na brazilských plantážích
Dějiny
 počátek 18. století: objev zlata v oblasti Minas Gerais, hospodářské
i politické centrum se přemístilo na jih. Roku 1763 novým hlavním
městem Rio de Janeiro
 1788–9 Tiradentovo spiknutí: první pokus o vyhlášení nezávislosti
(odhalen ještě ve fázi příprav)
 1808 po napadení Portugalska Napoleonem přesídlil portugalský
král João do Brazílie, v Riu sídlil do roku 1818
 7. 9. 1822 provolání z Ipirangy – Joãův syn, místodržitel Pedro,
odmítá příkaz portugalského parlamentu k návratu do země a
vyhlašuje nezávislost Brazílie (od října 1822 císařství)
 Absolutistická vláda, ale také ukončení obchodu s otroky (1826)
 1825–28 válka s Argentinou, důsledek: nezávislost Uruguaye
Dějiny
 1831–1889 vláda Pedra II. = „zlatý věk“
 Řada sociálních a politických reforem
 1864–70 válka s Paraguay, územní zisky
 Následné nepokoje velkostatkářů, 15. 11. 1889 byla císařská rodina vypovězena,
Brazílie prohlášena republikou
 od 1889 federativní republika, politicky značně nestabilní
 1930–45 Getúlio Dornelles Vargas – diktátorské pravomoce, silná role státu a
armády
 Na přelomu 50. a 60. let prezidentem Juscelino Kubitschek de Oliveira (po matce
českého původu) – program industrializace a substituce dovozu, i za cenu
zadlužování
 V 60.–80. letech vojenské vlády, pokračuje industrializace
 1964–74 – zlatý věk – HDP roste až do ropné krize o 9 % ročně, obyvatelstvo
(až 30 mil.) se přesouvá do měst, roste hl. automobilový průmysl , ale zadlužování
 1994 vyhlášen plán hospodářské stabilizace
Obyvatelstvo
 190–196 mil. obyvatel (2008)
 Rychlý růst se zpomaluje (1890: 14 mil., 1960:
70 mil., 1980: 119 mil.), dnes roční přírůstek
1,24 % a saldo migrací -0,09 %
 Hustota zalidnění je poměrně nízká: 23 ob./km2
 Brazilci tvoří – s výjimkou indiánů – jednotný
národ a nejsou rozděleni rasovými předsudky
 Oficiální údaje: 54 % obyvatelstva běloši (hl. na
J státu), 39 % mulati, mestici a zambové, 6 %
černoši (zejména v S části státu)
Obyvatelstvo
 Výrazné soustředění na východě a JV země, hlavně u pobřeží (státy Rio
de Janeiro, São Paulo)
 Vnitrozemí, severní a SZ část Brazílie má nízkou hustotu zalidnění (státy
Amazonas, Mato Grosso)
 Míra urbanizace se rychle zvyšuje (asi 3/4 obyvatel žijí ve městech)
 Úřední jazyk je portugalština, zde zvaná též brazilština
 Asi 80 % obyvatel katolické církve, tento údaj zahrnuje ale i
vyznavače různých afro-křesťanských kultů (macumba, condomblé
apod.) – země s největším množstvím obyvatel katolického vyznání
na světě
 V posledních letech se rychle zvyšuje podíl
protestantů (z 9 % v roce 1991 na 15,4 %
v roce 2000).
Brasília
 Hlavním městem je od 21. 4. 1960 Brasília
 Nově vybudována na konci 50. let v řídce
osídlené části země (cerrado) na půdorysu
letadla (event. motýla); v geogr. středu země
(viz vlajka)
 Předchozí hlavní město bylo Rio de Janeiro,
před ním Salvador
 Původně zamýšleno jako město s převážně
administrativní funkcí, dnes ale už 2,6 mil.
obyvatel (4. největší v Brazílii)
 Další velká města: São Paulo – aglomerace
17 mil., Rio de Janeiro – aglomerace 11 mil.,
Belo Horizonte, Salvador, Fortaleza, Nova
Iguaçu, Recife, Curitiba, Pôrto Alegre, Belém
Velká města
 São Paulo (2010: 11,2 mil. obyvatel, metropole: 19,7 mil.)
 Obchodní a ekonomické centrum země, založeno jako misie v roce 1554, rozvoj
zejména ve 20. století
 Problémy:
 živelný urbanistický vývoj – není místo na komunikace a parky
 favely (1,5 mil. obyvatel), bezdomovci (neznámý počet)
 kriminalita (loupeže, únosy)
 záplavy (živelný vývoj zlikvidoval říční síť, kanalizační síť nedostačuje / neexistuje)
 Znečištění ovzduší
 Rio de Janeiro (2010: 6,3 mil. obyv., metropole – 14,4 mil.)
 V letech 1763–1960 hlavní město Brazílie
 Cca 1/3 obyvatel žije ve favelách
 Kulturní centrum státu – největší fotbalový stadion světa (Maracaná), 24 km
mořských pláží (mj. Copacabana), na konci února karneval samby
Brazilská federativní republika
 Ústava z roku 1988
 Federativní stát – 26 spolkových
států + federální území hlavního
města
 Prezidentská republika,
prezident volen na 4 roky
 Pol. geo. zvláštnost: volební
povinnost pro občany od 18 do
70 let, volební právo pro občany
od 16 (!) do 18 a nad 70 let
 Složitější stranická struktura (v
parlamentu 15 politických stran)
Hospodářství
 Agrárně průmyslový stát s velkým surovinovým bohatstvím, rozsáhlou
zemědělskou výrobou a pokročilým průmyslem
 Regionální velmoc
 Řadí se mezi nejvyspělejší v LA, vysoké přebytky vývozu a nízká inflace
 Velký objem zahraničních investic
 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva: 22 % zemědělství, 26 %
průmysl, 52 % služby
 v minulosti velmi malá diverzifikovanost zahr. obchodu (postupně: dřevo –
cukr – zlato+drahokamy – káva)
 od 30. let 20. století rozvoj zpracovatelského průmyslu, v druhé polovině
20. století rychlý nárůst HDP (7–9 % ročně, v roce 1973 dokonce 14 %).
 2004: HDP 7 600 USD/osoba
 2010: HDP 11 239 USD/osoba (ČR 26 800)
Zemědělství
 Orná půda 6 %, pastviny 22 %, lesy 58 %
 Světově významná produkce mnoha plodin tropického i mírného
klimatického pásma
 Přední místa na světě: káva, sisal, pomeranče, maniok, cukrová třtina, sója,
banány, mandarinky, kakaové boby; dále ananas, tabák, bavlna, palma
olejná, batáty, brambory, rajčata, fazole, kukuřice, rýže
 Rozsáhlý chov skotu (2. místo na světě) a prasat. Největší stádo koní na
světě. Lov ryb a velryb
 Vysoká těžba dřeva (hlavně jako palivo), sběr přírodního kaučuku, lístků
cesmíny paraguayské (na čaj yerba maté), para ořechy
 Obrovská koncentrace vlastnictví půdy, tíživý je zejména problém bezzemků
(80 % pracujících v zemědělství), který se brazilská vláda snaží řešit vnitřní
kolonizací (Amazonie)
Zemědělství
Těžba
 Tradiční hornická země, ohromné surovinové bohatství
 Světově významná těžba:
 rud železa (2. místo na světě, největší ložisko Itabira ve státě Minas Gerais), bauxitu
(4. místo na světě), rud dalších neželezných kovů (mangan – také Itabira, chrom,
zinek, olovo, nikl, kobalt, hořčík, niob, wolfram, cín), uranové rudy.
 Fosilní paliva (nekryjí ale domácí spotřebu – těží se nekvalitní černé a dokonce i
hnědé uhlí, ropa a zemní plyn – stát Bahía)
 drahokamy (diamanty, akvamaríny, ametysty, citríny)
 Zlato
 Substituce fosilních paliv
 Brazílie je 2. největší výrobce etanolu (33 % světové produkce, 42 % produkce etanolu jako paliva) a jeho největší
exportér
 Spolu s USA světový leader v produkci biopaliv, program trvá už 30 let
 100 % čerpacích stanic nabízí biopaliva
 12 % automobilů je přizpůsobených na použití biopaliv (v USA 2,8 %, ve Švédsku 2,9 %)
Průmysl
 Průmysl se soustřeďuje do JV části země (více než 1/2 průmyslové produkce
zajišťuje stát São Paulo (3 % rozlohy země, 1/5 obyvatelstva).
 Relativní význam potravinářství, textilního průmyslu a podobných
odvětví typických pro „rozvojové“ ekonomiky klesá
 Hutnictví: největší význam výroba železa a hliníku,
 Strojírenství se zaměřuje na dopravní prostředky (automobily, motocykly,
autobusy), výrobu zemědělských strojů, elektrotechniky a elektroniky.
 Chemický průmysl se koncentruje v přístavních městech (dovoz ropy), rychle
se rozvíjí hlavně petrochemie a gumárenství, vysoká je i výroba umělých
hnojiv
 Dřevozpracující průmysl se rozšiřuje na úkor ochrany lesního bohatství
země, rychle se zvyšuje výroba celulózy a papíru
 Potravinářský průmysl je jako jediný rozmístěn relativně rovnoměrně,
vyrábí se cukr (nejvíc na světě), alkohol (většinou jako palivo) atd.
Energetika
 Brazílie je 3. největší
světový producent
elektrické energie ve
vodních elektrárnách
(Čína, Kanada, Brazílie)
 ve vodních elektrárnách
vyrábějí 85 % energie
 Jaderná elektrárna 1 %
 1/10 elektřiny se dováží
(z Paraguaye-Itaipú)
Hydroelektrárna Belo Monte na řece Xingu
Zahraniční obchod
 Vývoz: hotové výrobky a polotovary (2/3), káva
(10 %), železná ruda, sója, cukr a podobně,
 Dovoz: paliva (1/2), stroje a zařízení, chemikálie.
 Hlavním obchodním partnerem jsou USA a země EU,
rozšiřuje se výměna v rámci Mercosuru
Poloha
 2. největší stát Jižní
Ameriky –2,8 mil. km²
(nárokuje území 3,8
mil. km ²),
nejrozlehlejší země se
španělštinou jako
úředním jazykem
 Zabírá oblast „jižního
cípu“ východně od
And
 Sousedí s 5
jihoamerickými státy
Příroda
 4 odlišné přírodní regiony:
 Pampy (úrodná půda, hlavní
zemědělská oblast země)
 Patagonie vč. Ohňové země
 Subtropické Grand Chaco
 Andy
 Přírodní zdroje:
 Dobré podmínky pro zemědělství
 „Argentinské moře“ je bohaté na
ryby (střetávají se v něm
brazilský a falklandský proud) a
asi i na ropu
Dějiny
 Nejstarší doklady osídlení kolem 11 000 př. n. l.
 Kolem 1480: SV dnešní Argentiny ovládnut Inckou říší, na severu i několik
nezávislých kmenů (např. Guaraníové), v Pampách a v Patagonii
primitivnější kočovné kmeny
 Únor 1516: Juan Díaz de Solís přistál u levého břehu La Platy
 1542 – území se stalo součástí španělského místokrálovství Peru, první
stálé evropské osídlení (Buenos Aires) ale bylo založeno až v roce 1580
 Od počátku koncentrace aktivit do Buenos Aires: v kol. dobách žila ve
městě 1/3 Evropanů (zbytek jako zemědělci v Pampách)
 1776 – po reorganizaci místokrálovství Río de la – hlavně kvůli obraně
před portugalským a britským tlakem (zahrnovalo dnešní Bolívii, Paraguay,
Uruguay a Argentinu)
 1810: mocenské vakuum, španělská Amerika
Dějiny
 25. 5. 1810 zbavila v Buenos Aires první junta moci španělského vicekrále, převzala
moc v celém vicekrálovství a deklarovala principy revoluce:
 Suverenita lidu, federalismus, dělba moci, veřejná kontrola, ne ale formální
nezávislost
 Nestabilní vedení (během 4 let: první junta, velká junta, první triumvirát, druhý
triumvirát …)
 snaha okrajových provincií o odtržení:
 1811: Paraguay
 1824: Bolívie
 1828: Uruguay
 boje mezi roajalisty a independisty skončily v roce 1812 vítězstvím stoupenců
nezávislosti pod vedením San Martína
 Španělsku se po roce 1814 už nepodařilo (jako v jediném území LA) restaurovat svoji moc
 9. 7. 1816 vyhlášena nezávislost pod názvem Spojené provincie Jižní Ameriky
Dějiny
 Po 1875:
 Výrazná evropská imigrace (postupná změna rasové struktury země)
 Značné zahraniční investice, vytvoření průmyslových odvětví vázaných na moderní
zemědělskou výrobu, až do velké hosp. krize období stabilního ek. růstu,
 Postupně zaváděna demokracie, posílení vojenské moci země
 1946 zvolen prezidentem Juan Domingo Perón  „peronismus“ – autoritářský politický směr
usilující o:
 Zlepšení pracovních a sociálních podmínek
 Znárodnění strategických odvětví průmyslu
 Industrializace a substituce dovozu
 Rozvoj měst
 Program vedl k inflaci a k mezinárodní izolaci země a s klesající popularitou režimu se
zvýrazňovaly nedemokratické prvky (cenzura, terorizování opozice…)
 Jeho první vláda byla ukončena v roce 1955 vojenským převratem (vojáci měli povětšinou
zázemí ve velkých pozemkových vlastnících)
Eva („Evita“) Perón
a Juan Perón
Dějiny
 Po neúspěchu vojenských a polovojenských vlád se v roce 1973 vrací Perón k moci, už v
roce 1974 ale + a moc přebírá jeho poslední manželka Isabel Perón (1. prezidentka na
světě) – spíš než pro politické vize jako kompromis různých křídel perónistického hnutí
 1976 se opět ujímá moci armáda
 Ta se ale v následujících letech diskredituje (vraždy představitelů opozice, korupce, hospodářské zhroucení,
zavlečení země do války o Falklandy)
 1983 obnovena civilní vláda, i ty ale měly problémy s ekonomickou stabilitou
 o stabilizaci ekonomiky se pokusil až prezident Carlos Menem (privatizace, otevření
ekonomiky, zjednodušení obchodních a podnikatelských pravidel a hlavně v roce 1991
fixování kurzu měny na americký dolar) – účinné cca do roku 1998, pak ale začala
fixace kurzu působit spíše kontraproduktivně (zdražovala export) a v roce 2001 se stát
finančně zcela zhroutil (3. 1. 2002 státní bankrot)
 Stabilizace ekonomiky poté trvala zhruba celý následující rok, byl uvolněn kurz místní
měny, přistoupilo se k oživení politiky substituce dovozu a výrazné podpoře vývozu
Obyvatelstvo
 40,1 mil. obyvatel (2010), 4. nejzalidněnější „španělsko-jazyčný“ stát
 Porodnost 16,3 ‰, úmrtnost 7,5 ‰, saldo migrací 0,0 ‰ (údaje z roku
2008), na LA poměry nízký přirozený přírůstek
 Poměrně příznivé další demografické charakteristiky (kojenecká úmrtnost
14,4 ‰ (2004), naděje na dožití při narození 71,6 / 79,1 let)
 Pro vývoj obyvatelstva bylo důležité masové
přistěhovalectví z Evropy, které začalo v 70.
letech 19. století
 Od poloviny 19. do poloviny 20. století do
země přišlo 6,2 mil. migrantů – nejvíce
evropských migrantů po USA, každých 20 let
se díky migracím populace zdvojnásobila
Obyvatelstvo
 Rasově převažují Evropané (86,4 %) hlavně španělského a
italského původu (italské předky má kolem 60 %
Argentinců)
 Zbytek tvoří mestici (8 %), indiáni (1,6 %), Arabové a
ostatní Asiaté (4 %)
 Nábožensky jednotný stát:
 Římskokatolická církev (92 % - praktikujících 20 %),
 Protestanti (2 %), židé (2 % - druhá největší komunita v Americe)
 Jazykově také poměrně jednotné území:
 Španělština (úřední jazyk), místně i guaraní (od roku 2004 2. úřední
jazyk v provincii Corrientes – tam ale, podobně jako v Paraguayi,
jazyk mesticů) a portugalština (u hranic s Brazílií)
Corrientes
Buenos Aires
 Výrazná koncentrace obyvatel v
hlavním městě – vlastní město 3 mil.
obyvatel, aglomerace 13 milionů
 Gran Buenos Aires = BA + 24
dalších obcí
Politika
 Federace (23 provincií a „autonomní
město“Buenos Aires)
 Prezidentka Cristina Fernández de
Kirchner
Ekonomika
 V roce 2010 HDP 15 854 $/obyv. (51.)
 HDI (2010): 0,775 (46. na světě, vysoké)
 Jedna z 20 největších ekonomik světa (člen G-20)
 Průmyslově-agrární stát s velkým zemědělským potenciálem
 Ekonomicky na úrovni států střední Evropy
 Jeden z největších světových producentů zemědělských výrobků:
 Hlavně obilniny (pšenice 1/2 osevních ploch, dále kukuřice), brambory, zelenina,
olejniny (sója, slunečnice), bavlník, cukrová třtina, tabák, čaj
 Vyspělé vinařství a sadařství
 Dobytkářská velmoc: skot, koně
 Zemědělství se koncentruje na Pampách („obilnice světa”)
Průmysl
 Těžba ropy (podhůří And, Patagonie, Ohňová země – pokrytí vlastní
potřeby), zemního plynu, méně kvalitního uhlí (nedostačuje), rud (Fe,
Pb-Zn, Mn, W, Be, Sn, Cu, Mo…; opět musí i dovážet), solí
 Průmysl koncentrován do velkoměst – 2/3 jsou v Buenos Aires
 Díky politice soběstačnosti produkuje úplné spektrum zboží. Hutnictví
železa (ruda dovážená z Brazílie) i barevných kovů, strojírenství
(nejen montáž, ale i vlastní výrobky včetně automobilů), průmysl
chemický, elektrotechnický, potravinářství (zpracování zemědělských
výrobků a konzervace – sušené mléko, mražené maso).
 Elektřina: z vodních zdrojů 50 % (hlavně přehrada Yaciretá), nejstarší
jaderná elektrárna v LA (9 %).
Nejslavnější Argentinec
 * 14. 6. 1928 ve městě Rosario
 V mládí ovlivněn uprchlíky španělské občanské
války a dlouhou sérií politických krizí v
Argentině
 září1954: odchod do Ciudad de México, kde se
poprvé setkal s Fidelem Castrem, pak s ním
boje na Kubě
 Po vítězství kubánské revoluce druhý muž režimu
(ministr, major armády) – nasměrován spíše
pročínsky
 1965: po kritice SSSR zbaven funkcí, odchod do
Afriky (povstání v Kongu)
 + (zastřelen) 9. 10. 1967 v Bolívii
Základní údaje
 Strategicky výhodná poloha mezi dvěma oceány, v
Karibském moři i ostrovy San Andrés a Providencia,
v Pacifiku Malpeo, Gorgona
 1 138 910 km²
 45,6 mil. (odhad 2010) – druhý nejlidnatější stát v
Jižní Americe, 3. v Latinské Americe, 4. největší
španělskojazyčná populace světa (po Mexiku, USA
a Španělsku)
Příroda
3 pásma And:
 Cord. Occidental
 Cord. Central (sopky Nevado del Ruiz – 5400 m,
Tolima – 5215 m)
 Cord. Oriental (rozlehlé náhorní plošiny)
 Izolované masivy Sierra Nevada de Santa Marta (s
nejvyššími kolumbijskýmí horami Pico Cristóbal Colón
– 5775 m a Pico Simón Bolívar) a Serranía de
Baudó
Nížiny:
 Region Oriente (přes 50 % plochy, ale jen 3 %
obyvatel):
 Amazonská
 Orinocká
 Nížiny na dolních tocích řek Magdalena, Cauca,
Atrato
 Úzká pobřežní nížina podél Pacifiku
Podnebí
 Ovlivněno hlavně reliéfem
 dobře zásobeny srážkami Západní Kordillera a pacifické
pobřežní nížině (na jihu 3000 mm, na severu až 9000 mm)
 Východní svahy Východní Kordillery (3000–5000 mm)
 Amazonská nížina (2000–3000 mm)
Přírodní rizika
 15 vulkánů
 Povodně v období dešťů (nepredikovatelně zintenzivňované v
souvislosti s ENSO, ovlivněné také deforestrací v Andách)
Dějiny
 První evropský kontakt 1499
 Bogotá – založena 1538 na náhorní plošině s mírným klimatem,
vybrána za administrativní centrum, kolem ní pak základna
španělského osídlování a zemědělství (pšenice, ječmen,
brambory)  na karibském pobřeží nadále jen opěrné body
 1810: povstání v Bogotě, svržení místokrále, počátek boje za
nezávislost (rozdrobeni na provincie)
 7. 8. 1819 vítězství Bolívarovy armády v bitvě na ř. Boyacá u
Bogoty
 Vyhlášení nezávislé federativní republiky v hranicích
místokrálovství Nová Granada (3 členské státy: Ekvádor,
Venezuela a Nová Granada) – Republika Kolumbie
 V roce 1829 se odtrhla Venezuela, v roce 1830 Ekvádor
Simón Bolívar
Dějiny
 19. století: politická nestabilita, soupeření unionistů a federalistů/ liberálů a
konzervativců několikrát přerostlo v občanské války
 1903: od K. se odtrhlo strategicky významné území Panamy (iniciováno USA, ty také v
roce 1921 zaplatily Kolumbii odškodnění 25 mil. $, výměnou Kolumbie uznala panamskou nezávislost)
 Přelom 40. a 50. let – eskalace politického násilí mezi liberály a konzervativci,
až 180 tis. obětí; ukončeno dohodou obou stran o vytvoření Národní fronty
(následujících 16 let se pravidelně střídaly na pozici prezidenta a měly paritu
ve volených orgánech)
 V tomto období omezena legální politická soutěž, vytvořena řada převážně
levicových gerilových hnutí (FARC, ELN …) – aktivní dosud
 Od 70. let také nárůst moci drogových kartelů – silný vliv i na politiku, růst
kriminality a také podpora (většinou pravicových) paramilitárních skupin
 1991 – nová ústava
Vlajka (pozůstatky minulosti)
Kolumbie
Venezuela Ekvádor
Současnost
 Přelom 20. a 21. století: pokus o řešení násilností dohodou s gerilovými formacemi (mj.
pro ně vytvořena demilitarizovaná zóna) – neúspěšné
 2002–2010 prezident Álvaro Uribe, změna taktiky: výrazný důraz na vojenské řešení
a obnovení plné suverenity státu v operačních oblastech geril
 Výrazné zlepšení bezpečnostní situace (v letech 2000–2009 počet únosů klesl z 3 700
na 172, počet vražd z 29 tis. na 16 tis., počet členů geril ze 17 na 9 tis.)
 Prezidentská unitární republika
 Prezident i 2komorový parlament je volen na 4 roky, volební systém je proporční
 Dlouhá tradice ústavní vlády
 Od r. 2010: Prezident Juan Manuel Santos
(Sociální strana národní jednoty)
Obyvatelstvo
 Průměrně 40 ob./km², nejhustěji zalidněny horské kotliny a náhorní plošiny a
karibská pobřežní nížina
 Roční přírůstek 1,6 %
 Vysoká urbanizace – 73 %, ročně přibude ve městech 2,4 % (hl. pracovní
migrace z venkova – od poloviny 20. stol.); 5 milionových měst (Bogotá,
Medellín, Cali, Barranquilla, Cartagena)
 Bogotá: 1938: 358 tis., 1995: 5,6 mil., 2010: 8,8 mil.
 Vzhledem k pol. násilí v zemi je v Kolumbii vysoký podíl vnitřně přesídlených
osob (IDPs) – snad až 4,5 mil.
 dohad: 58 % mestici, 20 % běloši (kreolové), 21 % „Afrokolumbijci“(14 %
mulati, 4 % černoši, 3 % zambové), 1 % indiáni (hl. Čibčové)
 Pro indiány je zřízeno 567 rezervací (resguardos) – zabírají 30 % rozlohy
státu, žije v nich 800 tis. lidí
Hospodářství
 HDP/ob. (parita kupní síly, 2009): 8936 $
 HDI (2009): 0,807 (vysoký, 77. na světě)
 Export:
 Odvětvová struktura: 27 % ropné produkty, 15 %
káva, 10 % chemické výrobky, 10 % ryby, 8 % textil,
8 % uhlí, 7 % ostatní potraviny
 Podle zemí: USA (35 %), Německo (7 %), Peru (6 %),
Venezuela (6 %), Ekvádor (4 %) …
Zemědělství
 Zaměstnává 26 % obyv. (prům. 30 %, služby 44 %)
 Tvoří 14 % HDP (prům. 32 %, služby 54 %)
 Zemědělská půda tvoří 2/5 plochy území
 Struktura plodin závisí na nadm. výšce:
 Vlhké teplé nížiny: banány, cukrová třtina, rýže
 Mírně teplé polohy: káva, kakao, kukuřice, bavlna
 Náhorní plošiny a horské pánve: ječmen, pšenice, kukuřice,
brambory
 Vyšší polohy: pastevectví (ovce, hovězí dobytek)
 Plodiny pro domácí spotřebu: maniok, kukuřice, zelenina
Průmysl
 Nepříznivě působí FG podmínky (řada míst v zemi je obtížně dopravně
dostupná), původně proto převládaly malé podniky místního
zpracovatelského průmyslu
 Poč. 20. století: vytvářejí se průmyslová centra v Medelínu (textil,
obuvnictví, potravinářství, ocelárny a železárny)
 později nastupuje rozvoj Cali – těží z dobrého dopravního spojení s
přístavem Buonaventura, přes který se realizuje většina vývozu, rychlý
rozvoj po otevření Panamského průplavu
 ¼ hospodářské produkce se soustřeďuje v Bogotě (potravinářský,
textilní, chemický, stavební hmoty)
 Suroviny: zlato, smaragdy, uhlí (řada ložisek), ropa, zemní plyn (La
Guajira), nikl, měď, železná ruda