Anglosaská Amerika – Kanada Regionální geografie Ameriky, Austrálie a polárních oblastí Přednáška č. 2 © HS Toronto Skyline, Ontario, Canada.jpg canada1.jpg Moraine-Lake-and-Valley-of-the-Ten-Peaks-Banff-National-Park-Canada.jpg Team_Canada_Logo.jpg Kanada - základní údaje ¨9 976 000 km² (druhý největší stát světa) ¨34,5 mil. obyvatel (2011), 3,5 obyv./km² ¨Hlavní město: Ottawa ¨HDI 2010 – 4. (2007 – 3.) ¨ ¨Nezávislá konstituční federativní monarchie ¨člen britského Společenství, v personální unii se Spojeným královstvím ¨federace 10 provincií a 3 federální teritoria ¨ ¨Název Canada pochází od indiánů (česky vesnice, osídlení) ¤1535 použili indiáni toto slovo pro označení jedné ze svých osad v rozhovoru s Jacquesem Cartierem, ten je pochopil jako označení celého území ¤Od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti ¨ ¨ ¨ Před příchodem Evropanů … ¨2 odlišné skupiny domorodců: ¤Indiáni npřišli na území Kanady cca před 30 tis. let nv 15. století kolem 220 tis. lidí nvětšinou kočovní lovci, zemědělstvím se živili jen Irokézové na JV a některé kmeny na západním pobřeží ¤ ¤Inuité (dříve Eskymáci – dnes je toto označení vnímáno jako nadávka) npřišli později, od Indiánů se lišili kulturně i rasově nv 15. století kolem 25 tis. lidí ¤ ¨ Evropané ¨Na přelomu 10. a 11. století Vikingové (jistá je jejich přítomnost na Newfoundlandu), jejich osídlení existovalo jen krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo význam ¨„podruhé“ objevil území dnešní Kanady pro Evropu v roce 1497 John Cabot / Giovanni Caboto (opět Newfoundland, Labrador) ¨Zpočátku malý zájem o kolonizaci (nebyla známa naleziště drahých kovů), pobřeží navštěvovali především rybáři a obchodníci s kožešinami ¨1534: pobřeží Newfoundlandu a záliv svatého Vavřince podrobně prozkoumal Jacques Cartier ¤Cartierovy výpravy (celkem 3) otevřely cestu francouzské kolonizaci ¤První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi: nPort Royal (1605) nQuébec (1608) ¨Angličané založili první trvalé osady v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu ¨ ¨ Kolonizace S a J Ameriky – referát Kanada po 2. světové válce ¨Charakteristická je stále větší ekonomická integrace mezi Kanadou a USA ¨1987: Kanadsko-americká smlouvá o volném obchodu (Canada-United States Free Trade Agreement), která vytvořila zónu volného obchodu –později zapojeno i Mexiko (NAFTA) ¨Toto propojování ekonomik nemá jednoznačné ohlasy na kanadské straně: ¨snahy integraci obou zemí posílit (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie) ¨poměrně hlasití jsou ale i odpůrci ¨Problém je diskutován zejména v souvislosti s quebeckým separatismem (odtržení Quebeku by narušilo kompaktnost kanadského území), jisté odstředivé tendence jsou i ve 4 západních provinciích ¨ Politické poměry ¨Ústavu získala země až v roce 1982 ¨do té doby byl základem právního řádu zákon o Britské Severní Americe (British North America Act) z roku 1867 ¨Ústava prohlašuje stát za zcela nezávislý a ruší poslední formální svazky s Británií ¨Kanada zůstává nadále v personální unii se Spojeným královstvím (mají společnou hlavu státu – královnu Alžbětu II.) ¨státy jsou na sobě naprosto nezávislé, „pouze“zastává úřad kanadské královny a královny Spojeného království jedna a táž osoba ¨pro výkon funkcí hlavy státu zastupuje královnu generální guvernér (královna ho jmenuje na návrh vlády) ¨ ¨ Generální guvernér ¨Má spíše symbolickou roli ¨V současnosti David Johnston (od 1. 10. 2010) ¨ ¨Často je post obsazován příslušníky menšin je jistá tradice ¤2005–2010 zastávala post Michaëlle Jean, dcera imigrantůz Haiti, narodila se ještě v Port-au-Prince ¤1999 – 2005: 伍冰枝/ Adrienne Clarkson pocházející z Hongkongu 179px-David_Lloyd_Johnston(Brubacher_House).jpg Zákonodárná moc ¨ ¨Politické instituce kopírují britský model ¨Kanadský parlament je složen ze dvou komor: ¨308 členná volená dolní komora Sněmovna lidu (The House of Commons) ¨105 členná jmenovaná horní komora Senát (The Senate) ¨ ¨Každý ze členů Sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem na 5 let ¨Členové senátu (křesla jsou přidělována na regionálním základě) jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem, svou funkci zastávají až do dosažení věku 75 let ¨ Federace ¨Kanada je federací10 provincií, ústřední vláda spravuje ještě 3 teritoria ¨Federace je historicky založena na národním principu (řešila vztahy mezi Horní a Dolní Kanadou), dnes převažují jednotky založené na územním principu ¨Provincie jsou značně velikostně (rozloha, počet obyvatel) nevyrovnané ¨Obecně mají provincie poměrně silné pravomoci a práva ¨Federální vláda provádí tzv. vyrovnávací platby, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších ¨důsledek: pro některé provincie je členství v kanadské federaci výhodnější než pro jiné ¨provincie jsou mj. zodpovědné za většinu sociálních programů v Kanadě a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda ¨důsledek: sociální systém státu není jednotný ¨Ústavně není řešena otázka možnosti vystoupení z federace, přes opačné stanovisko nejvyššího soudu z roku 1997 se ale všeobecně uznává právo provincií tento krok učinit (zejména v souvislosti s provincií Québec / Quebec) ¨ ¨ ¨ ¨ 650px-Political_map_of_Canada.png Struktura federace Regiony Kanady ¨ ¨Tradiční je dělení Kanady na 5 ekonomicko-geografických regionů: ¤Atlantský (Newfoundland a Labrador, Nova Scotia, Nový Brunšvik, ostrov Prince Edwarda) ¤Centrální (Ontario a Quebec) ¤Prérijní (Manitoba, Saskatchewan, Alberta) ¤Pacifický (Britská Kolumbie) ¤Arktický (Yukon, Severozápadní teritoria, Nunavut) ¨ ¨ Québec / Quebec ¨Největší kanadská provincie (15 % území Kanady, 1,5 mil. km²) ¨Od dob francouzské kolonizace si zachovává většina obyvatel jako hlavní jazyk francouzštinu (80 %, z nich ½ je bilingvních – s angličtinou) a římskokatolickou víru (86 %) ¨Jde o důsledek fr. koloniální politiky: do Ameriky se mohli stěhovat jen katolíci ¨První velký pokles podílu frankofonního obyvatelstva přineslo osamostatnění USA (území s anglofonní většinou později vyčleněno) ¨Po 2 sv. válce tzv. tichá revoluce, vlivem silné imigrace zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti (církev např. ztratila kontrolu nad školstvím) ¨Společenské a politické změny v 60. a 70. letech vedly k prudkému nárůstu autonomistických a separatistických snah ¨ Québec / Quebec ¨2 referenda o osamostatnění: ¨1980 jednoznačně proti (60 : 40) ¨1995 velmi těsně proti (pro odtržení 49,4 % hlasujících, frankofonní obyvatelstvo tvoří v provincii 80 %, čili o neúspěchu referenda rozhodly menšiny) ¨1997 Kanadský nejvyšší soud vydal stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti ¨separatistické hnutí stále aktivní, soustřeďuje se ale na otázku zvláštního postavení provincie v rámci federace ¨zdá se, že by se mohli Quebečané spokojit s postavením zvláštního společenství uvnitř Kanady: ¨v roce 2003 uznala federální vláda Québec za „zvláštní společenství“(distinct society) ¨v roce 2006 parlament deklaroval Quebečany za „národ“(jediné společenství, kterému byl v Kanadě přiznán tento status, problém je, že to nemá žádný reálný obsah; nation within a united Canada) ¨ ¨ Státní znak a vlajka ¨státní znak kombinuje znaky hlavních zdrojových zemí: Anglie, Skotska, Irska (polovina obyvatelstva) a Francie (čtvrtina) ¨ 447px-Coat_of_arms_of_Canada.svg.png □označovaná jako „vlajka javorového listu“ □barvy vlajky – červená a bílá jsou národními barvami □11 cípům javorového listu není přikládán žádný specifický význam □2 postranní pruhy symbolizují oceány, jež Kanadu omývají - tedy oceán Atlantský a oceán Tichý 800px-Flag_of_Canada.svg.png Obyvatelstvo ¨ ¨34,5 mil. obyvatel (2011) – 36. na světě ¨hustota osídlení 3,41 obyvatel/km² (228. – jedna z nejnižších na světě) ¨rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné: ¨do 150 km od hranic USA žije 72,0 % obyvatel ¨jižně od 49°s. š. žije 70,0% obyvatel ¨přes 60 % obyvatelstva žije mezi Velkými jezery a řekou Sv. Vavřince v pásu mezi Windsorem v Ontariu a městem Québec ¨růst počtu obyvatel zajišťuje především imigrace, menší část přirozený přírůstek ¨ Imigrace ¨ ¨Kanada je klasickou imigrační zemí, roční imigrace se prakticky vyrovnává s porodností ¨Imigrace je regulovaná: ¨Sjednocování rodin (má přednost) ¨Uprchlíci (má přednost) ¨Nezávislí migranti (podléhá výběru podle schopností a žádoucí kvalifikace) ¨Migrace se výrazně podílí na růstu diverzity kanadské populace ¨Jen v roce 2004 přišlo do Kanady 236 tis. imigrantů (37 tis. z Číny, 28 tis. z Indie, 14. tis. Filipíny, 13 tis. Pákistán, 6 tis. Írán, 6 tis. USA, 6 tis. Rumunsko, po 5 tis. Spojené království, Jižní Korea a Kolumbie) ¨Silná je i emigrace (hlavně do USA) ¨ Imigrace Etnické složení ¨ ¨Kanada je etnicky velice různorodá, migranti si uchovávají povědomí svého etnického původu i několik generací ¨Ve sčítání se zjišťuje etnické složení na základě deklarace sčítané osoby, je možná volba i většího množství etnických původů ¨Při sčítání v roce 2001 existovalo 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně100 000 obyvatel: ¨Největší takto definované etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %), Angličané (20,2 %), Francouzi (15,8 %), Skotové (14,0 %), Irové (12,9 %), Němci (9,3 %), Italové (4,3 %), Číňané (3,7 %), Ukrajinci (3,6 %) a Indiáni (3,4 %) – součet přesahuje 100 % (je možné přihlásit se k více skupinám současně) ¨Samostatně se zjišťují tzv. viditelné menšiny, v roce 2001 k nim patřilo 13,4 % obyvatel (v Torontu a Vancouveru se blíží jejich podíl 50 %) ¨ Domorodé komunity ¨ ¨Rozlišují se 3 skupiny domorodého obyvatelstva (aboriginal peoples): ¨Inuité jsou soustředěni zejména na severu ve svých tradičních, pro bělochy nehostinných oblastech, kolem 50 tis. ¨Indiáni (místně korektně First Nations) ve středu a na jihu země, část v rezervacích (velmi malé, je jich asi 2 tisíce), kolem 700 tis. lidí ¨Métisové (Métis) hlavně v prérijních provinciích, necelých 400 tis. ¨Populace těchto tří původních etnik roste dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace, v současnosti 1,1 mil. lidí (3,8 % obyvatelstva) ¨Většinou nižší sociální status ¨ ¨ The Altas of Canada: http://atlas.nrcan.gc.ca/site/english/index.html Métisové – indiánsko-běloští míšenci (potomci francouzských a skotských otců a indiánských matek) ¨ Dvojjazyčnost ¨na federální úrovni je Kanada od roku 1969 oficiálně dvojjazyčná ¨úředními jazyky jsou: ¨angličtina (59,7 % obyvatel) ¨francouzština (23,2 % obyvatel) ¨ ¨(alespoň) jeden z úředních jazyků ovládá 98,5 % obyvatel ¨znalost jednoho z úředních jazyků je podmínkou k udělení občanství 1) English 2) English and French 3) French Jazyky v provinciích a teritoriích ¨ ¨V Québeku / Quebeku je jediným oficiálním jazykem francouzština (většina obyvatel se anglicky vůbec nedomluví) ¨Provincie Nový Brunšvik je dvojjazyčná ¨V ostatních provinciích je úředním jazykem formálně nebo neformálně angličtina, v Ontariu, Manitobě a v Novém Skotsku je nicméně v úředním styku používána i francouzština ¨Teritoria musí povinně používat jako úřední jazyky angličtinu a francouzštinu, v Severozápadních teritoriích je uznáno jako úřední dalších 9 indiánských a inuitských jazyků (Chipewyan, Cree, Gwich’in, Inuinnaqtun, Inuktitut, Inuvialuktun, North Slavey, South Slavey, Tłįchǫ (dogrib)), v Nunavutu 2 inuitské jazyky (Inuktitut, Inuinnaqtun)) ¨ Jazykové poměry provincií Provincie/teritorium Počet obyvatel AJ (%) FJ (%) Jiný jazyk (%) Zdroj: Languages in Canada: 2001 Census Vzhledem k silné imigraci roste počet obyvatel, jejichž mateřským jazykem (jen pokud je dosud ovládán) není žádný z úředních jazyků (asi 1/5 populace, přes 5,5 milionu lidí): •čínština (vč. hakka, mandarínštiny, aj.) (850 tis.) •italština (470 tis.) •němčina (440 tis.) •paňdžábština (270 tis.) •španělština (250 tis.) •portugalština (214 tis.) •polština (208 tis.) … •čeština (25 tis.), slovenština (18 tis.) Největší městské aglomerace ¨ ¨Leží hlavně v oblasti Velkých jezer a povodí řeky sv. Vavřince (Montréal / Montreal, Toronto) ¨Jihozápadní část pobřeží (Vancouver) ¨V prérijních oblastech města, která vznikla jako administrativní a obchodní centra, později se z nich staly i průmyslové uzly (Winnipeg, Regina, Edmonton, Saskatoon, Calgary) ¨ Metropolitní zóny http://www.cid-bdc.ca/english/index.html Ekonomika – celková charakteristika ¨ ¨Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele ¨Je členem OECD a skupiny G8 ¨Ekonomika je tržní ¨Obecně je míra regulace vyšší než v sousedních USA, ale nižší, než je obvyklé v Evropě ¨V minulém desetiletí ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost ¨v roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3 % (nejvyšších hodnot dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru – kolem 14,5 %) ¨leden 2011 – 8 % (zvýšení díky ekonomické recesi) ¨ Statistics Canada: www.statcan.gc.ca Ekonomika – celková charakteristika ¨Na počátku 20. století převážně zemědělský stát, poté rozvoj průmyslu ¨Mezi přední světové ekonomiky se Kanada zařadila velmi rychle díky poválečnému období ¨2. světová válka byla v Kanadě provázena výraznou konjunkturou (dodávky zbraní, potravin, strategických surovin do USA) ¨Po roce 1945: urychlen geologický průzkum (rozvoj těžby) a budování hydroelektráren (rozvoj nových průmyslových odvětví, mj. i odvětví energeticky náročných) ¨Nyní kanadské ekonomice dominuje sektor služeb (zaměstnává 3/4 Kanaďanů) ¨V zemědělství pracuje 325 tis. lidí, v průmyslu 2,3 mil., jen obchodem se zabývá 2,5 mil. lidí, dalších 1,7 mil. lidí pracuje ve zdravotnictví a sociálním systému, 1,0 mil. ve vzdělávání apod. … ¨mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada výjimečná významem primárního sektoru, zejména těžby dřeva a ropy ¨ ¨Kanadská ekonomika je silně provázaná s ekonomikou USA (americký kapitál kontroluje ve většině odvětví 80–90 % produkce) ¨Hospodářské vazby kanadských provincií a blízkých oblastí USA jsou mnohdy silnější, než mezi provinciemi navzájem (např. u Britské Kolumbie) ¨Hospodářská úroveň provincií je vyrovnaná: ¨HDP/obyv. byl v roce 2010 v celokanadském průměru 39 tis. C$ (2006: 44 tis. C$) ¨Nejvyšší v Severozápadních teritoriích (98 tis.), nejnižší na ostr. Prince Edwarda (31 tis.), Québec / Quebec je mírně podprůměrný (37 tis.), Ontario průměrné (44 tis.) ¨ ¨ ¨ Zemědělství ¨Zemědělsky se využívá jen 8 % rozlohy státu ¨Základem zemědělství jsou privátní farmy (průměrná velikost je 676 ha, v prérijních provinciích dokonce kolem 1000 ha (ještě v roce 1961 jen 360 ha), výroba je velmi intenzivní (v zem. pracuje jen 1,5 % obyvatel) ¨Kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin ¨rychlý rozvoj po roce 1872 ¨parcelace půdy v oblasti dnešních prérijních provincií – tehdy se prodávaly farmy po 60 hektarech za 10 dolarů (přilákalo to desetitisíce kolonistů z Evropy i z USA) ¨trvalý problém: nedostatek srážek (300–400 mm), nutné zavlažovací soustavy si museli budovat kolonisté sami ¤30. léta: zjevné zaostávání, proto vládní program obnovy prérijní farmy: ¤se spoluúčastí státu vybudováno 5 tis. zavlažovacích soustav ¤zároveň úspěchy ve šlechtění odolnějších odrůd obilovin ¤ ¨Šlechtění: Kanada má velmi dlouhou tradici šlechtitelství (nutnost vyrovnat se s nepříznivým klimatem, krátké vegetační období) – obiloviny, olejniny, brambory, zelenina, ovoce Rostlinná výroba ¨Dále všechny obvyklé plodiny (brambory, cukrová řepa), ovoce, apod., výjimečná je produkce medu a javorového cukru a šťávy ¨ ¨Hodnotou produkce nižší než živočišná výroba, má ale většinový podíl (2/3) na exportu – Kanada je jednou ze „světových obilnic“ ¨Hlavní plodiny: ¨pšenice, ječmen, oves (prérijní pás) – viz mapa ¨kukuřice (jižní Ontario a Québec / Quebec) ¨olejniny (řepka, lněné semeno, hl. Manitoba) ¨sója (Ontario) Živočišná výroba ¨Další přídomek Kanady: „továrna na maso“ ¨Masný skot: prérijní provincie – viz mapa ¨Skot na mléko a prasata: Ontario a Quebec ¨Drůbež: oblasti koncentrací obyvatel ¨Tradiční chov a lov kožešinové zvěře (norci, lišky, ondatry, nutrie, bobři; oblast lesů a sever) ¨ ¨ ¨ ¨Další tradiční odvětví (nejstarší odvětví kanadské ekonomiky vůbec) je rybolov: ¨Atlantské pobřeží: sledě, tresky, tuňáci ¨Tichooceánské pobřeží: lososi ¨ ¨ Potravinářský průmysl ¨ ¨Navazuje na dříve v ekonomice dominantní zemědělství ¨Jde hlavně o: ¤Zpracování masa a mléka (Ontario, Quebec) ¤Zpracování ryb (atlantské provincie a Britská Kolumbie) ¤Výroba mouky (prérijní provincie) ¨ ¨ Energetika ¨Kanada je vývozcem energie (opět mezi vyspělými zeměmi poměrně výjimečná situace) ¨Kanada má výrazné postavení (1.–3. místo na světě) v těžbě řady strategických surovin ¨Největší příjmy má země ze značných zásob zemního plynu při východním pobřeží a ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu ¨Zásoby ropy jsou druhé největší na světě (za Saúdskou Arábií) ¨ ¨ ¨Vysoké jsou i možnosti získávání vodní energie (provincie Québec / Quebec, Britská Kolumbie, Newfoundland a Labrador, Ontario, Manitoba) ¨ Těžba ropy ¨Hlavní naleziště jsou v Albertě ¨Hlavním těžařem je privátní EnCana Corporation se sídlem v Calgary, která je vůbec největším kanadským podnikem (roční obrat 16 mld. US $). ¨ Těžba a zpracování ropy ¨Kanada je soběstačná, ale místa těžby jsou jinde než hlavní centra spotřeby ¨Nově objevovaná a využívaná ložiska jsou stále vzdálenější, s místy spotřeby je spojuje síť produktovodů ¨Hlavní centrum těžby ropy a plynu je Alberta (až 90 % produkce) ¨zde přebytek, vývoz do USA ¨východ země ropu dováží z Karibské oblasti ¨Střediska petrochemie: ¨Edmonton (oblast těžby), ¨Sarnia (Ontario, koncové město ropovodu), ¨přístavy (Quebec, Halifax), ¨místa na trasách ropovodů (Calgary, Regina, Winnipeg, Toronto) Těžba surovin ¨Kanada je největším světovým vývozcem zinku a uranu ¨…a předním světovým vývozcem zlata, niklu, molybdenu, azbestu, titanu, platiny, kobaltu, síry, draselných solí ¨těží se i řada dalších surovin, chybí jen bauxit Zinek CZX MAP selwyn_kechika.jpg xstrata-thumb-610x335-18129.jpg Xstrata Zinc Canada: Bracemac-McLeod Mine Construction Uran CanadaUranium&NuclearSiteslrg.jpg C3 - McClean Lake Facility.jpg McClean Lake, Canada Diamanty diamond_mines_map.gif diavik mine.jpg Diavik Mine, Canada ¨Diavik Most Černá a barevná metalurgie ¨ ¨Rozvoj je umožněn obrovskými zásobami surovin a energie ¨Černá metalurgie se soustřeďuje od Ontaria (Hamilton – polovina produkce, Sault St. Marie – pětina produkce), železná ruda je vlastní ¨Barevná metalurgie se zaměřuje na výrobu hliníku, největší produkci má Québec / Quebec (Arbida), bauxit se dováží ¨Další obory barevné metalurgie v menších městech (měď, zinek, olovo, kadmium) ¨Uran se zpracovává v místech těžby (Uranium City) a v Ontariu v blízkosti ekonomických center země (Port Hope východně od Toronta) ¨ Strojírenství a elektrotechnika ¨ ¨Hlavní průmyslové odvětví ¨Zaměřuje se na obory spojené s dopravou a energetikou ¨Výroba automobilů – přesahy amerických firem (Ford, Chrysler, General Motors), vlastní kanadské značky ne ¨Centra: Montreal, Hamilton, Oshawa, Windsor (leží naproti Detroitu) ¨Vyrábějí se i letadla (Toronto, Winnipeg, Montreal) a lodě (Vancouver, Victoria, Toronto, Montreal, Quebec) ¨Výrazná je i výroba strojů pro potřeby papírenského průmyslu, těžební zařízení pro ropu, zařízení pro jadernou energetiku Dřevozpracující průmysl, výroba papíru a celulózy ¨Velmi bohaté zdroje ¨Lesy zabírají polovinu plochy země, přes 80 % lesů tvoří jehličnany ¨Těžba dřeva je pod přísnou kontrolou, lesy jsou využívány „udržitelně“ ¨Polovina produkce dřeva připadána Britskou Kolumbii, pětina na Québec/ Quebec ¨Na prvních místech ve světě je Kanada v produkci celulózy a novinového papíru (vyváží se do USA), vyrábí se i nábytek, stavební řezivo, apod. ¨Největší centra: Vancouver, Prince George, Edmonton, Ottawa wood export.png http://theintrepid.blogspot.com/2009/05/canada-and-atlas-of-world.html Net Wood and Paper Exporters Zahraniční vztahy ¨ ¨Dlouhodobě aktivní bilance zahr. obchodu, jednoznačně nejdůležitějším obchodním partnerem jsou USA (82 % exportu a 69 % importu), na druhém místě EU (8 % / 10 %) ¨Tradičními vývozními artikly jsou zemědělské produkty, dnes je ale podíl na vývozu nízký (kolem 5 %) ¨Podobný je podíl dřeva na exportu ¨Dnes převažují průmyslové výrobky (asi 2/3 vývozu): ¨Stroje a zařízení pro průmysl (1/5) ¨Automobily a dopravní prostředky (1/5) ¨Průmyslové výrobky (hlavně papír) ¨Čtvrtinu exportu tvoří paliva a rudy ¨