Obsah přednášky Věda * Geografie jako věda §Věda, její definice, vývoj vědy §Vědecký výzkum, systémový přístup, modelování §Geografie vědou §Thinking and working geographically §Členění geografie na dílčí disciplíny §Co je to věda? Je geografie vědou? Definice vědy § Věda § §Věda je nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. § úsystematické ú racionální úa metodické vyvozování ú zobecňování Věda: na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti nových poznatků Věda versus lidské poznávání Věda §Věda nastoluje požadavek Ø obecného poznání, na základě něhož lze v nepřehledném světě Øoddělit podstatné od nepodstatného Øa určit obecně platné zákony. §tyto zákony dovolují předvídat, předpovědi modelovat atd. Základní metody vědy §vědecké pozorování §analýza §syntéza § indukce §dedukce § §Úkol – definice jmenovaných metod §Od novověku je věda založena na představě zákonitého (a matematizovatelného) chování skutečnosti, §která se odhaluje hypotézou, § ověřuje experimentem. §zobecňuje v teorii § Věda v euroamerické civilizaci §v euroamerické společnosti je od 17.st. privilegována věda oproti jiným formám poznání (mimovědní poznání) Vědy a jejich dělení §Vědy se liší objektem studia, předmětem studia, metodami. §Podle metod se vědy dělí: úformální (matematika a logika) úpřírodní úhumanitní §Podle stupně obecnosti: úteoretické a aplikované § § Vývoj vědy § Geocentrická teorie Heliocentrická teorie nDějiny vědy jsou posety odloženými hypotézami překonanými teoriemi i platnými teoriemi Země je plochá Země je kulatá Wegenerova teorie kontinentálního driftu Kuhn §T. S. Kuhn přinesl přesvědčivé argumenty i o tom, že pokrok vědeckého poznání není přímočarý, §nýbrž že je čas od času přerušován zásadními zvraty – vědeckými revolucemi, při nichž dochází k revizi samotných základů dosavadního vědění. Vědecké poznání nesměřuje k nějaké jediné Pravdě o světě §Paradigma – vědecká revoluce – nové paradigma úPodrobněji čas. Vesmír 9/2008, úKnihaT.S. Kuhn: Koperníkovská revoluce § uvod_kuhn.jpg PARADIGMA §určitý vědecký styl dané epochy či vědeckého společenství §souhrn všeobecně uznávaných teoretických a metodologických předpokladů, postupů v určité etapě vývoje vědeckého bádání. § Vývoj vědy §teorie T.S. Kuhna o proměně věd: §paradigma § §vědecká revoluce § §nové paradigma N P P V R Vědecký výzkum § G:\ocean\teory.jpg hypotéza §Hypotéza, domněnka, předpoklad. §výchozí, dosud ale neprokázané tvrzení, které se předkládá na zkoušku k ověření (experimentem, zkušeností). §Pracovní hypotézy ukazují další cestu vědeckého zkoumání, mohou se stát základem vědecké teorie teorie §Řádně doložené objasnění některého přírodního (sociálního) jevu, které zahrnuje fakta, zevšeobecněné zákony, logické dedukce a otestované dílčí hypotézy Teorie není dohad nebo tušení, ale vysvětlení vycházející z rozsáhlého pozorování , experimentů a tvořivých úvah Příklady: •heliocentrická teorie, •teorie deskové tektoniky, • teorie evolučního vývoje organismů Systémové paradigma §teorie systémů úvýchozí předpoklady: každý dílčí prvek je součástí většího celku tedy i každý objekt se složen z menších částí Systém §systém - skupina objektů propojená vazbami §počet objektů i vazeb systému je konečný §objekty i vazby ( vzájemné vztahy) lze zkoumat §objekty jsou uspořádány hierarchicky Systémový přístup §vědecky zjednodušuje realitu §odhaluje hlubší strukturovanou podstatu Model §Model - zjednodušené zobrazení systému , není se systémem či původním objektem, který systém popisuje shodný Geografie Geografie •je založena na schopnosti geograficky myslet – •tj. jasně formulovat nejrůznější prostorové vlastnosti geografických jevů , schopnost systematicky třídit, analyzovat, aplikovat geografické teorie, provádět syntézy, realizovat modely. • •není encyklopedická znalost geografických objektů a jejich prostorová lokalizace (jak je často prezentováno ve školské praxi, tj. ne jen KDE to je, ale i PROČ to tam je) § Thinking geography §Chapter 1 – Thinking and working geographically úWhy do geographers ask question? Skills - understanding the spatial concepts úHow do geographers gather data? (primary data sources and secondary data sources) úWritin geographical reports Table of contens úWhat do geographers do? § Pro správné pochopení výuky zeměpisu (geografie) je nutné naučit se klást zeměpisné (geografické) otázky: §Kde to je? §Jaké to je? §Proč je to tam? §Jak to vzniklo? §Jaký to má vliv? §Jak by to mělo být uzpůsobeno k vzájemnému užitku člověka a přírody? Geografie a její definice q qGeografie je vědu zkoumající zákonitosti vývoje krajinné sféry a jejích objektů, zvláště vztahy územní diferenciace a integrace q q geografie je vědou studující prostorové rozšíření jevů v krajinné sféře Země, jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. (Wikipedia) §Úkol: §vyhledejte ještě min. dvě definice geografie od různých autorů q Zařazení geografie §Geografie je vědou na rozhranní věd přírodních a společenských, §skupina věd o Zemi §soubor metod §objekt studia příp. předmět studia Objekt geografie a předmět geografie Předmětem geografie jsou funkční analýza vztahů a vazeb mezi jednotlivými. složkami krajinné sféry Objektem studia geografie je krajinná sféra § § § krajinná sféra Přehled systému geografických věd FZG SG kartografie a geoinformatika obecná k, tematická k., GIS, DPZ, GPS, fotogrammetrie, Vědy o fzg. komplexu: obecná fyzická geografie paleogeografie Vědy fzg.složkách: geomorfologie klimatologie hydrogeografie a oceanografie pedogeogfrafie biogeografie geografie přír. zdrojů“ Vědy o sg. komplexu obecná socioekonomická geografie historická geografie Vědy o sg.složkách: g. obyvatel, g. sídel g. průmyslu, g. zemědělství, g. dopravy g. služeb, g. rekreace g. vědy a kultury Vědy o regionech: regionální geografie politická geografie Vědy o systémech a vědě nauka o krajině geoekologie planetární geografie teoretická geografie Geosféra § geosféra - koncentrická vrstva Země – prostor se specifickým výskytem určitých jevů § §z řeckého „sfaira „– koule, zeměkoule, globus, přeneseně i jako prostor např. sféra zájmů apod. Geosféry Země §Země vnitřní struktura - vrstvy lišící se hustotou a složením §„slupky cibule“ §rotace – uspořádání od nejhustšího po nejřidší, od jádra se železa, niklu a síry po atmosféru §pevná část, tekutá část a plynná část Geosféry Země §Země vnitřní struktura - vrstvy lišící se hustotou a složením §„slupky cibule“ §rotace – uspořádání od nejhustšího po nejřidší, od jádra se železa, niklu a síry po atmosféru §pevná část, tekutá část a plynná část Geosféry Země §Homogenní: §Litosféra, tj. kamenný obal Země – zemský kůra a spodní část zemského pláště ( pod ním je již plastická astenosféra) ( - 100 km až 8,8 km) §Hydrosféra (-4 km až 0 km) §Atmosféra (0 až 40 tisíc km, řadu dílčích vrstev, t, s, m, i, t, e – z.k.) , pozn. hranice zemské korony je považována za hranici planety Země Geosféry Země §Heterogenní §Pedosféra §biosféra §antroposféra, sociosféra Definice krajinné sféry §tenká heterogenní geosféra kolem pevného povrchu Země, která je geosystémem nejvyššího řádu § Krajinná sféra a její hranice §je vymezena úMohorovičičovou vrstvou diskontinuity útropopauzou §ke krajinné sféře náleží účást litosféry - zemská kůra: pevninská a oceánská, hydrosféra a kryosféra, pedosféra, biosféra, antroposféra a troposféra Mocnost krajinné sféry §krajinná sféra – její „tloušťka“? §cca 30 km, §Země - od zemského jádra po horní hranici atmosféry – více než 46 tisíc km §Úkol:jakým dílem je vertikální mocnost krajinné sféry vůči celé Zemi?“ §krajinná sféra - jediná známá sféra života ve vesmíru Statistické metody v geografii