Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin
Cvičení NPL2 Neživá příroda 2
Textury sedimentů
Vnější textury z hlediska uspořádání stavebních jednotek mohou být:
Struktury sedimentů
Struktury klastických sedimentů se klasifikují podle velikosti částic.
a) struktura psefitická > 2,0 mm
b) struktura psamitická 2,0 - 0,063 mm
c) struktura aleuritická 0,063 - 0,004 mm
d) struktura pelitická < 0,004 mm
Z dalších běžných typů struktur uveďme:
detritická (organodetritická) - tvořená úlomky (vápence, ferolity)
kalová - tvořená karbonátovým kalem
bazálni - klasty roztroušené v pojivu
pórová - pojivo vyplňuje póry mezi dotýkajícími se klasty
Rozdělení sedimentů
Klasifikaci sedimentárních hornin nelze, podobně jako u magmatitů, provést na základě chemického nebo minerálního složení. Pro jejich systematické uspořádání se používají kritéria související s jejich genezí.
klastické sedimenty (psefity, psamity, ...)
chemické (chemogenní) sedimenty (silicity, evapority, ...)
organogenní sedimenty (karbonáty, kaustobiolity)
Rozdělení klastických sedimentů
Klastické sedimenty jsou složeny z úlomků starších hornin a rozdělujeme je podle velikosti klastů a stupně
jejich zpevnění:
psefity (klasty nad 2 mm) - štěrk, slepenec, brekcie
psamity (klasty 0,063-2 mm) - písek, pískovec, droba, arkóza
aleurity (klasty 0,004-0,063 mm) - prach, prachovec, prachová břidlice
pelity (klasty pod 0,004 mm) - jíl, jílovec, jílová břidlice
vulkanoklastické sedimenty - tefra, tuf
Rozdělení chemogenních sedimentů
Chemogenní sedimenty vznikly v procesech převládajících chemických pochodů (např. odpařování).
Ality: laterity, bauxity
Ferolity, manganolity, fosfority
Silicity: limnokvarcit, rohovec, lydit, radiolarit, křemitá břidlice
Evapority
Organogenní sedimenty
Organogenní sedimenty vznikají za významného přispění živých
organismů, z jejich těl nebo schránek.
Mezi karbonátovými horninami převládají vápence. Velká část karbonátových hornin vzniká ze schránek organismů, někdy se jedná i o chemogenní sedimenty nebo se podílí klastická složka.
K organogenním sedimentů se řadí všechny postupné formy uhelných sedimentů a produkty rozkladu živočišných zbytků - ropa a zemní plyn.
Mezi klastickými, chemogenními a organogenními sedimenty existuje mnoho
přechodných horninových typů.
Rozdělení hornin na klastické, chemogenní a organogenní je čistě účelové a existuje
z něho řada výjimek, např. karbonátové horniny.
Přehled klastických sedimentů
VULKANOKLASTICKÉ		ÚLOMKOVITÉ (KLASTICKÉ) SEDIMENTY			
(PYROKLASTICKÉ)		PSEFITY	PSAMITY	ALEURITY	PELITY
HORNINY		(> 2 mm)	(2-0,063 mm)	(0,063-0,004 mm)	(> 0,004 mm)
					
NEZPEVNĚNÉ (TEFRA): BLOKY, BALVANY (> 250 mm)		ŠTĚRKY	PÍSKY	PRACH (SILT) SPRAŠ	JÍLY
BOMBY    (250-50 mm)					
LAPILLI    (50-2 mm)					
PÍSEK      (2-0.05 mm)					
POPEL     (< 0.05 mm)					
ZPEVNĚNÉ:		BREKCIE	PÍSKOVCE	PRACHOVCE (SILTOVCE)	JÍLOVCE
AGLOMERÁTY (vulkanické brekcie)		SLEPENCE	KŘEMENCE	PRACHOVÉ BŘIDLICE	JÍLOVÉ BŘIDLICE
TUFY			ARKÓZY		
TUFITY (10-50 % klastického materiálu)			DROBY		
Přehled cementačních sedimentů
CEMENTAČNÍ (CHEMICKO-BIOCHEMICKÉ A ORGANOGENNÍ) SEDIMENTY				
	ALLITY			
SILICITY	FERROLITY	KARBONÁTOVÉ	SOLNÉ SEDIMENTY	KAUSTOBIOLITY
	MANGANOLITY	SEDIMENTY	(EVAPORITY) a SÍRA	
Chemogenní původ:			HALIT (kamenná sůl)	
	LATERITY	TRAVERTINY		UHELNÁ RADA:
GEJZÍRITY	BAUXITY	SINTRY	SÁDROVEC	RAŠELINA
(křemité sintry)		VÁPENCE	ANHYDRIT	HNĚDÉ UHLÍ
LIMNOKVARCITY	HEMATITOVÉ	KŘÍDA	DRASELNÉ a HOREČNATÉ	ANTRACIT
			SOLI	
Organogenní původ:	CHLORITOVÉ	DOLOMITY		ŽIVIČNÁ ŘADA:
RADIOLARITY		SLÍNY	SÍRA	ROPA
DIATOMITY	SIDERITOVÉ	SLÍNOVCE		ZEMNÍ PLYN
SPONGOLITY	PYRITOVÉ	OPUKY		ASFALT
				OZOKERIT
Neurčitý původ:				
ROHOVCE	OXIDY A HYDROXIDY			
BULIŽNÍKY	Mn			
LYDITY				
PAZOURKY