Elementární síra

-          Značka S, protonové číslo16, nekov, 17. skupina (Chalkogeny), 3. perioda

-          Molární hmotnost 32,066 g/mol

-          Šestivazná

-          Tvoří kovovou vazbu

-          Žlutá a tuhá za normální teploty, ve formě S[8]

-          Tvořena cyklickými molekulami S[8]

-          Více modifikací

-          Tvoří nízkomolekulární látky

-          Jednoduché kovalentní vazby, nevodivá, měkká, těkavá

-          Po roztavení ztrácí cyklickou strukturu, tvoří se dlouhé nerozvětvené řetězce

(katena - polysíra), zvýší se viskozita síry (kapalná hnědá), zvýší se molekulová hmotnost a změní
tvar, dalším zahřívání plynná fáze (bod varu 444,6) - S[n- ]S[6 ]S[4 ]S[2]

-          Páry síry dvouatomové, žluté (při 900 stupních) S[2 ]- paramagnetické, dva nepárové
elektrony

-          Rychlá kondenzace ochlazením par vede ke vzniku tuhé síry – (sirné květy)

-          Možný vznik i síry amorfní

-          po zapálení na vzduchu hoří modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého a oxidu sírového

-          žluté krystaly

Výskyt

-          ryzí v přírodě jako sulfidy a sírany(barevné), patronit obsahuje nejvíce síry

-          v zemské kůře 0,16%

-          v uhlí, ropě

-          v aminokyselinách

Využití

-          Farmaceutický průmysl, zápalky, insekticidy a barviva, vulkanizce kaučuku, gumárenský
průmysl

Výroba

-          Zisk tavením z hornin

-          zisk ze sulfanu

-          Surová elementární síra slouží k výrobě kyseliny sírové a sulfidu uhličitého

-          H[2]S + Br[2] → 2HBr + S

Reakce a sloučeniny síry

-          Reaktivní, reakce s většinou prvků - s alkalickými kovy, kovy alkalických zemin,
s nekovy i halogeny

-          S jodem nevytváří sloučeniny

-          Oxidační a redukční vlastnosti

Sloučeniny síry

Bezkyslíkaté sloučeniny síry:

o   H[2]S – sulfan: (sirovodík), zapáchá po zkažených vejcích, vznik při rozkladu bílkovin,
redukční činidlo

o   H[2] + S → H[2]S - přímá reakce s vodíkem

o   S^2- - Sulfidy: reakce s kovy, polysulfidy

Kyslíkaté sloučeniny síry:

-         Halogenidy kyselin síry (SOCl[2], HSO[3]F)

-         Kyseliny:

o   Kyselina siřičitá H[2]SO[3 ]- slabá dvojsytná kyselina, soli-siřičitany, hydrogensiřičitany

o   Kyselina sírová (triviálně vitriol) H[2]SO[4 ]- silná dvojsytná kyselina, má vysokou hustotu,
oxidační činidlo, bezbarvá kapalina

vznik: SO[3] + H[2]O →H[2]SO[4][]

tvoří sírany M[2]^ISO[4 ](síran hořečnatý – MgSO[4] tvrdost vody) a hydrogensírany  M^IHSO[4],
většina síranů tvoří podvojné soli, mohou obsahovat krystalovou vodu (bezvodný síran je bílý):

§  CuSO[4].5H[2]O – modrá skalice,

§  FeSO[4].7H[2]O – zelená skalice,

§  ZnSO[4].7H[2]O – bílá skalice,

§  Na[2]SO[4].10H[2]O – Glauberova sůl

§  CaSO[4].2H[2]O- sádrovec, hemihydrát = sádra(CaSO[4].1/2H[2]O)

o   Využití k. sírové - hnojiva, výbušniny, zpracování rud, barviv, léčiv

-         Další kyseliny: kyselina thiosírová H[2]S[2]0[3], kyselina disírová H[2]S[2]O[7 ](vzniká
rozpouštěním SO[3 ]v H[2]SO[4]), [ ]thiosiřičitá H[2]S[2]O[2], kyselina disiřičitá H[2]S[2]O[5],
peroxokyseliny H[2]SO[5]

-         Oxidy:

o   SO[2 ]oxid siřičitý  –  jedovatý, vzniká hořením S na vzduchu,  S + O[2] → SO[2][, ] průmyslová
výroba - pražením pyritu: 4 FeS[2] + 11 O[2] → 2 Fe[2]O[3] + 8 SO[2][ ,]nežádoucí složka ovzduší -
kyselé deště  SO[2] + H[2]O → H[2]SO[3]

o   SO[3 ]oxid sírový