} }1. Definice a význam pojmu kurikulum. }2. Historie a vývoj předškolního kurikula v ČR }3. Současné předškolní kurikulum v ČR a EU }4. Organizace předškolního vzdělávání v ČR a základní právní předpisy }5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy } vKurikulum – angl. curriculum – pojem užívaný v zahraniční pedagogice; vVznikl ve 20.letech min. stol. v USA, - 1923; v Evropě od 60. let 20. století; vU nás do konce 80. let pojem téměř neznámý; vPůvod slova z latinského curre (běžet) a v podobě curriculum má původní význam – běh, oběh, závodiště, také závodní vozík….; vCurriculum vitae – životopis, běh života; vV pedagogickém smyslu – „pohyb, který doprovází vývoj dítěte“ (Opravilová). v } Pedagogický slovník (Průcha, 2001) rozlišuje 3 základní významy tohoto pojmu. vVzdělávací program, projekt, plán. vPrůběh studia a jeho obsah. vObsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení. v V Moderní pedagogice (2002) uvádí tentýž autor že: „Vzdělávací program, kterému v anglické terminologii odpovídá nejspíše termín national curriculum (národní kurikulum) nebo framework (rámec kurikula, rámcové kurikulum). } }Obecná charakteristika kurikula (dle Walterové) vPROČ (smysl, hodnoty, funkce a cíle vzdělávání) vKOHO (které subjekty vzdělávání) vV ČEM (co, s jakým obsahem) vKDY (časový faktor, ve kterém věku, v jaké posloupnosti..) vJAK (vzdělávací strategie, učební situace, interakce…) vZA JAKÝCH PODMÍNEK (v jakém vzdělávacím prostředí – legislativní rámec, spolupráce, vybavení…) vS JAKÝMI EFEKTY (s jakými očekávanými výsledky – kritéria a nástroje hodnocení, způsoby sdělování výsledků..) } VZDĚLÁVAT? } }Další rozlišení kurikula: vFormální kurikulum, které zahrnuje komplexní projekt cílů, obsahu, prostředků, organizace a realizace vzdělávání ve vzdělávacím procesu (ve výuce) a způsoby kontroly a hodnocení výsledků (výuky). vNeformální kurikulum, které zahrnuje aktivity a zkušenosti vztahující se ke škole (podmínky; aktivity organizované školou, např. výlety, zájmové kroužky; úkoly a příprava žáků na vyučování). vSkryté kurikulum, které postihuje další souvislosti života školy, které nejsou obvykle explicitně vyjádřeny v programech a jsou obtížně postižitelné: etos a klima školy, vzdělávací hodnoty, vztahy mezi učiteli a žáky, pravidla chování ve třídě, ve třídě, sociální struktura třídy. v } žprvní opatrovna v Praze Na Hrádku (1832) byla vedená vynikajícím učitelem J. V. Svobodou. Jeho první výchovný program „Školka“ je poměrně propracovaný systém počátečního vzdělávání. Kladl důraz na mravní výchovu, poučení o okolním světě, počáteční psaní a čtení. Byl doplněn metodickými pokyny a poznámkami. žPrvní německou dětskou zahrádku založil v Praze J. Heinrich - rok 1864; žPrvní česká mateřská škola vznikla v Praze u Sv. Jakuba – rok 1869. Vedla ji M. Riegrová žDětské zahrádky a mateřské školky vykazovaly ve svém programu již výchovnou funkci jako stěžejní. q q q q Hrabě Chotek – největší opatrovna v Praze Na Hrádku (pro 300 dětí) žNávrh zákona pro školy mateřské (1908) prosazoval nové pedagogické tendence : qnezbytnost respektovat potřeby dítěte; qnutnost odstranit školské způsoby z MŠ. žHlavními propagátorkami záměrů byly Ida Járníková (MŠ v Pštrosově ulici v Praze) a Anna Süssová (MŠ nového typu v Brně). žProsazovalo se: §více pohybu, volnosti a spontánních činností; §uzpůsobení prostředí, organizace dne a metod práce potřebám dětí; §respektování individuálních potřeb dětí a jejich právo na svobodnou hru; §požadavky na vyšší přípravné, ale i další vzdělávání učitelek. ØVýchovný program mateřských škol (1927), Idy Járníkové s podtitulem „Přehled výchovných prostředků a jak jich užívat ve výchově malých dětí“ - klíčový dokument. Představuje systematické pojednání o předškolní výchově z hlediska teoretického, praktického, koncepčního i metodického. ØModelové výchovné osnovy pro mateřské školy hlavního města Prahy (1938), ØNávrh pracovního plánu pro mateřské školy (M. Bartušková, 1940), ØProzatímní pracovní program pro mateřské školy (1945) – ještě pod vlivem reformního hnutí. ž q2. světová válka přerušila reformní snahy qV poválečném období se upouštělo od myšlenek respektování individuálních potřeb dětí a jejich práva na svobodnou hru; qZákon o jednotné škole č. 95/1948 zařadil MŠ do školské soustavy, ale ukončil reformní hnutí. qVelký vliv měly sovětské teorie. qFunkci kurikula plnil jednotný Pracovní program pro MŠ (1948) - ideologicko-výchovný směr orientovaný ke kolektivismu. Cíl nespočíval v rozvoji samostatné osobnosti, ale ve formování občana oddaného socialismu. q žNásledovaly: qProzatímní osnovy pro MŠ (1953) – obsahovaly rozčlenění do výchovných složek; což omezovalo možnost respektovat přirozené dětské potřeby a uplatňovat individuální přístup k dětem. qOsnovy pro mateřské školy (1955) – podrobnější verze osnov předchozích. qPokusné osnovy pro MŠ (1958) a Osnovy výchovné práce pro MŠ (1960) – uvolnily dosavadní trend, větší důraz na respektování věkových zvláštností. qOsnovy výchovné práce pro jesle a MŠ (1963) – cíl, poslání a úkoly předškolní výchovy byly ideologicky, čemuž odpovídal obsah i pevně stanovený režim dne. q q ž Další etapa opouští „osnovy“ a nahrazuje je programy“ ve snaze „odškolnit se“ a prosadit vlastní specifika předškolní výchovy. qOd roku 1967 do roku 1984 vychází 4x „Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy“ s různými obsahovými nuancemi a řadou doplňujících metodických materiálů. qVždy se však jednalo o základní směrodatnou normu, strukturovanou do výchovných složek podle věku dětí. Úkoly byly předimenzované a významně orientované na úspěšné začlenění dítěte do školního vzdělávání. ž ž žRok 1989 znamenal významný zvrat v předškolním vzdělávání žCíl předškolního vzdělávání je nově formulován takto: ž„ Předškolní výchova zabezpečuje uspokojování přirozených potřeb dítěte a rozvoj jeho osobnosti; probíhá ve spolupráci rodiny a předškolního zařízení“. qodklon od převážně řízeného učení a ústup od přípravy na školu; qobsah vzdělávání je ponechán na jednotlivých MŠ; qhlavní úlohou je poskytnout dítěti přiměřené podněty, podporu a vedení potřebné k pochopení světa a k zodpovědnému lidskému jednání. ž žRok 2004 přinesl další významnou změnu žJe schválen školský zákon (561/2004 Sb). a vychází „Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), - VÚP Praha, který vymezuje: qhlavní požadavky, podmínky a pravidla pro vzdělávání dětí v mateřských školách; qelementární vzdělanostní základ, na který může navázat základní vzdělávání; qzavádí termín „předškolní vzdělávání“, zahrnující aspekty výchovné i vzdělávací; qdefinuje cíle pro zajištění zdravého rozvoje a prospívání každého dítěte, jeho učení, socializace i společenské kultivace. q q ž qPředškolní vzdělávání má (podle řady výzkumů z celé Evropy) výrazný pozitivní vliv na pozdější úroveň studijních výkonů a celkovou úspěšnost ve vzdělávání i na sociální integraci a snížení delikventního chování. Je jedním z předpokladů k vytvoření odpovídající základny pro celoživotní učení. qInstituce předškolní výchovy se proto v evropských zemích začleňují do vzdělávací soustavy a jsou obdobně jako její ostatní články státem financovány a regulovány. žModerní pedagogika, J. Průcha - Dlouhodobé efekty předškolního vzdělávání ž 3. Proměny a trendy v kurikulární realitě • •1. 5. 2004 - vstup ČR do EU •Základní pojmy a principy: vČtyři svobody - pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. vEvropská dimenze v kurikulu a vzdělávání učitelů – výchova evropského občana; chápaní rozdílů, shodností; odpovědnost za budoucnost Evropy; sdílení společných hodnot; vzájemná tolerance, vstřícnost; kultivace vztahu k Evropě; flexibilita a mobilita pracovníků, uplatnění na mezinárodním trhu práce (Maastrichtská smlouva, čl.126) •Principy vzdělávací politiky: vSubsidiarita (rozhodování probíhá na nejnižší možné úrovni). vParticipativnost (spoluúčast co nejširších partnerů). vSpravedlivost. • Zásadní změna v roce 1989; velké uvolnění – nic z bývalých kurikulárních dokumentů nebylo považováno za dobré 3. Proměny a trendy v kurikulární realitě •Příležitosti: •Využití vnitřního trhu EU •Zahraniční investice •Strukturální fondy •Sociální a kulturní spolupráce •Osobní mobilita • •Rizika: •Harmonizace legislativy •Imigrace •Byrokracie •Omezení státní suverenity • Pracovní příležitosti; investice do firem; ve školství do ICT, výuky jazyků, enviromentální výchovy….; Legislativa ve školství je na národní úrovni – v každé zemi jiná; imigranti – levná pracovní síla; náklady na agendy v Bruselu…; Šengen. prostor 3. Proměny a trendy v kurikulární realitě • •Související strategické dokumenty: 1.Zelená kniha, 1993 2.Bílá kniha EU, 1996; •3. České vzdělávání a Evropa, 1999 - definuje 4 pilíře vzdělávání: üUčit se poznávat üUčit se jednat üUčit se žít společně üUčit se být •4. Bílá kniha ČR, 2000 - definuje 5 strategických cílů: üKvalita vzdělávání (důraz na evaluační prostředí) üSpojení se sférou práce (vzdělávací obory) üDruhá šance – celoživotní vzdělávání üJazyky üInvestice (do vzdělávání -% HDP) ü • • • Koncepce výchovy a vzdělávání pro 21. století v ČR a školská politika (Zelená kniha, Bílá kniha, dlouhodobé záměry ČR, krajů). 3. Proměny a trendy v kurikulární realitě • •Lisabonská smlouva, 2000 •Cílem vzdělávání je zvýšení konkurenceschopnosti: 1. ICT ve vzdělávání 2. Klíčové kompetence 3. Profesionalizace vzdělávání učitelů 4. Otevřené učení (zvýšení přitažlivosti) 5. Jazykové vzdělávání (3 jazyky) 6. Podpora mobilit a evropské spolupráce • Připravuje se „Standard učitelské profese“; diskutují se atestace… 3. Proměny a trendy v kurikulární realitě •Strategie 2020 • •snižovat nerovnosti ve vzdělávání, •podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad, •odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém. • • Připravuje se „Standard učitelské profese“; diskutují se atestace… pTypy mateřských škol: p 1.Veřejné (státní)– zřizovatelem je obec, svazek obcí, kraj MŠMT 2.Církevní – zřizovatelem jsou registrované církve a náboženské společnosti 3.Soukromé – zřizovatelem jsou ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby 4.Tzv. Firemní školky 5. Všechny předpisy v platném znění; Souvisí s právní subjektivitou škol a jejich finanční i vzdělávací autonomií. pPředškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. pPředškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. p Všechny předpisy v platném znění; Souvisí s právní subjektivitou škol a jejich finanční i vzdělávací autonomií. p§ 34 školského zákona - základní pravidla organizace předškolního vzdělávání p§ 35 školského zákona - možnosti ukončení předškolního vzdělávání Všechny předpisy v platném znění; Souvisí s právní subjektivitou škol a jejich finanční i vzdělávací autonomií. pNěkteré související právní dokumenty: pZÁKONY: -561/2004 Sb. školský zákon -563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících -104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte -101/2000 Sb. zákon o ochraně osobních údajů -258/2000 Sb. zákon o ochraně veřejného zdraví -20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu -563/1991 Sb. o účetnictví -499/2004 Sb. zákon o archivnictví a spisové službě p Všechny předpisy v platném znění; Souvisí s právní subjektivitou škol a jejich finanční i vzdělávací autonomií. p pNěkteré související právní dokumenty: p pVYHLÁŠKY A DALŠÍ: -14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání -73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně -72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních -317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků64/2005 Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů -Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací povinnosti -106/2001 Sb., hygienické požadavky na zotavovací akce pro děti -107/2005 Sb., o školním stravování -364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol p 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Základní funkce řízení: —1. Plánování —2. Organizování —3. Personalistika —4. Vedení lidí —5. Kontrola — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Základem plánování je: §stanovit vize (dlouhodobé záměry) - koncepci MŠ = KAM chceme jít §analyzovat současný stav = KDE jsme §vytyčit cestu k stanoveným cílům = JAK se tam dostaneme — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Druhy plánů: — —Dlouhodobý = vize ve ŠVP — —Střednědobý = ŠVP, Roční plán — —Krátkodobý = měsíční, týdenní plány (TVP) — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Tvorba ŠVP —Stanovení dlouhodobých záměrů —Analýza současného stavu MŠ —Zpracování dokumentu —Realizace ŠVP —Evaluace — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Organizování je důležitá a neopomenutelná součást řízení. Je nezbytné k němu přistupovat uvážlivě a zodpovědně poněvadž: —pomáhá hledat a stanovit co nejvhodnější postupy, včetně materiálního a personálního zabezpečení, pro vytvoření optimálních podmínek při naplňování zvolených cílů a záměrů; —směřuje k vytváření a stanovení rámcových pravidel, která zajišťují dobré fungování systému, školy; —umožňuje uspořádání života školy, které vytváří pedagogům prostor pro individualizaci vzdělávání, tedy respektování potřeb, možností a schopností jednotlivých dětí. — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Organizační struktura —Jasné vymezení kompetencí —Delegování pravomocí —Stanovení pravidel —Organizace dne v MŠ — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Kromě právních předpisů, kterými se MŠ řídí si vytváří vlastní dokumenty, řády a směrnice —Statutární dokumenty, které vymezují postavení školy a její činnost. —Zřizovací listina vydaná zřizovatelem, —Zařazení do rejstříku škol a školských zařízení, 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Řády, které určují základní strukturu školy. Vymezují vnitřní uspořádání a pravidla fungování školy. Nejzásadnější jsou: —Školní řád —Organizační řád —Provozní řád 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Směrnice, které podrobněji stanoví a upřesňují činnost školy i pracovní postupy. Např. — směrnice pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání, —směrnice k úplatě za předškolní vzdělávání, —směrnice o poskytování informací, —směrnice k zajištění bezpečnosti dětí, —směrnice k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, —směrnice k provádění kontrolní činnosti, —směrnice pro hospodaření s majetkem, —směrnice pro oběh účetních dokladů. — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Personalistika: —Přijímání a propouštění zaměstnanců —Mzdová agenda —Personální agenda —Platový předpis (systém nenárokových složek) — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Vedení lidí: —Uspokojování potřeb (Maslow) —Motivace lidí —Kontrolní a hospitační systém —Jasná strategie, cíle (vedení porad) —Další vzdělávání — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Kontrola: —Vyplývá ze: — Zákoníku práce —Školského zákona —Je nástrojem pro přímé vedení lidí a pomáhá: —získat spolehlivou zpětnou vazbu —změnit věci, které nefungují —efektivně plánovat, zvyšovat kvalitu 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Řízení MŠ by mělo být participační – týmové: —Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. —Je vytvořen funkční informační systém, a to jak uvnitř mateřské školy, tak navenek. —Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení MŠ, ponechává jim dostatek pravomocí a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. —Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. —Pedagogický sbor pracuje jako tým, zve ke spolupráci rodiče. —Plánování pedagogické práce a chodu mateřské školy je funkční, opírá se o předchozí analýzu a využívá zpětné vazby. —Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, jsou smysluplné a užitečné. Z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci. —Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, s nejbližší základní školou, popřípadě i jinými organizacemi v místě mateřské školy a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí. — — 5. Řízení MŠ a povinná dokumentace školy —Tvorba ŠVP: vŠVP PV je dokument, podle kterého by se mělo uskutečňovat vzdělávání dětí v konkrétní MŠ. Měl by odpovídat reálným podmínkám MŠ a představu o vzdělávání dostatečně přizpůsobovat možnostem, potřebám a přáním dětí i jejich rodičů. vMusí být zpracován v souladu s RVP PV, odpovídat platným právním předpisům (školský zákon, vyhláška o předškolním vzdělávání, o školním stravování a další ). vNa tvorbě se spolupodílí celý pedagogický sbor, popř. i další zaměstnanci vPatří mezi povinnou dokumentaci MŠ (§28 školského zákona). vVydává jej ředitelka mateřské školy vŠVP PV je dokumentem veřejným. Musí být zveřejněn na přístupném místě v MŠ, aby bylo možné do něho nahlížet, pořizovat opisy , výpisy či kopie (§ 5 školského zákona). vŘeditelka je povinna ŠVPPV projednat se zřizovatelem. — —Pro analýzu ŠVP PV platí pouze hodnocení, zda je nebo není v souladu s platný RVP PV (vydán v roce 2004) - § 5, odst. 1 školského zákona. — —+ = ano, je plně v souladu, obsahuje vše, co RVP PV požaduje, je jasný, přehledný a srozumitelný. —- = některá část daná RVP PV zcela chybí (je vynechána), není úplná, je chaotický, nesrozumitelný. Soulad ŠVP PV s RVP PV —RVP PV – 10. kapitola Øidentifikační údaje o mateřské škole Øobecná charakteristika školy Øpodmínky vzdělávání Øorganizace vzdělávání Øanotace vzdělávacího programu Øvzdělávací obsah Øevaluační systém — Okruhy informaci které musí ŠVP PV obsahovat —Základní jsou uvedena v kapitole 10. RVP PV — — Kritéria souladu ŠVP PV s RVP PV } } } }Děkuji za pozornost.