Zdravotní stav obyvatel ČR lJaké nemoci představují pro naši populaci největší zdravotní problém? lCo je nejčastějšími příčinami nemocnosti a úmrtí? lCo nejčastěji a nejvíce snižuje kvalitu života? l lzdroj: www.uzis.cz l www.szu.cz l www.ec.europa.eu/health-eu l http://hbsc.upol.cz/ l www.zemepis.com/vek.php l www.szu.cz/manual-prevence-v-lekarske-praxi l l l l l Zdravotní stav obyvatel ČR l lPři hodnocení zdravotního stavu jsou používány výrazy: l lPrevalence - počet případů určité nemoci v dané populaci a čase lIncidence - počet nových případů onemocnění vzniklých za určitou dobu v dané populaci lMorbidita (nemocnost) - počet onemocnění z definovaného počtu populace za určitou dobu, frekvence nemocí v populaci lMortalita (úmrtnost) - počet úmrtí z definovaného počtu populace za určitou dobu lNatalita (porodnost) - počet narození z definovaného počtu obyvatel za určitou dobu lLetalita (smrtnost) - počet zemřelých z nemocných určitou chorobou lStřední délka života - vypočtený údaj udávající pravděpodobnou délku dožití narozených v daném roce, vychází ze specifické úmrtnosti lNovorozenecká úmrtnost - úmrtnost živě narozených dětí do 28 dnů Demografické údaje - trendy ve vývoji světové populace l l7 miliard lidí na světě (odhad 2013), každý rok přibývá asi 80 milionů - 95% z rozvojových zemí) lúnosnost planety 14 miliard ldemografická přeměna: mladá populace → stárnoucí populace lstabilní vývoj populace → úhrnná míra plodnosti (fertility) - 2,1 l1995 - 2000 - svět 2,83 (2011 – 2,7) - očekává se celosvětový pokles, (Evropa - 1,4; Amerika - 2,01; rozvojové země 3; ČR - 1,2) lstřední délka života (r. 2000 - 2010) - 65 let l (Afrika - 49 a klesá; Evropa a USA - 77; Japonsko - 81) lženy se dožívají o 5 - 8 let více lvěková struktura obyvatelstva - mění se struktura tzv. závislého obyvatelstva (-15, 60+) Demografická situace v ČR lv roce 2006 počet narozených převýšil počet zemřelých (poprvé po 13 letech), do 2010 – kladný přirozený přírůstek lnízká porodnost (mírné zvýšení - silné ročníky žen kolem 30 let - vrchol 2008, ale 2009, 2010- opět snížení) lúhrnná plodnost 2010 - 1,49 (r.2002 – 1,13) l40% dětí se narodila mimo manželství (zvyšující trend, 2006 asi 1/4) lpozitivní trend v počtu umělého přerušení těhotenství (23 998) lnovorozenecká a kojenecká úmrtnost (jedna z nejnižší v EU) Střední délka života -udává počet let, které má naději prožít osoba právě x -letá při úmrtnosti ve sledovaném období - lv roce 2011 dosáhla v ČR střední délka při narození u mužů 74,7 let, u žen 80,7 let lstřední délka života v ČR rostla (do roku 2012) lale je stále nižší než nejnižší hodnota v původních zemích EU (Portugalsko) lza Evropskými zeměmi s nejvyšší střední délkou života zaostávají muži o 5-6 let, ženy o 4-5 let (zastavení růstu střední délky života – trend v celé EU) lze zemí střední a východní Evropy - 2. místo (po Slovinsku) Střední délka života v ČR lStřední délka života při narození (zdroj UZIS) l lV roce 2012 se zastavit růst střední délky života a děti narozené po tomto roce se poprvé dle předpokladu budou dožívat nižšího věku než jejich rodiče ! Rok narození Muži Ženy 1970 66,1 73,0 1990 67,6 75,4 2000 71,7 78,4 2011 74,7 80,7 cz_0905a Naděje dožití při narození muži, 2003 Naděje dožití při narození ženy, 2003 cz_0905b graf16 Střední délka života cz_0902a Nemocnost v ČR (dle ÚZIS) lnemoci dýchací soustavy: 47,4 % lnemoci svalové a kosterní soustavy: 17,1 % lporanění, otravy: 10 % lnemoci trávicí soustavy: 6,3 % lnemoci močové a pohlavní soustavy (vč. rizikových těhotenství): 3,7 % lnemoci oběhové soustavy: 2,6 % Nemoci dětí lnásledky úrazů !!! lakutní respirační onemocnění a jejich komplikace (viróza, chřipka) lnemoci trávicí soustavy (salmonelózy, virové hepatitidy typu A) lplané neštovice, infekční mononukleózy lchronické nemoci, astma, alergie, ortopedické nemoci, cukrovka l (asi 20 % dětí Evropy má chronickou chorobu, l v ČR asi 30 % dětí alergie, 50 % dětí vadné držení těla) l lAsi 80 % českých dětí je zdravotně oslabených!!! l HBSC – Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáku (2010) lReprezentativní soubor českých dětí (11-15 let), 94 škol ve všech krajích ČR (5.,7.,9, třídy) – celkem 4404 dětí lVýsledky: lPozitivně hodnotilo své zdraví zhruba 9 z 10 školáků l8 % chlapců a 11 % dívek ve věku 11 let hodnotilo svůj zdravotní stav jako „ne moc dobrý“ nebo „ špatný“ lPřibližně 33 % 11letých dětí odpovídalo, že se u nich vyskytují zdravotní potíže (bolest hlavy, žaludku, zad, pocity skleslosti, podrážděnost, špatná nálada, nervozita, poruchy spánku, únava, vyčerpání,…) – 2 a více symptomů a to alespoň dvakrát týdně lVýskyt úrazů za rok – 43 - 46 % dívek, 45 – 54 % chlapců l HBSC – Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáku (2010) l lVýskyt nadváhy a obezity – u 11letých chlapců 16,1%, u dívek 9,8% lPodíl dívek s nadváhou nepřekračuje 10 %, přesto se svou postavou není spokojena každá 3 – 4 dívka ( 15letých až 38 % dívek) lPravidelně snídá 69 % 11letých chlapců, 61 % 11letých dívek (věkem klesá na 42 %) l11letí chlapci konzumují jen 30 % doporučené dávky zeleniny, dívky 43 % (věkem ještě klesá až na 21 % u chlapců); u ovoce je to méně než polovina l1/3 dětí konzumuje denně sladkosti, asi 20 % sladké nápoje l18 % 11letých drží dietu nebo se snaží redukovat hmotnost (chlapci i dívky) lVelká část školáků je nedostatečně pohybově aktivní lVíce než polovina dětí tráví před obrazovkou více než 2 hodiny denně v pracovních dnech lVíce než polovina dětí tráví u PC denně více než 2 hodiny (v pracovních dnech) lV 11 letech kouřil 1 ze 4 chlapců, 1 ze 7 dívek (ve 13 letech - polovina, v 15 letech - ¾ dětí, v 15 letech kouří více dívek) lKaždý týden pije alkohol 10 % chlapců, 5 % dívek (opilých v 11 letech 5 % chlapců, l 1 % dívek) lVíce jak 60 % dětí (66 % ch., 62 % d.) požily alkohol před 13 rokem lVíce než pětina chlapců a čtvrtina dívek v 9 třídách (převážně 15letých) má zkušenost s pohl. stykem Nejčastější příčiny úmrtí lkardiovaskulární onemocnění l r. 2011: 45 % M, 49,1% Ž lnovotvary (rakovina) l r. 2011: 26,8 % M, 26,5% Ž lúrazy a otravy l r. 2011: 8 % M, 4,3% Ž (do 40 let nejčastější příčina!) lnemoci dýchací a trávicí soustavy l Kardiovaskulární onemocnění - hlavní rizikové faktory lFaktory životního stylu l- ovlivnitelné přímo l l lKouření lNevhodná strava lNízká pohybová aktivita lNadměrná konzumace alkoholu lStres l l l l» Biochemické a fyziologické charakteristiky – ovlivnitelné nepřímo, sekundárně l lVysoká hladina cholesterolu lVysoký krevní tlak lVysoký krevní cukr (hyperglikémie, snížená gluk. tolerance, diabetes) lObezita lArteroskleróza (trombogenní faktory) l l Prevence chronických neinfekčních onemocnění lHlavní zásady a zaměření prevence chronicky neinfekčních onemocnění vycházejí z rozboru zdravotního stavu populace. Vycházejí tedy nejen z příčin úmrtí, ale také z nemocnosti dané populace. lMezi hlavní chronické neinfekční onemocnění v ČR řadíme: kardiovaskulární choroby (ateroskleróza, vysoký krevní tlak a jejich komplikace v oblasti srdce, cév a mozku), nádorová onemocnění, cukrovku, obezitu, vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku, chronický zánět průdušek, osteoporózu, onemocnění dutiny ústní a zubů (zubní kaz), nemoci svalové a kosterní soustavy, alergické choroby a následky úrazů. lU dětí se nejčastěji setkáváme s chronickým onemocněním následkem úrazu, ortopedickým onemocněním, alergií, cukrovkou, obezitou. Alarmující je zjištění WHO, že 20 % dětí Evropy trpí chronickou chorobu. Prevence chronických neinfekčních onemocnění lVznik a rozvoj těchto nemocí je podmíněn nebo výrazně ovlivněn způsobem života obyvatel vyspělých zemí, technickým pokrokem, stresem, znečištěním životního prostředí apod. Proto tyto nemoci byly dříve označovány jako civilizační a někdy také pro jejich značné rozšíření jako choroby hromadného výskytu. Tyto nemoci se obvykle rozvíjejí poměrně dlouhou dobu od několika let až po desítky let a jejich hlavní příčinou jsou rizikové faktory životního stylu. l lPozitivní změny zdravotního stavu populace, tedy snížení výskytu chronicky neinfekčních nemocí a růst střední délky života, lze docílit důslednou prevencí. Prevence se provádí buď na úrovni jedince, nebo na úrovni celé společnosti (celoplošná prevence). Podle způsobu jak je prevence uplatňována rozeznáváme tři druhy prevence: primární, sekundární a terciální. lPrimární prevence je souhrn činností, které mají za cíl snížit počet nových onemocnění, tj. snížit incidenci nemocí. Týká se období, kdy ještě nemoc nevznikla a jejím účelem je zabránit vzniku nemoci. Primární prevence je specifická a nespecifická. l Specifická je zaměřená proti určitým nemocem nebo rizikům (např. kuřáctví, obezitě, opatření proti znečišťování ovzduší) a nespecifická znamená aktivity k celkovému posílení zdraví a zlepšení životního stylu. l l V mateřské škole by měla převažovat zejména nespecifická primární prevence. A to formou komplexně pojaté výchovy ke zdraví, zajištěním MŠ podporujících zdraví a vytvářením celkového zdravého školního prostředí. l l Sekundární prevence se zaměřuje na vyhledávání časných stádiích onemocnění, vyhledávání rizikových faktorů vedoucích k onemocnění a vhodné léčbě těchto časných stádií. Jde o snahu předejít nežádoucímu průběhu nemoci a zabránit komplikacím. Řadíme sem lékařské preventivní prohlídky, jejichž smyslem je zjistit rané stádium nemocí. l V prostředí školy se sekundární prevence uplatňuje například při výskytu infekčního onemocnění (salmonela, žloutenka, paraziti). l lTerciální prevence má za cíl minimalizovat škody na zdraví v případě již vzniklého onemocnění. Je záležitostí zdravotnickou. Podpora zdraví lS prevencí úzce souvisí podpora zdraví. lPodpora zdraví je chápána jako souhrn činností (politických, ekonomických, technologických, výchovných a dalších), které usilují o upevňování, posilování, podporu, ochranu a rozvoj zdraví za aktivní účasti jednotlivců, skupin, organizací a společnosti. lHlavním smyslem podpory zdraví je rozšířit možnosti lidí podílet se na ochraně a posilování svého zdraví, realizovat a rozvíjet zdravý životní styl. lPodpora zdraví je tedy koncipována jako aktivita pro zdraví (nikoli aktivita proti nemocem) a zahrnuje prevenci, výchovu ke zdraví, komunitní aktivity (např. Zdravé město, Škola podporující zdraví, MŠ podporující zdraví) a tvorbu celkově příznivého prostředí. Závěr 61-otec lLepší je nemocem předcházet, než je léčit! l(Jan Evangelista Purkyně)