Jazyky světa Bild:Sprachen der Welt.png Viktor KRUPA/ Jozef GENZOR/ Ladislav DROZDÍK: Jazyky sveta. Bratislava 1983. •Počet jazyků dnes: 3700 až 8000 •Počet mluvčích: 1.čínština (mandarinština, wu, kantonština) - asi 1 miliarda 2.španělština – asi 320 miliónů mluvčích 3.angličtina - 300 milionů jako rodný jazyk, další desítky miliónů jako cizí jazyk –11. němčina – cca. 100 miliónů rodilých mluvčích, dalších několik miliónů DaF/ DaZ –59.-60. čeština - přes 10 miliónů mluvčích –79.-80. slovenština – necelých 6 milónů mluvčích –poslední - severské indiánské jazyky – jen několkik desítek mluvčích Vznik jazyka •Původ člověka – geneticky v Africe •původ jazyka – není znám •Kdy, kde a jak jazyk vznikl? (vize) –- KDY vznikl jazyk? –- není doloženo •Odhad: před 50 tis. – 100 tis. lety, nebo také před 1 mil. let •nejstarší písemné záznamy: max. 6 tis. let staré JAK vznikl jazyk? •Čtyři základní teorie: • •utopická – Bible a Babylonská věž •genetická – náhlá genetická mutace lidí •přirozená – onomatopoická (napodobování zvuků) •interjekční – spontánní vývoj z „výkřiků“ –radosti, bolesti, údivu, popř. jednoduchých popěvků… • • KDE vznikl jazyk? • není doloženo, v zásadě dvě možnosti: • • monogeneze •– jazyk vznikl na jednom místě: (např. Biblická a „Babylónská teorie“) • • polygeneze •– jazyk vznikl nezávisle na více místech světa • Klasifikace jazyků • geografická –– např. evropské (severo-, jiho-, středoevropské…), asijské, austornéské, indické, americké… – • genetická –– Vychází z polygeneze a z faktu, že některé jazyky mají více společných rysů, jiné méně. – • typologická –– podle převažujících rysů morfologie • Zjednodušená mapa geografického a genetického členění http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Sprachfamilien_der_Welt_%28non_Altai%29.png Indoevropské jazyky – světle zelené Genetická klasifikace jazyků •Jazyky se člení do •jazykových rodin/ čeledí (Sprachfamilien). • •Jedna rodina = jazyky, mezi nimiž byla prokázána příbuznost. Pocházejí z jednoho (i hypotetického) prajazyka. • • Některé jazykové rodiny • Indoevropské jazyky (Indogermanische Sprachen) • Uralské, resp. Ugrofinské: maďarština, finština, estonština (Uralische, bzw. Finno-Ugrische: Ungarisch, Finnisch, Estnisch) • Altajské: turečtina, uzbečtina, mongolština (Altaische: Türkisch, Usbekisch, Mongolisch) • Semitské: hebrejština, arabština, *féničtina (Semitische: Hebräisch, Arabisch, *Phönizisch) • Tibetočínské: tibetština, čínština – mandarinština, kantonština… (Tibeto-chinesische: Tibetisch, Chinesisch - Mandarin, Kantonesich…) • Thajské: thajština, laoština, vietnamština (Thai-Sprachen: Thai, Laotisch, Vietnamesisch) Indoevropské jazyky (Indogermanische Sprachen) • •satémové (Satemsprachen) –„sto“ – •kentumové (Kentumsprachen) –„centum“ • • • http://www.danshort.com/ie/trees/iesatem1.png • SATÉMOVÉ JAZYKY • •Indoíránská skupina (Indo-iranische Gruppe) • indické: pandžábšrina, bengálština, hindština, sinti, romština, *sanskrt (Panjabi, Bengali, Hindi, Sinti, Roma, Sanskrt) • íránské: nová perština, kurdština, paštúnština (v Afgh.) (Neupersisch, Kurdisch, Pašto) •Arménština (Armenisch) •Albánština (Albanisch) •Baltské (Baltische) – litevština, lotyšština, *stará pruština (Litauisch, Lettisch, *Altpreußisch) • • • SATÉMOVÉ JAZYKY (pokrač.) • •Slovanské jazyky (Slawische Sprachen) • Jihoslovanské (Südslawische) – bulharština, slovinština, srbština a chorvatština (što-, kaj- a čakavské dialekty) (Bulgarisch, Slowenisch, Serbisch und Kroatisch (Štokoavisch in Serbien, Kroatien, Bosnien; Kajkavisch in Nordwestkroatien rund um Agram/Zagreb, Čakavisch in Istrien, Dalmatien)) • Východoslovanské (Ostslawische) – ruština, běloruština, ukrajinština (Russisch, Weißrussisch, Ukrainisch) • Západoslovanské (Westslawische) – polština, čeština, slovenština , lužická srbština (Polnisch, Tschechisch, Slowakisch, Sorbisch) Slovanské jazyky Family tree of the Centum group of Indo-European languages •KENTUMOVÉ JAZYKY • •Keltština (Keltisch) •Řečtina (Griechisch) •Románské jazyky (Italische/ Romanische Sprachen) • Latina (Latein) – klasická latina, vulgární latina (klassisches Latein, Vulgärlatein) • Západorománské (Westromanische) – franzouzština, španělština (kastilština, katalánština...), portugalština, rétorománština (Französisch, Spanisch (Kastilisch, Katalanisch...), Portugiesisch, Rätoromanisch) • Východorománské (Ostromanische) – italština, rumunština (Italienisch, Rumänisch) Románské jazyky C:\Documents and Settings\Tomas\Dokumenty\Downloads\romania.jpg www.romanistik.uni-freiburg.de •KENTUMOVÉ JAZYKY (pokrač.) •Germánské jazyky (Germanische Sprachen) • Severogermánské (Nordgermanische) – „skandinávské“ jazyky: islandština a norština, dánština, švédština (Skandinavische Sprachen (Isländisch und Norwegisch, Dänisch, Schwedisch)) • Západogermánské (Westgermanische) –angličtina, němčina, holandština, fríština, jidiš (Englisch, Deutsch, Niederländisch, Friesisch, Jiddisch = jidisch daitsch) • Germánské jazyky Dutch – Niederländisch – nizozemština Faroese – Färöisch – faerština Flemish – Flämisch - vlámština Low Saxon – Niederdeutsch/Plattdeutsch – dolní němčina Typologická klasifikace jazyků (Sprachtypologie) • •rozdělení podle tvorby gram. kategorií (např. pádu, minulého času, superlativu...) • •každý jazyk = více typů • •jazykový typ se určuje podle převažujícího rysu Základní typologické rozdělení •izolační (isolierender Sprachtyp): • bez afixů (předpon, přípon), především jednoslabičná slova, chudá morfologie –(čínština, částečně i angličtina a francouzština) • I do not get it. Je ne comprends pas. •You do not get it. Tu ne comprends pas. •afigující (affigierender Sprachtyp) • s afixy, víceslabičná slova, rozvitá morfologie –(většina evropských jazyků) •Nechápu. Nem értem. Non comprendo. •Necháp?. Nem értjük. Non comprendiamo infinitivy: to get, comprendre, chápat, érteni, comprendere Afigující jazykový typ (affigierender Sprachtyp) •aglutinační (agglutinierender Sprachtyp): –jeden morfém = jen jedna kategorie –vesel –vesel-ejší (komparativ) –vesel-ejší-mi (komparativ) (instrumentál) –ne-vy-na-chvál-it – –Kind –Kind-er (plurál) –Kind-er-n (plurál) (dativ) – –ház – ház-ak (plurál) –ház – ak- ra (plurál) (směr) Afigující jazykový typ (affigierender Sprachtyp) • •flexivní (flektierender Sprachtyp): –jeden morfém = i více kategorií (synkretismus): • sufix –e der •lese – 1.os., sg. člen, vztažné zájméno –sufix –m •jím – 1.os., sg. –sufix –er •plurál: Büch-er, •odvozenina: Lehr-er •2. stupeň: schön-er –sufix -í •gen. pl.: pol-í •kolektivum: list-í Flexe (flektivní rys) – •syntetický rys: gram. kategorie především pomocí afixů (latina, většina slovanských jazyků) • pole – polí – polím – pole – pole! – o polích – poli • hrochy – hrochov – hrochom – hrochy – hrochoch – hrochmi • •analytický rys: gram. kategorie se vyjadřují především málo významovými pomocnými slovy (angličtina, francouzština, španělština) • das Feld – des Feldes – dem Feld(e) – das Feld • We have/ she has been sitting here since 2. o´clock. • Seděl jsem, seděl jsi, seděl (jest)... • Ich werde/ du wirst es anschauen • budu se dívat, budeš se dívat, budou se dívat Flexe (flektivní rys) •analyticko-syntetický rys: •hodně afixů, ale i „pomocných slov“ (němčina) – členy, předložky, pomocná slovesa, vyjádřený podmět+tvar slovesa... • •polysyntetické: •gramatické kategorie dány sledem slov/ morfémů; „nabalování“ do jednoho slova až do délky věty (americké a některé austroasijské j., němčina) • •das „Ich-hab-dich-lieb-T-Shirt“/ •tričko s nápisem… Typologická klasifikace jazyků PŘEHLED •IZOLAČNÍ •AFIGUJÍCÍ • AGLUTINAČNÍ • FLEKTIVNÍ • analytické • syntetické • analyticko-syntetické • polysyntetické • Dále a podrobněji: •povinná literatura v ISu: –Černý 1998, Káňa 2006 •doporučená literatura v ISu: –Barkowski/Krumm 2010: Fachlexikon DaF/DaZ –Karlík/Nekula 2002: Encyklopedický slovník češtiny •konzultace • Děkuji za pozornost a přeji hodně zdaru u testu! • •Termíny testu: v ISu → zkoušení; přihlášení k termínu nutné! • •Test na PC: s sebou UČO, primární i sekundární heslo.