učit/naučit
unterrichten, lehren, beibringen
LI všech tří sloves jde o to, že někdo někoho něčemu učí. Žádné z nich tedy neznamená učit se. V případě unterrichten je tím, kdo učí, skutečně pedagog, v případě lehren a beibringen to může být kdokoli.
*
unterrichten jemanden/etwas (in etwas) vyučovat někoho něčemu zpravidla ve škole;
na rozdíl od lehren, které se používá častěji o vysokých školách, se unterrichten užívá spíše v případě ostatních stupňů Škol
Er unterrichtet an unserer Schule (in) Englisch und Mathematik. - Učí na naší škole angličtinu a matematiku.
lehren jemanden etwas
a) učit ve stejném použití jako beibringen, tj. naučit někoho něčemu, aniž by přitom musel probíhat proces výuky;
tím, kdo učí, může být na rozdíl od unterrichten a beibringen také neživotný činitel, zpravidla abstraktum (život, nouze apod.)
Wer hat dich das gelehrt? - Kdo tě to naučil?
Ich werde euch Gehorsam lehren. - Naučím vás poslušnosti!
Das Leben hat ihn Geduld gelehrt. - Život ho naučil trpělivosti.
b) vyučovat ve stejném použití jako unterrichten, předmět však nelze připojit předložkou in
Er lehrt an unserem Institut Englisch. - Učí na našem institutu angličtinu, beibringen jemandem etwas
naučit někoho něčemu ve stejném použití jako lehren a), kdy jde často i o nějakou negativní „dovednost";
jemandem das Lesen/Schwimmen/Tanzen/Rauchen/Faulenzen beibringen - naučit někoho číst/plavat/tančit/kouřit/lenošit
□ □□!
1. Manželství ji mnohému naučilo.
2. Mnoho let učila latinu.
3. Nenaučil ji ničemu dobrému.
4. Naučil mě být přesný.
5. Naučil mě zacházet s tím nářadím.
6. Čím je? Učí němčinu.
7. Naučila ho disciplíně.