JAROSLAV RUDIŠ: „POKUD MÁ EVROPA DNES NĚJAKÉ HLAVNÍ MĚSTO A JEDNU VELKOU UMĚLECKOU KŘIŽOVATKU, NENÍ TO PAŘÍŽ, ŘÍM NEBO LONDÝN, ALE BERLÍN."
K FENOMÉN
Němci hrají skvělý fotbal. To po mistrovství' světa všichni vfme. Když se dívám na jejich styl hry, cítím za hráči ono německé inženýrství, schopnost vše plánovat, vypočítat, vyprojektovat a do detailu promyslet. K německému fotbalovému úspěchu ale přispěla i OTEVŘENÁ NĚMECKÁ SPOLEČ-
. Vedle Němců tu dávno žijí Turci, Tunisané nebo Poláci. A hrají s nimi také krásný fotbal -jeden z důvodů, proč mít Němce rád. A tady je deset dalších:
1NĚMČINA JE KRÁSNÝJAZYK
Není to zas tak dávno, kdy se u nás na ulici čeština běžně potkávala s němčinou. Že jsme o tohle setkávání přišli, je naše společná historická prohra. Není přesnější jazyk, než je němčina. A naučit se jej je snadnější než se vyznat v kličkách a výjimkách češtiny. Němčina připomíná čistou funkcionalistickou stavbu s přesnou konstrukcí. Stačí jí k tomu jen čtyři pády, a ne sedm jako nám. A navíc: Kdo ve střední Evropě umí německy, je ve velké výhodě. Nerozumí jen Němcům, Švýcarům a Rakušanům, ale chápe i to, co se skrývá za jazykem - říkejme tomu třeba duše národa.
MAJÍ VKUS A SMYSL PRO HUMOR
Kdo ví, kde se vzalo, že si o Němcích někdy myslíme, že nemají vkus ani smysl pro humor. Mají obojí; stačí se projít po berlínských ulicích. A zkusit si třeba pak v kavárně prolistovat skvělý satirický magazín Titanic. Nebo si přečíst dva literární hity posledních let, endéeráckou satiru Hrdinové jako my Thomase Brussiga a román Už je tady zas Ti-mura Vermese. Hitler se probudí do současného Berlína, ale proč mu, sakra, nikdo nevěří, že je to on, a ne nějaký pošahaný herec, jenž
si na Fůhrera jen hraje? Také musím myslet na dva své dobré známé v ne j lepším věku, vzdělané intelektuály, kteří se po lahvi vína pravidelně hádají, čí babička byla větší nacistka a čí dědeček větší komunista. Nakonec i nedokončené berlínské letiště - stavba, již provázejí stejné skandály, sliby a lži politiků jako pražský tunel Blanka - ukazuje jistý smysl pro humor. Kolují o něm desítky vtipů, které torpédují zažitou představu o tom, že v Německu všechno perfektně funguje.
3VYROVNALI SE S MINULOSTÍ
Němci dokázali otevřít okna a vy-větrat zatuchlý vzduch po nacistech. Nešlo to hned. Dost to bolelo. Ale povedlo se. Stačí se prolistovat
knížkami Gůntera Grasse nebo Heinricha Bolia. A dokázali se vyrovnat i s minulostí NDR, čemuž napomohl mimo jiné nynější prezident Joachím Gauck, bývalý východoněmecký disident, který zpřístupnil archívy Stasi. Kdo ví, možná to jednou budou Němci, kdo bude v Evropě bránit mír, svobodu a demokracii.
B NAPÍNAVÁ ZEMĚ PLNÁ ROZDÍLŮ
Jeden můj kamarád říká, že celé Německo je postavené na nenávisti, protože bylo v minulosti násilně pospojované, mnohdy i válkami. A že v tomhle napětí se pořád pohybuje. Mnichované se špičkují s Berlíňany, lidé od Severního moře nerozumějí těm ze Švábska.
Německem probíhá dokonce jistá párková dělicí linie. Na severu žijí protestanti, kteří milují okna bez záclon a bílé opečené klobásy, katolíci na jihu zas na oknech mají záclony a snídají bílé vařené klobásy. V každém kraji zkrátka narazíte na jiné Německo, A i samotný jazyk má všude trochu jiný odstín.
PODPORUJÍ KULTURU
Německo je bohatá, úspěšná, otevřená země, jež podporuje živou kulturu. Nemusíme hned do hlavního města, stačí se vydat do půlmiliónového Lipska: dobré divadlo a opera, literární institut, malá i velká kina, významný knižní veletrh, spousty galerií a slavná výtvarná škola. Obrazy Nea Raucha
38 > REFLEX 30-14
I lem.Vhospodáchpivopříjdenatři Ě padesát, ve večerce na euro. A tak se % Berlín noc co noc proměňuje v měs-£ to putujících pivních lahví. Tenhle cinkající fenomén se z metropole postupně přelévá dál.
visí ve vilách amerických filmových hvězd. Něco podobného v Brně nenajdete. A bohužel ani v Praze.
BPIVO NA CESTU
Ano, jistě, Němci jsou zdatní inženýři-tady se vymýšlí to, co se jinde vyrábí. Německo je mozkovna Evropy. A to, co sami vyrobí, splňuje vysokou kvalitu a dobře to vypadá. Jeden jejich vynález mi ovšem přijde mimořádný a vtipný zároveň: Pivo na cestu. V jiném městě než v Berlíně by to vypadalo jako projev nej-vyšší sociální nouze za hospodářské krize. Nejen pankáči, ale i týpci v oblecích a slečny na vysokých podpatcích, ne jednotlivci, ale celé davy lidí se v pátek čí v sobotu večer procházejí po ulicích s lahvemi piva v rukou od večírku k večírku, z baru do baru nebo prostě jen tak. Pro tohle pivo na cestu němčina vymyslela nové hezké slovo Wegbier a svým způsobem to velmi osvobozuje. Jdete, pozorujete, vyprávíte si, jste v pohybu stejně jako město ko-
OKTOBERFEST
Jak se tak my Češi v naší kotlině pomalu koupeme v našem dobrém pivu, máme pocit, že nikde jinde už pivo být dobré nemůže. Ale i s tím ryze českým pivem je to nakonec složitější. Byl to bavorský sládek Jo-seph Groll, kdo 5. října 1842 způsobil v české Plzni velkou říjnovou pivní revoluci. Plzeňské se dnes vaří Í v mnoha německých pivovarech. A Němci umějí samozřejmě skvělé pivo, zejména Bavoráci. Legendární mnichovský Oktoherfest je pak
tady tak žije. Jeden nekonečný kulturní festival nad propastí.
U JSME STEJNÍ
Můj dávný spolužák z vysoké školy v Liberci pracoval řadu let ve Španělsku pro nadnárodní firmu. Vysloužil si tam přezdívku Němec, protože po španělských, portugalských a italských kolezích chtěl, aby pracovali: „Až ve Španělsku jsem si uvědomil, že my Češi jsme stejní jako Němci." Nejen s Němci, ale i s dalšími Středoevropany nás samozřejmě pojí naše těžká kuchyně. Delší dobu se v restauracích rád zaobírám teorií knedlíkové Evropy. Ta sahá od Německa až po západní Ukrajinu. Vepřo knedlo zelo v různých variacích. Těžké jídlo, které nám nedovolí rychle se hýbat, ale
JAROSLAV RUDIŠ (1972) debutová! románem Nere pod Berlínem, loni vydal novelu Národní třída. 5 výtvarníkem Jaromírem 99 vytvořili komiksovou trilogii Alois Nebe!. Založili taká skupinu Kafka Band, s níž natočili album Das Schtoss / Zámek. Žije mezi Českou republikou a Německem, pile f esky a německy.
jeho velkou oslavou. Jasně, je to celé trochu komerční, turistické a uřvané, ale zároveň, těsně před půl jedenáctou, kdy se točí poslední máz, si vtom šílícím opilém davu uvědomíte, že i tohle jsou kořeny naší střední Evropy. A ještě něco: v Německu pívo neničí používáním cukru místo sladu, jak se bohužel děje vpři-padě některých českých pivovarů. Němcům to přímo zakazuje takzva-nýzákon o čistotě piva, přijatý vBa-vorsku již v roce 1516. Pivo tak může být jen z chmele, sladu a vody. Pivo s cukrem se pivem v Německu nazývat nesmí. Zum Wohl.
II BERLÍN
Pokud má Evropa dnes nějaké hlavní město a jednu velkou uměleckou křižovatku, není to ani Paříž, Řím, Londýn, a tuplem už ne Brusel. Berlín je vlastně malý zázrak. Multikulturní metropole se pořád vzpamatovává z rozdělení berlínskou zdí, potácí se na kraji finančního krachu, ale možná právě proto to
zase díky němu můžeme v klidu a dlouho přemýšlet.
-ffg MAJÍ NÁS m RÁDI
Zvláštní, O Češích neexistuje jediný německývtip. Za všechny slovanské národy to patrně odskákali u našich sousedů Poláci. Neexistuje ani nějaké hanlivé označení pro Čechy -a že my jich pro Němce pár máme... A když řeknete v Německu Praha, dotyčný se zastaví a rozněžní. Kdo ví, kde se bere tahle německá touha po Praze. Všichni mí němečtí ka-mavádibyli, jsou nebo brzy budou v Praze. Němci mají rádi náš smysl pro humor, sebeironii, jež velkým národům možná chybí a těm malým pomáhá přežít. A tak není divu, jaký ohlas letos v Německu sklidil nový překlad Dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. Nakonec byla to právě němčina a první německé vydání románu, které Švejkovi otevřely cestu do světa. A to myslím platí stále: cesta ven z naší malé české kotliny vede přes Německo. □
REFLEX 30-14 0 39