PSANÍ  ČÁSTIC   IIE  A HM
A, Částice ne
í. Pravopis částice ne se slovesy
1. Na rozdíl od češtiny se v ruštině částice He píše ve všech slovesných tvarech zpravidla zvlášt: Oh ne cnýmae-r. — Neposlouchá, fl He HHTáji. — Nečetl jsem. He ray.MHTe! —• Nehlučte! Bh MÓHíefe ryaá ne Xúmíh. — Nemusíte tam" chodit. PoMán He Hanúcan. — Román není napsán. He roBopn mmeró, oná ynurá. - Nic neříkajíc odešla. " I
2, Dohromady se píše v těchto případech:
0) Jestliže se sloveso bez částice ne- nevyskytuje: mumúmsTh, nei-O/tOBáTfa (být rozhorlen, pobouřen), He6pé>KmmaTb (být nedbalý), Hen.-i.nrioÓHTi, (pocítit neohni), ireiícTOBCTBOBaTt, (zuřit", vzte- : kat se), itercovMenáTb (být na pochybách, v rozpacích), neflOMoráTb . (churavět, necítit se dobře), neosobní sloveso He-xiopóniiTnca (cítit se churavý), dále sem patří ještě neosobní slovesa (wiie) hcmó- f JKercn —- je (mi) špatně, (ejíý) HeiíMěTcs — nemůže se zdržet, i nemůže se dočkat. I
i>) Slovesa s předponou nem - s významem neúplnosti, nedosta-teČnosti ve srovnání s nějakou normou. Opak bývá vyjádřen j slovesom s předponou ucpe-, srov.: eeiroonénHBaTb — nepeonéuii-Baw>, HCMOBWiio.-inuTb (nesplnit) — iiepenwiiomiiiTb, neaocojiiÍTi> — nepeco;iHTi,, uenonňru — nepejiÚTb, nejme mm, — nepecnáTb, ne-^o5pá"f b —- nepeupáTb, HCionapiÍTi, — nepeBapiiTb, neAorpy;jÚTb —
Heperpy-iMTb, neflOHíápurn ........     nepC/KÚputb, Heaon.iaTHTb — nepe-
luiariÍTb, HCAOCMOTpÓTb (neuhlídat, nedat pozor), He^ocniTáTbCH (nedopočítaí se), He^ocjúniaTb (přeslechnout), HeAoeaáTi. (trpět nedostatkem potravy) aj., srov.: Tm, ópáTCu, MCCTáMii nedonÓHM, MCCTáMii nepcnÓHHA.
Poznámka: Ve významu pouhého nedokončeni děje se píše částice He zvlášt jako u jiných sloves, napi.: On ne aocMOTpé;i cncKTáKJib 30 KOHuá. (Ale: EeAocMOTpéTb aa pewiiKOM.) Oná ne florOBopú.ia no kouu/i. (Ale: Oná <itó-to ne;íoroi)ápiiBaeT. — Něco zamlčuje.) On ue«oéji oííéna. (Ale: On hoctohhho Heaoe;táeT. — Má stále hlad, trpí podvýživou.)
64
c) Sloveso HenocTaBáTb v jednočlenných větách ve významu „chybět": MHe uedoemaem 20 Kpon. — Chybí mi 20 korun.
d) Původem přechodníky, které se změnily v příslovce nebo předložky: iiéxoTíi (nechtě, nechtíc), HeMéjjaji (bez meškání), HecMOTpá ua 1ito, neB3iipá» Ha hto (bez ohledu na co, přes co); srov.: On óto c^éjiaa H£Méd,i&. HecMompň Ha njioxýio noróny, mu ompáBnancb b ,iec.
Poznámka: Plní-li daný výraz slovesnou funkci, píše se ne zvlášt: Oh Kpn-THKOuá.i, ne Bsupán na aáiía. Oh y3flá.i mchh, He cMOTpií mho b jihuó.
II. Pravopis částice ne s podstatnými jmény
1. Dohromady se píše částice hc- v těchti případech:
a) Jestliže se podstatné jméno bez ne- nevyskytuje, např. He-6pé/KHOCTb (nedbalost), Hesénwa (nevzdělanec), HeBé>KecTBO Jne-vědornost), HeroaoBáiiiie (rozhorlení), HeíiOMorámie (churavění), Hefloonénna (nedocenění), HeAopa3VMénne, iienncTáHa (nedostatek, manko), HeAoyMéHtfě (rozpaky), He:m6ý(T,Ka (pomněnka), nen3Óé>K-nocTb, HejnoaáM (samotář), nénaBMCTb, neooxojniMOCTb, Heo/Kiijiaii-nocTb, nenucena, nenpepbiBHOCTb, iceripuMiipiÍMOCTb (nesmiřitelnost), nepariSepiíxa (zmatek), HepaapwBiiocTb (nerozbořnost), He-pymiiMocTi, (neporušitelnost), iiecoupymÚMOCTb (neochvějnost), ne-xnáTna (nedostatek) aj.
b) Jestliže podstatné jméno s částicí ne- tvoří nové samostatné slovo s protikladným významem, např.: nenpMíÍTenb ( — opar), ueyenéx (== ripofláfí), HecnácŤbe(== oená), srov.: 9tot íiocTýnoi? — nnuaa neeéM.uieocnib.
c) S podstatnými jmény označujícími osoby, která s částicí ne- nabývají protikladný význam: cneniiajiHCTbi 11 Hecnemia.iúcTbi, pýccKiie 11 HepýccKHé, npoýecciiouájibi 11 Henpo(peccnoná.ibi, Mapn-cmctsi n HCMapKCHCTbi apod. Např.: Bxon CBo6ónHbin íuih nnéHOB
H H6HACH06.
2. Zvlášt se píše částice He v těchto případech:
a) Jestliže hg nemůže spolu s podstatným jménem vytvořit nové slovo: ne BéTCp, ne CyMára, ne nom>, hc nepó apod., např.: nw-cto.tót ne jirpýuiKa.
b) Při vyjádřeném nebo myšleném protikladu (při vyjádřeném protikladu následuje spojka a), srov.: On mho ne npiinTeJib, a Bpar. 9to ne ipýcocTb, a ocTopó/KHOCTb. — To není zbabělost, nýbrž opatrnost. 3to He 3náiiHe. — To není znalost. (Ale: Sto ne-
65
auátiue. — To je neznalost.) Sto hc npHHTeai>. — To není přítel. (Alp: Oto uenpHíÍTOJib. — To je nepřítel.) Podobně: Sto ne ycnéx. x íh-o neycuéx. Sto ne yaáua. X Sto aeyAáaa. c) Jestliže hc tvoří součást zesíleného záporu s významem vůbec ne, naprosto ne, zdaleka ne, v žádném případě ne apod.: c-obcóm ne .... BÓBcene..„ onuó;u> iic .... aajieitó ne hhkúk ne —, HHCKÓJibKO ne hm b kócm CJiýaae ne anaýTb ae srov.: On dosienó ne MyApéit. Sto nmýmb ne aép30CTi>. Sto coecéM ne ycnéx. Sto sóece ne mójío<ih. Sto nu « kócm cjiýme ne noAoapň-Te.ii>nocTi>. "
III, Pravopis ěásííee ne s přídavnými jmény
1. Dohromady se píše částice ne-, podobně jako n podstatných jmen, tehdy, jestliže:
a) Přídavné jméno bez ne- neexistuje, např. imópénaitm (nedbalý), neiiúiiHMU, HeBwiiociÍMWíí (nesnesitelný), ncBijpasHMHÍí (nevyjád-řitelný), ue:»aóné»iauu (nezapomenutelný), HénaSéřKHMH, neueuep-liáeuuH (nevyčerpatelný), BmcHncaáuua (nespočetný), neMnnýe-mwíí (nevyhnutelný), HenaBiíeTubní, neoôxoaÓMMň, neooHnáňHbtň, neoíKMaaiHiMii. iiĎu-n>éyji('Muii (nedílný), hoououíímmh (neocenitelný), HenoGeAiÍMuň (neporazitelný), neuoBTop ú m h i t, ncupcMéimuH (neustálý), »enpepiím«Mii, aen p umu p ú mh ň (nesmiřitelný), nepaa-jiý'ju blij, nepaapwBUmi, ucpyínHMtia, HecoKpyímiMwii (neodívej ný), HeroMiiémiuu. necM<vcTuuň, nciám-inbiä (neočekávaný) aj. Přídavná jménu tvoří s částicí ue- nové slovo, nový pojem: nenjioxáa ( - jíopóuiaa) komiiúhua, ueBeceatau (— rpýc-THHÄ) MáíifeíHK, weľ.'ij'óÔKaH (= MéjiKan) pénaa, neýmiuu (= niýnuä) otbót, HejieľKan (.== Tpý;man) 3aaá«ta, mmopóauň (= Goaéauea-hhh) mm, MÓpe iieenoKÓítuo (= BomiýeTcn), aéjio ueiácTo (= no-ao3p«Te:n.iio) apod. Např.: On Me.iQBéK neéoeámuů, ho lécTHHH. PaaroBÓp y im\ úui neo(fiui{uá.ibHUu, TOBápauoiěCKHŘ.
bi
Z v 1 á š l se píše častice »e v těchto případech:
a) J
tze ne s prídavným jménem nemůže tvořit nové slovo, např.: ííoró:ia ne istcéunHH. MopÓJKOaoe ne jihmóhhoc. 3tot KOBep ne TypKMéucKKH. Kystára ne 6éaa». b) Jestliže je vvjádřcn nebo se rozumí protiklad (při vyjádřeném protikladu náslcdiije spojka a): JInuó y aero 6újio ne Beceaoe, a neaájnmee. i'émíu m íu-unnán, a CKopée íioxó/Kaa aa pyaeea. íIúViqko ne BKiCiioe. -- Jablko není dobré. Ale: ÍIojioko HOBKýc-iioo. .....     Jablko" jo nedobré (    špatné). Sto ue tpýauaa aaflána. —
To není těžký úkol. Ale: Sto neTpýfluafl aa.iá^ia. 4- To je netěžký (• - snadný) úkol. Háiua ceMbá ne Gorára. — N Jase rodina není bohatá. Ale: Hama ceMbá neGoráxa. — Naše rodina je nebohatá (= chudá).
c)  Jestliže ne tvoří součást zesíleného záporu:) otuk>a'> ne flajienó ae..., bóbcc ne— cobcčm ae..., aaaýThjae ..., uhckó.ti.-ko ne.... nebo při přídavném jménu stojí zájmeno njebo příslovce obsahující částici hh-: HHKoMý ne      HHľflé ne ...i uHKoqiá ae
: např. daitenó ne asBécTaua nucáre.-ib. huckó.iiiko He cnpaBCAJiHBoe peméaae, nuKo.uý ue aý/Knaa eeutb, nu c hcm ne\ cpasaÚMoe yao-BÓJibCTBae (s ničím nesrovnatelný požitek) aj. j
IV. Pravopis částice ne s přídavnými Jmény slovesmymi
1. Přídavná jména slovesná se píší s částicí ae z v I á š i tehdy, když při nich stojí rozvíjející větný člen (předmět nebo příslovečné určení), srov.: ae 3aKÓuneauaH húmu pa6ó-ra, ae HafláBáBUiaaca notmú 30 ,tem Katíra, ae B03Bpaua>aaaH eó«pe.uíi pýKonncib, ne OTÓCJiaaaoe eúMii nacbMÓ apod.
Poznámka: Je-li rozvíjejícím členem příslovce míry (icpijÍHHO, ótchi., BectMa, coBcpuiÓHiio, Bno.Tné), píše se ne s přídavným jménem slojvesným dohromady; Kpáiíue ueouAýMauHoe pemÓHne, coBepiiiénno iteiioaroTÓBJíeipHoe peméane.
2, Nemají-li při sobě předmět nebo příslovečné (určení (často jsou to přídavná jména na -muíí), píše se ne- dohromady, srov. ae-Hamícaaaoe hhci.mó, neBHcnaBflunlcn ne.nocéK, nenpkmiíTaiinaH Kiníra, HCnponépcuiían paóÓTa, aenpocóxinaa o,iea;;;a, ae !r> micinioe no;ioj«é-mte, iicBÓauMue cjiě;!i.i, aecropáeMoe eeutecTBÓ apod.
••' Poznámka: V případě vyjádřeného nebo myšleného protikladu se částice ne píše zvlášt jako u ostatních přídavných jmen: we aajKOimmirán, a tóíilko Há'jaiaa paóóxa; nófljinHHaH, a ne Bbi^yMaiman HCTÓpiin. I
V. Pravopis feásliee ne s příslovci
1. Dohromady se píše částice ne-;
a) U příslovcí, která bez ne- neexistují: hcmiioskko, iieMiiÓHteaao, HCoíKiÍAanno, iieaaMeA.nÚTWbHo (okamžitě, ofc.ratem), neópénnio, aeiipepÚBíio. iiecovméuno a jiná utvořená od, přídavných jmen, která bez ae- neexistují.
b) jestliže vzniká nové slovo: neTČTi, hcbmcó kó ( - uiíano), ot-f     BCTHTb neu.ióxo (•- yji,ot«ieTBopnTe;n,no), noloTymÍTb nexopoiiió
(— n.ióxo) apod. Např.: HýBCTByio a čeóá Hepýpuo.
r" » I 07
c) S příslovci Hérfle, iiéisyAa, iiéoTKyna, néaaneM, napr. Hasí uézde aeMb. — Neipnáme si kdo lehnout. JléjaueM 6úno h ira«iHiiáTi> stot paaroBÓp. —\ Nemělo smysl začínal tento rozhovor.
2. Zvlášt sej píše částice ne v těchto případech:
a) Jestliže přísílovce spolu s ne nemôže vytvořil nové slovo: ne babci,, ne ceróaHH, hic jiétom, ne nm, hc Tyaá, ne iio-pýcch-n, ne nójinocTwo a pod.
b) Při vyjádřeniém nebo myšleném protikladu (při vyjádřeném protikladu následuje spojka a):' Oná >khbí3t ne aaaeKÓ, a cobcóm 6.1H3KO. Qié.'iano »to ne xopoiiió, a cKBépno, On rOBopňa ne rpÓMKO, a tií xo. ygeHHK OTBéraa ne tóiwo. — ták neodpověděl přesně. Ale: íNenitK otbótmji neró^no. — Zák odpověděl nepřesně. CaMoaěr nerit r ne bwcokó. — Letadlo neletí vysoko. Ale: CaMoaěT áSTHT neBwcoKÓ. — Letadlo letí nevysoko (= nízko).
e) Je-li He součástí zesíleného záporu: naaei<ó ne .... othk>ab ne     íiHiýTbi ne     íijiCKÓ.-n.n-o ne .... bóbcc ne     coBcéM ne neho jestliže při příslovci s ne stojí zájmeno nebo příslovce obsahující částky hm-; Pafíóra núiioaneiia naacnó ne AOÓpocÓBecrao. On ronopÚT huckójii>ko ne yAHBiÍTe.ibiio.
d) S predikatrvními výrazy: ne pa;i, ne roTÓu, ne cnocóCeu, hc flóaiKeu, i«; uaMépen, ne BinioBáT, ne niíften, ne nýnceii, ne co-raácen, ne ná,im, ne uýanio, ne m&nh, ne nopá apod. Např.: HaM ne HjfMHá iiÓM(oim>. Hatú ryflá n ue uaMěpen.
Poznámka: Predi kativní příslovce iicaMjí, h(íbo3mÓ5kho a iwo6xo;hímo se píší dohromady. 1
VI. Pravopis části*e m se zájmeny
Se zájmeny se částice ne píše zvlášt: ne a, ne on, ne HaM,ne moíí, ue 3Tot, ue KaMíABiin, ue naKÓii-iiuříyjp.. apod.
U zájmen hčkto (kdosi, jakýsi, nějaký), uěvro (něco, cosi), která se neskloňují, a HiiSsKOTopuň (některý, jakýsi) má předpona He- „zne-určující" význam j a^ píše se dohromady. Dohromady se píše též částice ne- v zápolených zájmenech iiéKoro (hckomv), néuero (néneMy) apod., která nemají první pád. Ve spojení s předložkou se však píše částice ne zvlášt a1 předložka se klade mezi částici a zájmeno, sro'v.: Mne némso Soat-bcjh. — Nemám se koho bát. HaM ně c ne.u nocoué-TOBaTbCH. — Nemáme se s kým poradit. Héiezo 6ohtbch. — Není se Čeho bát. Ba.w ne aa umo mu ň GaaroflapÚTb. — Nemáte mi za co děkovat. \
0. Částice hm
1. Částice hh se píše většinou zvlášt: Hn o;mó okóuiko ne cne-tm.-iocb. Hh máry <iáaee! TaM né 6w.no hh boa.ú, hh nepénbeB. H hh pány c dum ne BČTpeMáac.h. B neapé hh icánaif bojuj.
Částice hh se používá v ruštině také pro zdůraznění kladného smyslu a dodává větě odstín všeobecnosti. Vyskytuje se zde ve spojení se vztažnými zájmeny a příslovci kto (Cm) hh ito (Cm) mi juiK (Cm) iui cKÓabKO (Cm) im Kyna (Cm) hh r«e (Cm) hh..., Koraá (Cm) hh Kanón (6h) hh..., ne ň (6a) hh... V češtině této částici odpovídá zesilující -kolí, např.: Koró mu hh cnpáumBaaH, uhktó eró ne anaa. — Kohokoli jsme se ptali (At jsme se ptali kohokoli), i nikdo ho neznal. F«e on hh 6wa, Besaé eró jm6úm. — Kdekoli byl (At byl kdekoli), všude ho měli rádi. Ka.K hh cTapáacn, :iai<ón-miTi, ne CMor. — Jakkoli se snažil (At se snažil jakkoli), dokončit to nemohl.
2. Dohromady se částice hh- píše pouze:
a) Se zápornými zájmeny hhktó,hhhtó, niiKaKÓň, niriéii,Himeró, HHKOMý. Ve spojení s předložkami se však Částice hh píše zvlášt a předložka se klade mezi částici a zájmeno, Srov.: nu o kom, hh
j c K&M, u n ot Koró, nu k Hosíý, im c veM aj.
b) Se zápornými příslovci Hučné, unKoraá, nnuán, HHKyaá, hh-
OTKýaa, 1uickó.1í.k0, UHMáaO, hh'lýTb, HHHOTCM.
Poznámka: Je třeba rozlišovat spojení s kladným významem typu ne kto I hhóíí (Apyróň). sai; ... — uc OTO khóo (apyróe), kuk ... nikdo jiný než kdo píšeme zvlášt částici ne, a záporná spojeni hhktó hhóíí (Apyróň) — hh'itó imóe (Apyróe) — nikdo jiný, nic. jiného, v nichž píšeme dohromady částici hh-. Srov.: Dto Cuui ne kto hhóíí, kuk moíí TOBápum no iiiKÓ.'ie. — Nebyl to nikdo jiný než můj spolužák. 3to He <rro niióe, kůk nycTán ci<á;iKa. — Není to nic jiného než pouhá pohádka. Ale: Hhktó apyróii ne nor 5to caéaaTfe. - Nikdo jiný to nemohl udělal. Hh'itó npyróe hc MOraó 6u eró aaHHTepecoeáTb. — Nic jiného by ho nemohlo zaujmout.
Cviření
1. PřepiMe text. Zdůvodněte psaní zvlášt a dohromady.
1. (Ile)Bo.inviícH, Bcě cnopo muhcuhtch. 2. 3naincH (ue)iioaytnmb,
(iie)v<iati>. 3. BeAb on HHKOro (ue)aio6nT, h miKoraa (i!c)»oaio6srr. 4. Kone'iHO, ona, mojkct 6kti>, ÍHf)cKa;iífT, no uenpeMeiino uo-Ay.MaeT, h to Kupu:i.i (iic)jiaBii;teji anMHOH neuamiCTbio My>Ra Jlnäa. (á>e;um) 5. Bonan, neab (iie):iftiiepTO. 6. ^OKaaÁ (iie)no;u'OTOBaen.
68
69