Jak se chovat k osobě nemocné poruchou příjmu potravy

Při komunikaci s nemocným poruchou příjmu potravy je důležité nezapomínat na to, že:

• se jedná o psychické onemocnění, většinou bez náhledu a motivace nemocného k léčbě,
• onemocnění samotné vede ke lhaní, podvádění, výmluvám,
• dívky s poruchou příjmu potravy bývají velmi citlivé, inteligentní, přemýšlivé, zároveň pochybovačné, nedůvěřivé, v souvislosti s poruchou příjmu potravy mívají pocit, že jim blízcí lžou o postavě i jídle a snaží se je jen vykrmit,
• nelze nemocného vyléčit bez toho, aniž by sám aktivně chtěl,
• potřeby nemocných bývají v rozporu s potřebami jejich organismu a není možné nemoci ustupovat (nelze opomenout vysoké riziko úmrtí!),
• dívky nechtějí být nemocné, ale začít jíst je pro ně kvůli narušenému vnímání vlastního těla a pevně zabudovaným návykům velmi obtížné,
• lze nabídnout pomoc, být oporou, ale nepomůže řešit problém za nemocného,

• při zachování dohodnutých pravidel (viz Kroky, které může učinit pedagog při podezření na poruchu příjmu potravy na str. 17) je možné přistupovat k nemocnému stejně jako ke zbytku třídy,
• důležité je nemocného neochraňovat, ale zabránit případné šikaně a jeho stigmatizaci,
• je vhodné nemocného vtahovat do skupinového dění, zabránit další izolaci a uzavřenosti,
• je nutné být trpělivý, laskavý, taktní, ale zároveň pevný,
• nelze dělat nic bez vědomí nemocného,
• jedním z úspěšných kroků je budovat vzájemnou důvěru a upřímnost.