Sociální pedagogika? Sociální pedagogika •1 slovo: téma/ námět • SOCPED •2 slova: popis vlastností námětu • Jaký/jaká je? •3 slova: dějová složka, • Co dělá? Co se s ní děje? •4 slova: věta vztahující se k námětu • Slogan •5 řádek: Rekapitulace podstaty námětu • Synonymum Vymezení sociální pedagogiky 1.Pedagogika prostředí 2.Pedagogika zkoumající otázky výchovy 3.Pedagogika jako životní pomoc 4.Pedagogika zabývající se odchylkami soc. chování • Existují u nás i ve světě různé linie chápání SP, Z. Bakošová je shrnula takto: •Pedagogika prostředí s cílem objasňovat vztahy výchovy a prostředí (Wroczynski, Baláž, Přadka: zkoumání přirozených prostředí výchovy, mimoškolní výchova, životní styl a VVČ, pedagogizace prostředí: využívání prostředí jako výchovného prostředku v práci sociálního pedagoga) •Cílem je zabývat se výchovou a právy na výchovu pro všechny (Německo: J.L. Mees, E.G. Skiba: zabývá se otázkou, zda ve výchově „nechat růst“ nebo „vést“; pokud chci ve výchově dosáhnout urč. Cíle, tak musím záměrně zasahovat; SP tak hledá konkrétní postupy reedukace, resocializace a integrace vyloučených jedinců a skupin) •Chápe výchovu jako pomoc všem věkovým skupinám (Slovensko: Z. Bakošová, Hudecová…, J. Schilling: SP jako pomoc všem při výchově, vzdělávání a celoživotním učení, jde o nalezení konkrétních forem pomoci a kompenzace k přeměně kvality života jedince, solidarita, podpora a pomoc v globalizované společnosti) •Věda o deviacích sociálního chování (H. Huppertz, E. Schnitzler: SP se zaměřuje na odchylky soc. chování a sleduje konformitu s normami a poskytuje sociálně-integrační pomoc; cílem SP je tak vytvoření preventivních opatření, které by vedli ke svépomoci jedince/ skupin) •SP musí flexibilně reagovat na změny ve společnosti i v podmínkách výchovy •Předchází a řeší negativní vlivy spol. změn •Sociální pedagog vstupuje tam, kde standardní výchovné postupy selhávají •Prostřednictvím výchovy, vzdělávání, organizací prostředí, zařazováním nejrůznějších činností ulehčuje proces socializace, enkulturace, řeší konfliktní interakce Pojetí sociální pedagogiky •Užší: –sociální patologie –nezaměstnanost, chudoba, soc. deviace –výchov. postupy směřující k soběstačnosti –Pestalozzi –primární prevence •Širší: –SP multidisciplinární, na celou populaci –soulad mezi individuálním a společenským –rozvoj soc. kreativity, kultivace životního způsobu –J. Schilling – – • Perspektivy sociální pedagogiky? (B. Kraus) •Komunikační technologie (vliv masmédií) •Hodnotová orientace •Sociální anomie •Multikulturní společnost •Sociální diferenciace společnosti •Krize rodiny •Životní styl • • •V případě dramatických proměn v oblasti komunikace a medializace našeho života se jeví nanejvýš nutné působit především na mladou generaci, aby se nenechala touto technikou zotročovat a ohrožovat a naučila se je používat ke svému prospěchu. I když konkurence masmédií s možnostmi výchovy je nesouměřitelná, pedagogové mají povinnost působení těchto prostředků nejen sledovat a mapovat, ale musí se také snažit je ovlivňovat, i když tak mohou činit jen nepřímo. •Hodnotová orientace se vyvíjí pod tlakem spotřebitelské společnosti. Obtížné a složité je ovlivňování hodnotové orientace. Posilování si zaslouží hodnota rodiny, ale hlavně celková orientace na altruistické cítění, participaci, pomoc druhému. To vše můžeme zahrnout pod termín sociální (prosociální) výchova. •Ve vývoji společnosti v posledních letech lze zaznamenat, že dochází k sociální anomii, a to především v mertonovském pojetí, tedy situaci, kdy existuje rozpor mezi hlásaným paradigmatem možností úspěšnosti člověka a dosahováním těchto cílů legálními prostředky. Průvodním jevem je snížená sociální kontrola a následně nárůst deviantní jednání. Důsledkem pak je výrazný nárůst sociálních deviací. •To znamená, že dochází k průniku různých kultur, k dialogu mezi různými kulturami. •Otázky multikulturního soužití jsou pro sociální pedagogiku i v našich podmínkách aktuální. Východiskem multikulturní výchovy musí být v každém případě výchova k toleranci, snášenlivosti. V dnešním pojetí multikulturní výchovy musí jít především o to, naučit se koexistenci různých kultur vedle sebe a hledání cest ke spolupráci. •Místo, aby modernizační svět nadále směřoval k inkluzi čím dál většího počtu obyvatel světa, vývojové trendy ještě prohlubují již existující diferenciaci uvnitř společnosti. Prohlubují se rozdíly v distribuci bohatství a bídy, společenské hojnosti a nedostatku. Problém sociální diferenciace společnosti je přímo „parketa“ pro sociální pedagogiku. Jednak hledání cest pro kompenzaci různého sociálního znevýhodnění a současně nezbytnost šíření a posilování principu solidárnosti. •Zde se otevírá ohromný prostor pro sociální pedagogiku a to především v možnostech kompenzovat to, co nezvládá současná rodina. •Život rodin i jednotlivců je dnes poznamenán neustále se zvyšujícími nároky na člověka nejen v souvislosti s udržením kroku v profesi, ale právě i s životem rodiny… O to důležitější se pak jeví potřeba orientace na zdravý optimální způsob života. Umět si rozvrhnout svůj čas, plánovat a organizovat svůj život, zabezpečovat dostatek pohybu, správnou životosprávu a racionální výživu. Socped vs. Socpr •Výchovně- vzděl. pol. •Celá populace •Primární prevence •Metapotřeby (seberealizace) •Kvalita života/ zdravý živ. styl • •Sociální politika •Soc. problémová •Terciární prevence •Zákl. potřeby (fyziologické) •Změna nepříznivé sociální situace • 3 možné pohledy na vztah SP&SP (Ondrejkovič) •ztotožněni obou disciplín (v německy mluvících zemích), •zřetelná diferenciace, tedy pokus se o sociální pedagogice vůbec mluví (v anglicky mluvících zemích), •integrace při zachování určité svébytnosti obou disciplín. Obě disciplíny mají v podstatě stejné funkce, homogenní odborné paradigma, ale přesto svou autonomii, např. v objektu svého zájmu působení (Slovensko a v jistém smyslu i Polsko). • Uplatnění socpeda •Legislativní zakotvení socpeda jako profese –Zákon o ped. pracovnících (2004) –Zákon o sociálních službách (2006) •Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice •Časopis Sociální pedagogika (2013) –http://www.soced.cz/ – Makrosociální paradigma •SP se musí orientovat na: –Výchovu v souvislosti se soc. ekologií (makroprostředí) –Problémy globalizace –Chudobu jako důsledek soc. změn –Socializačně-identifikační mechanismy v souč. společnosti •Empatie •Důvěra → zodpovědnost •Naděje • – – – – – – Futurologové tvrdí, že náprava společnosti je možná v zásadě třemi cestami. Za prvé ekonomickými zásahy a opatřeními, ale ta v prostředí tržního hospodářství jdou spíše opačným směrem, než je třeba. Druhá možnost je prostřednictvím práva a legislativním opatření. Zkušenosti však ukazují, že zákony samy o sobě nezmění chování společnosti. A tak zbývá jedině cesta prostřednictvím výchovy. „Mise pedagogiky spočívá ve vrácení důstojnosti člověku a nabytí právní moci jeho autonomií v době egoistického individualismu a všech pokušení sociotechnické manipulace.“ (Pilch, Lalak, 2009, 472). Autoři pak dodávají, že je třeba hledat determinanty této výchovy. Jeden z nich je empatie, schopnost porozumět druhému, což je možné hlavně srovnáváním se sebou samým. Druhý determinant je důvěra, která učí dítě odvaze své existence, na ni navazuje zodpovědnost. Vytvoření důvěry jako efektu působení zodpovědného vychovatele vede k rozvoji totožnosti dítěte, identifikaci sebe, rozvoji subjektivního „já“. Jako třetí atribut s univerzálním významem uvádějí naději (Pilch, Lalak, 2009). Ta by měla být základem pedagogického optimismu. Literatura •Z. Bakošová, Sociálna pedagogika jako životná pomoc, 2008 •M. Procházka, Sociální pedagogika, 2012 •B. Kraus, Základy sociální pedagogiky, 2008 •T. Pilch, D. Lalak. Pedagogika spoleczna wobec problemom wspolszecnosci. In.:Sociální pedagogika ve střední Evropě-současný stav a perspektivy. Brno: Sborník z konference IMS, 2009. • •