Sociologie pro speciální pedagogy: Sociologické koncepty Lenka Slepičková Pojmy lNezamýšlené důsledky jednání lDeviace, etiketizační teorie lSociální exkluze, sociální inkluze lStigma l Nezamýšlené důsledky jednání lOsvícenská představa o lidském chování: bude-li každý jednat racionálně, výsledkem bude rozumně uspořádaná společnost – za každé zlo ve společnosti může zlý úmysl lSkutečnost: Výsledkem jednání je často to, co nikdo z aktérů nezamýšlel. Sleduje-li svůj cíl racionálně větší množství osob, může nastat situace, která dosažení cíle brání. lSebenaplňující se proroctví – obzvlášť paradoxní typ NDJ lGlobální problémy, demokratizace školství lOt. Lze nezamýšleným důsledkům jednání zabránit? (problém omezení svobody) l Do jaké míry je člověk zodpovědný za důsledky svých činů? l Deviace lJednání, které je v rozporu s normou, kterou akceptuje většina lidí ve společnosti lDeviantní subkultura Otázka – Je možné být ve spol. úspěšný, i když je člověk deviantní? , DS – Hare Kršna, bezdomovci Deviace lDeviantní chování je chování, které lidé takto označují – deviace není kvalitou skutku, kterého se lidé dopustí, ale spíše toho, že jiní aplikují na delikventa pravidla a sankce lDeviace není vlastnost určitých forem chování, ale vlastnost, kterou těmto formám uděluje jejich obecenstvo lKritickou proměnnou při studiu deviace je tedy spíše sociální publikum než individuální aktér Etiketizační teorie – deviace jako funkce sociální kontroly lDeviace jako proces interakce mezi deviantní a nedeviantní částí populace, nikoli jako objektivní charakteristika chování (krást neznamená vždy být označen za zloděje a naopak) lSouvislost norem a mocenské struktury ve společnost, třídní a skupinová podmíněnost posuzování konkrétního chování (zločiny bílých límečků a zločiny mocných) lPrimární deviace – etiketa – sekundární deviace lUčení se deviaci paradoxně napomáhají vězení, polepšovny, léčebny atd. Zločin a trest lTradiční společnost: náboženská provinění nebo provinění proti majetku panovníka; role krevní msty, režim ve vězení, veřejné tělesné tresty lModerní společnost: oddělení vězení, nemocnic, chudobinců a blázinců, nejtěžším zločinem vražda Nejčastěji odsouzení (2011) lKrádež (40 %) lMaření výkonu úředního rozhodnutí (27 %) lZanedbání povinné výživy (11 %) Exkluze jako mechanismus sociální kontroly a politické zaklínadlo lObecně: mechanismus nebo strategie, pomocí níž jedna skupina ochraňuje svá privilegia a výhody tím, že uzavře jiným skupinám přístup ke zdrojům, k pozicím, odměnám a možnostem, a to na základě mocensky sankcionovaného prohlášení těchto skupin za nežádoucí nebo nevhodné lV politickém smyslu: jedinec nebo kolektivita neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním životě společnosti a/nebo jejich omezené příjmy a ostatní zdroje neumožňují dosáhnout životního standardu, považovaného v jejich společnosti za přijatelný lsystematický proces, soubor skrytých společenských mechanismů, často schovaný pod demokratickou rétorikou či formálním zajištěním rovnosti. lSouvislost s novým typem nerovností v současné společnosti lSociální inkluze je vnímána jako soubor praktik, aktivit a mechanismů, které napomáhají kulturní a ekonomické integraci a smysluplné participaci sociálních skupin a individuí do většinové společnosti. Exkluze jako multidimensionální koncept lekonomické vyloučení (vyloučení ze životního standardu a životních šancí obvyklých v dané komunitě), lsociální vyloučení (vyloučení ze sdílení určitých statusů či institucí) lpolitické vyloučení (upření občanských, politických ale i základních lidských práv) lkulturní vyloučení (odepření práva jedince participovat na kultuře společnosti a sdílet její kulturní hodnoty) lsymbolické vyloučení (spojené se stigmatizací sociálních skupin, vnímaných jako odlišných, deviantních a cizích) l lObecně řešeno se sociální vyloučení může týkat čehokoli, co je ve společnosti považováno za cenné a žádoucí (může se tedy jednat také o vyloučení z bezpečí, z mobility, z přístupu k informacím a technologiím atd.). Různé výklady sociální exkluze lindividualistická definice – exkluze důsledek neschopnosti jednotlivců dosáhnout dobrého vzdělání a zapojit se do sféry placené práce – nízké vzdělanostní aspirace, nedostatečná efektivita a atraktivita vzdělání lstrukturní definice – exkluze jako strukturní problém, poukazuje především na podobu vzdělání, sociální distribuci příjmů a prostorovou diferenciaci obyvatel, stejně jako význam národních i globálních ekonomických sil lKomplexita situace sociálního vyloučení lProblematické propojení mezi sociální inkluzí a účasti na placené práci lVzdělání jako klíčový faktor pro sociální exkluzi a inkluzi ? lstrukturní nezaměstnanost, příjmová polarizace a stratifikovaný přístup na pracovní trh, stejně jako na trh se vzděláním l Jan Keller: Tři sociální světy lModerní společnost – snaha překlenout propastné nesouměřitelnosti, ideál otevřené, demokratické společnosti, společnosti zaměstnání, sociální stát atd. lVrcholem pro takový typ společnosti byly tři desetiletí po 2. sv. válce lPozdně moderní společnost – nárůst nerovností, krize sociálního státu, globalizace, negativní flexibilita a prekarizace zaměstnání lVliv na uspořádání měst atd. lSpolečnost odstupňovaných nerovností byla nahrazena společností naprosté nesouměřitelnosti Ochutnávka otrávené vodky ze sociálního dna (Pavel Šplíchal, HN) lV souvislosti s aférou se v médiích objevují místa, která bychom tam za jiných okolností neviděli l l„Vrstva lidí, pro které je pití tvrdého alkoholu z malých večerek a na stáncích každodenní záležitostí, se potichu rozrůstá. Fakt, že se jedná o lidi, kteří mají hluboko do kapsy, není třeba zdůrazňovat. Alkohol je pro ně často jedinou možností, jak uniknout ze světa, ve kterém nemají žádnou perspektivu.“ l l„Chtít však v masovém měřítku po lidech žijících v místech s vysokou nezaměstnaností, bez vzdělání či aspoň použitelné kvalifikace, aby ze dne na den vzali rozum do hrsti, doučili se angličtinu, rekvalifikovali se a odstěhovali do Prahy, je naivita. Situace, ve které se tito lidé nacházejí, se nezrodila přes noc.“ l lZvýšení nepřímých daní, výherní automaty, exekuce l l„Občanství druhé kategorie vytváří i poptávku po zboží a službách druhé kategorie.“ l Stigma lE. Goffman lDefinice: lSituace jedince vyloučeného z plného společenského přijetí lNežádoucí atribut s diskreditujícím dopadem lSklon připisovat dané osobě celou řadu nedokonalostí na základě jedné původní lOdlišnost od očekávání Stigma l3 typy stigmat: la) tělesná znetvoření lb) vady charakteru lc)kmenová stigmata l lNarušují rutinu společenského styku Stigmatizovaný l lV současné společnosti má zjevně tytéž představy o identitě jako my – přijal měřítka ze širší společnosti, je si dokonale vědom toho, v čem druží spatřují jeho vadu, vnímá hanbu, poskvrnu lReakce: přímá náprava, snaha vyniknout v oblastech, které mu jsou zdánlivě uzavřeny, snaha využít stigmatu k získání vedlejšího zisku, spatření štěstí v neštěstí lMorální kariéra – osvojení si normálního hledisk,a poznání, že je vzhledem k němu diskvalifikován, učení vypořádat s tím, jak ostatní nakládají s lidmi, k nimiž patří, osvojování si schopnosti předstírat lDůvodem toho, proč je náhlá stigmatizace tak bolestná, tedy nemusí být nutně zmatek jedince ohledně jeho identity, ale naopak to, že ví až příliš dobře, čím se stal. lDiskreditovaný – snaha vytvořit dojem, že jeho prokazatelná odlišnost je irelevantní, Diskreditovatelný – snaha regulovat informace týkající se jeho vady, má hrát svou roli a zároveň znát své místo l lOdměna plynoucí z toho, že je člověk považován za normálního, je tak velká, že téměř každý, komu to situace umožní, se někdy záměrně pokusí předstírat. lJedinec je od společnosti odvozen tak dokonale, že společnost se může spoléhat na ty, kdo jsou nejméně přijímáni jako její normální členové a nejméně odměňováni potěšením plynoucím ze snadného společenského styku, že přijdou s formulací, ozřejměním a holdem vnitřnímu bytí průměrného člověka.